Předchozí verze se naplnila, nicméně pokračujme v diskusi o vlastní výrobě osvětlení nejen na lehokolo, a taky o dalších elektronických doma vyráběných vychytávkách.
Díl 13 zde: https://www.nakole.cz/diskuse/29073-vlastni...
Ted jsem se doma hrabal ve starší powerbance a už asi vím jak to je s těma kapacitama co píšou na krabičkách.
Já mám na krabičce napsáno 8400ma
v krabičce mám 4 články o kapacitě 2200ma
když je znásobím a odečtu něco málo co by v článcích mělo zustat když zafunguje ochrana podvybití článku jsem na těch cca 8400ma, páč jsou ale články zapojené jako dva plus dva, reálně z nich potom mohu vysosnout třeba při dobijení mobilu tak max 5000ma.
"Pravidlem" jsou 2/3 čili 66%. Takto ro dělám u všeho, i u "vlastních" staveb powerbank na 18650, bo účinnost a jiné napětí aku a USB. Wh zůstanou stejné, ale pro rozdílné napětí máš jiné Ah a ta účinnost 2 konverzí do toho.
Mohl bys napsat z čeho ty vlastní powerbanky stavíš (kromě těch článků 18650, samozřejmě)? Čím ty články balancuješ, čím řídíš konverzi na (předpokládám) 5V USB, atd.
Žádné velké haló a kvalita. Koupím prostě na alíkovi pouzdro na 8x 18650 a koupím články panasonik bez elektroniky. Pouzdro do 300Kč a běžné 18650 kapacity 3400mAh. Nyní budu kupovat pouzdro s bezdrátem a zase nějaký lowcoast. Krabičku přelepím kobercovkou a z plošňáku ustřihnu světelné diody. Není to vodotěsné, ale už jsem vytáhnul z kaluže pod plachtou, oklepal, otevřel, osušil a nyní se chystám na novou sezónu.
Takže nebalancuju. To si řeší ta "elektronika" z čajná. Koupil jsem na alíkovi powerbanku a vyhozené love, už jen prázdné krabičky k osazení. Byly v tom placáčky aku obdélníky po 4500mAh a v kaluži se dostala voda do krycího alobalu a igelitu a při zatížení mi to blaflo, celkem boj... Na echt spoleh mám nějaký alza brand voděodolný. Ale chystám se koupit nějakou voděodolnou rychlou podle Petrp, jak si koupil 30Ah rychlou a patřičně oceněnou.
Moc smyslu to nedává. Když pominu, že proudová kapacita je v mAh, mA je proud, tak sčítat kapacity můžeš u článků zapojených paraleleně. Takže jestli tam máš 4x 2200 mAh články spojené 2s2p, kapacita té baterie je 4400 mAh.
Existuje možnost, že nějaký dobrák zkusil schválně sečíst všechny 4, protože v mobilech bývá jen jeden článek a na jednotku kapacity Wh (které by šlo sčítat bez ohledu na pospojování článků) nejsou lidi zvyklí. Takže mohl někdo chtít vyjádřit, že tahle powerbanka by mobil s kapacitou 2050 mAh dokázala nabít čtyřikrát. A kdyby v té powerbance byly čtyři 2200mAh články zapojené 2s2p pro celkovou kapacitu 4400 mAh při napětí dvou článků (8,4V nabité bez zátěže) a měl pro USB výstup měnič na 5V s účinností cca 96% schopný vyčerpat tu powerbanku do nuly, opravdu by mohl nabít 2050 mAh mobil 4x.
Ale je to dost složitá úvaha. Daleko pravděpodobnější se jeví, že tu samou powerbanku začli vyrábět s 2050 mAh články a prostě sečetli vše, jakkoliv to nedává fyzikálně smysl, ignorovali jakékoliv ztráty, pak jejich dodavatel změnil na 2200 mAh, což je jedna z nejčastěji vyráběných kapacit, a typové označení powebanky zůstalo.
Vzhledem k tomu, že někdo se nestyděl dát na trh články velikosti 18650 a natisknout na ně, že mají kapacitu 14800 mAh, i když reálně změřenou měly některé i asi 120 mAh (nulu jsem nezapomněl), tak bych neváhal podezírat výrobce powerbanky, že se s ničím nepočítal a prostě tam mrsknul nějaké číslo, se kterým mu přišlo, že by se to mohlo dobře prodávat. Žádné výpočty, žádná korelace s tím, co je doopravdy uvnitř.
Mě šlo o jediné, pochopit, jak se prodejci dostávají k těm nesmyslně nadhodnoceným udajum v miliampérách na powerbankách---dnes jsou nejběžnější 10000mah---tedy ve skutečnosti pro jednočlánkové dobijení--třeba mobilu mohu počítat s reálnými cca 6000mah.
Prostě sečtou kapacitu komplet všech článku uvnitř powerbanky, ale jak jsou zapojené, nebo jaké jsou ztráty na měniči při nabijení už se uživatel nedozví.
Samozřejmě, převod z aku v bance, zpět na nabíjecí napětí a samotné nabíjení mají své ztráty rozhodně nelze počítat s tím, že z 10 Ah banky dvakrát z nuly plně nabiješ mobil s 5 Ah baterkou, to nikdo z výrobců ani prodejců netvrdí a pokud to takhle předpokládá zákazník, tak je to blb.
Smutné je, že údaj, který by byl pro zákazníka relevantní = kolik energie dokáže powerbanka skutečně dodat, se nikde neuvádí a z uvedených údajů můžeš akorát hádat.
Efektivitou dobíjení mobilu bych to nekomplikoval, to je až další krok. První by bylo dozvědět se, jak dlouho dokáže powerbanka na svém výstupu dodávat 5V, 0.5A.
Teprve když to budeš vědět, má smysl zkoumat, kolik energie spotřebuje konkrétní mobil na plné nabití batere...
No, trochu bych to zarovnal na vzdělání v oboru. A nejhorší, že ten reklamní údaj nelže o kapacitě těch instalovaných aku, není jen vztažen k napětí, taková polopravda, fejk dneška :-D Wh by byly asi víc vypovídající, pokud se hodnotí víc pruhů víc adidas. A málokomu vysvětlíš, že je to sice pravda, ale je to ve skutečnosti úplně jinak :-D
Blb ne. Nevzdělanec možná. Teda podle mých modrých očí.
Polopravdou se dá nazvat údaj na powerbance, kde opíšou hodnotu z baterie uvnitř.
Pokud ale tady nejsou všechny články zapojené paralelně, pak údaj v mAh prostě sčítat nelze a tohle je již lež. Dobře jim tak, měli uvádět Wh, tam by to sčítat mohli.
-------rozhodně nelze počítat s tím, že z 10 Ah banky dvakrát z nuly plně nabiješ mobil s 5 Ah baterkou, to nikdo z výrobců ani prodejců netvrdí a pokud to takhle předpokládá zákazník, tak je to blb-------------------A to si právě myslim, že většina lidí naopak počítá s tím, že pokud mají mobil s 5Ah baterkou tak ho z 10Ah powerbanky dobijou dvakrát.
