Dnes bude ... ujedu 2 km a budu slavit letošní teprve 3 000.
K minulému příspěvku: Na 1 noc se mi nechce vybalovat brašny, pytel musí stačit, mám objemný spacák, který vozím i v létě. Co kdyby. Věci na spaní mi zabírají při cestě s brašnami jednu z nich + ještě velká láhev se vejde. Ano, vím, čím vyšší, tím horší. Ne na jízdu, ale na postavení kola. Tady to bylo OK.
Připomenu, kde se mi to líbilo nejvíc s dostupností vody na pití, vaření i mytí. Ve Švýcarsku.
Brahmo, těším se na blog. Postřehla jsem na různých místech tvou zmínku o cestě Polskem, ale poslední mě trochu znejistěla, jestli tys vůbec dojel až k moři. Doufám, že ano, už jsi to měl kousek.
Ano, všeználkova rada, jak se správně sbalit,mě opravdu pobavila :-). Zvláště když nedávno klepal kosu. A za druhé že radí tobě, kterou já osobně považuji za zkušenou cestovatelku natěžko.
Spacák může být velký nebo malý. Oboje má své důsledky. V malém může být zima, velký je těžký. Musíš si vybrat podle svého naturelu.
Pokud napíšu, že mi přijde zavazadlo moc velké, tak je to můj pocit a názor. Snad mne za něj nemusíš dehonestovat. Nebo se tu chceš presentovat jako druhý Favorit?
Hmmm.. a pokud napíšu, že se neumíš sbalit, je to zase můj pocit a názor.
Kdyby ses tím neotřel o Quetsch, které nesaháš ani ke kolenům, bylo by mi to fuk.
Já se o nikoho neotřel. Napsal jsem, že mi připadá, že na jednu noc je toho moc. To se sem už nesmí napsat? Nebo některé osoby jsou nedotknutelné? Jsi směšný.
Místo "připadá na jednu noc moc" jsi mohl napsat něco pozitivnějšího.
Když chceš, u opravdu nedotknutelných osob to umíš moc hezky.
Například jsi mohl moudře usoudit, že:
"Ono se to při tomhle způsobu jízdy také naskládá."
Vážně?
Tobě se zdá zavazadlo moc velke protože spacák stačí tenčí a vejlet jsi zabalil předčasné, protože jsi v červnu mrznul?
Nejsou, brahmo, maličko pokrytec? :-D
Vejlet jsem zabalil, protože mne bolela záda, která mne bolívají častěji. Že to bylo také z prochlazení je jen má spekulace. Prochladl jsem, poněvadž jsem se první chladnou noc neoblékl. Pak už to bylo lepší a nejlepší to bylo, když se oteplilo. Z čeho usuzuješ na mé pokrytectví? Příště nejspíš pojedu v létě se stejným spacákem, jen se s ním naučím képe zacházet. Můj problém je také věk, který neošulíš.
Máš-li ke stáru potíže se zády, zejména v případě prochladnutí, jsi opravdu hlupák, pokud šetříš gramy na tom, co tě má udržet v teple. Zejména pokud to neneseš na vlastním hrbu, ale vezeš na nosiči.
To je ale tvůj boj.
Pokud ale z pozice takového pokusníka-propagátora slepých uliček kritizuješ cizí bágl, protože "by se na něm dalo ušetřit a netáhnout toho tolik" tak opravdu nemám slov.
A tím už bych to ukončil. Původně jsem doufal, že tahle příhoda vyšumí se založením nového vlákna...
"Tedy, co se týče spacáku, tak jedině velký, ve kterém se cítím pohodlně. Malý spacák je na nic, když se do něho nevejdou."
Ale vážně. Spacák i zimní, může být lehčí, než tří sezonní, nebo letní. Záleží na materiálu a náplni.
Větší rozdíl, než litr vody, mezi nima asi nemáš a na kole bys to uvezl. Nicméně bylo to tvé rozhodnutí a jak to dopadlo, víme.
Nedojel, zabalil jsem to ve Štětíně a jsem tomu rád. Sedím teď doma, beru analgetika a čekám,caž se to uklidní, abych mohl rehabilitovat.
Co tě tak na té bohapusté rovině tak rozbilo?
Ona ta záda občas zlobí už delší dobu. Zničilo mne spaní ve stanu na zemi a asi i lehké prochladnutí zad v moc tenkém cyklistickém spacáku. Začal jsem se do něj oblékat moc pozdě. Alespoň teď mi teplo na ta záda dělá vysloveně dobře. Na kole mne záda nebolela a nijak neomezovala. Naopak ta bolest mizela. Ale balit ráno s brufenem je dost otrava. Zabalil jsem tu cestu naprosto správně. Nepochybuji o tom.
To se ti moc nepovedlo, ale je fakt, že s bolestí se nemá nikde jezdit, pokud to není nezbytně nutné, zbytečné trápení a mučení.
A dát si dva dny pauzu někde v suchu v penzionu by ale mohlo pomoct.
