Známý teď vybírá gravela a bude muset rozseknout, na jakém rámu bude mít ty komponenty navěšené. No a jelikož to konzultuje se mnou (ke své škodě pravděpodobně :-D), dostali jsme se do slepé uličky: Hliník nebo karbon?
Jedna věc je cenový rozdíl, leč mě osobně tak nějak podvědomě děsí spíš tvrdost a nepružnost hliníkového rámu.
Na stranu druhou, co jsem zatím vyčetl, na karbon aby byl člověk neustále opatrný, přidělat pitomý blatník je pomalu problém...
Jedno ze zvažovaných kol je tohle, tak pro představu hladiny
https://www.bikemax.cz/giant-revolt-advanced-2...
Uvítám zkušenosti, argumenty, materiál pro rozhodování :-)
(osobně bych nejraději ocel, ale to se zdá dost omezuje možnosti výběru nebo co)
Tady je docela pěkné porovnání https://www.bike-eshop.cz/karbonova-vs...
0
Jako majitel mnoha hliníkových rámů i několika karbonových rámů sem dám několik postřehů.
Výhoda karbonových rámů je vysoká pevnost, nízká hmotnost a únavová křivka karbonu je takřka rovna nule. Karbonové rámy v důsledku namáhání stárnou velice pomalu. Karbonové rámy se běžně opravují, výsledek opravy je mnohem jistější než oprava hliníkového rámu a po designové stránce je opravený karbon také mnohem lepší. Opravovaný/vařený hliníkový rám v budoucnu stejně téměř jistě znovu praskne. U karbonového rámu se kladením různého počtu vrstev v různých směrech dá dosáhnout různé pevnosti i pružnosti v určitých částech rámu. Pokud je karbon dostatečně dobrý pro hypersportovní vozy a F1, je dostatečně dobrý i pro gravel.
Se svým sjezdovým karbonovým kolem dělám dost hrozné věci a rám je bez sebemenšího poškození. U gravela je riziko poškození o několik řádů nižší, takže já osobně bych se vůbec nerozmýšlel a vzal karbon.
0
Mám ocel, hliník a pořídila jsem i ten karbon, abych mohla posoudit.
Osobně bych karbon rekreačnímu ježdění řádově s pár tisíci za rok nedoporučila. Je to subtilní. To, že to je pevné ve směrech namáhání při jízdě, neznamená, že se do toho neudělá díra při pádu na kámen na zemi. Osobně vím o dvou případech. Díra v rámu na horní trubce odpovídající velikosti kamene.
Bez ohledu na tuto subtilnost při zacházení se to lehké kolo i jinak chová, je to prostě živější a nervóznější.
Pro sebe jsem si to chování přirovnala k tomu, jak kdybych rekreačnímu jezdci případně začátečníkovi doporučovala nadějného tříletého plnokrevníka. Ano, to je fakt dobrej kůň a takovýho bych si pořídila před třiceti lety, bez ohledu na náročnost. Ale i já bych dnes šla do koně méně výkonného, ale temperamenem odpovídajícího mým aktuálním schopnostem. Odolného, nenáročného na péči, klidného a dobře ovladatelného. Kola jsou v tomto velmi podobná, to dnes můžu zodpovědně říct.
Nejvíc najezdím na ocelové Favoritce, do padesáti kilometrů nezaváhám. Na sto je na řadě hliník, hlavně výjezd s možností i horšího terénu či kombinace s vlakem. Při pauzičkách to klidně opřu o strom, položím na zem, vezmu do vlaku. I toho hliníkového Spešla mi bylo líto, když si o něj bez skrupulí ve vlaku kolík opřel 29" mastodonta s traktorovýma gumama, karbon by to asi nedal. Do vlaku bych taky nevzala kolo s nějakými lepšími záplety, které si karbonový rám určitě zaslouží.
Karbona mám vlastně jen na pár dlouhých jízd 200+ v roce, letos bych s tím chtěla zajet do Blavy. Ano, karbon je oproti hliníku pohodlnější, při celodenní jízdě to už člověk pozná. Na druhou stranu i na tom hliníku jsem před dvěma lety dala Vídeň za 19 hodin v sedle a druhý den normálně vyjela na pravidelnou vyjížďku :-) To dostatečně ilustruje, že se na hliníku jezdit v pohodě dá. Ocel je pohodlím asi ještě lepší, jak karbon, problém bývá s váhou, lehoučká ocel exisrtuje, je dražší jak karbon.