K mobilu si dohledají, že je v něm 5Ah baterie tak jim přijde logické že z 10Ah powerbanky by měl jít nabít dvakrát, stačí kouknout na ty recenze jak jsou překvapeni že to kapacitně nevychází a podle mého proč by měl být někdo blb, když se v návodu dočte, že výstup je 5V a kapacita 10Ah, ani náhodou není blb, je jen klamán výrobcem.
Já jsem potřeboval vyřešit napájení předního světla na kolo, kde mi už odešli origo lion baterie a páč je 8V, tak mi přišlo nejideálnější na to použít powerbanku, tu kuchnout abych se dostal přímo na její seriově zapojené články--tedy 8v ale i nějak zjistit, co tam je vubec za články--jaká kapacita vuči tomu co píšou na krabičce , což by teda mělo být v případě 10Ah powerbanky pro světlo použitelných 5Ah, světlo bere 1A tak by to mohlo stačit na 2hodiny večerní jízdy plus případné dobití mobilu vcelku s rezervou.
Proč kuchat powerbanku, není lepší koupit přímo články kde si můžeš vybrat značku a parametry?
Pokud koupím do té své nové články--třeba VTC6 tak mě to vyjde na cca 700kč a budu na cca 5Ah
pokud koupím novou powerbanku 10000ma--tedy 5Ah bude stát cca 500kč----ale vím prd, jestli i ty modernější
pytlíkové jsou zapojené do serie jako ty staré co mám já ještě s lion 18650. Ono mi to světlo svítí i z výstupu usb 5v, ale teče mi tam už skoro 2A tak si nejsem jistý, jestli by to ten usb výstup dlouhodoběji ustál. Rozhodně se chci pokud možno vyhnout tomu, že jednu baterii budu muset dobijet pro světlo, a druhou--powerbanku pro mobil, chci už tahat a doma dobijet pouze jednu baterku--tedy powerbanku.
Jistě, jediná správná jednotka pro udávání kapacity akumulátorů je Wh (nebo Ah a zároveň nominální napětí ve V z čehož se Wh dají vypočítat vynásobením). Bohužel se vžilo, že se udává jen Ah. Pak se to u powerbank, kde se dají předpokládat Li-Ion či Li-Pol články, typicky vztahuje nominálnímu napětí těch článků (3,6-3,7V) a ne k 5V výstupního napětí.
Jestli je to zapojené po dvou do série nebo všechno paralelně není až tak podstatné, na celkovou kapacitu to nemá vliv a stejně je tam měnič na 5V.
Zásadní problém s jednotkou mAh u powerbank je v tom, že nikdo neví jistě, pro jaké napětí je ten proud vztažený.
Jelikož výstupní napětí USB portu by mělo být 5V, dávalo by smysl uvádět ampérhodiny pro tohle výstupní napětí, ale tak to prakticky nikdy není, obvykle to bývá kapacita Lion baterie uvnitř, což znamená 3.7V a ještě ztráty měniče, takže číslo vypadá hezky a ven se dostane dostane citelně méně.
Pokud je tam ale vícečlánková baterie a články nejsou paralelně, obrací se marketinkový trik proti výrobci, protože uvést 2200 mAh by vypadalo blbě, když nikdo netuší, že mají 4x vyšší napětí, takže si nejspíš prostě vycucali číslo z prstu... :-D
Kdyby uváděli Watt hodiny, bylo by vše mnohem přehlednější, ale je to marné, marné, marné... :-/
Tož když to téma je, tak už mám poskládané nové zadní světlo pro lehokolo.
Podobně jako minule je to obdélníček z cuprextitu, kde jsem z jedné strany vybrousil drážky mezi kontakty (leptat plošák mi přišlo zbytečné) a z druhé strany je nalepená ta nejreflexnější nálepka, co jsem sehnal a skrz ní jsou prostrkané 5mm LED diody.
Jelikož se mi nezdálo světlo vycházející ze zadní strany LED optimální odrážet zpět do zdroje, tak jsem pod osmici LED přidal lesklou fólii, pro kterou by mělo platit, že úhel odrazu odpovídá úhlu dopadu, tak snad alespoň část tohohle světla trošku rozšíří kužel i do stran.
Přišroubovat to příjde stejně jako minule zezadu pod nosič do výšky, aby spodní LED už byly vidět z boku a nestínily tam boční trubky nosiče.
Po dlouhém průzkumu trhu a domácích zásob jsem osadil tyto LED:
12x Nichia NSPR510GS + 3x Os5Rea5111p
Ta LED od Nichia mě velmi potěšila nejenom rozložením svítivosti v rámci 30° kužele, ale hlavně tím, že jsem dostal LED s výrazně vyšší svítivostí než garantoval datasheet.
Původně jsem chtěl na okraje destičky osadit oválnou LED s úhlem 100/40°, ale došel jsem k závěru, že ta 30 stupňová Nichia svítí i mimo kužel lépe než tahle v celém kuželu.
Při napájení proudem 20mA mám na světle něco přes 29V a přímo v ose jsem naměřil 258 Cd. Pokud jsem měřil 15° vlevo od osy, vychází to na necelých 50 Cd. Tedy zhruba tolik, co bývalo minimum pro staré železniční přejezdy.
Podle datasheetu můžu použít proud až 50 mA, což už v ose překračuje 500 Cd, tak doufám, že to ve dne bude trošku vidět.
V noci počítám s výrazně nižším proudem, myslím, že 2 mA budou stačit...
Co se naopak zatím vůbec nepovedlo je přední světlo. Kombinace teple bílé Cree XP-G3 s 10° optikou svítí při stejném proudu (měřeno při 20mA) méně než letitá Cree XRE, takže jsem objednal z Ali XPG3 s neutrální bílou, jinou optiku a pak ještě Luminus SST-20, tak jsem zvědav, kdy to příjde a zda to bude lepší... :-)
Tak su zvědavý na foto instalovaného světla. Ať je to ten slavný den, kdy k nám byl přiveden :-D
Tak hlavně dokud to nebude kompletní (krabička s bateriemi a elektronikou, přední a zadní světlo, ovládací tlačítko), nemá smysl něco na lehokolo instalovat... a kdy to bude zatím netuším, snad do jara...
Fotky ti moc neřeknou, tam hlavní dojem udělá nastavení expozice, nikoliv výkon světla. Navíc se to snažím počítat jako světlo, co zvládne 24h závod, nikoliv dělo, co během půl hodiny sežere baterie... :-)
Nepotěšil mě Aliexpress. Když se už druhý týden nic nedělo, napsal jsem dotaz a přišla odpověď:
Hi dear friend, Our Chinese New Year Holiday is from Jan 14th to Jan 31th.
Takže potvory slaví nový rok až do konce ledna a lednové objednávky budou řešit v únoru. To je socialismus!
Mně naopak v předvánoční době překvapila rychlost vyřízení objednávek. Asi pět věcí mi přišlo do 14 dnů. Po Novém roce jsem objednal jednu věc a také obden čtu zprávu,jak cestuje. Takže třeba záleží na konkrétním obchodu.
Jo, jiná věc objednaná o víkendu jinde hlásila odesláno už za hodinu, jenže bohužel jsem si vybral špatný obchod jménem "OTdiode Official Store", kde na mou objednávku týden prděli, pak si vyhlásili dovolenou a možná se jí budou věnovat v únoru... takže budu na světýlka čekat minimálně do března. :-(
A to se Ti začnou prodlužovat dny a světýlka nevyužiješ. Já objednal před Vánocemi dobíjecí světla na kolo,přední a zadní,dvě sady,každou v jiném obchodě a na Vánoce už jsem je měl. Teď má ale stejně přijít ten mráz a sníh. Asi to tak bude,protože barometr hodně klesl.
