reklama

Můj první výlet

A je tu opět 8. březen. Datum, které má mladší generace spojené asi už jen se stávkou švadlen v USA, u nás starších však vyvolává mnohem zajímavější vzpomínky.

Foto: NaKole.cz

Copak Vás napadne, když v kalendáři uvidíte datum 8. březen? Bujaré oslavy MDŽ? Utěrky od ROH? Vykoupená květinářství? Nebo snad, stejně jako mě, něco úplně jiného? Pro mě totiž tohle datum má opravdu magický význam…

Bylo to někdy v půlce února 1998, kdy jsem potkala kamaráda Brtsche. A že dávají dohromady cyklistickou partu, a že teď v sobotu byli v Čimičáku, a že za 14 dní jedou zase někam, a že ať jedu s nimi. V té době jsem byla hrdou majitelkou červeného kola Olpran Favorit, jezdit jsem na něm uměla a protože slibem nezarmoutíš, kývla jsem. No jo, jenže on to myslel vážně…

A tak se v kalendáři objevilo datum 8. březen – den D. Budík mi zazvonil ráno v sedm a moje pocity byly smíšené. Můj mozek stále hledal odpovědi na neznámé otázky týkající se budoucího dění a já bojovala sama se sebou, jestli ten krok do neznáma udělat nebo se otočit a spát dál. Ale pak přišel ten osudový bod zlomu a já z těch teplých peřin vylezla.

Náš život se skládá na první pohled ze zdánlivě bezvýznamných kroků, na ten druhý jsou to však kroky, které dokáží náš život výrazně ovlivnit nebo dokonce změnit. A v mém životě byl právě tenhle rutinní krok z postele jedním z těch osudových.

Asi každý z nás jednou vyjížděl na výlet poprvé, takže vás tu nebudu obveselovat tím, jakými vrstvami jsem obalila své tělo. Dodnes si však jasně pamatuji, že dva svetry jsou opravdu moc. Do rámové taštičky jsem pak uložila balíček kapesníčků a mandarinku – co bych taky měla potřebovat víc?

Sraz jsem měla s Brtschem v Dejvicích, což je z mého domova asi 4 km. Tehdy to ale pro mě byla neuvěřitelná vzdálenost, kterou bylo nutné překonat autem. No, jen se nesmějte… O nosičích na střechu jsem nevěděla ani zbla, natož abych je vlastnila, a tak jsem se rozhodla strčit kolo do svého favoritka. Dodnes netuším, jak jsem tam to celé kolo nacpala, protože nikdy víc se mi to už nepodařilo. A to jsem z něj tehdy vůbec nic nesundavala. Ptáte se proč? No to je jednoduché – já vůbec netušila, že se něco z kola dá jen tak sundat, natož abych věděla jak…

Z Dejvic jsme pak už společně dojeli k ZOO na sraz s ostatními a dál se jelo podél Vltavy směrem do Řeže. Poprvé v životě jsem zjistila nejen to, že tady vede nějaká cesta, ale i to, že se po ní dá jet na kole. Všechno bylo nové – ZOO z druhé strany, skály podél cesty, psinec, ka-a-me-n-ni-tááá náá-pl-pla-v-ka, na které jsem velmi snadno zjistila, že bez podprsenky se na kole teda rozhodně jezdit nedá. Jo, byla to tvrdá zkušenost, ale já i moje hruď jsme to nakonec přežily bez úhony.

A pak už tu byl přívoz v Klecánkách a otevřené občerstvení, kde jsem všechny hravě přesvědčila k ochutnávce 15° piva Červený drak. A pak už zbývalo jen projet kolem lomu, Husincem a za chvíli jsme byli v Řeži, kde nám Brtsch sliboval romantickou lávku přes Vltavu. Dodnes si pamatuji to hluboké zklamání, když nás dovedl k železnému mostu vedoucímu od „reaktoru“ k nádraží. Tohle, že je romantická lávka? Já čekala něco dřevěného, lemovaného bělostnými břízkami. Nicméně dodnes, když kolem ní projíždím, vždy si ten „romantický šok“ se slzou v oku připomenu.

