reklama

Pobaltí na kole (3.) – Přes Lotyšsko do Estonska

Další část nás od známé litevské Hory křížů zavede dále na sever, kolem lotyšské metropole Rigy až do Estonska, kde výpravu čeká další překvapení.

Tartu – pomník J. Hurta, současníka K. J. Erbena
Tartu – pomník J. Hurta, současníka K. J. Erbena
Foto: Jaroslav Tvrdík

Město Joniškis je na hranici Lotyšska. Původně jsme měli v plánu pokračovat ve směru na Rigu, nechat tam nebo v okolí auto a pokračovat vlakem do Estonska. Plány nám zhatil jednak čas a počasí, jednak nemožnost dojet vlakem na hranice. Dříve to možné bylo, později trať skončila značný kus od estonské hranice, a znamenalo by to zbytečnou ztrátu času. Takže změna. Rozhodli jsme se Lotyšsko vynechat a projet jím po silnicích napříč přímo do Estonska. Nejkratší cesta byla směr Jelgava, Riga (obchvat), Valmiera a hraniční město Valga, mající část lotyšskou a část estonskou. I v Lotyšsku jedeme po krásných silnicích a dálnicích, nově vybudovaných v postsovětské éře. Dobrodružství spojené s překvapeními pokračuje i po překročení estonských hranic. Zajeli jsme k nádraží, auto zde odstavili a nabalili kola s tím, že kus popojedeme vlakem. Valga je ospalé město, nádraží trochu připomíná ty naše staré dobré záchytné body. Ale ouha, jenom připomíná. Hned prvním překvapením je, že vlak nejede. Proto jsme jaksi nemohli najít vhodný jízdní řád.  Už jsme se lekli, že zde vlaky taky zrušili, ale nezrušili, jenom máme smůlu, že zrovna teď se totálně opravuje trať a vlaky jezdí až z Elvy, což je 63 km po silnici. U nádraží taky zastavovaly dálkové autobusy, všimli jsme si, že dvěma cyklistům řidič uložil kola do zavazadlového prostoru. Tak jsme se rozhodli zkusit dojet do Elvy autobusem. Čekáme na spoj v 16,20, pak vidíme, že přijel další autobus, ale nechalo nás to klidnými, vždyť ten náš by měl jet až za hodinu. Čekáme tedy další hodinu, ale bus nikde. Tak tam lamentujeme, chodíme sem tam, až jakýsi místní občan si nás všiml a ptal se rusky co se jako děje. Stěžujeme si, jak je doprava nespolehlivá, a tu onen domorodec říká: „Ale vždyť ten autobus už dříve odjel“. Dohadujeme se, že to není možné, že měl jet před 10 minutami. Nicméně po srovnání našich hodinek nám došlo, že v Estonsku nemají zaveden letní čas (hádejte, proč?), a tudíž vše bylo obecně v pořádku, kromě našich plánů. Rozhodli jsme se tedy počkat ještě na poslední spoj v 18 hodin, ale zase smůla – řidič nás nechtěl s koly naložit. Tak jsme to vzdali.


Estonsko, nádraží v pohraničním městě Valga, foto: Jaroslav Tvrdík

Stihli jsme ještě před zavřením banky vyměnit naše koruny za estonské, sedáme na kola a odevzdaně jsme zamířili směrem k městům Elva a Tartu. Značení výborné, vedle silnice vede značný kus kvalitní cyklostezka. Poté, co skončila, jsme vjeli na silnici, ale dopravní ruch byl přijatelný, řidiči ohleduplní, krajina placatá, mírný kopeček byl spíše zpestřením. Šlapali jsme neúnavně až do 22 hod., slunce stále svítilo, na tachometru bylo již 54 km. Rozhodli jsme se zatábořit na louce u nové dřevostavby po dovolení se majitele. Postavili jsme stany a – světe, div se – za světla ve 23 hod. jsme ulehli do spacáků. Už vám asi došlo, proč v Estonsku nemají letní čas. Bylo totiž období tzv. „bílých nocí“, kdy slunce téměř nezapadá, v noci je pološero, a to jenom krátce. I mimo tohle období je dlouho do večera světlo, tak proč zavádět to, co je lidskému organismu vlastně cizí.

