reklama
Košík (0 Kč)
Nakoupíte-li za více než 500 Kč, ušetříte na poštovném

Lucie Kovaříková a Michal Jon

Z Čech až do země vycházejícího slunce

První část vyprávění o probíhající cestě kolem světa na kolech

Kniha popisuje trasu z České republiky přes Německo, Dánsko, Grónsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Rusko, Mongolsko, Čínu, Jižní Koreu až do Japonska. Je pojata jako cestopis a obrazová publikace dohromady. Jsou v ní kompletní texty, které musely být pro potřeby časopisu Cykloturistika kráceny a objevuje se v ní množství dosud nepublikovaných fotografií. Každou projížděnou zemi doprovází mapka. Kniha je většího formátu, je kompletně barevná a tištěná na křídovém papíře.

Ukázka z knihy

Fuji

Oblast okolo sopky Fuji – nejvyšší hory Japonska – patří k těm nejkrásnějším, jaké jsme při cestě touto zemí navštívili. K 3776 m vysoké Fuji přijíždíme od severovýchodu. Její pravidelný kužel je viditelný již z velké dálky. Vrchol je pokrytý sněhem. Sníh není bílý, ale růžový – to jak na horu svítí vycházející slunce. Je modré nebe, vypadá to moc hezky, možná až trochu kýčovité. Většinu roku je však vrchol v mlze, v oparu či v mracích – dnes tedy máme štěstí. Projíždíme městem Fuji-Yoshida a míříme k oblasti jezer. Fuji jsme se rozhodli objet v protisměru hodinových ručiček. Nejprve jedeme na západ kolem jezer Kawaguchi a Sai – po obou stranách jezer vede silnice. My si vybíráme tu severní stranu, abychom viděli Fuji promítající se na vodní hladině. Jenže jsou vlnky, nic se ve vodě neodráží. Alespoň tedy vidíme kužel nad jezery. Kolem sopky jedeme 130 km, stále ji máme po levé ruce. Vpravo jsou zasněžené hory, na jihu pak vidíme moře. Sopka je v klidu a my doufáme, že tak zůstane i nadále. Naposledy bouchla v roce 1707. Zdolat alespoň jednou za život Fuji je téměř povinností každého Japonce, výstup je však povolen jen v letních měsících. Na jihu vede mezi mořem a sopkou několik silnic, my si vybíráme tu nejvyšší. Z 300 m se proto hrabeme na 900 m. Nic tu nejezdí, kolem je cypřišový les. Chvíli klábosíme s protijedoucím silničářem – je to alpinista, na kole si jen zvyšuje kondičku. Potěšil nás – za zatáčkou nás čeká sjezd. Jo, čeká. Jenže kola už moc nebrzdí, špalky jsou obroušené až na doraz. Nové nemáme a do Tokia už to je stejnak jen kousek. Ale zvládli jsme to. Nikam jsme to nenapálili, ještě přežijeme jeden sjezd a jsme definitivně u moře. Pak již to je jen rovina až do hlavního města. S těmi našimi brzdami-nebrzdami jsme dole úplně „grogy“. Přestože každou chvíli zastavíme, to je hned „tepleji“, jsme v Odawaře dost zmrzlí. Jenže, co to? V parku u hradu kvetou slivoně, svlékáme šusťáky. Konečně teplo! Je přes 10 stupňů. Až do Tokia pak teplota neklesne pod 12 stupňů!

Počet stran: 200 stran
Formát: 170 x 230 mm
Vzhled: pevná vazba, celobarevná
Vyšlo: prosinec 2003
Vydavatel: CYKLOKNIHY
Cena: 299 Kč
Může vás také zajímat

Rozhlednovým rájem 2019

Jiří Štekl
61 renovovaných, nových a ještě novějších rozhleden České republiky
Vzhůru na rozhledny – na kole, pěšky, vlakem, autem i lanovkou V další naší rozhlednové knize jsou představeny nové a krásné rozhledny…
249 Kč

Z útulku až k moři

Lucie Kovaříková a Michal Jon
aneb Jak se Ernest učil plavat
DOTISK úspěšného titulu s novou podobou obálky Málokterý pes u nás je tak velkým cestovatelem jako Ernest. Vždyť jen na cestě popisované v…
199 Kč
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

160 cyklistů (3 přihlášení)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede…
Jindra8526 | 10.08.2019

Krkonošemi na kole (2019.07.21. - 07.24.)

Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný…
vlli2 | 29.07.2019

Být králem na cestě... 3. Do Bruselu

Ven z města světel zase podél kanálu, časně zrána. Na sever, nevábným předměstím Saint-Denis, kde by člověk…
Jindra8526 | 28.07.2019