-1
A kdybych měla mít jen jedno kolo a jezdit o víkendech po cyklotrasách občas po polňačkách a šotce, stačil by mi tento festovní hliník. Je to kolo nezničitelné, s gumama 35mm to slušně jede po asfaltu, dá se s tím po lese a do těch 100 km se s tím dá za den v pohodě ujet.
Já ho mám jako zimáka a ročně s ním najezdím mezi 3-4 tisíci. Je to moje první kolo a celkem už jsem s ním najezdila přes 44 tisíc. Pokud bych někomu měla něco poradit na rekreační ježdění, tak něco takového- Hliník s karbonovou vidlicí a gumama tak akorát, aby nebylo těžké to roztočit a bylo to pohodlné. Jezdila jsem s tím kdysi i natěžko a snese to všechno.
-1
To je moc hezké, takové lidské, doporučení. Já ti věřím :)
-2
Děkuji za podnětný materiál :-)
0
A jak se díváš na tvrzení, že KAŽDÝ hliníkový/duralový rám praskne, je to jen otázka času / naježděných kilometrů?
Aspoň takové info jsem dostal, když mi 2017 prasknul rám Azub Ibexu po tuším cca 70 tisících.
Lidí, kterým rám prasknul znám docela dost, byť nehodou to myslím u nikoho neskončilo.
0
Já bych to tvrzení ještě víc zevšeobecnil. Každý rám kola nakonec praske. Je jen otázkou času, kdy a jak.
-1
Ono bude hodně záležet na zatížení. S mýma kilama asi nejsem správný tester.
Favoritímu rámu je 62 roků, nevím, co ten rám zažil za prvních 55 let, ale já jsem s tím pak najezdila už přes padesát tisíc.
Hliníkový Author z roku 2007 byl nový a zatím vydržel těch 44 tisíc.
Hliníkového spešla z roku 2014 jsem koupila s údajným nájezdem 3 tisíce (stav odpovídal), takže dnes má najeto kolem pětadvaceti tisíc.
Karbonový rám z roku 2010 měl deklarovaných 1500 km (stav odpovídal, v podstatě novátor), uvidím, kolik dá, ale pokud s tím někde nepraštím, může mě přežít.
Jak dlouho vydrží odpružovací elementy Zertz na vidlici u obou spešlů a na zadní stavbě a sedlovce u toho karbonového, netuším, to by mohlo časem prostě zteřet, ale zatím to drží.
Co tak sleduji, rámy praskají profesorům, docentům spíš ne, ale ono hodně záleží i na stylu jízdy, já s kolama neskáču ani obrubníky ;-)
0
Rámy jsou vyráběny ze slitiny 6061 s úpravou T6 (máte to možná napsané na rámu).
Klady:
Je to jeden z nejlepších materiálů pro CNC obrábění a velmi dobře se do něj řežou závity. Je to materiál celkem levný, široce se používá právě pro rámy jízdních kol.
A teď nějaké zápory:
Díky své tvrdosti můžou nastat problémy při ohýbání (vnitřní praskliny, které lze odhalit jen na rentgenu). Lokální svařování snižuje pevnost materiálu s úpravou T6, protože teplo ovlivňuje vytvrzování precipitací. Rámy kol by tak měly po svaření projít tepelným zpracováním, což zvyšuje konečnou cenu a to je z hlediska výrobců nežádoucí. Tepelně zpracovaný rám jsem měl na kole RB. Znáte další výrobce, kteří tepelné zpracování standardně provádí?
Karbonové rámy se ani nesvařují, ani neohýbají a únavová křivka je téměř nula. Myslím, že výhody karbonu jsou celkem jasné. Prasklých hliníkových rámů jsem viděl několik, karbonový ani jeden.
P.S. To jsou jen střípky toho, co mi uvízlo v hlavě z předmětu "Technologie..." v prvním ročníku VŠ.
-1
A jak je to s tou pevností a odolností karbonového rámu ze směrů, kde není běžně namáhán? Jedná se zejména o pád. Štěrba má video, ke ten rám vysloveně trápí a ničí a on vše vydrží.
-1
Pokud karbon dostane ránu ze směru, kde se to běžně neočekává, může se poškodit. Běžné drobné rány nevadí. Můj rám jich schytal nepočítaně, i velkých, a je naprosto OK. Větší a velká poškození se dají (ne doma - tedy ve smyslu "ne každý to umí udělat dostatečně kvalitně") velmi dobře opravit.
