Je-li listopad, jedu

diskuse, rozmluvy, debaty a názory cyklistů

NaKole.cz > Diskuse > Cestování na kole > Je-li listopad, jedu

Země: Francie

Tedy už dva dny, ale neměl jsem čas to postovat.
8/11/2025
Tak jsem vyjel.
Tedy přesněji odvezl jsem si to harampádí do Norimberka, a zítra vyrazím. Bude pršet, hlásí.
Jak jinak, kdyby ne, nevyniklo by tak to moje sebezničující udatenství :-).

Samozřejmě, poučen z předchozích lapálií, vezu si náhradní kolecko k vozíku, čtvero duší jak k velocipédu, tak i těch malých k vozíku, ani pumpičku jsem nezapomenul, všechno prověřeno třikrát, nedostanou mě, říkal jsem si.

A přeci.
Baterie prázdné, protože jako správný Harpagon je nabiju v hotelu a tady jsem narazil. Zkušeně vytáhnu rozdvojku, zapojím obě nabíječky, a chystám se napustit si vanu.
A pak se to stalo. V jedné nabíječce nějak zapraskalo, zavrčela, a chcípla. Safra, čtyři baterie, jedna se nabíjí skoro 3 hodiny, to budu muset v noci řídit budíka a přehazovat baterie.
A pak mi to došlo Ta moje zatracená povaha statika.
Já mám jen JEDNU nabíječku, co když se i ta vysype?
Co potom?
A zmocnil se mě děs.
Noční vstávání by mi nevadilo, ale CO KDYŽ?
Na "co když" musí být statik připraven, nedopustit nic takového. A tak hledám v mapě prodejnu elektrokol.
Nacházím a za půl hodiny už požaduji "ládegeréte" na Bosche. Ano, je ale musí to objednat, bude v pondělí.
Cu špét, šajze...ulevuji si.
Až takového klučinu, co tam v koutě montoval nějaké kolo napadlo "Co když mu dáme nějakou od kol co prodáváme? V neděli ho nikdo nekoupí, máme zavřeno, a v pondělí to doplníme a hotovo".
Nápad skvělý, ale musí se počkat na šéfa, aby to povolil.
Bude za hodinu.
Hodinu trajdám Norimberkem napnutý jak šle, a jo, klaplo to. Mám druhou nabíječku.
Okukuji tu sochu a dostávám hlad.
Snad jsem si ten pech vybral hned na začátku.

[ Reagovat ] [ Zpět ]

Datum: dnes v 19:28

Autor: Jindra8526

[ Zobrazit navigační strom ]

Re: Je-li listopad, jedu

No, dneska jsem moc vtipné kaše nepojedl, prostě celý den byl takový, jak jsem čekal. Žádná průtrž mračen, ale vytrvalý, studený déšť.
Učinil jsem se nepromokavým, a fakt to projel v suchu.
Stinnou stránkou je, že všechno musí těsnit fest.
Boty, návleky, a tak sice v suchu, ale skoro až bolestivě zaškrcené haksny,manžety u treter jsou fakt přísné. Ještě, že jsem si moudře naplánoval jen kousek, 95 km do Crailsheimu.
Jo, nějaký fanda cyklistiky uprostřed stezky rozbil skleněnou flašku s pivem. Uviděl jsem to pozdě, projel jsem to. Pláště kola to zvládly, ale píchnul jsem kolečko vozíku. No mám druhé!
Vyměnil jsem ho a frčel dál se ztrátou ne větší než 30 vteřin.

https://www.relive.com/view/vXOdAYXQ746

[ Reagovat ] [ Zpět ]

