reklama

Do Schengenu a zpět (2.) – Příjezd do Lucemburska

Během prvních osmi dní cesty do Schengenu jsme přivykli na každodenní rutinu cestování. Koncem prvního týdne jsme se podívali na veletrh Spezi. Před námi je Lucembursko, kde na nás čekají naši přátelé.

…a jsme v Schengenu!
…a jsme v Schengenu!
Foto: NaKole.cz

Městečko Germersheim, kde skončila naše první etapa, leží na břehu řeky Rýn. Vyrážíme navečer, po rovině vstříc zapadajícímu slunci. Před námi se tyčí příkré svahy kopců Falckého lesa (Pfälzer Wald). Jedme kolem Rýna, skrze lesy, pole a vinice. Je neděle večer a cyklostezky se zaplnily výletníky, vracejícími se domů z víkendového výletu na kolech.

Falcký les u nás nepatří mezi příliš známé pojmy. Jedna z největších zalesněných oblastí v Německu jako kdyby se vyloupla z fotek předminulého století. Neprostupné lesy, pískovcovými masivy oddělená údolí, která skrývají malé vesničky, rozvaliny strážních hradů na vrcholcích kopců. Pohoří není vysoké (nejvyšší vrchol Kalmit dosahuje 673 m.n.m.), v okolní rovinaté krajině ale působí strmé stěny dramaticky. Sotva překonáme Falcký les, jsme u další známé cyklostezky Saar Radweg.

Podél proudu řeky Saar se vydáváme na sever a téměř tak kopírujeme německo-francouzskou hranici. Saar Radweg se na několika místech opravuje, ale značení nikdy nenechá kolaře na pochybách. Nejsilnějším dojmem na nás působí německá důslednost, s jakou jsou tu vždy vyznačeny objížďky pro cyklisty.

Francouzsko-německou hranici překonáváme kousek za městečkem Merzig. Jedeme po polní cestě, která podle mapy vede střídavě po německé a francouzské půdě. Nikde ale nevidíme žádný hraniční kámen, o celnicích nemluvě. Region Lotrinsko (Lorraine) se od svého východního souseda liší hned na první pohled. Žádné upravené zahrádky či domečky jako z pohádek. Domy jsou nenahozené nebo z nich omítka už dávno opadala. „Bonjour,“ zdraví nás babičky, které stojí před pekárnou s čerstvými bagetami v rukou.

A je to tady! Dvanáct dní po výjezdu z Prahy dorážíme do lucemburské vesničky Schengen. Leží na trojmezí, přesně na hranicích mezi Německem, Francií a Beneluxem. Na břehu řeky Mosely je památník podpisu schengenské dohody. Byla podepsána na lodi, která kotvila uprostřed Mosely. Trávíme tu asi čtyři hodiny, hlavně focením a filmováním.

Lucembursko se obvykle přezdívá „Lux“. Jeden vtip říká, že i tenhle název je příliš dlouhý na to, jak malý kousek zabírá. Se svými rozměry 80×50 km je jednou z nejmenších zemí Evropy. To ale Lucemburčanům nijak neubírá na sebevědomí. „Mir wölle bleiwe wat mir sin“ (Chceme zůstat takoví, jací jsme) je jejich národním heslem.

Směřujeme do městečka Dudelange, které leží kousek od jižních hranic. Tady nás čekají Vašek s Pavlou, kteří tu žijí a pracují už několik let. „Pojedete kolem radnice, pak doleva a jste u nás, už na vás čekáme,“ vítá nás v telefonu Vašek. Kdo to nezažil, neuvěří, jak příjemné je dojet k přátelům. Na náměstí ale radnice není, jen hotel Vila (hôtel de ville). Několikrát se vracíme a ujišťujeme, jestli jsme správně. Nakonec zjistíme, že hôtel de ville je francouzský název pro radnici. Ach jo, ta franština. Kromě toho se tu mluví ještě lucembursky, to je zvláštní jazyk nejvíc asi podobný němčině. Třetím úředním jazykem je němčina, ale ta se v běžné komunikaci moc nepoužívá.