Už první ráno po noci v penzionu ve Štětíně bylo lepší. Ale už jsem doma v klidu a teple 3. den a stále beru analgetika. Takže odpočinek v penzionu by určitě pomohl, ale nevyléčil by to. Zabalit to bylo lepší. Jen přemýšlím, co změnit, aby se to neopakovalo. Zatím to vidím na cesty po krajích, kde se to dá snadno zabalit na vlak. Asi je to tím, že už mi není 20. No a také se do toho cyklistického spacáku musím oblékat podle předpovězené teploty na noc. Loni jsem si ho koupil, že je malý a lehký a vracet se k třísezonnímu spacáku na kole v létě a globálním oteplení nechci.
Globální oteplení ještě neznamená, že nebudeš potřebovat třísezonní spacák. Jezdím ráno okolo šesté hodiny do práce na kole a dnů, kdy teplota byla vyšší než 10 stupňů zatím letos moc nebylo. I dneska ráno bylo 9,5 stupně i když teď je vedro k zalknutí. Poslední minimálně 3 roky je to tak, že "zmrzlý" jsou od půlky dubna do půlky června a přitom průměrnou teplotu nahoru ženou březen a žhavé letní dny, nikoliv však noci.
Máš pravdu, ale tahat třísezonní spacák na kole se mi v létě prostě nechce. Zatím jsem rozhodnutý to kompenzovat oblečením. Jen tentokrát se to nepovedlo. Uvidím, jak se příště rozhodnu. Ještě mne určitě čeká v červenci týden v teepe, tak se musím rozhodnout, zda vyměknu, nebo otestuji, že už umím ten spacák kompenzovat. Loni jsem tam byl s podobným, ještě horším spacákem a spal jsem pak navíc pod celtou.
A není jedno jestli vezeš teplejší a objemnější spacák nebo k tenkému letnímu vezeš teplé prádlo na spaní?
Zrovna na spacáku mi přijde, že tenkým nic moc na váze neušetřím (přinejmenším ne, pokud ho vezu na kole - pěšky na zádech váží každé deko hned nějak víc :-) Kolik tak můžeš ušetřit? Třicet deka?
voz dva tenké spacáky a dávej je do sebe.. je to lepší a skladnější než jeden tlustý.
Co bych dneska ráno, 1. července, dal za 9,5 stupně. Vyrážel jsem z domova a bylo 6,4 C. Zajímavé je, že kdybych v téhle teplotě jel někdy na podzim oblečený stejně, tj. v mikině a kraťasech, měl bych pocit, že jsem se zbláznil.
Vidíš vidíš, kdyby sis zabalil pořádný spacák, oblečení a hloupě nešetřil gramy, mohlo to dopadnout lépe...
Sorry jako, ale poučovat druhé, jak se mají sbalit, je ošemetné... ;-)
Já někoho poučoval? Sorry, přečti si text a nesuď jen podle svých pocitůKdybych měl těžší spacák, tak bych se s ním musel tahat a to nechci.
Jo, mě věta "Kdybys to probrala, tak by se ti jelo lépe" jako poučování vyzněla a podle počtu mínusů nejenom mně... ;-)
V zásadě je to pravda - méně nákladu = snazší jízda, ale kolik věcí člověk potřebuje k přenocování bude hodně individuální...
Tak už víš, proč Jindra spí po hotelích :)
Nejen sprcha je bonus, ale i suchá postel :)
Člověk by řekl, že by to skautování, táboření, spaní pod širákem, sportování na kole a různé otužování mělo vést k lepšímu zdraví ... A jak vidět, tak houby, buď dělal něco blbě, nebo to prostě neplatí.
"Dík této přísné životosprávě a soustavným dechovým cvičením zůstal až do své smrti podivuhodně svěží, o čemž svědčí skutečnost, že zemřel mezi dvěma kliky, provedenými z podporu ležmo za rukama, dosáhnuv stáří 48 let."
Tak to zklamání. Neříkej, že tě to neštve. No vidíš, to jsou ty ušetřené gramy a objem, tenký spacák i karimatka. Na takových cestách by si člověk měl dopřát v noci trochu komfortu. Kolo to uveze.
A nehádejte se tu, kluci.
Neštve, je mi to úplně fuk. Cestu jsem zvládl a to, jestli jsem dojel až úplně k moři je vlastně nezajímavé. Tedy alespoň pro mne. No a to je jedinné, na čem mi záleží.
Jedno N nebo dvě N? To je ale zapeklitá otázka! Ti, kdož hodně čtou, to píší automaticky správně. Někteří další si možná matně vzpomínají, že se o tom učili v českém jazyce na základní škole. No a ti kteří si nevzpomínají, píší jako Tataři. Proto si ujasněme, že jediná správná verze při zápisu jediný nebo jedinný je pouze JEDINÝ.
Neurážejte náš krásný jazyk svojí neznalostí!