Taky jsem dnes vybíral nákup a termíny jako 26.3. nebo 31.3. to jistili :-D
Kdysi jsem dělal v Taiwanské firmě. Lidi v centrále furt nechtěli pochopit, že od Vánoc do Nového roku fakt nikdo nebude v práci a furt vedli kecy co to jako má být, že na víc jak týden máme volno všichni. A pak celou druhou půlku ledna nebyli v práci oni...
Asi něco dělám špatně... :-)
Záměr vyřešit pořádné osvětlení pro lehokolo se zaseknul na tom, že jsem jako přední světlo při jednom chtěl něco účinnějšího než bylo před lety Cree XRE Q5 + desetistupňová optika od Jirky.
Zvolna (ono to pokaždé z Číny trvá) se mi rozšiřuje sbírka různých výkonných LED a plastových sklíček, abych pokaždé konstatoval, že ale to prastaré světlo svítilo lépe... :-(
Teoreticky je to jednoduché, původní:
Cree XR-E Q5 má při 350mA světelný tok 107 lm
Zatím mám koupeno:
Cree XP-G3 R5 2700K (139 lm při 350mA/85°C)
Cree XP-G3 S4 4000K (164 lm při 350mA/85°C)
Luminus SST-20 5000K (není uveden konkrétní bin, ale mezi 157-197lm)
Tudíž jsem očekával, že při stejném proudu bude svítit o polovinu víc, respektive pro stejnou svítivost mi postačí o polovinu nižší proud... za předpokladu, že bych měl stejně kvalitní "čočku", které pochytá paprsky ze všech směrů a soustředí je do cca 10ti stupňového kuželu před kolo.
Že s jinak velkou LED (byť na stejné destičce) nebude dobře fungovat původní optika mě nepřekvapuje. Jak ale najít tu správnou?
Zatím nejlépe dopadla tahle:
LEDiL LEILA Lens 21.6mm
https://www.lumitronix.com/en_gb/ledil-leila...
jenže zatímco staré světlo mělo při 20mA (abych mohl porovnávat bez chladiče) přímo v ose svítivost 222 Cd, tak s XPG3 4000K se dostanu jen na 120 Cd, v případě SST-20 u téhle optiky vyšlo 170 Cd.
Ostatní dopadly ještě mnohem hůře:
https://www.aliexpress.com/item...
https://www.aliexpress.com/item/32999748949...
Tak kdyby se náhodou někdo v čínských TIR sklíčkách pro LEDky orientoval a dokázal mi poradit, co tentokrát objednat, aby to s XPG3 nebo SST20 fungovalo dobře a současně to šlo i mechanicky připevnit (což ten kousek od Lumitronixu nejde - nevejdou se šroubky), tak bych byl velice vděčný.... :-)
Ta optika od lumitronix z prvního odkazu je asi nejblíž co se dostaneš. Nepamatuju si přesné parametry té prastaré optiky co jsem kdysi dával na XR-E LEDky, ale matně si vzpomínám na něco o 80%. Že 80% světelného toku se vešlo do 10° kužele nebo tak nějak. Datasheet té optiky cos zkoušel teď říká, že na okraji 10° kužele je 50% intenzity oproti středu (full width half max angle). Čili není 10° jako 10° a mohlo by to vysvětlovat, proč ti vychází nečekaně nízká intenzita ve středu kužele. Navíc datasheet specifikuje XP-G a XP-G2, ale ne XP-G3. Jestli je mezi G2 a G3 generací rozdíl ve vyzařovací charakteristice netuším, nehledal jsem to.
Stará optika na XR-E byla opravdu hodně úzká a leckomu na těch mých světlech vadilo, že mají super ostré světlo ve velmi úzkém prostoru a okolí velmi rychle slábne. Zkusil bych se podívat, jestli flek na zdi od nové versus staré kombinace vypadá jinak a třeba i lépe - širší a/nebo s plynuleji slábnoucím okrajem. Pak by mohlo stát za pokus to použít při jízdě venku, podívat se, jestli to není lepší i přes nižší měřenou intenzitu uprostřed.
S montáží máš několik možností. Můžeš do černého plastu dremelem kuchnout malé výřezy pro hlavy šroubků držících PCB. Můžeš se vybodnout na šroubky a čímkoliv jiným přitlačit tu diodu k chladiči optikou. Já přestal ty ledky šroubovat už před lety, XP-G už mají takovou účinnost, že když pod ně dáš pastu, všechno zmáčkneš v tubusu dohromady a pak zajistíš tubus šroubkem z boku, v pohodě se to uchladí.
No to je jedno z úskalí, že neznám přesné parametry tvé optiky (kdybys našel označení?), takže i když u něčeho podrobnější parametry jsou, nemám je s čím porovnávat...
Já jsem s tím XRE + 10° světlem byl spokojený, sloužilo než prasknul rám Ibexe... pak už nějak nebyl čas přidělat to zpět.
Uměl bych si představit i trošičku širší kužel světla, ale pokud tam 10° bylo míněno jako úhel pro pokles na poloviční svítivost (FWHM) a nikoliv na 10% (FWTM), snažil jsem se najít něco podobného pro Cree XP-G3, což se mi jevilo jako rozumná současná LED se slušnou účinností.
Jeden z problémů je, že každá optika se pro každý typ LED chová trošičku jinak, protože záleží na velikosti a místu, odkud se svítí. A jak jsem zjistil třeba tady https://www.ledil.com/data/prod/Olga/16672... , tak mezi XP-G2 a XP-G3 zřejmě rozdíly jsou. A aby to nebylo tak jednoduché, u většiny optik není charakteristika pro XP-G3 uvedená.
Nemluvě o Luminus SST-20, který by zřejmě měl mít ještě trochu lepší účinnost než XPG-3, ale hledat pro něj vhodnou optiku, když s ním skoro u žádné optiky nepočítají, je asi marné.
Jeden z parametrů, který může dělat pro různé typy LED potíže, je ohnisková vzdálenost, pak by teoreticky mohlo pomoct optiku podložit nebo naopak kus odbrousit, jenže rozhodovat budou zlomky milimetru a já nevím, kde najít podklady, ze kterých by taková věc vyplynula...
To, jak u optiky z Lumitronixu pořešit mechanickou kolizi se šroubky, to je spíš menší problém. Horší je, že se starou XRE + optikou i kus od osy kuželu naměřím větší svítivost než je maximum pro cokoliv jiného, co jsem zatím zkoušel.
Zatím tedy vše směřuje k tomu, že nic lepšího dohromady nedám a namontuju zpátky staré XRE. To, že jsem utratil nějaké peníze zbytečně (čínské optiky bohužel nejde kupovat po jednom kuse) přežiju, ale štve mě, že nerozumím tomu, kde je problém?
