reklama

Cesta do Schengenu (4.) – Přes Švýcarsko zpět do Prahy

Moje měsíční putování do Schengenu a zpět se chýlí ke konci. Na posledním úseku cesty jsem sám. Z německého Freiburgu mám namířeno k Bodamskému jezeru (Bodensee).

Do Čech už co by kamenem dohodil.
Do Čech už co by kamenem dohodil.
Foto: NaKole.cz

V cestě mi stojí zalesněné pohoří Schwarzwald, ve kterém se někde skrývá pramen Dunaje. Mám jen mapu bez vrstevnic, a tak nejlepší trasu přes vrcholky spíš odhaduju. Dnes večer musím dorazit k jezerům na hřebeni, u nich rozložím stan a vykoupu se. Volím tzv. Grünstrasse v domnění, že trasa pro cyklisty bude stoupat jen povlovně. Opak je pravdou. Prudké stoupání po jemné šotolině vypadá spíš jako cesta pro bikery. Tři týdny každodenního šlapání, které mám v nohách, mi ale hodně pomáhají na cestě nahoru. Šlapu jako o závod, abych ještě před setměním dojel k jezerům, která jsem si vyhlédl na mapě. Cestou potkávám bikery, kteří mě uznale zdraví.

Slunce zapadá a teplota padá prudce dolů. Konečně se dostávám na silnici a míjím horská jezera Titsee a Schluchsee, kde jsem se chtěl původně koupat. Ledová voda ke koupání nijak neláká. Když se ráno probudím, tráva kolem stanu je pokrytá jinovatkou. Teploměr ukazuje čtyři stupně nad nulou. Jak jsem jenom mohl někdy uvažovat o koupání? Rychle natahuju rukavice a sjíždím z hřebenu o pár set metrů níž do příjemnějších teplot.

A jsem na švýcarských hranicích. Přestože je přechod viditelně označen a jsou tu celnice, pohraničníky nikde nevidím. Ve Švýcarsku, které touto dobou ještě není v Schengenském prostoru, strávím jediný den.

Švýcarsko je velmi podobné Německu, jen hrdost obyvatel na svoji zem je vidět na každém kroku. Podobně jako v Dánsku nebo Švédsku tu mají často lidé na zahradě stožáry s národními vlajkami. Na silnici jedu ve víceúčelovém pruhu, který lemuje obě strany silnice v šířce zhruba 1–1,5 m. Pokud takový cyklopruh potřebuje využít širší vozidlo (např. autobus nebo nákladní automobil), zabere ho jen zčásti a všichni uživatelé (včetně cyklistů) se řadí za sebe. Vzpomínám na Vídeň, kde tímto způsobem řešili konflikty v úzkých uličkách v historickém středu města. Jen škoda, že česká legislativa víceúčelové pruhy (zatím) malovat na silnice neumožňuje.

Projíždím prvním větším švýcarským městem Schaffhausen a pokračuji dál podle červeného švýcarského značení. Rýnské vodopády, na které se sem přijíždějí podívat turisté z celého světa, jsem objevil víceméně náhodou. Nedivím se popularitě tohoto místa – mohutná řeka, široká přes 140 m tu padá z výšky 24 m. Je to působivá podívaná. Lodičky s turisty tu křižují Rýn přímo pod srázem. Vodní tříšť, která se vznáší ve vzduchu, je v horkém počasí příjemným osvěžením. Kdepak je ranní jinovatka na vrcholcích Schwarzwaldu…

Po pravém břehu proti proudu řeky se vydávám k Bodamskému jezeru. Ještě několikrát přejíždím hranice a střídavě se ocitám ve Švýcarsku a v Německu. Brzy odpoledne jsem ve Stein am Rhein, malém švýcarském městečku u ústí Rýna do Bodamského jezera. Jestli bych nějaké místo na svojí cestě označil slovem „malebné“, bylo by to právě tady. Centrum je tvořené hrázděnými domky, jako vystřiženými z nějaké středověké pohádky. Projíždím kolem domu, jehož část je obestavěná lešením a překrytá plátnem. Na první pohled není nic zvláštního vidět, pak ale zaostřím – na plátně je přesná kopie maleb z fasády! Připadám si trochu jako v Jiříkově vidění.

A jsem u Bodamského jezera, přímo na hranicích mezi Německem a Švýcarskem. Na jihovýchodě se rýsují bílé vrcholky Alp. Slunce zapadá, je znovu čas najít si místo na spaní. Tuto noc strávím nejspíš v jednom z kempů na německé straně jezera. Příliš se tedy nezdržuji a přes Kostnici (Konstanz) mířím na trajekt do německého města Meersburg. Kostnici, která se tak nechvalně zapsala do českých dějin, jsem projel velmi rychle. Nestihl jsem si prohlédnout ani dům, ve kterém odsoudili Mistra Jana Husa.