Člověče, víš, že to dnes s tím "Hodně čtou" neplatí? Celý život jsem hodně četla a psala automaticky správně. Poslední roky, kdy mezi tím, co hodně čtu, je spousta internetových věcí, občas se nachytám, jak se mi do povědomí dostávají spoje, které lidi často píší špatně a že mi někdy dá dost práce si uvědomit, že je to vlastně "blbje".
> Celý život jsem hodně četla a psala automaticky správně.
Jojo, tuto souvislost potvrdí každý Carson, Smiřickej i Jirka Oulický.
> že mi někdy dá dost práce si uvědomit, že je to vlastně "blbje".
To mě irituje jiná věc. Povrchní psaní pisálků v různých rádoby odborných článcích. Například - já nevím, na co si honem vzpomenout - například na nějakém webu o autech se dočtu, že vojenský náklaďák Praga V3S se musel v zimě startovat zásadně jen pomocí zapálených novin. Což je taková vojenská latina.
Úplně při tom vidím nějaké mladé ucho, jak prolétne web, přečte si nedbale dva - tři články o "vejtřasce" a honem honem z toho zplodí nějaký kompilát plný domněnek a výmyslů. Úkol splněn, letí psát něco dalšího o přistání na Měsíci nebo o kojení malých dětí.
To je příšerná nekompetentnost, co nacházím v internetových médiích.
- - -
No tak nic. Rychle na střechu, než tam bude zas k nepřežití. Tento týden se prý mohu obzvláště těšit... Tak ke strojům, ke strojům!
To ti nemůže být úplně fuk. Nevyšlo ti určitě to, co sis naplánoval, ale dobrý, včas jsi skončil a přežil. Já bych se vydala znovu, třeba trochu jinudy.
Hlavně nám napiš, kudy jsi Polskem jel. Může to být inspirace. Všimla jsem si, že podél té nové dálnice od Krkonoš často vede silnička, z ní by se mohla stát přímá cyklo.
Víc mne těší, že už jsem bez analgetik, už to ani moc nebolí. Takže léčba v klidu a teple minimálně 5 dnů. Na cestě víc, poněvadž jsem sice dnes schopen chodit, ale rozhodně ne sednout na kolo a vyjet. Za mne jsem to zvládl velmi optimálně.
O víkendu jsem byla na chalupě u Jimramova. V sobotu tam a v neděli zpátky. Mám tam postel, ale jídlo, ručník, kartáček na zuby a něco na převlečení jsem musela naložit. Nad rámové brašničky jsem připnula litr mlíka na snídani a špekáčky k ohni na večer, za sedlo jsem srolovala oblečení. V lehoučkém batůžku z dekáče jsem vezla rohlíky a nějaké cukroví na cestu, nic těžkého bych na zádech neuvezla.
Na zpáteční cestu už jsem batůžek nepotřebovala a složený strčila do kapsy. Předpovídali vysoké teploty, tak jsem jen přibalila do rámu velkou petku s vodou.
V sobotu jsem jela přes Nové Město na Moravě tam (78km) a v neděli přes Bystřici nad Pernštejnem zpátky (83km). Avizovaný pařák se nekonal a oba dny bylo příjemné počasí.
Přeji a fandím.
Ale také dost závidím...
Takhle bych se chtěl umět sbalit! A už to nikdy umět nebudu :-(
Moje balení na 3/4 denní výlet, odjezd z domu, návrat domů:
Včera jsem si po práci vyjel na Sněžník, ale čistě "pracovně" ;-)
Bylo potřeba zase po roce obnovit opravu rozhledového panoramatu. Někdy už před deseti lety mi ze Zapomenutého pohraničí napsali, že to opraví ... Ale sám to prý dělat nemám, protože tím znehodnocuju práci jiných!
Jenže nejvýraznější stolová hora v Sasku opravdu není Kleinhennersdorferstei, ale Lilienstein! A takových omylů tam maj :-(
Tak znehodnocuju.
Nemávali oni tenkrát i nějakým posudkem z Ujepu, že to mají dobře?
Maily mám uložené.
Jako první jsem jim zakreslil jak je to správně a přidal odkaz na generátor panoramat.
Po roce (2015):
O této chybě víme a na nápravě pracujeme, tabule bude vyměněna.
Rád bych vám sdělil fakt, že veškeré tabule byly realizovány se studenty
a profesory ústecké univerzity UJEP z oboru geografie Bohužel se i tito
lidé mohli někde zmýlit.
Přejeme vám příjemný den,
NS Zapomenuté pohraničí
2018:
váš e-mail někam zapadl, každopádně rád bych se vyjádřil k situaci. Přijde vám v pořádku takto poškozovat naučnou tabuli, ikdyž jste měl dobré úmysly? Nestačilo by, pokud opravdu máte zájem se podílet na opravě, tuto tabuli vyfotit a dopsat skrze počítač nebo případně vytisknout a popsat tužkou?
S pozdravem
David Mikulecký
NS Zapomenuté pohraničí
Nojo, tak načichl tím zapomínáním v pohraničí, že zapomněl, že v zahraničí má chybu.