Bohužel nevím, zda koupené LED svítí méně než slibuje datasheet (nejde o jediný kus) nebo mi světlo zahodí nevhodná optika
Jediné, co mě ještě napadá, že jsem všechna srovnání zásadně dělal při 20mA (stejně jako u ostatních LED), protože tak nepotřebuju chladič, dá se do světla bez újmy podívat a napájení je jednodušší (proudový zdroj z LM317T)...
Vycházel jsem z předpokladu, že závislost svítivosti na proudu je téměř lineární (s proudem-teplotou mírně klesá účinnost), takže poměr mezi svítivostí XR-E a XP-G3, který zjistím při 20mA by měl zhruba platit i pro jmenovitý proud.
Teď koukám, že v grafech XP-G3 tak malý proud nemají a čáry začínají někde okolo 100 mA, ale vysvětlením to stejně asi nebude.
Předpoklad, že to bude lineárně závislé na proudu mi přijde mírně řečeno velmi odvážný. Někdy dávno jsem dokonce viděl výkonovou LED co pro hodně malé proudy i měnila vyzařovací charakteristiku (nějak to záviselo na konstrukci elektrod která část toho křemíkového sendviče se excituje jako první. Jak proud překročil nějakých 10% jmenovitého, už se to budilo celé a vyzařovaný vzorec už se dál neměnil. Nicméně je to dávno a tehdy ten čip byl na dnešní poměry dost rozměrný, XP-G3 je o hodně menší, tak možná nic takového nejde pozorovat. Nicméně už jen závislost výstupního světelného toku na vstupním proudu může být tak nelineární a tak závislá na typu LED, že porovnávat na 20mA která bude lépe svítit na 350mA může být úplně k ničemu.
I tak kdybys chtěl jistotu, že porovnáváš něco realistického, tak nejlepší metoda co jsem viděl je vzít to ven, namířit to s optikou do zahrady nebo podél nějaké cesty a vyfotit jak to svítí na proud, který plánuješ použít na kole. Když pro různé led použiješ shodou uzávěrku a clonu a pak si dáš fotky vedle sebe, máš srovnání co ti bude osvětlovat cestu jak dobře.
Datasheet té historické optiky nenajdu, kupoval jsem to velmi dávno z čínského eshopu kaidomain nebo tak nějak, ani nevím jestli ještě existuje.
Tak já ten předpoklad opíral o graf v datasheetu XP-G3. Pak jsem ovšem zjistil, že Lumitronix se odkazuje na trochu jiný datasheet pro XP-G3, než co mi vyhodil google přímo od Cree. Ten první je spojitý až k nule, v tom druhém (pro stejnou LED) začátek chybí...
Varianta, že je tam nějaká zásadní nelinearita, mi připadá málo pravděpodobná, ale jo, dalo by se to přeměřit i pro nějaký větší proud... jen tam už to bez chladiče nepůjde...
Ta druhá vypadá uvěřitelněji, ale obě vypadají tak trochu přibližně. A těch 20mA je jen 1% maxima, čili tam už bude velký i rozptyl kus od kusu, a na tomhle grafu už jen tloušťka čáry je dobrých 10mA. Porovnat dvě takové ledky tím, že je změříš jen na 20mA můžeš, akorát když z toho zkusíš extrapolovat, co budou dělat při 350mA nebo dokonce 2A, musíš počítat s nejistotou klidně +-50%. I kdyby ten graf fakt vedl až do nuly stejně zakřivenou křivkou, tak už jen nejistotama všech aspektů toho měření se ti to srovnání hodně znehodnotí. Když to vynásobíš x17 (na těch 350mA) nebo dokonce x100, násobíš i velikost těch nejistot.
No dobře, můžu to příležitostně zkusit porovnat s větším proudem, budu doufat, že aspoň chvilku by to nějakých 100 mA mělo vydržet i bez chladiče...
Třeba XPG3 opravdu při malém proudu funguje neefektivně.
O proudu nad 500mA vůbec neuvažuju, to by mi moc rychle sežralo baterii... :-)
100mA bych čekal, že to utáhne bez chladiče i docela dlouho. Pokud montáží na chladič máš být schopný udržet teplotu PN přechodu pod 85°C při proudu 2000mA, tak bych skoro čekal, že 100mA to snese trvale bez chladiče. Je to příkon jen cca 0,3W a část z něj odejde jako světlo, mělo by to být cca 40%. Takže uchladit potřebuješ cca 180mW tepla a na to by samotné PCB mělo v pohodě stačit. I kdyby na to nestačilo plně, budeš mít třeba minuty než teplota přechodu vyleze nepříjemně vysoko.
Jo a v datasheetech pro XP-G2 a XP-G3 je stejný obrázek úhlové charakteristiky. Čekal bych, že optika co funguje dobře na 2 bude fungovat dobře i na 3.
Tak úhlová charakteristika je věc jedna, rozměry a poloha zdroje světla v rámci čipu, může být jiná...
Protože jinak nechápu, proč by třeba tady https://www.ledil.com/data/prod/Olga/16672... psali, že?
XP-G2 7.0°/17.0° 86%
XP-G3 8.0°/20.0° 85%
Tím netvrdím, že ten jeden stupeň je dramatický rozdíl, ale obecně pokud není u optiky XP-G3 uvedené, tak asi nevím, zda to zrovna bude o stupeň víc nebo míň než tam uvádějí pro G2... :-/
Může být, že jeden z nich je tlustší a druhý placatější, takže v té krycí čočce je zdroj samotný mírně jinak hluboko. Úhlová charakteristika (opět dost přibližně vypadající) v datasheetu od Cree je u obou stejná, ale střed (počátek) toho grafu je jakoby fyzicky jednou o chlup výš a jednou o chlup níž vůči ploše toho PCB, na které dosedne housing čočky.
Další co může hrát roli je, že ledil to měřili s jinou čočkou (stejný typ, jiná výrobní dávka, ne moc konzistentní kvalita třeba), nebo jim na jednu ledku sedla dokonaleji než na druhou a podobně.
A může to být součet obojího.
Ono je otázka, zda to Ledil opravdu měřil nebo jen simuloval v nějakém software?
Přecijen když nabízí přes tisícovku různých variant optik a u každé mají v datasheetu několik stránek s charakteristikami pro různé LED, nechce se mi věřit, že by všechny kombinace opravdu měřili...
Na tom rozhodně něco je. Pak je otázka, proč jim simulátor vyhodil různá čísla. V datech kterými ho krmili musel být rozdíl v parametrech těch dvou LED. Vědí o jejich parametrech něco, co v námi nalezených datasheetech není? Možná jo.
A prosímtě máš nějakou představu o vlivu velikosti optiky na výsledný efekt? Většina má průměr okolo 2 cm, ale občas se najde sklíčko s 30 nebo dokonce 38mm průměrem.
Říkal jsem si, že větší čelní plocha optiky by asi mohla lépe fungovat v dešti a celkově být tolerantnější k nečistotám, protože pak jedna kapka nesežere tak velkou část světla jako u malého sklíčka?
Další myšlenka je materiál optiky. Dokonce jsem narazil na českou firmu, co vyrábí 10° TIR optiku z opravdového skla. Jenže bez držáku a zrovna na kole asi to sklo moc výhodou nebude... :-/
https://www.lustroveovesy.cz/cs/katalog/cocka...
Nedá mi to se nepochlubit, byl to dlouhý zápas, ale nová helma funguje.
