reklama

Do Schengenu a zpět (2.) – Příjezd do Lucemburska

Během prvních osmi dní cesty do Schengenu jsme přivykli na každodenní rutinu cestování. Koncem prvního týdne jsme se podívali na veletrh Spezi. Před námi je Lucembursko, kde na nás čekají naši přátelé.

…a jsme v Schengenu!
…a jsme v Schengenu!
Foto: NaKole.cz

Městečko Germersheim, kde skončila naše první etapa, leží na břehu řeky Rýn. Vyrážíme navečer, po rovině vstříc zapadajícímu slunci. Před námi se tyčí příkré svahy kopců Falckého lesa (Pfälzer Wald). Jedme kolem Rýna, skrze lesy, pole a vinice. Je neděle večer a cyklostezky se zaplnily výletníky, vracejícími se domů z víkendového výletu na kolech.

Falcký les u nás nepatří mezi příliš známé pojmy. Jedna z největších zalesněných oblastí v Německu jako kdyby se vyloupla z fotek předminulého století. Neprostupné lesy, pískovcovými masivy oddělená údolí, která skrývají malé vesničky, rozvaliny strážních hradů na vrcholcích kopců. Pohoří není vysoké (nejvyšší vrchol Kalmit dosahuje 673 m.n.m.), v okolní rovinaté krajině ale působí strmé stěny dramaticky. Sotva překonáme Falcký les, jsme u další známé cyklostezky Saar Radweg.

Podél proudu řeky Saar se vydáváme na sever a téměř tak kopírujeme německo-francouzskou hranici. Saar Radweg se na několika místech opravuje, ale značení nikdy nenechá kolaře na pochybách. Nejsilnějším dojmem na nás působí německá důslednost, s jakou jsou tu vždy vyznačeny objížďky pro cyklisty.

Francouzsko-německou hranici překonáváme kousek za městečkem Merzig. Jedeme po polní cestě, která podle mapy vede střídavě po německé a francouzské půdě. Nikde ale nevidíme žádný hraniční kámen, o celnicích nemluvě. Region Lotrinsko (Lorraine) se od svého východního souseda liší hned na první pohled. Žádné upravené zahrádky či domečky jako z pohádek. Domy jsou nenahozené nebo z nich omítka už dávno opadala. „Bonjour,“ zdraví nás babičky, které stojí před pekárnou s čerstvými bagetami v rukou.

A je to tady! Dvanáct dní po výjezdu z Prahy dorážíme do lucemburské vesničky Schengen. Leží na trojmezí, přesně na hranicích mezi Německem, Francií a Beneluxem. Na břehu řeky Mosely je památník podpisu schengenské dohody. Byla podepsána na lodi, která kotvila uprostřed Mosely. Trávíme tu asi čtyři hodiny, hlavně focením a filmováním.

Lucembursko se obvykle přezdívá „Lux“. Jeden vtip říká, že i tenhle název je příliš dlouhý na to, jak malý kousek zabírá. Se svými rozměry 80×50 km je jednou z nejmenších zemí Evropy. To ale Lucemburčanům nijak neubírá na sebevědomí. „Mir wölle bleiwe wat mir sin“ (Chceme zůstat takoví, jací jsme) je jejich národním heslem.

Směřujeme do městečka Dudelange, které leží kousek od jižních hranic. Tady nás čekají Vašek s Pavlou, kteří tu žijí a pracují už několik let. „Pojedete kolem radnice, pak doleva a jste u nás, už na vás čekáme,“ vítá nás v telefonu Vašek. Kdo to nezažil, neuvěří, jak příjemné je dojet k přátelům. Na náměstí ale radnice není, jen hotel Vila (hôtel de ville). Několikrát se vracíme a ujišťujeme, jestli jsme správně. Nakonec zjistíme, že hôtel de ville je francouzský název pro radnici. Ach jo, ta franština. Kromě toho se tu mluví ještě lucembursky, to je zvláštní jazyk nejvíc asi podobný němčině. Třetím úředním jazykem je němčina, ale ta se v běžné komunikaci moc nepoužívá.