Nehledě na to, že minimálně před půldruhým rokem byli upozorněni na to, že mají nepodporovanou komponentu na zobrazení mapy.
Děláš dobře. To určování kopců na obzoru je vždy problematická úloha a cedule s chybami prostě šíří omyly a chyby.
Já s kopci mám ten problém, že se je nějak na stará kolena neumím naučit. Takže když se z Čech blížím k nám na sever a vidím to úchvatné panoráma Českého středohoří potřeboval bych mít u sebe tu cedulku s názvy kopců vždy.
Z dětství jsem to určování jednotlivých kopců neznal a když jsem se přiženil do Výběžku, tak jsem byl překvapen jak každý řeší jak se ten který kopec jmenuje. Do té doby jsem to bral za literární nadsázku (cedule s názvy kopců jsem poprvé zaregistroval v popisu Českosaského Švýcarska v Třech mužích na toulkách).
Tak to víc, v té pahorkatině je to asi vcelku důležité, to lidi z nížin asi těžko pochopí.
Tady mi stačí poznat Petřín a jsem v pohodě, pro usnadnění mi na něj postavili malou eifelovku :-)
To se mýlíš. Ze severního okraje Prahy, ale i třeba jen od Vojenské nemocnice ve Sřešovicích jsou vidět Říp, Bezděz, Ještěd, Středohoří, občas Krušné hory a Krkonoše. Samozřejmě to chce adekvátní počasí. Z centra od Vltavy zůstává ovšem jen ten Petřín :)
Tak tak. Z Jižňáku, 3. patro, tak kolem 290m n.m. i s tím 3.patrem, občas vidím na Trosky a pár těch dalších přilehlých hrbů v krajině. I mám pár fotek, kdy se mi povedlo foťákem blýsknout i vysílač na Ještědu ;-)
Píšu blbosti... Trosky to určitě nejsou, ale něco mnohem západněji, čili Bezděz, Ralsko a Vrátenská hora.
Z haldy na Jižním městě před Milíčovským lesem jsou vidět Krkonoše a Ještěd.
To je možný, ta je dost vysoko.
Tady na ukázku Ještěd a ten Bezděz ;-) Akorát mám ve výhledech překážky, no :-)
Nádhera, takovýhle výhled bych chtěl mít.
Ty jsou jenom někdy, a to si musím ještě vzpomenout, že bych to měl kontrolovat častěji ;-)
A tyhle fotky jsou starý už 15 let :-)))
To je tim, že tady má každej kopec charakteristickej vzhled a jsou dobře rozpoznatelný i na 50-70km. Pamatuju, že na Vysočině mi to přišlo, že jsou všechny kopečky skoro stejný a výhledy sice pěkný, ale pro mě dost nazáživný.
A nedávno jsem bláhově tahal dalekohled po výletech u Znojma, jediný co bylo vidět na obzoru byly dukovanský chladící věže ...
Nedávno jsme se dívali s kamarádkou do krajiny. A ona, narozená tady říká: Já má ráda tuhle krajinu, cítím se bezpečně ukrytá mezi těmi kopci.
A já, narozený ve středních Čechách povídám, já se tady cítím zavřený a volnost mám když vyjedu někam za Roudnici a podívám se směrem k jihu na ty vzdálené hřebeny.
Od té chvíle přemýšlím, jak se do člověka propíše krajina dětství.
Něco na tom bude. Já bych taky nemohl nebo nechtěl žít někde v rovině. Hodně Valachů to tak má, že se po nějaké době strávené mimo, třeba kvůli kariéře, vrací domů. Protože prostě bez těch svých kopců nemůžou být.
Teď na Stezce Českem jsme klábosili s nějakým čiperným staříkem, který pochází z Brumova tam od nás a už dlouho bydlí ve Františkových Lázních. Taky říkal, že se mu tam vůbec nelíbí a šťastný je jenom na své chatě v kopcích u Bílého Halštrova.
Existujou aplikace, které ti to vygenerují pro libovolné místo.
https://www.udeuschle.de/panoramas...
https://www.peakfinder.com/
To druhý je i jako aplikace do mobilu
Ještě používám tenhle:
https://peakvisor.com/panorama.html?lat=50...
Ale makepanoramas považuju za nejpřesnější.
A taky 3D v mapách.com/cz neni úplně špatný.
Předevčírem jsme byli na Sněžníku taky. Nechceš jim předělat i ta panoramata nahoře na věži? Možná to mají dobře, ale je to tak blbě nakreslené, že se v tom ty kopce špatně rozeznávají.
Jestli tam jsou pořád ty kovový tabulky, co nechali udělat sasíci (letité foto přikládám), tak ty nebyly úplně špatně, ale je fakt, že mohly být širší a přehlednější.
A tedy předevčírem, to bylo už dost velký vedro, to musel být docela masakr, ne?