Je to paráda, teplá voda, střecha nad hlavou, báječné teplé jídlo. „Večer jdeme opékat maso s přáteli, jdete s námi, ne?“ zve Vašek. Ach jo, to máme za to, že jsme se v mládí neučili cizí jazyky. Zřejmě nás čeká večer mezi rodilými Lucemburčany, kde budeme nejspíš sedět a usmívat se na všechny strany, možná někoho naučíme vyslovovat české „ř“. Naše překvapení je ale obrovské. Čeká na nás početná komunita Čechů a Moravanů, kteří tu dlouhodobě žijí. Na závěr večera přijde ke slovu i skákání přes oheň s valaškou – inu, Valaši se nezapřou kdekoli na světě.

Vašek s Pavlou jsou skvělí hostitelé. Oba se snaží, abychom se tu cítili dobře. Ukazují nám Lucembursko ze všech stran. Při návštěvě hlavního města Lucemburk se soustředíme na jazyky – mísí se jich tu opravdu hodně. Slyšíme i češtinu, slovenštinu nebo polštinu. Zkoumáme centrum historického města, prolézáme katakomby a navštívit musíme i katedrálu Notre Dame, pod kterou je hrobka Jana Lucemburského. A samozřejmě zkoušíme i čerstvě otevřenou automatickou půjčovnu jízdních kol Véloh.

Následující den nás čeká výlet na kole. Červená země je zbarvená železem, projíždíme bývalými doly na železnou rudu. Na chvíli nakoukneme i za hranice do sousední Belgie. A pak už jen balení, loučení a vydáváme se na cestu zpátky. Vašek veze Jurimíra do Kolína nad Rýnem, odkud mu jede vlak zpátky do Prahy. Rozhodně si nenechte ujít jeho veselou historku o tom, jak kupoval jízdenku do mezinárodního vlaku s lehokolem, která tu vyjde během několika dní.

Já ještě jednou přespím a pak už otáčím řídítka zpátky na východ a vracím se domů. Před sebou mám dva týdny cesty v zemích, jejichž jazyku nerozumím ani zbla. Tak do toho!
Merci, Vašku, merci, Pavlo, äddi.

Pokračovat

Další části seriálu „Do Schengenu a zpět“:

1. část – Praha – Porýní-Falc
3. část – Přes Francii do Freiburgu
4. část – Přes Švýcarsko zpět do Prahy

Užitečné odkazy:

Mapa cesty – úsek Germersheim (D) – Dudelange (L)
Vel’oh – automatizovaný systém půjčování kol v Lucemburku

Poznámka:
Při psaní tohoto článku nás zastihla zpráva, že Lucembursko má o jednoho cyklistu víc. 6. října 2008 se Pavle a Vaškovi narodil malý Mathias. Za redakci gratulujeme a posíláme do Lucemburska hodně pozdravů.

Fotogalerie

…a jsme v Schengenu! Cyklostezka ve Falckém lese V Sársku jsme vyzkoušeli cyklostezku podél řeky Saar Díky kvalitnímu cykloznačení jsme mapu vytáhli jen zřídka V Saarbrückenu neunikly naší pozornosti nádherné grafiti Na německo-francouzské hranici jsme našli jeden hraniční kámen z roku 1830. Na nic jiného, co by státní hranici označovalo jsme nenarazili. Cyklostezka podél Mosely ve francouzském podání Most přes Moselu a za námi vinařská vesnice Schengen Památník Schengenská smlouva V Dudelange se setkáváme s Vaškem, Pavlou a jejich pejskem Bodiem. V centru Lucemburku V centru Lucemburku V centru Lucemburku V centru Lucemburku Katedrála Notre Dame Hrobka Jana Lucemburského Na startu jedné z etap Tour de France 2006 v Esch-sur-Alzette Cyklostezka skrze bývalé doly na železnou rudu Cyklostezky vedou často na podloží bývalé železnice. Na lucembursko-belgické hranici Trevírský dóm Porta Nigra (Trevír), městská brána postavená ve 2. století Jedno pivko na závěr prohlídky Trevíru a pokračujeme do Kolína Z Kolína nad Rýnem se Jurimír vrací do Prahy vlakem.
Václav Vrtal, 11.10.2008
Vyzkoušejte
 (CK Extrem Tour)
plavba na lodi
Autobusem
17 990 Kč
 (CK Kudrna)

Okolo Bodamského jezera – kemp

Rakousko, Německo, Švýcarsko
03.07.2018 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
6 900 Kč
 (CK Rubikon)

Alsasko na kole

Francie
03.07.2018 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
10 000 Kč
 (CK Nomád)

Kolem Bodamského jezera na kole

Rakousko, Německo, Švýcarsko
07.07.2018 - 5 dní
cyklistický
Autobusem
8 890 Kč
 (CK Nomád)