Datum: dnes v 19:31

Autor: Jindra8526

Hodnocení: 0 -1
Re: Je-li listopad, jedu

Nevím, kde se to ve mě vzalo.
Ten bezdůvodný optimismus.
Věřil jsem předpovědi počasí a byl skálopevně přesvědčen, že bude hezký den.
Přitom jsem léty ohoblován v cynického skeptika, vím, že svět není fér, a lidi tuplem,.
Přesto dnes ráno se mi to stalo.
Zřejmě první příznaky stařecké demence - dětinská důvěra v media.
"Proč bych na sebe navlékal ty nepromokavé svršky, když bude svítit sluníčko?" rozhodl jsem se.
Když jsem se vyhoupnul do sedla svého elektrooře, měl jsem se vážně za nesvéprávného, protože lilo docela přísně.
Ale nelžu slovem, ujel jsem sotva deset metrů, a přestalo. A s každým protočením pedálů se počasí vylepšovalo a já věděl, že dneska mě čeká zase jeden z těch dní, kvůli kterým projíždím deštěm, klepu se zimou, a zápasím s větrem. Fantastický den na kole.
A frčím z kopce k říčce Kocher a pořád jej vidím.
Ten sen. Nikoliv klukovský, spíše jinošský.
Kochertallbrücke, most přes údolí řeky Kocher.
Jako kluk jsem chtěl být jazzovým trumpetistou. A dul jsem z plných plic a trápil svou neúnavností okolí. A pak jsem si na kole vyrazil přední zuby a moje kariera skončila dříve než začala. Pro hudební svět to ztráta nebyla, s trumpetou jsem spíše zápasil, než na ní hrál.

A tak jsem se rozhodl, že budu navrhovat mosty.
Můj táta, stavař, mě přinesl dvě knihy o betonových konstrukcích od Jarníka, co mu zbyly po studiích a říkal: "Hochu, na to ty nemáš. Koukni na to to je statika. Samá matematika, diferenciální počet, to nedáš!".
Táta věděl, jak se mnou mluvit. Věděl, že ve mě vyprovokuje ten klukovský vzdor.
"Že na to nemám? Uvidíš!"
Mám tedy v šuplíku diplom inženýra ocelových mostů.
Původně jsem chtěl studovat betonové mosty, ale osud chtěl jinak. Díky tátově povaze a díky i mé, která je jeho věrnou kopií, jsem s ním měl velmi komplikované vztahy, odstěhoval jsem se na chatu ve Velkých Popovicích a na studiích se protloukal sám. A tak jsem neměl čas chodit na přednášky, vydělával jsem.

[ Reagovat ] [ Zpět ]

Datum: dnes v 19:32

Autor: Jindra8526

Hodnocení: 0 -1
- Re: Je-li listopad, jedu
  
  A přišlo zkoušové období, jdu se zapsat na první zkoužku z Prvků ocelových konstrukcí, zaklepu na dveře sekretariátu, otevře chlap. Co jako chci.
  "No chtěl bych se zapsat na zkoužku k profesoru Pecharovi."
  "No, to jsem já! Vy jste asi ani na jedné z mých přednášek nebyl, že mě neznáte, co? No, to jsem na vás u zkoušky zvědav!"
  A já věděl, že malér, tak jsem posunul zkoušku co nejdále a dřel a šprtal.
  "Překvapil jste mě, kolego" řekl Pechar a pokračoval: "Uvidíme se v pátém ročníku, volíte si jako specializaci ocelové mosty, nebo snad ne?"
  A bylo rozhodnuto.
  Golden Gate je ocelový most tak co.
  
  To se mi promítalo v hlavě, když jsem stoupal z údolí vzhůru. Hodně náhod, spousta štěstí a hromada tvrdé dřiny. Ale stálo to za to.
  Jak ta matika, tak projet ten včerejší liják.
  
  https://www.relive.com/view/vevWzQ5GEyq
  
  [ Reagovat ] [ Zpět ]
  
  Datum: dnes v 19:36
  
  Autor: Jindra8526
  
  Hodnocení: 0 -1
- Příspěvek byl smazán zakladatelem tématu.
  
  Datum: dnes v 19:36
  
  Autor: Jindra8526