Asi to je ono, zdály se mi širší než na fotce, ale může to být úhlem záběru. Možná je spíš problém v nás. My z východu tohle panorama nemáme zažité, tak se nám v tom špatně orientuje.
Byli jsme tam pěšky s báglama kolem páté. Ještě to docela smažilo. Ale za odměnu jsme byli nahoře na rozhledně úplně sami.
Zažitá panoramata. Když jsem byl poprvé někde okolo Hohnsteinu a viděl Děčínský Sněžník z druhé strany, nechtěl jsem se smířit s tím, že je to on.
Na Jizerky v pohledu z Polska jsem si ještě nezvykl.
Což mě připomnělo: Před lety jsem ve vlaku z Rybniště na Jedlovou zažil manželský spor, kdy paní povídala "hele ta rozhledna je vidět teď tady vpravo" a manžel ji začal vysvětlovat, že je úplně blbá, že je to další rozhledna, protože Jedlová je vlevo ve směru jízdy. A začal tu druhou rozhlednu hledat v papírové mapě aby ji ukázal. Tak jsem se do toho v okamžiku, kdy začal tvrdit, že tam ještě není namalovaná, musel vložit a vysvětlit, že manželka má samozřejmě pravdu.
Včera jsem vyměnil tretry za pevné boty a vyrazil na procházku do Krkonoš. Bylo to plánované už od minulého roku a pořád nevycházel termín nebo počasí až včera se to krásně sešlo.
Z Pece Modrým dolem a po žluté do Obřího dolu a Obřím dolem do sedla a na Sněžku. Musím říct, že výstup ze sedla na vrchol pěšky po červené byl mnohem náročnější než výjezd na kole po cestě po modré :-)
na Sněžce docela dobrý, lidi byli, ale krásně jsme se všichni vešli a bez čekání i dovnitř kaple. Dál po hranici s Polskem přes Svorovou horu, Skalní stůl a Čelo na Pomezní Boudy.
Některé úseky jsem ještě nešel a některé si zopakoval po víc než padesáti letech. Cesta to nebyla moc odpočinková, ale tom je dané taky tím, že já toho moc nenachodím a tak těch bezmála 20 km bylo tak akorát.
Počasí nádherné, přijemné teplé, ale žádné horko, lehké letní oblečení od samého rána a mírný větřík příjemně ochlazoval.
Na fotkách Studniční hora, Sněžka z Obřího sedla a Sněžka ze Skalního stolu.
Prý je teď na Sněžce víc lidí jak na Válaváku. Vešel ses tam vůbec?
Docela to šlo, čekal jsem tam víc lidí. Na pěšině Modrým dolem jsem byli téměř sami, viděli jsme tam tak pět lidí. Obřím dolem šlo potom o malinko víc lidí, ale jen pár desítek nahoru i dolů. Dost lidí bylo na pěšině na výstupu na Sněžku, velká většina Poláků, ale šlo jít svým tempem.
A na sestupu a pohraniční stezce na Pomezky zase jen pár lidí, většinou nikdo v dohledu.
Na Sněžce asi takhle lidí
Praha — Mělník — Kralupy — Praha. I když jsem dříve četl o uzavírce trasy č.7 kvůli možnému sesuvu kamení, stejně jsem to tam jako trotl napálil, takže mi nezbylo nic jiného, než se vydrápat nahoru Draháňským údolím. Naposledy jsem tam jel asi před patnácti lety, a tehdy nad nádrží pod ČOV seděla taky. Celkem to hodilo 115 km na jedno pivo.
Mohl bys mě sdělit, kdo tam sedí/swděl?
Děkuji
Někdy je třeba kolo zamknout do sklepa a sbalit krosnu, protože alespoň mě se zdá, že si tak krajinu člověk víc zažije na vlastní kůži. Tím nemyslím klíšťata, která taky byla. Konečně jsme s Evou prošli první 2 etapy severní větve Stezky Českem z nezápadnějšího bodu ČR. Krásná-Klínovec a Krušné hory. Ukončeno včera u Labe v Dolním Žlebu. Jedním slovem nádhera. První týden jsme v liduprázdných a krásných lesích nepotkávali skoro nikoho. Později přibývalo hlavně cyklistů, ale i tak jsme většinou byli v terénu sami. Celkem nachozeno 307km. 7x spaní v lese, v hamakách nebo 1x v útulně, 1x maringotka, 4x horský hotel nebo penzion, 1x chatka.
Trochu závidím. Hlavně tu trpělivost s chůzí. Mě by se to líbilo, ale pak někde musím jít úsek kde prostě hodiny koukám na stejný obzor. Na kole bych to přejel za chvíli, ale pěšky?
Trochu k té chůzi. V 19. století bylo zvykem, že umělci chodili na jih, většinou do Itálie. U nás takhle známe Máchu, ale bylo to časté i jinde. A mnozí co znají českosaské švýcarsko se nemohli nepotkat se jménem Caspar David Friedrich, tenhle malíř se také vydal na jih. A skončil v Drážďanech. (šel tuším z Kodaně)
Trpělivost přichází s věkem. Naštěstí okolí bylo většinou tak hezké, že nám to nevadilo. Věnovali jsme se detailům, kterých bychom si z kola nevšimli. Kytky, "motýle", zmije...