Porýním za vínem, hrady a romantikou

Německo
11.07.2018 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
7 990 Kč
Do vaší knihovny

Alpský cyklistický pas

Michal Pavlata
ALPEN RADFAHREN REISEPASS / ALPINE CYCLING PASSPORT / LE PASSEPORT CYCLISTE DES ALPES / PASSAPORTO CICLISTICO ALPINO Dáváte si na svých…
100 Kč

Z útulku až k moři

Lucie Kovaříková a Michal Jon
aneb Jak se Ernest učil plavat
DOTISK úspěšného titulu s novou podobou obálky Málokterý pes u nás je tak velkým cestovatelem jako Ernest. Vždyť jen na cestě popisované v…
199 Kč
Blogy

RUNDREISE 2018: Donau - Enns - SALZA - Mariazell - Walster - Traisen - Donau

 ()
Salza se mi zalíbila v r. 2010, když jsme na jejím břehu tábořili v kempu Weiberlauf, do něhož jsme odbočili z Ennské cyklostezky.Je to horská řeka v rakouském Štýrsku s udávanou délkou toku 88 km, pramenem severovýchodně od obce Ulreichsberg blízko Traisentalradweg, ústím do Enns u Grossreifling…
Quatsch | 17.05.2018

Jak jsem doma vyřešil ukládání kol

 ()
Nejsem si jistý, zda sem tohle téma úplně patří, ale pro mě to v posledních týdnech bylo celkem aktuální, tak jsem se rozhodl o tom něco napsat. Třeba to někomu poradí, pomůže a třeba se i já dozvím něco novýho od vás :-) Měl jsem klasický problém – nechtěl jsem, aby kola překážela, ale zároveň…
StanaPavlicek | 01.05.2018

Město na kole - co mě štve a z čeho mám radost

 ()
Pocházím z menšího města a většinu roku jezdím na kole do práce a z práce. Je to cca 13 kilometrů jedním směrem, takže tak akorát pro ranní rozcvičku a naopak protažení po práci (kdo sedí v práci za počítačem, určitě chápe). Musím říct, že jsem zjistil, že mi právě jízda na kole dává dobrý pocit…
StanaPavlicek | 23.03.2018

Radoušovo bloudění

 ()
Stromy holé, půda zmrzlá, lesy tiché a mezi jejich kmeny se bělaly zbytky sněhu. Cyklistická sezona v nedohlednu a přitom já měl už takovou chuť vyrazit na nějaký závod. Sedl jsem tedy k počítači a ponořil se do hlubin internetu. A tu jsem ho objevil! Rudoušovo bloudění - zimní orientační závod.…
JohnyB | 16.03.2018

Moje příprava na novou cyklo sezónu

 ()
Tak to vypadá, že zima konečně končí, začíná jaro a s ním přichází nová cyklistická sezóna. Těšíte se jako já? A máte už své kolo připraveno? Jsem ten typ cyklisty, který jezdí na kole až do začátku zimy, ale na konci sezóny si už kolo nepřipravím na jaro. Prostě ho umyju, doma zaparkuju a seřízení…
StanaPavlicek | 13.03.2018

O čem se mluví:

NEcyklo Nejlepší vtip XXXVIII dnes v 08:01
Cestování na kole Gruzie na kole (7/2018) dnes v 07:35
NEcyklo Pobavilo - potěšilo 138. dnes v 07:34
Zaujalo 191. dnes v 07:29
Elektrokola Přestavba na e-kolo dnes v 07:15
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska? 73 včera v 21:57
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

299 cyklistů (22 přihlášených)

RUNDREISE 2018: Donau - Enns - SALZA - Mariazell - Walster - Traisen - Donau

Salza se mi zalíbila v r. 2010, když jsme na jejím břehu tábořili v kempu Weiberlauf, do něhož jsme odbočili…
Quatsch | 17.05.2018

Jak jsem doma vyřešil ukládání kol

Nejsem si jistý, zda sem tohle téma úplně patří, ale pro mě to v posledních týdnech bylo celkem aktuální, tak…
StanaPavlicek | 01.05.2018

Město na kole - co mě štve a z čeho mám radost

Pocházím z menšího města a většinu roku jezdím na kole do práce a z práce. Je to cca 13 kilometrů jedním…
StanaPavlicek | 23.03.2018