reklama

Na veliké cestě – část 1. – Přípravy

Putování s pracovním názvem „Velká cesta“ se uskutečnilo v létě 2006. Pro nás i naše děti to byla šance sáhnout si o kousíček dál za hranice poznaného, vybočit ze zaběhlých stereotypů a vyzkoušet si, co měsíční putování udělá s naší rodinou. Série článků popisuje naše zkušenosti a dojmy z různých úhlů pohledu.

Anička je rozený cestovatel. Ještě jí nebyl ani rok, když se s námi byla podívat ve Skandinávii.
Anička je rozený cestovatel. Ještě jí nebyl ani rok, když se s námi byla podívat ve Skandinávii.
Foto: Jitka Vrtalová

Když manžel poprvé přišel s nápadem vyrazit na měsíc na kola, moc se mi to nepozdávalo. Děti jsou příliš malé, pro holčičky ve věku jeden a čtyři roky je to moc dlouhé. Navíc takovou cestu nemusíme zvládnout zdravotně. Katastrofické scénáře jsou moje specialita, a tak jsem mnoho hodin strávila vyráběním představ, co strašného se může na takové cestě stát.

Jak jsme si o tom povídali, objevovala jsem ale víc a víc důvodů, proč to zkusit. Především budeme měsíc jenom spolu, odkázání jeden na druhého. Sáhneme si do rezerv a něco se možná naučíme. Pak jsem měla taky jeden vééélmi pádný osobní důvod, na který nejsem zrovna pyšná, a tak si ho raději nechám pro sebe.

Začali jsme formulovat pravidla:

  • Pojedeme podle možností, denní předepsaná dávka kilometrů neexistuje.
  • Trasa Praha – Polabí – Haná – Slovácko – Podunajská stezka – Šumava – Praha je jenom orientační. Okruh se dá podle potřeby zkrátit nebo prodloužit.
  • Pojedeme zhruba měsíc, za výjimečné situace cestu ukončíme.
  • Pokud by putování mělo špatný vliv na naše holčiny, končíme ho.

Nepozorovaně a plíživě, než jsem se rozkoukala, už jsem v tom jela taky. Studování map, vytváření seznamů, shánění věcí, rozhovory s dětmi. Katastrofické scénáře jsem zaháněla představou nomádů, pro které je putování způsobem života, a taky při tom nějak vyrostou.

Naše starší dcera Vendulka má ve svých čtyřech letech přirozeně jen omezenou schopnost představit si vzdálenosti, číst mapy nebo plánovat. Povídali jsme si tedy hlavně o situacích, které nás můžou potkat, o místech, která možná navštívíme. Protože tahle zkušenost přesahovala všechno, co jsme do té doby společně zažili, začali jsme tomu říkat „Velká cesta“.

Hodně času nám zabralo doplnění výbavy. Když jsme se rozhodli do toho jít, nechtěli jsme nic ponechat náhodě a vybavit se pro všechny situace. Václavova výstroj na cesty obvykle spočívala v kraťasech, dvojích ponožkách a v šusťákové bundě z vietnamského tržiště. Ta se časem stala vysoce nasákavou, takže Václav jel v mokru ještě dlouho po tom, co přestalo pršet. Letos jsme se rozhodli to změnit a počasí čelit trošku důstojněji.

A tak jsme s rozhlíželi po obchodech, porovnávali, studovali tabulky a recenze a ptali se kamarádů. S kvalitním stanem a spacáky, nepromokavým oblečením a s kompletní kuchyní jsme byli zase o něco jistější. Je pravda, že jsme jeli poměrně „natěžko“, s hromadou nákladu. Holčiny a velkou část našich věcí jsme bez problémů nasypali do přívěsných vozíků Croozer, zbytek se vešel do zadních brašen. A to dokonce nebyly ani ty největší, ale jenom střední.

Na trénování fyzičky moc času nebylo, spoléhali jsme na naše každodenní cesty na kole po městě. Jak se později ukázalo, denní popojíždění mezi mateřskou školkou, obchodem, poštou a kanceláří úplně stačilo. Obávané bolesti svalů a otlačené „tataráčky“ se nám na cestě úplně vyhnuly.
Dalším úkolem bylo obstarat si měsíc volna. Já na mateřské dovolené jsem to měla poměrně jednoduché. Manžel Václav, který pracuje jako živnostník, to měl horší. Musel na účtu vytvořit dostatečnou rezervu a vysvětlit klientům, že na měsíc bude mimo dosah. Obstarat rezervních třicet tisíc se nakonec zadařilo, i klienti to vzali v zásadě dobře.

Takže po několika měsících konečně nastal velký den a mohli jsme vyrazit. Následující série článků popíše naši cestu z různých pohledů.