Plošné LED sestavy jsou 18x bílá 5050 dioda vpředu a 18x červená 5050 vzadu, vsazené do dutin v 3D výtisku, pospojované drátkama v drážkách toho výtisku a zalité tavkou. LEDky 5050 mají 3 čipy v jednom pouzdře, spojil jsem všechny paralelně. Takhle zapojená pouzdra jsou pak 6P3S, takže celkově je to 18 emitorů paralelně a 3 v sérii. Sestava žere 350mA a jde zapnout jen 6 pouzder pro úsporný režim nebo všech 18 pro plný výkon (na fotkách).
Přední reflektor pro denní blikání a jako noční čelovka je myslím Cree XP-G2 co k nim ještě mám i 10° optiku, tenké hliníkové chladicí pouzdro je jen nacvaknuté v tištěném drapáku. Jede to na 1050mA, čili asi 3W.
V batohu vzadu je zespodu zásuvka na 3ks článků 18350 v sérii, 11,1V s kapacitou 1200mAh. Do zásuvky je integrovaný i balancér pro nabíjení, jde to vycvaknout z helmy ven a případně vyměnit články (jsou v držácích s pružinkou). Vedle zásuvky je i USB-C konektor pro nabíjení helmy libovolnou nabíječkou na mobil. Za ním je zařazený step-up na 12,5V.
Kolem šuplíku na baterky z každé strany jsou vypínače, zaberou až překvapivě hodně místa. Nad baterkama a trochu kolem nich je tišťák s MeanWell proudovýma zdrojema LDD co napájí ledky a koupený modul s 555 časovačem s nastavitelnou střídou a frekvencí, který když se zapne začne DIM piny proudových zdrojů držet většinu času na nule, takže blikání žere násobně méně energie než svícení.
Na fotkách není vidět ještě v pravé zadní dutině helmy malinký výtisk s ukrytým indikátorem nabití baterie, na stisk tlačítka ukazuje počtem ledek stav přibližně 25, 50, 75 a 100%.
Celé to něco váží, ale furt zapomínám to dát na váhu, abych věděl kolik. Za jízdy mě to nevadí, možná je to o chlup těžší než s čím jsem jezdil posledních 10 let, helmu jsem si vybral aby mi příjemně seděla na hlavě, tak mi váha nevadí.
Kdyby snad někdo chtěl, můžu najít odkazy na použité součástky.
Vypadá to úžasně. :-)
Má to jednu chybu. Osvětleno má být vozidlo, nikoliv jezdec:-))
Pokud chce doslovně naplnit zákon, tak si nějaká světélka pověsí i na kolo. Zákon předepisuje povinnou výbavu kola, ale neříká nic o tom, že by nemohl mít nic navíc. Třeba u auta by přidání dalšího světla vadilo, ale na jízdní kolo a cyklistu lze reflexy i světýlka přidávat libovolně, akorát bych se vyhnul modré.
Problém by neměla být ani zelená nebo růžová, pokud to bude navíc. Sice jsem zaslechl, že zelené budou jednou brzdovky aut zepředu, ale kdo ví, jak to dopadne...
Ahoj, potvrzuji, byl jsem o víkendu na Slovensku a přední brzdovku (zelenou) tam má asi většina autobusů, viděl jsem ji i na jedné dodávce a policajtech.
Je to hodně divné...
A k čemu ta přední brzdovka slouží? Kdo se na to dívá?
Třeba když stojíš na přechodu, tak vidíš že auto brzdí a můžeš vyrazit. V konečném důsledku plynulejší provoz, než když každé auto musí zastavit u každé zebry a až PAK se chodec vydá na cestu...
Pro našince je to zatím nezvyk, protože to prostě neznáme, osobně bych se ještě ptal jak viditelná je zelená barva jako světlo..
Samozřejmě, že vozidlo je osvětleno taky.
Jenže pokud člověk řeší i bezpečnost, nejen literu zákona...
Přesně, kolo svítit musí, ale když máme na silnici tolik situací, kde to zdaleka nestačí, jde identifikovat příčinu a technicky to řešit věnováním se něčemu, co člověka baví, vznikne z toho takováhle věc :-).
Osvětlují se kostely a podobně. Vozidla leda ve výkladní skříni.
Primární smysl předního osvětlení je osvětlit vozovku, nikoliv sebe. U zadního světla sice můžeš osvětlit i sebe, ale je to velmi neefektivní metoda, vhodnější je svítit přímo vzad...
Ale vlastně jo, jedna výjimka existuje - osvětlení registrační značky, tam se opravdu osvětluje část vozidla...
Hotový Elektrický jezdec s Dustinem Hoffmanem.
https://www.fdb.cz/film/elektricky-jezdec-the...
Jo, to mě zajímá kolik hmotnosti to přilbě přidalo.
Zkusím si vzpomenout to zvážit. To číslo ale ještě neřekne všechno, protože ta přidaná váha je rozmístěná vně helmy, čili celkem daleko od osy rotace když hýbeš hlavou. Baterky (80g) jsou v té kastli vzadu, sice těsně u vnější stěny původní helmy, ale i tak dost vzadu, vpředu je vyvažuje kamera (95g) co není na fotkách, je nad tím reflektorem. Tohle rozmístění může jakoby pocitově dělat tu váhu ještě horší. Možná jsem na 300g helmu přidal třeba 400g zátěže a to zní dost hrozně (i když ne v porovnání s motocyklovýma helmama).
Na druhou stranu mě po pár minutách jízdy přestalo připadat, že to je těžká helma, a prostě to nevnímám. Poslední na co jsem si ještě zcela nezvykl je jak daleko dozadu musím sáhnout na vypínače, přechozí je měla mnohem víc vpředu. Ale vím ze střídání zimní a letní helmy že na to si člověk po týdnu zvykne a vypíná/zapíná bez přemýšlení rovnou a přesně.
762g i s kamerou (která je možná nejtěžší, co jsem kdy vozil). Je to macek. Ale jak jsem psal, za jízdy mě to tak vůbec nepřipadá.
Přidal jsem fotky indikátoru baterie a přístupu k článkům.
Zatím to jelo dvakrát do práce a zpět, celkem 76km, z toho nějakou porci zapnuté na denní blikání, a baterka furt ukazuje všechny čtyři čárky. Vypadá to, že to bude mít slušnou výdrž.
Je to moc pěkné... ale já bych přílbu ničím takovým nezatěžoval, přijde mi to jako jít naproti zbytečnýmu úrazu hlavy při banálním vymajznutí se. Ať už poranění krční páteře při převalování se přes ty přidané převisy vpředu a vzadu, nebo zaražení něčeho do lebky... Viz Schumacher a a pitomá GOPRO kamerka.
Sám se neustále rozmýšlím, jestli na ní přidělat aspoň malou čelovku.
V případě vymajznutí se může úplně stačit přidaná hmota, krk je zvyklej balancovat hlavu o poměrně konzistentní hmotnosti.
Osvětlení je to ale pěkný, ač bych ho osobně raději montoval na stroj než sebe.
Jirka: Nešly by ty baterky vytáhnout na kabel třeba do batohu? V rámci odlehčení helmy samotné...