Občas si taky vzpomenu na kluky Vagabudy z Frenštátu, kteří už druhým rokem jdou pěšky domů z Asie. Ti to mají nesrovnatelně horší.
Moji rodičoví chodili den co den do gymnazia v Příbrami pědky 7 kilometrů tam i zpátky, v zimě v létě. Autobusové spojení zavedli až ´komunisti´ ...
Nám na prvním stupni rozdělovské ZDŠ vtloukali do hlavy, jak Antonín Zápotocký chodil pěšky ze Zákolan do Kladna na gymnázium. Zápotocký a gymnázium :)))
Krom toho také to, že kladenský sportovní park Sletiště se jmenuje Sletiště proto, že tam v lese Zápotocký se svými soudruhy dělal tajné schůzky a SLÉTALI se tam na ně četníci.
Zápotocký přece v rámci "Jednoročního učebního kurzu" měl vystudovanou žurnalistiku, od níž zběhl k sepsání světového bestseleru "Rudá záře nad Kladnem".
Už zase si z našeho harmonikáře děláš pr.el, pacholku!
Jak bych moh! Z našeho druhýho dělnickýho prezidenta - pohádkáře (přeměna Ježíška v Dědu mráze, měnová reforma nebude, koruna je pevná). Tos teda přepísk, kamaráde. :-)
Oni ti prezidenti ...
To tu jeden tvrdil, že "Pravda a láska zvítězí ..." ,
jenže neřek´, žr to bude v roce 2346
Jaké to dnes bylo bez elektřiny?
Už jsme asi všichni zaregistrovali, že dnes proběhl v ČR rozsáhlý "black-out". Musím říci, že já to v terénu vůbec nezaznamenal, až nyní z internátu.
Akorát když jsem jel s dodávkou okolo 14. hodiny do velikých stavebnin ve Vestci, tak jsem se divil, proč je kousek vedle před stavebninami nezvyklá dlóóuhá fronta osobáků. No jo, koukám, že ona je tam rozvodna a nabíjecí stanice Tesla supercharger a nabíjecí stanice ČEZ... :-)
Stálo tam tak asi 2x až 3x více auťáků, než tam vidím nabíjecích míst. To asi v pátek v tom hezkém teploučku před cestou na chalupu zamrzí. Tož hodně štěstí s tym pertinaxom.
Což samozřejmě patří do Zaujalo, a ne Jaké to bylo.
No a pak mě ještě zaujalo, že už několik dní se nemohu dostat do Brahmova zaujalo. Taková náhoda!
:-)))
Dopracoval jsi se svou protivností do blacklistu, to tě překvapupuje protivo? Chci si od tebe odpočinout. Ale abys neplakal, že nemůžeš se svými většinou hloupými plky do zaujalo, tak tě vyjmu. Snaž se mne, prosím, méně záměrně nasírat. Život si můžeme navzájem otravovat, ale proč?
V sobotu jsem si udělala výlet trochu po neasfaltových cestách. Vzala jsem si upravenou krosku Author Vista, kterou používám jako zimáka. Je to kolo vhodné do lehkého terénu. U Krokočína je hezký rybníček, kde jsem si letos poprvé zaplavala. Celkem mi to dalo 104 km a příjemně strávený den.
Ahoj léto, ahoj prázdniny!
Přišel čas, kdy se z malého cyklisty a z malého turisty měl poprvé stát malý vodák. Pro první seznámení s vodou jsem vybral úsek Čerčany - Týnec nad Sazemi. A bylo to skvělé! Počásko se ráno tvářilo zamračeně a zachmuřeně jako pokladní v Lidlu, když platíte jednu žvejku pětitisícovkou. Nedlouhý déšť jsme přečkali pod mostem v Poříčí. A pak už byla jen samá pozitiva a sociální jistoty.
- - -
Nepovažuji se za extra vodáka, i když v mládí jsem si tu Lužnici, kus Nežárky, kus Otavy, Ohři a Sázavu také sjel. Používal jsem vždy nafukovací kanoi Pálava. Je skvělá! Sice rádoby moudré žblebty uvádějí, že nafukovací loď je pomalejší než laminát. Ale já to nepozoroval, nejsem Matěj Vaněk ani Marie Němcová. Na té Pálavě se mi líbila její určitá elasticita, při přejíždění přes peřejky se pěkně přizpůsobila a zavlnila. A hlavně - díky nafukovacím bortům a relativně velké šířce měla fantastickou stabilitu!
[Ale zkoušel jsem kdysi i něco nafukovacího užšího, také od Gumotexu, a to stabilní vůbec nebylo.]
Myslel jsem si, že plavba na kanoi, stejně tak jako třeba jízda na kole, se nezapomíná. Ale ono to asi neplatí?
