reklama

Jak si ulehčit začátky malého cyklisty

Výuka jízdy na kole u malého synka či dcerky je pro nejednoho dospělého sérií ponižujících úkonů. Doprošování se, přesvědčování, vyhrožování, slibování nemožného a přesto ten malý zarputilec mnohdy odmítá jakýkoli kontakt s kolem. S tou báječnou věcí, o které jsme si naprosto jisti, že ho uchvátí a nepustí, jen kdyby si dal říct a zkusil to (…sám, …bez koleček, …bez mámy, táty …dosaďte si své).

Foto: Ladislav Bláha

Učil jsem za život jezdit dva malé kluky. Svého o devět let mladšího bratra a dvacet let nato svého syna.
U prvního mne dost bolely záda od věčného roztlačování, otravovalo mne dobíhat za ním na druhý konec parkoviště, kam dojel, zastavil a už se neuměl rozjet zpět. A samozřejmě jsem s ním absolvoval psychicky vyčerpávající souboj o odstranění pomocných koleček.
U druhého to proběhlo nějak samo a neuvědomuji si, že bych se jakkoli výrazněji angažoval.

Na základě těchto dvou zcela rozdílných zkušeností Vám navrhuji následující kroky:

1. Začněte tak ve dvou letech. Vypadá to strašně brzo, ale není, protože začnete tříkolkou. Postavte ji v bytě a nechte být. Důležité je, aby to byla úplně klasická tříkolka. Musí mít řetěz, poháněné zadní kolo a normální řídítka. Žádný plastový výkřik z Globusu s pohonem předního kola. Ta naše se jmenuje Pája a je od firmy Hota. Matěj ji dostal od babičky s dědou ke druhým narozkám. Jezdil na ní po bytě tam a zpět, vozil na ní plyšáky, tahal za ní houpacího koně atd. Sám od sebe, protože ho to bavilo. Tím se naučil první půlku tajemství jízdy na kole – šlapání.

2. Tak ve dvou a půl začněte druhou část. To dostal Matěj Kolečko. Někdo tomu říká odrážedlo, ale to mi příliš připomíná takovou tu plastovou motorku na třech kolech. Matějovo Kolečko je kolo, co nemá šlapky. Ne proto, že by mu je někdo sundal, ale protože je to kolo běhací. Ze začátku jej spíš nosil mezi nohama, ale postupně na něm začal opravdu jezdit tj. odrazil se a jel s nohama ve vzduchu kam až to šlo. Tím Matěj zvládnul druhou půlku – rovnováhu. A zase sám, jen tak, na mírném kopečku u babičky na dvorku.

3. Třetí – poslední část. Asi dva měsíce po pořízení Kolečka jsem viděl to správné kolo pro Matěje. Bylo tak nízké, že došlápl oběma plnými chodidly na zem, mělo protišlapací brzdu (torpédo) v zadním kole a stálo akorát. Tím jsme se dostali ke spojení obou předchozích dovedností, šlapání a rovnováhy. Proběhlo to úplně báječně, podržel jsem kolo za sedlo, počkal až si Matěj dá obě nohy na šlapky a odjede. A on skutečně šlápl a odjel. A křičel: „Já jedúúúú!“ na celou ulici.

I poslední dovednost, samostatné rozjíždění, získal nějak přirozeně skoro sám o den později, když jsme mu ukázali, kam si má nastavit šlapku pro první šlápnutí. Protože pro něj jak rovnováha, tak šlapání byly důvěrně známé a zažité dovednosti, nebyl samostatný rozjezd žádný problém.
Když dnes profičí ve Stromovce kolem o jeden či o dva roky starších dětí kolébajících se na kolech s balančními kolečky, jen se tiše usmívám.

Pro výběr úplně prvního kola pro dítě jsou důležité dvě výše uvedené vlastnosti. Ruční brzdy jsou k ničemu, často nemají tak malé rukojeti, aby padly prckovi do dlaně. A ani když jsou dost malé, nejsou dost účinné a hlavně pokud se to dítěti rozjede víc než chce, má co dělat s řízením, křečovitě zatne ruce do řídítek a není schopné přehmátnout na brzdu. Torpédo je nutnost. A dosáhne-li prcek oběma nohama na zem, cítí se bezpečně a bezpečně se i rozjíždí a zastavuje. Není nic smutnějšího, než pohled na dítě jedoucí a jedoucí a jedoucí až spadne, protože nedosáhne na zem, jelikož rodiče koupili kolo „na dýl“ = o velikost nebo taky dvě či tři větší. Radši ať je kolo horší a ošklivější, ale hlavně musí být správně malé.