Je to paráda, teplá voda, střecha nad hlavou, báječné teplé jídlo. „Večer jdeme opékat maso s přáteli, jdete s námi, ne?“ zve Vašek. Ach jo, to máme za to, že jsme se v mládí neučili cizí jazyky. Zřejmě nás čeká večer mezi rodilými Lucemburčany, kde budeme nejspíš sedět a usmívat se na všechny strany, možná někoho naučíme vyslovovat české „ř“. Naše překvapení je ale obrovské. Čeká na nás početná komunita Čechů a Moravanů, kteří tu dlouhodobě žijí. Na závěr večera přijde ke slovu i skákání přes oheň s valaškou – inu, Valaši se nezapřou kdekoli na světě.

Vašek s Pavlou jsou skvělí hostitelé. Oba se snaží, abychom se tu cítili dobře. Ukazují nám Lucembursko ze všech stran. Při návštěvě hlavního města Lucemburk se soustředíme na jazyky – mísí se jich tu opravdu hodně. Slyšíme i češtinu, slovenštinu nebo polštinu. Zkoumáme centrum historického města, prolézáme katakomby a navštívit musíme i katedrálu Notre Dame, pod kterou je hrobka Jana Lucemburského. A samozřejmě zkoušíme i čerstvě otevřenou automatickou půjčovnu jízdních kol Véloh.

Následující den nás čeká výlet na kole. Červená země je zbarvená železem, projíždíme bývalými doly na železnou rudu. Na chvíli nakoukneme i za hranice do sousední Belgie. A pak už jen balení, loučení a vydáváme se na cestu zpátky. Vašek veze Jurimíra do Kolína nad Rýnem, odkud mu jede vlak zpátky do Prahy. Rozhodně si nenechte ujít jeho veselou historku o tom, jak kupoval jízdenku do mezinárodního vlaku s lehokolem, která tu vyjde během několika dní.

Já ještě jednou přespím a pak už otáčím řídítka zpátky na východ a vracím se domů. Před sebou mám dva týdny cesty v zemích, jejichž jazyku nerozumím ani zbla. Tak do toho!
Merci, Vašku, merci, Pavlo, äddi.

Pokračovat

Další části seriálu „Do Schengenu a zpět“:

1. část – Praha – Porýní-Falc
3. část – Přes Francii do Freiburgu
4. část – Přes Švýcarsko zpět do Prahy

Užitečné odkazy:

Mapa cesty – úsek Germersheim (D) – Dudelange (L)
Vel’oh – automatizovaný systém půjčování kol v Lucemburku

Poznámka:
Při psaní tohoto článku nás zastihla zpráva, že Lucembursko má o jednoho cyklistu víc. 6. října 2008 se Pavle a Vaškovi narodil malý Mathias. Za redakci gratulujeme a posíláme do Lucemburska hodně pozdravů.

Fotogalerie

…a jsme v Schengenu! Cyklostezka ve Falckém lese V Sársku jsme vyzkoušeli cyklostezku podél řeky Saar Díky kvalitnímu cykloznačení jsme mapu vytáhli jen zřídka V Saarbrückenu neunikly naší pozornosti nádherné grafiti Na německo-francouzské hranici jsme našli jeden hraniční kámen z roku 1830. Na nic jiného, co by státní hranici označovalo jsme nenarazili. Cyklostezka podél Mosely ve francouzském podání Most přes Moselu a za námi vinařská vesnice Schengen Památník Schengenská smlouva V Dudelange se setkáváme s Vaškem, Pavlou a jejich pejskem Bodiem. V centru Lucemburku V centru Lucemburku V centru Lucemburku V centru Lucemburku Katedrála Notre Dame Hrobka Jana Lucemburského Na startu jedné z etap Tour de France 2006 v Esch-sur-Alzette Cyklostezka skrze bývalé doly na železnou rudu Cyklostezky vedou často na podloží bývalé železnice. Na lucembursko-belgické hranici Trevírský dóm Porta Nigra (Trevír), městská brána postavená ve 2. století Jedno pivko na závěr prohlídky Trevíru a pokračujeme do Kolína Z Kolína nad Rýnem se Jurimír vrací do Prahy vlakem.
Václav Vrtal, 11.10.2008
Vyzkoušejte
 (CK Extrem Tour)
plavba na lodi
Autobusem
18 990 Kč
 (CK Extrem Tour)
plavba na lodi
Autobusem
18 990 Kč
 (CK Mamut tour)

Údolím Mosely na kole

Německo
23.07.2022 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
11 990 Kč
 (CK Cyklotur)