Včera jsme jeli na nějaké plastové věci. Tuším, že dříve se tomu v laminátu říkalo Vydra. Šmankote, to je ale oproti Pálavě vratká kocábka! A o tom Kotas - Kotrlík mlčí! Málem jsem nás převrhl hned při nastupování. Později v klidu jsem vyzkoušel mez přávrácení. Je fakt, že jak se bort přibližuje k hladině, loď jeví stále menší a menší ochotu se převrhnout a nakonec se asi nepřevrhne. Ale to vratké kinklání ze strany na stranu mi bere nervy. Zlatá Pálava!
Ano Vydra se to jmenovalo a byla to nefalšovaná turistická slalomka se všemi vlastnostmi slalomky.
Na Sázavě působí dvě konkurenční půjčovny lodí:
Jokota, která má ty Vydry.
Samba, která má turističtější a širší kanoe se zvednutou špičkou jako byly indiánky. Jsou pomalejší, méně točivé, stabilnější a v peřejích ta špička rozráží vlny, takže je háček méně mokrý.
Můžeš si vybrat podle svého gusta.
Pokud je třeba zlepšit stabilitu lodi, zadák v lodi zeširoka klečí (nejlíp na korkový záchranný vestě, aby neměl otlačený kolena) se zadkem na sedačce, čímž má loď zcela pod kontrolou a zároveň snížené těžiště...
Jezdil jsem asi 20 let :)
Dneska jsem si vzal volno na kolo, ale potřeboval být brzo doma, takže jsem zvolil urychlení cyklobusem. Raději jsem tam byl trochu dřív, co kdybych se už s kolem na přívěs nevešel, žejo! Byl jsem tam sám.
Řidič "turistický linky 434" přes Hřensko a Jetřichovice do Krásné Lípy mi řekl, že jsem letos třetí cyklista a většina z těch pár cestujících je personál restaurací a hotelů (s většinou z nich se přátelsky zdravil). Asi nějaká chyba v matrixu, nebo co?
Po požáru i po kůrovci se příroda krásně zotavuje, horší to je s vyhořelými (2020) chatami Na Tokáni. Tam je to "konečná". Naštěstí dvě přežily a v jedné funguje i restaurace, ale to místo po shořelých je hnusný a žádný zlepšení neni v dohledu.
Musim pochválit i Správu Parku: za pěkně provedenou opravu můstku nad Dolským mlýnem a za to, že při rekonstrukci cesty ke Kamenické stráni mysleli i na cyklisty - po pravé straně jsou pískovcové bloky šikmo pro snadnější tlačení :-)
A Růžák po stoprvé, zase jinak.
Sobotní plán zněl jednoduše: vlakem do Jiřiny, na kole k písníku, cachtání se, potápění, házení si míčkem a létajícím omáčníkem, z Jiřiny vlakem zpět do Prahy. Neboť čelákovická pískovna patří k prázdninovým klasikám.
Jenže ouha. V Jiřině, kam jsme dorazili po poledni, mrholilo. Řekli jsme si, že jedeme dál, do počasí nám nic není a jízda mokrou kaluží chlapa jenom otuží. Ani mrholení v pískovně nezabránilo malému cyklistovi vrhnout se do vody. :-)) Já mu nebránil, jsou prázdniny, tak ať si chlapec užije. Dokonce jsem spolupracoval a házel ze břehu míček. Ale vlézt také do vody jsem přeci jenom odmítl.
Když se mrholení změnilo v docela silný déšť, malý cyklista kupodivu bez protestů vylezl z vody, osušil se ručníkem a přesunuli jsme se k nedalekému turistickému přístřešku na housko-herkulesovské hody. I když pojem "osušit se ručníkem" je v dešti poněkud relativní.
Co dál? Přeci nepojedem zpět do Jiřiny a tupě vlakem do Prahy? Nenene, nabrali jsme směr přes Zeleneč do Horno Porno, kde měl jet vlak na Hlavní. S přestávkami drobně mrholilo, dalo se to krásně vydržet.
V Horno Porno jsme zjišťujeme, že na vlak bychom čekali půl hodiny. A tak tedy dále na Černý Most na metro.
Posledních 800 metrů od dálnice k metru lilo jako z kovové či plastové zahradnické nádoby, určené pro ruční zalévání rostlin. A malý cyklista si liboval, že si konečně také jednou užil jízdu v pořádném dešti! :-))
Na tom Favoritu máš zajímavé brašny.
Krásné, viď?
A jdou mi k pleti!
Momentálně maličko padají dozadu. Protože je tam příliš dlouhý spojovací pásek přes nosič. Chce to přidělat jednu dírku k přezce na pásku.
Jenže! Nožem na maso ani píchákem na kapesním noži to dělat nechci, abych neprořízl příliš dlouhou trhlinu. Musím tedy vyhledat v šuplíku vrták dvojku, ze skříně v předsíni akučku a špalík na podložení, a bzzzz. Což, jak jistě uznáš, nelze uspěchat. Pracuji na tom.