Dál následoval oběd v hospodě, při kterém jsem zjistila, že vyjet na kolo jen se stovkou v peněžence je blbost, no a pak jsme jeli stejnou cestou zase zpět do Tróje a k autu do Dejvic, kde jsem s úžasem zjistila, že mám na tachometru natočeno 35 km.
Já že jsem ujela 35 kilometrů? Takovou dálku? A v naprosté pohodě? Zkrátka, prožívala jsem radost ze svých prvních ujetých 35ti kilometrů. A že jsem večer, po tom neuvěřitelně nádherném dni, usínala s úsměvem na tváři, to je asi každému naprosto jasné.

Takže až se zase v kalendáři objeví datum 8. březen, já si vzpomenu nejen na ty oslavy, nejen na ty utěrky, které mám ještě teď v kredenci, nejen na ty květiny, které jsem kdy dostala, ale vzpomenu si zase na jeden zdánlivě bezvýznamný výlet do Řeže, díky kterému se kolo stalo neopomenutelnou součástí mého života.

BBCC, 08.03.2008
Blogy

Československo s dětmi - kapitola 10.

 ()
Kdo nebyl na Háji, nebyl na Ašsku Ašský výběžek je velice zajímavý kout Česka, před mnoha lety jsme jeho důkladnému průzkumu na kolech věnovali celý víkend. Je to už 16 let, už to chtělo zase osvěžit paměť. Navíc jsem se hrozně těšila, že až budeme stát na samém konci onoho zvláštního ocásku,…
Peggy | 25.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 9.

 ()
Vzpomínky na Stříbro Nedávno jsme koukali na soutěž Kde domov můj. Padla v ní otázka ze západních Čech, už nevím jak přesně zněla, ale správná odpověď byla Stříbro. A u toho si Šárka vzpomněla: "Já už vím. To bylo to blbý město, jak pršelo a tam nebyla v poledne otevřená ani jedna restaurace." Ach…
Peggy | 18.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 8.

 ()
Vlastivěda pro naše dva puberťáky Šumavský samotář Znáte knihu rozhovorů se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině? Resp. i její pokračování o samotářích nejen ze Šumavy? Autor Aleš Palán několik let jezdil za lidmi, co se jim Šumava stala domovem. Vybral si lidi, kteří žijí déle než deset…
Peggy | 10.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 7.

 ()
Československo s dětmi - rok 2020 2. část Vlastivěda pro naše dva puberťákyKapitola 3 Nocleh pod Velharticemi Objevit navečer přímo pod hradem krásnou loučku s ohništěm, lavičkou a kadibudkami bylo tou nejlepší odměnou po náročném dni. Zatím asi nejkrásnější nocleh letošní cesty. Postavili jsme…
Peggy | 03.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 6.

 ()
Československo s dětmi - rok 2020 2. část Vlastivěda pro naše dva puberťákyKapitola 2 Vyhozené prachyJeli jsme s dětmi vlastivědu, takže jsme mimo jiné objížděli známé hrady a zámky, kde jsme chodili opravdu poctivě na prohlídky. Na Zvíkově jsme si koupili pexeso hradů a zámků jihočeského kraje,…
Peggy | 27.12.2021

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jarní sraz 2022 - kde? kdo? před 12 minutami
NEcyklo Co vás zaujalo 253 dnes v 15:50
Ostatní – cyklo Pobavilo, potěšilo 176. dnes v 15:42
NEcyklo Trochu z jiného soudku. dnes v 15:28
Co vás vytočilo 139 dnes v 15:05
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

190 cyklistů (20 přihlášených)

Československo s dětmi - kapitola 10.

Kdo nebyl na Háji, nebyl na Ašsku Ašský výběžek je velice zajímavý kout Česka, před mnoha lety jsme jeho…
Peggy | 25.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 9.

Vzpomínky na Stříbro Nedávno jsme koukali na soutěž Kde domov můj. Padla v ní otázka ze západních Čech, už…
Peggy | 18.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 8.

Vlastivěda pro naše dva puberťáky Šumavský samotář Znáte knihu rozhovorů se šumavskými samotáři Raději…
Peggy | 10.01.2022