První pokusy před lety byly dvě výkonové ledky na vršku helmy zlehka chytlé škrkem (to jsem ještě nevěděl jak přidělávat věci na helmu bezpečně) a z nich kábl do konektoru na kole. Na kole byly baterky, blikací obvody atd. Fungovalo to, helma byla lehká, ale ten kábl byl děsný opruz.
První zimní helma (lyžařská Giro, aby v ní bylo teplo) neměla pěkné místo kam baterku dát, tak baterka visela na káblu. Batoh na lehokole pochopitelně na zádech nemám, tak jsem baterku s elektronikou dával do přední kapsy na bundě. Meší opruz než kábl do kola, ale furt solidní opruz. Už roky je to tím pádem přiškrkované ke spodnímu zadnímu okraji helmy.
A v téhle poslení iteraci články samotné mají 75g z těch cca 460g přidaných na holou helmu. I se zmenšením výtisku zadní kastle, pokud tam chci nechat aspoň vypínače, aby držely někde, kde je nahmátneš ve vteřině po paměti na ne volně na káblu nebo oblečení, by nešlo z přesunem jen baterek sundat z helmy víc jak odhadem 120g. A aby měla 640 místo 760 mě nestojí za sebemenší opruz při jejím používání. Helmy připojené káblem k něčemu jinému jsem už vyzkoušel důkladně, nechci.
Kdybych byl ochotný investovat čas a zdroje do výroby nové helmy a implementoval všechno co jsem se naučil na téhle, asi bych z ní dokázal sundat 100g aniž bych něco přesunul jinam. Většina těch 100g by byl plast co by tam nově nemusel být, protože bych spoustě věcí optimalizoval tvary. Pak několik metrů kablíku a nějaké tavné lepidlo by mohly jít do háje. Dalších 100g by šlo teoreticky získat tím, že by se tisk použil jen na formu pro sklolaminátovou skořepinu, která by mohla pro stejnou pevnost být tenčí a lehčí než výtisk. Tuna práce navíc, ale technicky monžné to je.
Možná se do toho jednou pustím, udělat čitší design, i když zvenku bude vypadat skoro stejně. Ale minimálně to chce mnohem dlouhodoběji otestovat tenhle kousek.
Je to samozřejmě dle vkusu každého soustruha, ale v tomhle s tebou poměrně zásadně nesouhlasím.
Normy pro cyklistické helmy nejsou dělané na to, aby tě při pádu helma nějak chránila. Jsou dělané tak, aby šlo helmy masově vyrábět za směšně malé peníze. Proto váží 300g, zatímco motocyklová helma dle norem co vznikly tak, aby to poskytlo lebce ochranu, váží 1,5kg ty nejlepší.
Z tohoto důvodu neberu argument o nebezpečnosti přidané váhy. Nejlehčí helma na motorku váží dvakrát víc než tahle moje. Kdybych se té svojí měl bát, tak motorkáři můžou prudce zabrzdit tak třikrát než si namůžou krční svaly a po desátém brždění jsou v nemocnici. Buďme realisti, při spoustě činností se nosí mnohem těžší helmy, měl jsem na hlavě 5kg pyrotechnickou. Jezdit v ní na kole nechceš, ale bát se 700g je podle mě blbost. I integrálky na MTB běžně mají víc.
Co do připevnění věcí: nějaké riziko to nese, ale jde ho minimalizovat. Všechy prvky jsou navržené tak, aby se snadno z helmy utrhly a umístěné tak, aby to utržění byla cesta nejmenšího odporu pro libovolný směr nárazu na tu věc. Když se dívám na videa těch směšných testů co se při certifikaci cyklohelem dělají, nemám strach, že ta moje by neprošla taky. V některých směrech by byla lepší.
Tvrzení, že slavný závodník mohl být po nárazu v rychlosti do stromu nebo čeho zcela fajn nemít kameru mi taky přijde poněkud absurdní. Ta kamera to mohla zhoršit, ale sama o sobě nemůže za jeho stav. To jak se vyboural a do čeho boural je hlavní důvod jeho stavu.
A tím se dostáváme k vyvažování rizik. S tímhle osvětlením prakticky zcela zmizely situace, kdy mě někdo viděl na poslední chvíli nebo jsem dokonce musel uhýbáním zachraňovat kolizní situaci. Krizovku jsem neměl ani nepamatuju. Se všema komunikuju neberbálně už na desítky metrů a vzájemně spolupracujeme, aby problém nebyl. Pro mě, jak já používám kola, je přínos těch úprav helmy pro snížění pravděpodobnosti nárazu mnohem vyšší než riziko snížení její bezpečnosti při nárazu.
Inu, kdo chce kam.. je to tvoje hlava. Jinak se prosím podívej, jakou má ta těžká moto helma ochranu krku... jen tak pro info. A to další jsou také bláboly, na motorce se zajisté nepotíš tolik jako na kole, protože motocyklista na rozdíl od cyklisty nevydává tolik energie (pokud si nezapotí prdelku při nějakém průseru)... kdy jednou z důležitých vlastností cyklohelmy je nebránit dobrému odvětrávání hlavy a tedy odvodu potu. Zkus si někdy vyject v nějaké motohelmě na kole a trochu při tom šlapat (tak aspoň přes 25km/h).
Ano, motocyklové helmy mají (některé) i nějakou míru ochrany krku. Podle tebe z toho vyplývá že 2kg moto helma co zlomení vazu trošku ztěžuje je zcela faj pro motocyklové rychlosti, ale 700g helma na kole je totální sebevražda? Jak teda vidíš 1kg inegrálku na downhill? Považuješ je za větší riziko pro úraz krku než moji 700g helmu?
K tomu větrání: po mých úpravách zůstalo stejné, jaké bylo před nimi. Takže proč to vytahuješ?
Nečekal jsem, že změníš názor, když ti povím něco, cos neuvážil. To dokáže málokdo. Ale fascinuje mě, že se potřebuješ ozvat znovu, prohlásit co já říkám všechno dohromady za "bláboly" aniž bys kterýkoliv bod uměl vyvrátit protiargumentem. Vetšina lidí když nemá protiargument tak aspoň mlčí. Ty místo toho píšeš blbosti jako "zkus jet na kole v motocyklové helmě". Proč? Navrhoval jsem snad něco takového? Reaguj na konkrétní věc, se kterou nesouhlasíš, a napiš, proč to podle tebe je jinak. Jinak jsi to ty, kdo blábolí.
Já jsem na rozdíl od tebe z kola letěl... pán do mě nabořil z boku víc jak 60km/h. A po části letecké (20 metrů vzduchoplavby) následovala část kotrmelcová (dalších 30 metrů). Místo přílby jsem měl na hlavě bavlněný šátek, který mi zřejmě zachránil život.. protože jsem se praštil do hlavy vždy přesně v místě, kde jsem měl uvázaný uzel. Doktor ve špitále, kam mě odvezli a 4* prohnali CT, protože nevěřili, že nejsem polámanej, jen odřenej, mi říkal, že mi ten šátek (respektive uzel v dokonale zvoleném místě) zachránil život. Protože bez něj bych si rozkřápl lebku a s helmou o ty přesahy nejspíš zlomil vaz. Přeber si to jak umíš. Helmy se od té doby dost změnily, zejména ten zadní převis se hodně zmenšil. Asi vědí proč.