A pak ještě natavím pásek s přezkou na spodní část každé brašny do místa zadní vzpěry. Tím budou brašny stranově připevněné ke kolu a zbavím se těch gumcuků. Poslední dekáda následujícího měsíce to jistí, teď musím jít poňufat kočku.
Na vše nám treba specialistov.... na dělání dírek do kůže se spoustě lidem (i mě) osvědčil nástroj k tomu určený.
https://www.alza.cz/hobby/connex-kleste...
Obyčejný průbojník to taky zvládne ;-)
No ty kleště jsou v podstatě totéž, pouze v kompaktním provedení (několik průbojníků, podložka, pákové "kladivo")
Navíc průbojník je z mnohem kvalitnějšího materiálu, jak ty cuplíky na kleštích a je uzpůsoben k tomu, abys do toho klepl kladivem. Zrovna včera se kamarád pachtil s těmato kleštičkama, aby udělal dirku do koženého řemínku pro klasické upevnění brašničky do poutka za kožené sedlo na Favoritu.
No, nešlo mu to, vzal si na to totiž pevnou kůži z řemínku od koňského uzdění. Vytlačil tam akorát kolečko a nakonec do toho stejně bušil kladivem. Přitom ty jeho kleště vypadaly jako nové, já už je mám přecejen opotřebenější...
Ono dost záleží jaké koupíš. Já mám Knipexy a ty zvládnou i skorem 5mm kůži (musel jsem si ušít nějakou koženou výstroj na staré války.. dělal jsem tak 80 dírek na jednu sadu). Když koupíš šunt, tak ty jsem schopen rozmačknout v ruce.. stejně jako lacinej průbojník ránou kladiva ohnout.
Tak to určitě nejsou ty za čtyři stovky, na které jsi dal odkaz ;-) Na pár direk za život je škoda něco takového pořizovat a na kůži už vůbec ne. Zbytečný krám do domácnosti, pokud neděláš ďurky do nějakých plastů, už s lisovanou chromkou to má problém. Do něčeho tenkého a do vikslajvantu to dirku udělá, ale do kůže fakt ne. Kůže zaleze do té ďurky, pak vypruží a pro další dírku, aniž bys to nejdřív nějak složitě vyšpáral, ani nevymáčkneš ten kroužek.
A přikládám fotku, že jsem to opravdu používala a vím, o čem píšu ;-)
překvapím tě informací, že ty vystříhaný kolečka lezou horní částí děrovacího nástavce ven :) Pokud tento není nehorázně orezlý :) nebo to nedělal úplnej kokot, protože je mírně kónická ta vnitřní díra :)
Jinak odkaz jsem dával na Alzu schválně... nají docela slušně udělaný web i s relevantníma obrázkama. Jinak tyhle kleště chce kupovat v krámě a pořádně si je prohlídnout... základ je, že děrovač jde proti kovadlince kolmo, nikoliv pod úhlem a zhruba ve středu u všech průměrů; dále, je-li otočné kolečko solidně aretováno... to se z obrázku nepozná a je nutné prohlídnout.. a pokud je něco z toho špatně, obloukem se vyhnout.
Jsem člověk, co čtyřicet let prožil u koní a do řemení jsem spoustu dírek nadělala. Tento nástroj, není-li v nějaké super profi kvalitě, kterou jsem v životě v ruce neměla, dírku do pořádné kůže neudělá. Vrták je mnohem spolehlivější a je to univerzálnější nástroj. Jeden tento krám mám v šupleti dodnes, za mě je to "škoda peněz".
Kdo z nás má v životě potřebu dělat dírky do pořádné kůže?
Uvedené kleště pro běžné domácí a kutilské potřeby stačí. Také je mám a využíváme je doma docela dost.
Já... při šití napoleonské výstroje :)
Ano, na ten kámen prosáklý koňským potem, deštěm a trvale pečený na sluníčku je vrták jistě vhodnější nastroj. Otázka je, kolik to má ještě společného s kůží :-)
Od pohledu tohle vypadá jako ty "čínské no name šmejdy" co se mi zhroutily pod rukama na výrazně onačejším materiálu, na nářadí se nesmí šetřit...
Pořádnej sedlář má průbojníky z nástrojové oceli, s takovejma kleštičkama, byť sebekvalitnějšíma, by se akorát trápil.
Tady ale není řeč o sedláři. Tady jde o domácí kutilství.
"Tady ale není řeč ..." bara2 odpovídá Sodomovi, esisi nevšímla
Nejsem si jistej, jestli nástrojová ocel je vhodná aby do ní někdo řezal kladivem, ale ano, pořádnej sedlář bude mít pořádný nářadí. Jako ostatně každý řemeslník.
Ale to už se zase posouváme o třídu výš, nikdo si doma nebude zařizovat kožedělnou dílnu, aby si spíchl dvě brašny na kolo nebo jeden postroj na manželku...