Seriál Na veliké cestě:

1. část – Přípravy
2. část – Trasa
3. část – Jak to snášely děti
4. část – Jídlo a vaření
5. část – Zdraví
6. část – Jak jsme spali

Fotogalerie

Anička je rozený cestovatel. Ještě jí nebyl ani rok, když se s námi byla podívat ve Skandinávii. Vozíky provázejí naše holky už od narození. Už od dětství vedeme děti k přijímání jiných kultur. Vendulka s hůlkami a čínou… …a ve Finsku k nerozeznání od malých Finek. A výsledky naší výchovy jsou pak jasně patrné na první pohled.
Jitka Vrtalová, 18.12.2006
Do vaší knihovny

Cyklistické maso v české kotlině

Milan Silný
Čtvrtá kniha Milana Silného pojednává o nejdelších, nejdobrodružnějších a možná i nejúchylnějších cyklistických akcích v ČR
Ve světě se jezdí spousta extrémních cyklistických akcí. I u nás se jezdí závody, které dávají lidskému životu jiný rozměr, závody, při …
389 Kč

Cyklotoulky s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
Po cyklostezce ODRA-NISA k moři na Rujanu a Polskem zpět domů
První knižní přiblížení krásné, ale lehce opomíjené dálkové cyklostezky lemující hraniční řeky mezi Německem a Polskem. Tento cestopis…
259 Kč
Blogy

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 2 – Plošin, Boudovka

 ()
Je nádherné první zářijové odpoledne a já měl velké plány, jak ho co nejpříjemněji strávit. Tedy do chvíle, než mi na mobilu pípla esemeska. Rázem je po plánech i po náladě. Co teď? Pustit se znovu do práce na domě? Té jsem si užil dost dopoledne. Podmínky jsou ideální pro vyjížďku na kole, jen ta…
JohnyB | 02.11.2018

Cyklotoulky Olomouc - Slezská Harta

 ()
Další kraj pro naše cyklotoulky jsme vybrali Olomoucko. Respektive Mariánské údolí, Moravský Beroun a Slezskou Hartu. Na Slezské Hartě jsme byli naposledy před dvěma roky, když jsme se vraceli z Osoblahy. Zaujalo nás, že je to místo rekreačně nedotčené. Žádné davy lidí jen sem tam rybář. Tábořit…
ondrapisklak | 31.10.2018

Elberadweg 2018 - Labská cyklotrasa s větrem v zádech

Elberadweg (Elbe Cycle Route, Labská cyklotrasa) je už několikátým rokem nejoblíbenější dálková cyklotrasa v Německu, kde se její délka udává cca 850 km. Tato rozmanitá cyklotrasa vedoucí prakticky po rovině podél druhé největší řeky v Německu (za Rýnem), se stále proměňuje, v každé části potkáte…
Asterix | 28.10.2018

Cyklotoulky Vizovickými vrchy 2018

 ()
Pro další cyklotoulky jsem zvolil kraj, který nám je dobře známý, domovský, Vizovické vrchy. Po zkušenostech z Orlických hor jsem nabyl dojmu, že se Petra může zařadit do naší cykloskupiny která teď čítá už pět členů. Mě, Čívrsa, Fogina, Mare a teď i Petru. Plán je, že se potkáme v sobotu někde v…
ondrapisklak | 23.10.2018

Cyklotoulky Orlickem 2018

 ()
Když jsem přemýšlel, kam vezmu svoji přítelkyni Petru na její první cyklovýlet na těžko, oko na mapě mi padlo na Orlické hory. Naposledy jsem tam byl s rodiči na kole v roce 1996. Tak teď po 22 letech by nebylo špatné vyzkoušet, co se všechno změnilo. Jako referenční zkoušku jsem zkusil čtrnáct dní…
ondrapisklak | 12.10.2018

O čem se mluví:

NEcyklo Nejlepší vtip XXXIX dnes v 13:17
Co vás zaujalo - 197 dnes v 13:12
Elektrokola BMS pro Li-Ion 13s 7p cca 40-50A ??? dnes v 13:03
Technické rady Praskání v zadním kole po servise dnes v 08:56
Elektrokola Hobbyking - slevy. včera v 18:55
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

199 cyklistů (17 přihlášených)

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 2 – Plošin, Boudovka

Je nádherné první zářijové odpoledne a já měl velké plány, jak ho co nejpříjemněji strávit. Tedy do chvíle,…
JohnyB | 02.11.2018

Cyklotoulky Olomouc - Slezská Harta

Další kraj pro naše cyklotoulky jsme vybrali Olomoucko. Respektive Mariánské údolí, Moravský Beroun a…
ondrapisklak | 31.10.2018

Elberadweg 2018 - Labská cyklotrasa s větrem v zádech

Elberadweg (Elbe Cycle Route, Labská cyklotrasa) je už několikátým rokem nejoblíbenější dálková cyklotrasa v…
Asterix | 28.10.2018