PS a hemnu rokřáplou na dvě půlky od dobastleného světla s akumulátory jsme viděl taky.. a pánovi zajišťoval odvoz sanitou s otřesem..... protože přilba s instalovaným světlem moc nefungovalo, světlo jí rozkřáplo při nárazu.
Jsem si jistý, že se neznáme. Jinak bys věděl, kolik sražení autem i jiných pádů mám za sebou a tu první větu by sis nedovolil napsat takhle.
Ale k produktivním věcem:
Vzpomněl by sis co to bylo za světlo co pod ním praskla helma a jak a kde bylo připevněné? Je to potenciálně cenná lekce. Já dělal jen pokusy se starou jetou helmou jak se při nárazu trhne kamera podle toho, jak je přidělaná, podle nich má stávající držák vestavěná slabá místa.
Zadní převis jsem zjišťoval před lety, když se s ním Giro chlubilo ve svých reklamách. Kdo byl první nevím, ale dražší helmy ho měly dřív než levnější. Co se mi povedlo zjistit je to výsledek simulací a testů na figurínách na sražení autem ze zadu. Na klasickém kole, auto podebere kolo dole, jezdec padá zádama na kapotu a sklo, hlava naráží zadní stranou do skla pěkně rovně. Na tomhle to namodelovali a na to to určitě dobře funguje, aspoň u značek to co modelovaly, do nějaké míry asi i u těch co jen napodobují trend. Nepovedlo se mi najít nikde žádné vyhodnocení jaký vliv to má na jiné typy nárazu. Na certifikaci (pád temenem s atrapou hlavy uvnitř na kovadlinu nebo pád bokem na kovadlinu) se ten větší zadek helmy neprojeví.
Docela by mě zajímalo, jaké procento nehod s autem je tohoto typu - sražení ze zadu autem jedoucím stejným směrem. Je to poměrně děsivé pocitově, protože pokud jsi ho neviděl v zrcátku předem a/nebo neměl kam uhnout, nemáš šanci nehodě zabránit. Narozdíl od ostatních směrů. Je to od výrobců helem spíš snaha odpovědět na reálné riziko, nebo spíš šikovný marketing nadesignovat helmy specificky na to, co vzbuzuje strach, i když reálně to tvoří minimum nehod? Fakt netuším. Osobně jsem slyšel o jediné takové nehodě, zatímco o nedání přednosti s následným sražením z boku nebo zepředu slyším mnohem víc. Ale data nemám.
Vzhledem k tomu, že se cyklistické přilby testují na náraz na vršek hlavy kolmo na povrch přilby, tak se předpokládá nejčastější náraz temenem přímo do auta či patníku, nebo dopad na temeno při letu přes řídítka. Nikoliv tedy náraz zezadu autem.
Polystyrénová přilba je konstruovaná pro snadnou řízenou deformaci a pohlcení energie nárazu. Tudíž jakýkoliv tvrdý předmět, který se do té deformace připlete tento efekt kazí. Je celkem jedno, zda je to světlo nebo kamera či jen baterie. Pokud se to neurazí prvním nárazem a zůstane to před přilbou, tak je to špatně. Při kolmém dopadu na temeno se nic z držáku neurazí a neodletí. Zůstane to mezi přilbou a naráženým předmětem. Takže pro nejčastější směr nárazu je cokoliv připoutaného na temeno přilby nevhodné.
Všechno co píšeš zní perfektně logicky za předpokladu, že temenem hlavy na plocho proti plošce překážky je opravdu ten náraz, co nás zajímá nejvíc. Vím, jak to testují, viděl jsem nespočet videí a četl ty normy pro to. V tomhle testu by moje helma prošla bez té kamery, s ní by měla slušnou šanci mít problém, přesně jak píšeš.
Dilema je, jestli tohle je to, čeho zrovna já se mám bát.
Na lehokole jsem zažil dvě sražení autem (jedno z toho náklaďák), helma nedotčená v obou (nenarazila do ničeho, všechno chytly jiné části těla).
Výlet v 60km/h s velomobilem ven zesilnice z metrové meze dolů a následujících 20m kotrmelců měl zachycenou trošku trávy kolem předních ledek,ale jediný náraz hlavy byl brýlema do obroučky vstupu Questa, co mi rozrazil kůži na kořeni nosu a naštípl podočnicový oblouk, a k tomu zlomené žebro o ten lem vstupu když mě odstředivá síla povytáhla skoro do pasu ven. Helma podle stop od hlíny a trávy narazila o zem jen vlevo vpředu asi v půlce mezi okrajem a temenem. Temeno helmy netknuté.
Pád z kola na štěrku a kamení co mi doživotně zmrzačil kotník taky helmu nevyužil. Hlava se ničeho nedotkla celou dobu.
Po těch kolizích s auty 2004 a 2005 jsem začal vidět bezpečnost dost jinak než "mám helmu, budu OK". Zajímalo mě, proč jsem v obou případech myslel, že mám oční kontakt s řidičem a přesto mě nevnímal. Následný vývoj vedl k prvnímu zábleskovému blikači na helmě, později k přidání věcí pro nízkou viditelnost (poziční, ne na svícení na cestu) a o skoro dvacet let později je z toho to na obrázku výš. Naprosto klíčová věc co v téhle diskuzi trochu zaniká je, že co tohle používám jsem neměl situaci, která by byť jen trochu hrozila dalším sražěním autem jako byly ty 2004 a 2005. Váhání jestli mě vidí to eliminovalo do té míry, že se stává vzácně a jen s auty na jejichž jízdě zdálky vidíš, že budou problém. A já jsem ochotný vyměnit nějaké riziko, že jednou by se ty přídavky projevily negativně za to, že den co den nemám stres v každé křižovatce.
Jo na lehokole jsou ty pádové poměry zcela jiné. Já mám zkušenost jen ze zábradlí a drsné pády jsem měl vždy přes řídítka a následně kotoul buď dotočený nebo nedotočený s účastí hlavy a krku. Moje pády odpovídají způsobu testování cyklistických přileb.
Přidal bych, že když občas jedu na vzpřímeném kole, tak pozoruju, že efekt těch světel na helmě je o hodně menší přínos než na tom lehokole. Můj odhad je, že jak je na lehokole mám ve výšce hlavy řidičů a ten přední refletkor na ne bliká přímo ze směru, do kterého se dívají když se třeba v křižovatce rozhlíží. Zatímco když jsem celkem blízko s klasickým kolem, blikám na řičiča tak trochu shora, trochu víc mimo hlavní směr jeho pohledu. Kvalitní blikač na řídítkách by v té situaci asi prospěl víc, akorát ten se automaticky sám nenamíří na toho řidiče, když se na něj podívám.
Když to shrnu, tak vím jistě, že na lehokolech jako je moje a podobných to funguje dobře, ale silně pochybuju, že je to přenositelné 1:1 na jiná kola. Je klidně možné, že na vzpřímeném by přínos byl o tolik menší a riziko pádu přímo na hlavu při nehodě o tolik vyšší, že tahle úprava helmy prostě nestojí za to. Je šitá na míru mým podmínám a v těch ověřuju už hodně let znovu a znovu, že funguje a stojí za to. Pro jiné lidi ta kalkulace přínosů a rizik může dopadnout úplně jinak. Nejsem někdo, kdo potřebuje "dokazovat", že má jedno řešení pro všechny.