Alsaská vinná stezka + Štrasburk

Francie
16.08.2022 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
7 860 Kč
 (CK Extrem Tour)
plavba na lodi
Autobusem
18 990 Kč
Do vaší knihovny

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
279 Kč

Poutnický deník

Jiří Bouda
Tři velké cesty po Evropě na kole
OD SVATÉHO MATĚJE V PRAZE KE SVATÉMU JAKUBU V SANTIAGU DE COMPOSTELA (2003) CESTA ZPÁTKY - Z LISABONU DO PRAHY (2006) JAK JSEM…
249 Kč
Blogy

Proč bychom se nerakovinovali aneb onkologickým pacientem snadno a rychle

 ()
Tento můj deník vznikal v době, kdy Lubošovi byla zjištěna rakovina, a psala jsem jej v průběhu léčby tak, jak se vše odehrávalo, takže je logické, že něco se jevilo ze začátku jinak, než později po operaci. Vedení zápisníku mi pomáhalo zvládnout dění bez antidepresiv, protože když jsem se nutila…
šíp | včera

Vez mě dál, Esko má 04 - Za mizející krajinou ropáků

 ()
Motto výletu. Poslouchej [poslouchej]Píseň mou [varovnou]Jen pár not [jen pár slov]Ten zvláštní tón [snad je ještě čas]Každý z nás [ty i já]Dobře ví [dobře zná]Kolik má svět krás. Na cestách [výfuky aut]Dalekých [víří prach]Na řekách [špína a louh]Hlubokých [měl bys mít strach]V polesí [každý tvůj…
Favorit1970 | 15.05.2022

Na Kanáry na kole

 ()
Někdy nám život připraví okamžiky, kdy je potřeba vzít rozum do hrsti a… …zahodit ho, co nejdál to jde. A tak se mi stalo, že jsem koncem ledna vzal kolo a vyrazil na Kanárské ostrovy. Teď jsem na ostrově La Palma a rozhodl jsem se, podělit se o zážitky z dvouměsíční cesty.  Konec ledna ve Francii…
Martin_re-cyklista | 14.05.2022

Vez mě dál, Esko má 03 – Kudy chodil pan Karel s paní Olgou

 ()
Který kousek naší země dnes poznám? Pramen Kocáby - Stará Huť - Praha Od pramene Kocáby přes lesy východně od Dobříše, a dále na jižní okraj Prahy. To je plán tohoto výletu na konci dubna 2022. Kde pramení Kocába V pátek do pozdního večera řeším pracovní úkoly, rovněž i v sobotu brzy ráno. A tak…
Favorit1970 | 24.04.2022

Československo s dětmi - kapitola 12.

 ()
Člověk se pořád má co učitDůl Bílina. Mělo by jít o nejhlubší místo ČR (cca 20 m nad mořem), byť uměle vytvořené. Ze dna dolu startoval Milan Silný svůj nonstop přejezd mezi nejnižším a nejvyšším místem naší republiky. Ano, odsud (poté co si vyřídil potřebné povolení) dojel se svým parťákem během…
Peggy | 08.02.2022

O čem se mluví:

NEcyklo Jak funguje Blacklist? před 10 minutami
Bezpečnost na kole Zkušenosti s GARMIN VARIA RADAR RTL515 dnes v 15:05
NEcyklo Ukrajina dnes v 14:48
Cestování na kole Jaké to je dnes 120 dnes v 14:48
NEcyklo Pobavilo, potěšilo 177. dnes v 14:15
Cestování na kole Kam dál? dnes v 13:49
Rada při výběru kola zkušenosti s Outfindo?? včera v 23:04
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

237 cyklistů (14 přihlášených)

Proč bychom se nerakovinovali aneb onkologickým pacientem snadno a rychle

Tento můj deník vznikal v době, kdy Lubošovi byla zjištěna rakovina, a psala jsem jej v průběhu léčby tak,…
šíp | včera

Vez mě dál, Esko má 04 - Za mizející krajinou ropáků

Motto výletu. Poslouchej [poslouchej]Píseň mou [varovnou]Jen pár not [jen pár slov]Ten zvláštní tón [snad je…
Favorit1970 | 15.05.2022

Na Kanáry na kole

Někdy nám život připraví okamžiky, kdy je potřeba vzít rozum do hrsti a… …zahodit ho, co nejdál to jde. A tak…
Martin_re-cyklista | 14.05.2022