V půl desáté večer nasedám na trajekt. Je pátek, před námi je prodloužený víkend a kempy jsou proto přeplněné a hlučné. Ani trochu se mi tam nechce a na chvíli mě přepadá obava, že tentokrát místo na spaní nenajdu. Až po několika kilometrech jízdy najdu krásné místo přímo na břehu. Stan stavím už v naprosté tmě. Večer ještě sedím na břehu, dívám se na na odlesky města na druhé straně a v duchu se loučím se Švýcarskem. Cítím se spíš jako u mořského zálivu, než u vnitrozemského jezera.

Domov mě přitahuje čím dál tím víc, častěji a častěji vzpomínám na všechny, které jsem tam nechal. Rozhoduji se vzít to nejkratší cestou zpátky do Čech. Abych mohl jet po vedlejších klidných cestách a přitom nemusel neustále kontrolovat cestu na mapě, napojuji se na značenou cyklotrasu Bodamské jezero-Dunaj (Bodensee-DonauWeg). Je začátek května a cestu lemují májky. Odhaduji, že německá tradice je velmi podobná té české. Některé májky vypadají jenom jako skromný sloupek se srdcem a jménem. Na jiných je vidět, že obdivovatelé se chtěli před děvčaty vytáhnout – postavení mohutné májky ozdobené pentlemi a nejrůznějšími ozdůbkami snad vyžaduje stavební povolení.

Na Dunaj se napojuji u města Ulm. Značení Dunajské stezky se držím až do Regensburgu. Nejpopulárnější evropská páteřní trasa je pro mě v tomto úseku trochu zklamáním. Je to zcela něco jiného, než moje zkušenost z Rakouska. Jízda po prašné šotolině s plně naloženým kolem je skutečně nepříjemná. Podle rady místních volím radši asfaltové cyklostezky podél silnice. I tady je značená alternativní trasa Donau Radweg. Někdy se jen těžce rozhoduji, kterého ukazatele se mám držet. Asi mi schází jen nějaká podrobnější mapa s legendou povrchů.

Míjím Regensburg, odpojuji se od Dunaje a znovu šplhám do kopců. Přede mnou je mramorový chrám Walhalla. Německý Pantheon leží u městečka Donaustauf, přibližně 10 km za Regensburgem. Toto míst je zasvěceno Němcům, kteří se zapsali do historie. Ke dnešnímu dni je tu celkem 190 byst a pamětních tabulí, mimo jiné Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Alberta Einsteina či Johanna Wolfganga von Goethe. Stavba Walhally prý trvala 12 let (1830–1842) a její tvůrce, architekt Leo von Klenze, se nechal inspirovat athénským Parthenónem.

Přes kopečky a údolí šlapu do města Cham. Odsud už vede k hranicím podél říčky Chamb příjemná cyklostezka s nulovým převýšením. Ve Furth im Wald odbočuji směrem na české hranice. Bývalý turistický přechod Schafberg/Ovčí vrch tu připomínají jen dvě opuštěné malé pohraniční boudy. Přes okno vidím na stolku prázdnou PET láhev, která je opředená pavučinou. A tenhle obrázek mi zůstává v hlavě jako symbolická tečka za putováním do Schengenu a zpět.

Další části seriálu „Do Schengenu a zpět“:

1. část – Praha – Porýní-Falc
2. část – Příjezd do Lucemburska
3. část – Přes Francii do Freiburgu

Užitečné odkazy:

Mapa cesty – Freiburg (D) – Bodamské jezero (CH, D) – Regensburg (D) – Praha
Rheinradweg – cyklotrasa podél řeky Rýn
Informace o Podunajské stezce na webu www.cyklistika­krnov.cz

Fotogalerie

Do Čech už co by kamenem dohodil. Nádraží Himmelreich nedaleko Freiburgu Vjíždím do zalesněného pohoří Schwarzwald ...a pomalo stoupám až k 1000 m n.m. Schwarzwald Schwarzwald Kaplička před švýcarskou hranicí. Na švýcarských zahradách, podobně jako ve Skandinávii, často vlají státní vlajky Krajina severozápadního Švýcarska v okolí města Schaffhausen Rýnské vodopády u Schaffhausenu Rýnské vodopády u Schaffhausenu Most přes Rýn mezi německým Gailingen a švýcarským Diessenhofen. Malebné městečko Stein am Rhein Uchvátily mě malby na fasádách domů A když je potřeba dům opravit, malba z fasády se přemaluje na plátno, které zakryje lešení. Promenáda u Bodamského jezera v Kostnici (Konstanz) Zámek Kirchberg na břehu Bodamského jezera V lesích na cyklotrase Bodamské jezero - Dunaj bylo o můj pitný režim dobře postaráno. Přijíždím k Dunaji do města Ulm. Krajina kolem Dunaje Walhalla u městečka Donaustauf Poslední pohled na Dunaj a Regensburg a řídítka otáčím přes kopečky do Chamu a na Folmavu. Bouda pro celníky u hraničního přechodu je prázdná a zarostlá pavučinami. Od vstupu Česka do Schengenu tu zřejmě už nikdo nebyl. A teď už jen rozkvetlými českými luhy a háji došlapat k domovu.
Václav Vrtal, 23.01.2009
Vyzkoušejte
 (CK Cyklotur)