Co se týká následků letu přes řídítka a dopadu částečně na hlavu, tak mohu konstatovat, že i s certifikovanou cyklistickou přilbou jsem vždy strávil následující 2-3 noci v křesle s opěrkou hlavy, poněvadž pohmožděný krk nesnášel uléhání a točení se na posteli. Přilba ti ochrání hlavu, ale ten krk ne.
Takový pád jak píšeš jsem měl jen jednou a už je to myslím 25 let. Pamatuju si z něj dobité předloktí a vykloubené rameno, co dodnes vyskakuje mnohem snadněji než by mělo. Naštěsti si ho umím nahodit zpátky sám, díky tomu, že to vycvakne/nacvakne tak snadno. Bolest krku nepamatuju, přstože vpředu nad čelem byl v helmě hluboko vražený kamínek. Ale je možné, že to rameno nmožený krk zamaskovalo. Kvůli raměni jsem nemohl normálně spát. A už je to dávno.
Je to víc jak 10 let.. myslím, že to byl Fénix BC20, nebo jak se to jmenovalo... reflektůrek a baťůžek s aku... oboje to měl na origo držácích.. tehdá to světlo stálo ranec a pána ze všeho nejvíc zajímalo, když už byl trochu orientován, jestli funguje :)
Po takové době asi není div, že vygooglit jak takvoý typ měl udělaný držák na helmu se mi nedaří. Kdysi jsem si říkal, že si ušetřím vlastní bastlení a něco koupím, ale právě držáky co k tomu dodávali mě docela děsily. Typicky velká robustní základna s relativně ostrýma hranama, na ní kloub, ze kterého trčí aspoň jeden konce šroubu, a nad tím teprv tělo světla. Držák vyšší než samotné světlo a často váží skoro totéž. Navíc všue hromada hran, aby se to do toho polystyrenu zaseklo a odmítlo uletět :-). Tohle si dát na klasickém kole na tu část helmy, na kterou se ze vzpřímeňáku typicky padá, to bych se bál už před mnoha lety, posledních 10 let bych to fakt neudělal. Už jsem viděl a vyzkoušel příliš mnoho abych se takové věci nebál.
Tohle je myslím ono, Fénixové udržují na webu i výběhové modely.
https://www.svitilny-fenix.cz/produkt/led...
Mě to tedy dost odradilo od toho, cokoliv na přílbu (při)dávat.
Jinak když si přečteš pořádně, co jsem napsal, hmotnost navíc jsem neřešil. Za nebezpečné považuju zvětšení přesahů a instalaci čehokoliv, co při správném směru úderu neulítne, ale zarazí se do lebky, nebo rozkřápne přílbu.
Ať to čtu sebepořádněji, furt to začíná "já bych přílbu ničím takovým nezatěžoval". Sorry, ale "zatěžovat" je slovo označující hmotnost.
S výčnělky souhlasím. Proto taky ten nový přední housing plošných ledek vyčnívá méně než původní štítek co byl na helmě od výrobce a narozdíl od něj nemá ostré rohy trčící daleko od hlavy. Přední relfektor a držák kamery mají vestavěné tak slabé body, že mám strach, že je urvu omylem když na to blbě šáhnu při braní helmy z police. Asi se bojím moc, trošku zabrat by to chtělo, ale utrhneš to rukou snadněji než šlo sundat ten štítek. Jediné, kde je tohle nešlo úplně minimalizovatje ten zadní "batoh", ten ční citelně dál než původní helma a držet musí o něco víc než kamera a reflektor, protože je těžší. Pořád čné o hodně méně než špice na časovkářských helmách a pořád jde utrhnout o řád menší silou než by vydržel zbytek helmy, ale bez rizika to není.
ještě - ta těžká integrálka má upínací systém, který počítá s její hmotností... pokud změníš tvar a hmotnost přílby, ale nikoli její upínací systém, je otázka, co se při potřebě, aby přílba přílbovala stane.. jestli zůstane sedět tam, kde má, nebo se vlastní vahou a vlivem změněného tvaru sesune, nebo utrhne.
Nejsi první, kdo s tímhle logickým argumentem o upínacím systému přišel. Proto když jsem (už před rokem a půl) vybíral tuhle helmu , prohlížel jsem v obchodech upínací systémy kde čeho. A světe div se, integrálky dané značky měly stejnou čelenku a ukotvení řemínků jako jiné helmy téže značky. Výrobce šetří někde, kde mu v tom normy a zákony nebrání, kdo by to byl čekal, že. Ale překvapilo mě to i tak, u těch integrálek. V jednom obdchodě mi výrobce ukázal co on považuje za dělení na hobby a závodní integrálky. Ty druhé vypadaly jak něco na motokros, úplně jinak poskládané, jiné kotvení řemenů. Vypadaly zalité do polystyrenu v dlouhé délce, ne prostrčené v jednom místě a kotvené zvenku plastovou kotvičkou. Hádám dražší proces, protože se musí naskládat do formy a udržet na místě při vstřiku pěny, nejdou instalovat do výlisku dodatečně. I čelenka vypadala jinak a byla víc pohřbená v polstrování, ne tak volně "plovoucí" jak v obyč cyklohelmách.
Jo je to paráda že tě všichni vidí na desítky metrů, ale je to natolik exotická věc na silnici, že může některé řidiče zaujmout natolik že srazí někoho jiného (cyklistu, chodce, ..). Přidávat krční páteři stovky gramů navíc než je nutné mi nepřijde košer na projížďky po polňačkách i rozdrbaných silnicích kamiony.
S argumentem, že řidič srazí někoho jiného, zajdi prosím za autorem povinného celodenního svícení. Jirka tuhle válku nezačal...
Nenazval bych to argumentem, spíš co to může vyvolat, jinak autor povinného svícení i přesně definoval umístění světel. Hlavně by mě ale trápily ty rázy do páteře, autor uvádí že ji při jízdě ani nevnímá, páteř se však po čase připomene.
To, že denním svícením došlo ke snížení pravděpodobnosti střetů aut na úkor účastníků provozu bez deformačních zón, mi nevymluvíš. Prostě naučili řidiče, že co nesvítí, to neexistuje. Umístění světel, má minimální vliv.
Mně by těžká přilba na hlavě nevyhovovala, tak kromě závodů nevozím žádnou a zatím žiju. Každý má ten kompromis mezi pohodlím a různými druhy nebezpečí nastavený nějak...
Po nedávné zkušenosti s motokárou můžu říct, že krk v pohodě unese i výrazně těžší (motorkářskou) helmu při výrazně větších silách a rázech, než jaké je fyzicky možné vyvinout na kole, tříkolce nebo obecně čemkoli, co má sedačku výš než 5 cm nad zemí.
To, že se někdo vyhýbá mně (na divné nízké tříkolce, která vůbec není vidět) a málem při tom sejme někoho jiného (protijedoucího cyklistu na běžném horském kole, které nikomu neviditelné nepřipadá), už jsem zažil a necítím se za to zodpovědný. Taky už jsem zažil obvinění (od policisty) "vy tady na tom trávníku děláte cirkus a tím jste způsobili támhletu nehodu, protože se řidič koukal na vás místo na cestu". Vážení, tohle na mě nezkoušejte.