Kolečko (odrážedlo) není jen taková drahá jednorázová pomůcka, Matěj na něm jezdí i teď, když už umí na normálním kole. Prostě ho to taky baví. A protože tohle kolo je lehoučké (pro mámu do ruky do tramvaje) a snadno ovladatelné je ideální na urychlení normální přepravy po městě (na nákup, k doktorovi, do parku, na hřiště…). Tam, kde dříve čekal dospělý, až se unavené dítě doplazí za ním, tam teď čeká šťastný jezdec se svým kolečkem. Dítě na kolečku je (na rozdíl od tříkolky nebo obyčejného odrážedla-motorky) rychlejší než dospělý. Netáhnete jej za sebou, ale spěcháte aby Vám neujelo!

Fotogalerie

Ladislav Bláha, www.lehokolo.com, 12.05.2006
Blogy

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

 ()
Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme Sázavu od pramene k soutoku. HMS chtěla původně jet obráceně, ale akceptovala můj návrh, že je lepší vyjet z domova vlakem a po svých se pak vrátit, než někde poslední den stíhat vlak. A…
radka | 14.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 4. - Alpami pod Mont Blanc

 ()
Oberalppass (2046 m n. m.) tak tam končí naše cesta podél Rýna. Nebude to žádné dlouhé psaní, asi tak jako nám trval výjezd do sedla. Ráno jsme stáli on the road ještě dřív, než se objevili první motorkáři, a za dvě hodinky jsme byli nahoře. Překvapilo nás ta snadnost, taková rozehřívačka po ránu,…
Peggy | 14.02.2020

330 Šumavou aneb jedna vyjížďka se sedmi Nej

 ()
Víte, kolik kilometrů dokáže ujet na kole Chuck Norris? No přece všechny! Ale vážně. Je to vlastně zajímavá otázka nabitá výzvou. Ruku na srdce. Který cyklista ji alespoň jednou nedostal nebo si ji sám nepoložil: Kolik kilometrů ujedeš na kole v jednom kuse? Před nedávnem jsem si zkusil cestu do…
JohnyB | 09.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 3. - Francií a podél Rýnu do Alp

 ()
Do Francie jsme se těšili. Před čtyřmi lety jsme ji projeli od západu k východu podél řek Loiry a Doubs, a byla to země příjemná jak na jezdění, tak na táboření. Potkávali jsme nespočet plácků, sedánků, ohnišť. Jak jsme se obávali se kempování v Nizozemsku, tak Francií jsme si naopak byli jistí.…
Peggy | 06.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 2. - Belgie a Lucembursko

 ()
Belgie byla třetí zemí této cesty, a pro děti v pořadí dvacátá pátá, kterou s námi projely na kolech. (Omlouvám se bratrům Slovákům, že počítám i je, aby to číslo vypadalo líp :-)) Moc jsme toho dopředu o Belgii nevěděli. Snad jen že prý v tom hlavním státě EU pořád prší, vynalezli tam hranolky a…
Peggy | 29.01.2020

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 87. před 9 minutami
NEcyklo Co vás zaujalo 221 dnes v 22:55
My a zvířátka dnes v 22:54
Technické rady trojbrašny dnes v 22:16
Vyjížďky, srazy, akce Jarní sraz NaKole 2020 první info dnes v 21:51
Cestování na kole Eilatské hory ve dvou, Izrael (2/2020) dnes v 20:40
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

200 cyklistů (12 přihlášených)

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme…
radka | 14.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 4. - Alpami pod Mont Blanc

Oberalppass (2046 m n. m.) tak tam končí naše cesta podél Rýna. Nebude to žádné dlouhé psaní, asi tak jako…
Peggy | 14.02.2020

330 Šumavou aneb jedna vyjížďka se sedmi Nej

Víte, kolik kilometrů dokáže ujet na kole Chuck Norris? No přece všechny! Ale vážně. Je to vlastně zajímavá…
JohnyB | 09.02.2020