Pokud dostane ránu slitina hliníku, může se objevit vrub, který může vést k únavovému lomu. Hliník se dá také svařit, ale rám bude při vaření tepelně namáhaný, následně nebude tepelně ošetřený a časem dojde k dalšímu nevratnému poškození. Nedávno jsme tady v diskusi jeden zlomený rám viděli a cca před půl rokem??? tady také byly fotky několika prasklin hliníkového rámu.
0
No jenže co jsem zatím nastudoval, karbon je odolný právě ve směrech plánovaných, tzn funkčně ve smyslu rámu kola.
Jakákoli odolnost do něj vpravená ve smyslu "odolnost proti vnějšímu nárazu" je na úkor největší výhody karbonu, nízké hmotnosti.
V praxi skoro jistě půjde o nějaký kompromis na tohle téma, jenže když se vrátím k úvodnímu známému, jedno z uvažovaných kritérií je flotila dětí náhodně vytahující kola z garáže a zase je tam vracející, stylem jak to umí jen nedospělí lídé. Plus koloběžky a další harampádí.
Šance že v takovém provozu dostane karbon smrtelnou ránu vidím osobně jako nemalou.
A vzhledem k tomu, že daný člobrda není ani vrcholovým závodníkem, ten hliník nevypadá až tak špatně (dodneška jezdí hliníkový trek co si pořídil někdy na studiích)
0
To není nemalá šance, to je jistota :-D
0
Možná je to šance na to, aby se uklidil bordel v garáži a tatík si začal "drahé" kolo věšet na zeď, kam stejně patří :-)
-1
Zkusím mu navrhnout, aby si pořídil dražší rám a za odměnu přeorganizoval půl domácnosti :-D
0
Což mu ale nezaručí, že až bude někde u občerstvovny pacifikovat rozjívenou rodinu nedostane jeho kolo ránu koloběžkou a nepůjde domů pěšky :-D
-1
Každý vidí rizika někde jinde... ;-)
Vzpomínám, jak jsem se v předchozím zaměstnání smál, když kolega vyprávěl, že při nákupu auta neřeší jeho životnost, protože mu ho pokaždé nějaký kretén sešrotuje dřív, než by ho začal trápit technický stav...
Když o tom přemýšlím, tak už nejsem na tom s nehodami o moc lépe... :-/
0
Tak i ten hliník se může zničit, nový pak přijde laciněji a nebude to tak bolet.
0
No já si spíš říkal, že při střetu s autem na materiálu kola příliš nesejde...
Možná leda titan jestli vydrží víc? ;-)
0
Na střet s autem si pořiď tank. Ten se hned tak nepomuchlá.
-1
Přijde mi, že na rázové namáhání je potřeba vzít levnější karbon, kde je naplácáno víc materiálu, to možná bude trochu odolnější. Díru jsem viděla v tenoučkém rámu Colnago... Ono to pak ale na váhu vyjde stejně jako hliník. A hliník do srovnatelného pohodlí uvedeš vhodným obutím. Kdo nasazuje pneu do lehkého terénu už rozdíl prakticky nezaznamená a cenově je hliník jinde.
Opravitelnost karbonu je prý možná, ale i ten Colnago rám (co znám) je dodnes s tou dírou na půdě a byl nahrazen hliníkovým rámem Force ;-) Takže asi tak. Mně by ani nenapadlo někde běhat ohledně opravy rámu, dokonce ani u Růženky, jednodušší je pořídit jiný rám bez praskliny/díry.
0
Jestli si to pamatuji správně, tak Azub se chlubil, že místo 6061 začal rámy lehokol vyrábět z Al 7020, jestli to číslo píšu dobře?
0
Duratec z toho dělá
https://www.duratec.cz/cs/techinfo/pouzivane...
0
Jen abychom si udělali představu o čem se tady vůbec bavíme...
Chci odmítnout katastrofické scénáře, které tady zaznívají směrem ke karbonu. Vyfotil jsem proto karbonového sjezďáka, kterého jsem si pořídil cca před pěti roky. Zažil hodně krušné chvíle hlavně v Alpách v Leogangu a Saalbachu, také na Baronovi na Klínovci a třeba taky v Liberci. Přesto má poblíž středu pouze jeden malý ťukanec (na první fotce), jinak je celá spodní rámová trubka jako nová, stejně jako celá zadní stavba. Spodní rámovou trubku mám podlepenou silnou ochrannou fólií.