Pokračovat

Seriál „Pobaltí na kole“:

(1.) – Přes Polsko na pobřeží Litvy
(2.) – Dobrodružství v Klaipédě a trocha kultury
(3.) – Přes Lotyšsko do Estonska
(4.) – K estonskému severu
(5.) – Putování podél severního pobřeží a poloostrovů Estonska
(6.) – Na Tallinn!
(7.) – Po trati na západní pobřeží
(8.) – Kolem ostrova Vormsi
(9.) – Vlakové dobrodružství na zpáteční cestě

Fotogalerie

Tartu – pomník J. Hurta, současníka K. J. Erbena Estonsko, nádraží v pohraničním městě Valga Ráno po noci na soukromém pozemku před Elvou Jedna z budov ve městě Tartu Pavel se druží s estonskými strojvůdci Estonský vlak se zanořenými schůdky
Marie Tvrdíková, 27.04.2010
Do vaší knihovny

Jak jsem dojel až na Nordkapp

Simona a Roman Sztulovi
Putování s dvouletým klučinou na nejsevernější mys Evropy
Manželé Sztulovi si v roce 2001 přivezli z měsíčního cykloputování Dánskem krásný dáreček. Na svět vykoukl 18. dubna 2002, byl blonďatý s…
199 Kč

Ze života cyklotrempa

Jan Vlasák
Kniha, oceněná za originalitu v soutěži GO KAMERA
Tímto titulem završujeme souborné vydání všech povídání z cest Honzy Vlasáka. Tři cykloturistické a jedna horolezecká kniha dostaly…
299 Kč
Blogy

Kavkaz s dětmi - část 5.

 ()
Náhorní Karabach Tahle kapitola se mi nebude psát lehce. Neuplynuly ani dva roky - a kolik se toho změnilo!Tak do toho! U města Goris jsme pomalu dojeli k hranicím Ázerbájdžánu. Hřebeny Malého Kavkazu se začaly viditelně snižovat do nížiny u Kaspického moře. Tam odsud nemožno vstoupit, tuto oblast…
Peggy | 04.05.2021

Kavkaz s dětmi - část 4.

 ()
Arménské kláštery V Jerevanu jsme strávili asi půl dne. Nebyli jsme úplně dokonale připraveni, co v metropoli Arménie vidět, ale pravda je, že nám ke štěstí docela stačilo se tam pouze vyskytovat. Na městě považuji za zajímavé několik prvků - první z nich je nadmořská výška. Většina měst se…
Peggy | 27.04.2021

Kavkaz s dětmi - část 3.

 ()
S Johnem do Jerevanu... Arménie leží v pohoří Malý Kavkaz, takže většinu jejího území tvoří hory. Vlastně jsem dřív o Arménii nevěděla skoro nic, jen že je to jedna ze zemí bývalého SSSR. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství jako státní náboženství (v roce 301, což je o 500…
Peggy | 21.04.2021

Kavkaz s dětmi - část 2.

 ()
  V bouřkách náhorními planinami na arménskou hranici...   Město Akhaltsikhe (jehož jméno nejsem zaboha schopná si zapamatovat, a ani teď ho zpaměti nenapíšu) bylo po čtyřech dnech první pořádnější město. Jako první jsme využili služeb myčky aut a omyli si kola wapkou. Ne že bychom tolik dbali na…
Peggy | 17.04.2021

Kavkazská odysea aneb Gruzie, Arménie a Náhorní Karabach s dětmi - část 1.

 ()
léto 2019Markéta, Luděk, Víťa a Šárka Zigáčkovi Pocity, které se mi honily hlavou, když se po dvoudenní plavbě přes Černé moře na temném pozadí objevila světla města, mě samotnou překvapovaly. Byly dvě hodiny po půlnoci. Stáli jsme na palubě, čerstvý vánek ochlazoval naše vzrušené tváře a vzduch…
Peggy | 14.04.2021

O čem se mluví:

NEcyklo Covid před 5 minutami
Co vás zaujalo 239 včera v 23:55
Ostatní – cyklo Jaké to bylo? - 107 včera v 23:21
Technické rady Merida Matts speed držák přehazovačky včera v 22:47
Elektrokola Prosim o radu - ekolo pro duchodkyni včera v 22:06
NEcyklo La France revient à la normale? včera v 18:12
Technické rady Sachs Super 7 - seřízení včera v 10:09
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

212 cyklistů (9 přihlášených)

Kavkaz s dětmi - část 5.

Náhorní Karabach Tahle kapitola se mi nebude psát lehce. Neuplynuly ani dva roky - a kolik se toho změnilo…
Peggy | 04.05.2021

Kavkaz s dětmi - část 4.

Arménské kláštery V Jerevanu jsme strávili asi půl dne. Nebyli jsme úplně dokonale připraveni, co v metropoli…
Peggy | 27.04.2021

Kavkaz s dětmi - část 3.

S Johnem do Jerevanu... Arménie leží v pohoří Malý Kavkaz, takže většinu jejího území tvoří hory. Vlastně…
Peggy | 21.04.2021