Dolní Rakousko na kole – Bad Vöslau

Rakousko
01.06.2023 - 4 dny
cyklistický
Autobusem
7 820 Kč
 (CK Mamut tour)

Alpe Adria na kole

Itálie, Rakousko
01.06.2023 - 7 dní
cyklistický
Autobusem
15 500 Kč
 (CK Cyklotur)

Julské Alpy na kole – Bled

Slovinsko
03.06.2023 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
11 540 Kč
 (CK Hoška Tour)

Bodamské jezero na kole

Německo, Rakousko, Švýcarsko
07.06.2023 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
9 950 Kč
 (CK Mamut tour)

Lago di Garda na kole

Itálie, Německo, Rakousko
15.06.2023 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
12 990 Kč
Do vaší knihovny

Na kole ke hvězdám

Jiří Grygar a kol.
Průvodce po hvězdárnách a planetáriích
Co to je EBICYKL Tipy na týdenní cykloputování Průvodce po hvězdárnách a planetáriích Astrofyzika RNDr. Jiří Grygara, CSc. není třeba…
279 Kč

Každý kopec bere … DECH

Milan Silný
Výborná inspirace k výletům na nejzajímavější české a příhraniční kopce.
Pátá kniha autora a volné pokračování jeho knih: Každý kopec má své ... NEJ Každý kopec stojí za ... TO Každý kopec se zvedá ... VÝŠ Víte…
279 Kč
Blogy

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

 ()
Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez cyklostezky. Část pátá. Probudíme se v jedné z více než 2000 obytných jeskyní, které dělají z Guadixu město s jejich největším počtem v Evropě. O Guadixu slyšelo málo lidí, přestože se nachází jen 60…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

 ()
Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil. Tento závod je ale jiný. Není pevně dána žádná trasa, jen průjezdné body, které pořadatelé vybírají dle různé tématiky (letos to byly rozhledny), a je jen na závodnících, jakou trasu si…
JohnyB | 23.10.2022

Bikepacking španělsky 4.část: Andalusie – z pouště Gorafe na pláž v Cabo de Gata

 ()
Bláto z lesa vymění naše kola za písek z pouště Gorafe a pobřeží v Cabo de Gata. Část čtvrtá. Vyrážíme z motelu u cesty v městečku Baza. Stavíme se nakoupit potraviny spolu s kamionisty a kousek cesty jedeme po Vía Verde de Sierra de Baza (bývalá trať železnice) směrem na poušť Gorafe. Na tuto část…
Kristina | 07.09.2022

Po zaniklých tratích kolem Tirschenreuthu

 ()
V bavorském pohraničí je několik zrušených železničních tratí, na nichž se vybudovaly cyklostezky. Záruka mírného sklonu naláká spoustu cyklistů včetně mě a Rendy. My konkrétně vyrazíme na dvě cyklostezky v okrese Tirschenreuth ve vládním obvodu Horní Falc. Zvolili jsme si třetí červnovou sobotu,…
Guiseppe | 27.08.2022

Bikepacking španělsky 3.část: Andalusie – Sierras de Cazorla, Segura y Las Villa

 ()
Z Castilla-La Mancha přejíždíme do Andalusie a pokračujeme přes největší chráněné území ve Španělsku. Část třetí. V Siles do půlnoci doplňujeme tekutiny v místním pohostinství v parku a následující den nás čeká Sierra de Segura a asi 80 km po CM-412. Po snídani na dětském hřišti provedeme menší…
Kristina | 08.08.2022

O čem se mluví:

NEcyklo Co vás vytočilo 147 dnes v 14:10
Elektrokola Výběr el. Kola dnes v 13:57
Cestování na kole Jaké to bylo 133 dnes v 13:12
NEcyklo Optimální solární systém dnes v 07:15
Co vás zaujalo 266 včera v 22:35
Cestování na kole Pončo na kolo včera v 22:26
NEcyklo Nejlepší vtip 52 včera v 22:14
Vyjížďky, srazy, akce Severomoravský lehosraz včera v 21:51
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

229 cyklistů (5 přihlášených)

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil.…
JohnyB | 23.10.2022

Bikepacking španělsky 4.část: Andalusie – z pouště Gorafe na pláž v Cabo de Gata

Bláto z lesa vymění naše kola za písek z pouště Gorafe a pobřeží v Cabo de Gata. Část čtvrtá. Vyrážíme z…
Kristina | 07.09.2022