Gravel, o kterém je toto vlákno za celý svůj život nezažije ani desetinu toho, jak je namáhaný sjezďák (spíše ani setinu).
Myslím, že by si budoucí majitel měl vybrat kolo takové, aby se mu hlavně líbilo. Za běžného používání nepoškodí/nezničí ani hliník ani karbon.
0
Dle mě záleží, zda hodlá jezdit v terénu, bo spíš po silnici, jako to dělá hodně lidí, od jara jezdím na duralovém gravelu, nejlevnější variantě od Cannondale, 99% po asfaltu, zčásti mizerném, tvrdost a nepružnost nepociťuji, je o poznání pohodlnější, než karbonová silnička na úzkých pláštích.
0
Na gravela blatník? Ty patří na nějaký cesťák.
Pokud nevadí pár tisíc navíc, tak gravel dnes jedině karbon.
-1
Pro srovnání - na vlastní oči jsem viděl tři ocelové rámy prasklé únavou: sedlová trubka tátova favorita těsně nad středovou mufnou, spodní rámová trubka bráchova kola neznámé značky těsně za přední mufnou a páteřová trubka mojí esky těsně u skládacího kloubu. U kolegy v práci jsem viděl zlomenou sedlovou trubku uhlíkového rámu, ale netuším, jestli si to nezavinil moc vysunutou sedlovkou. O několika prasklých hliníkových rámech jsem slyšel, ale osobní zkušenost nemám.
Pokud jde o toho známého, začal bych od té nejzásadnější výchozí podmínky: kola volně v garáži, kam mají přístup děti. Subtilním odlehčeným výpletům bych moc šancí nedával, přesně seřízeným přehazovačkám a tenkým elektrickým kablíkům taky ne. Lak taky určitě nezůstane nepoškrábaný. Takže bych vybíral spíš podle komponentů.
Rozhodování mezi hliníkem a uhlíkem přenechám povolanějším.
0
Každá prasklá ocel jde svařit, mufny znova sletovat.. tak nějak se s tím počítá. Jezdím na rámech z roku 1910 a 1920, starší letován stříbrem (závodka) novější klasicky mosazí (cesťák)
0
Tak jen pro uzavření příběhu:
Po měsíci bádání nad vlastnostmi toho či onoho, kdy byl "na stole" i custom rám z oceli (za odpovídající peníz) to nakonec vyhrál karbon - protože na něj byla sleva.
Tolik k racionalitě rozhodovacího procesu.
Jako musím uznat, že ta věc má neskutečný odpich za pedálem, na cestování s víc než batůžkem na svačinu a bidonem se asi hodit nebude, ale nové kolo je hezké vždycky.
Jsem zvědav jak dopadne reorganizace skladových prostor (nebo jak dlouho to kolo vydrží)...
0
Jo jo, měl jsem stejný pocit, když jsem to rozjel na karbonu Orbea Terra...
Dlouho jsem se ke karbonu stavěl odmítavě, ale nakonec se z toho stalo moje nejfrekventovanější kolo. A že jich mám.
0
Nezvažuješ tedy karbonovou tříkolku? ;-)
0
jakmile bude garáž, pořizuju velomobil :-)
0
Rychle stav garáž, velomobil mne zajímá :)
-1
Jednoznačně karbon, Hliník se odstěhoval do Humpolce....
0
V Humpolci jsem byl... a v kabelech máme normální měď... ;-)
0
:-) a ochutnal jsi plody z Hujerovy švestičky? My ano, jen ještě nebyly úplně zralé...
0
Neochutnal.
Lezl jsem opakovaně nahoru a dolů, ale plody nikde žádné, natož zralé... :-)
0
Tak to sme dneska na tom sluníčku měli stejnej kšeft. Pětiletý, měření na návěstidlech, trhačky...
0
Tahle fotka je z loňska, nicméně ano, cílem bylo změřit všechna návěstidla ve stanicích Humpolec + Herálec + Lípa.
Já mám sluníčko celkem rád, tak mi přišlo, že kolega dole trpěl mnohem víc, než já nahoře na sloupu. ;-)
Já trpěl v Neratovicích, tam naopak mrzlo...
0