Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá šanci si toho všimnout, ale na kole je to docela jiné. Krasoduchové by si na mě smlsli, neboť jsem opravdu zažíval pocity nefalšovaného a zarputilého xenofoba.…

Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný čas, který se nabízel v tomto termínu mezi prací, hlídáním vnoučat, koček, domácími pracemi a pod... Jistě bychom vymysleli cestu Krkonošemi i na víc dní, jen bychom ji museli zase odkládat…

Ven z města světel zase podél kanálu, časně zrána. Na sever, nevábným předměstím Saint-Denis, kde by člověk nechtěl zůstat sám po setmění, tahle část Paříze opravdu za vidění moc nestojí. Naštěstí je neděle, všichni spí, jen u a tam se potácí nějaká postavička či skupinka, která má ještě noc a…

Na snídani ve Strasbourgu je moc brzo, celé město ještě spí. Tady to umím, rovně, pak u mekáče doprava přes park a jsem u kanálu Marna-Rýn, který bude mojí navigací dalších 70 kilometrů. Trochu vystrašeně sleduji oblohu a čekám, kdy se nad obzorem vyloupne ten neúprosný, zářící tyran, ale „zatím…

"Mami, ty plaveš?"Volám překvapeně, když vidím svoji osmdesátiletou matku vrhat se odhodlaně do vln. Co pamatuji, nikdy to neuměla, ve vodě maximálně po pás a nás neustále zaháněla z hloubky."Plavu, už dva roky. Jak jsem byla s tetou Boženkou v Řecku.Řekla jsem si, ty, Jana i Václav jste zaopatření…