Jedu,
Vzpomínám jak jsem se před 13 lety trápil s tou technikou, ta už dnes je vychytaná, ale já nemám dost natrénováno.
Tak jsem zvolil e-kolo, ale jak to umím, zase dost nadoraz.
Žádné zvláštní zážitky o čem bych mohl vyprávět. Jen jedno auto mě natlačilo do škarpy, tedy vlastně zajel jsem tam sám, když jsem na radaru a v zrcátku viděl, že mě chce zabít, tedy bude předjíždět, ale v protisměru auta, nezabije se, raději sejme cyklistu.
Nemám velkou statistiku, ale vím, že Audi je diagnóza, ne auto.
A jeho řidiči jsou agresivní psychopati. Vypozorováno.
Cestu jsem si protáhnul díky jinak slušné navigaci mapy cz, protože oni, ani on-line,nemají okamžitý stav na trase, a tak nevěděli, že už měsíc je silnice kam mě vedla, v opravě a uzavřená.
Tedy 173, sice na elektrice s vozíkem, ale zkuste si to, než začnete pochybovat.
Mám toho dost.
Dneska odpočívám, tak jen známou cestou do Karlsruhe, asi 70 km. Jede se podél vody, jen mezi jednotlivými toky je potřeba překonat kopeček, tedy celkem asi tři.
Teplo jako v létě, sluníčko, což má i svoje stinné stránky.
V takový den vyráží kromě cyklistů i běžci, a pochopitelně nejlépe se běží po cyklostezce, tedy buďme fér, sdílené stezce. A stalo se pravidlem, že každý z těch budoucích marathonců má na palici sluchátka.
Tedy za běhu si s kolegou vedle nepovídá, což ovšem neznamená, že neběží vedle sebe, dva, tři, někdy celý houf. Na zvonek nereagují, neslyší.
Tak neuhýbají a hůř.
I když ten milovník hudby běží sám, sluchátky odizolovàn od okolí, prostě o cyklounovi za sebou neví, dokud jej nepředjede. A když neví, tak když jej míjím, netuším, co udělá, jestli mi nevběhne pod kolo, a ta souprava s vozíkem něco váží a mohlo by to skončit škaredě.
Tak poblíž každé osady, jedu krokem, a to moc netěší.
Budu si muset obstarat klaxon z náklaďáku.
Jak jsem psal, cestu znám, přesto je stále co objevovat.
Dneska to byly dvě sochy v městečku Güglingen. Tu řadu "učitelek" u kterých svá kola fotím znám skoro důvěrně, ale o pár metrů před ní, je hlava afrického krále, a ta tam buď nebyla, nebo jsem byl slepý. Je to famózní socha.
Do Karlsruhe jsem přijel už po druhé, ale musel jsem vybalit počítač a připravovat podklady pro účetního, dal mi nůž na krk, v pondělí to chce.
Když si zítra přivstanu, snad to dorazím než vyjedu, a do Francie dojedu odpoledne už jako "muž bez závazků".
Je to pochopitelně moje vina, pořád bylo "něco důležitější"...
Německo je fajn, čisté, spořádané, lidi jsou příjemní a fajn, aj pivo se občas dá pít, ale pořád si tu připadám jako "v práci".
Ta léta "totálního nasazení v Říši" mě prostě brání si to tu užívat.
Proti listopadu je ten rozdíl nejen vidět, ale i cítit.
Zkus někdy zařvat "Uhni debile". Docela to funguje :-)
Já jsem se moc s arogantními běžci nesetkal, ale pokud k tomu došlo, párkrát ano, po zvonění, tak jsem toho hajzla schválně trsnul řidítkama.
Mé kinetické síle nemá šanci blbeček odolat.
...otroci techniky. Už si nepovídají ani lidé našeho věku ve vlacích a busech- sotva se usadí, vytáhnou mobily a je po zábavě... :-( (horší je jen cyklista se "špunty" v uších) Pokud jde o řidiče, debil za volantem sedí v každé značce, Je pravda, že čím dražší auto tím větší arogance a menší výbava- blinkr dá jen málokdo i před křižovatkou kde hlavní cesta nepokračuje přímo, při předjíždění cyklisty ap..
Oni nejsou snad zlí, nebo arogantní, jen tě prostě přes ta sluchátka neslyší
Je mi jasný, podobně nevnímají jako zaláskovaní mladí nebo ukecaný staří :-)
Nemáš pravdu, jsou zlí a arogantní. Doba je tak vychovala
Nedělám si nějakou statistiku debilů s nenávistí, velkým egem a malým pérem, ale nějakou korelaci mezi značkami aut jsem zatím nepozoroval. Třeba dnes to byl nějakým blb ve Škodě Octávii, před týdnem Passat.
Audi je diagnóza, dnešní zkušenost.
Vlastně včerejší.
Mám známého, možná až moc hodného člověka. Ale jak sedne do Audi, změní se v prase.
Vysvětluje to tím, že do toho blbého auta nacpal hromadu peněz a když mu to pořádně jede, tak chce jet.
Já jsem snad ještě nepotkal nikoho normálního v BMW. Tedy u nás. Nepočítám německé důchodce v Německu.
No, fakt toho najezdím dost, měnil jsem teď toho Travellera za novějšího, měl pět let a 360 tisíc....
Řidiči ctyřkroužkových jsou fakt zvláštní sorta, jezdí agresivněji a bezohledněji, lze to vysledovat.
Nevím čím to je, ale jak to vidím v zrcátku, dávám si bacha a to na kole i v autě. Uhnu ať si jede, když spěchá
No, vlastně ne, body na trase jsou stejné, ale pokaždé mě to tak nějak překvapí, že jedu jinudy.
Stále hledám tu optimální vestu do Města světel.
Ale zítra,jestli mi do toho nehodí vidle nějakou rekonstrukcí bych se rád držel té ozkoušené kanálovky.
Řeknu to raději rovnou.
Ráno jsem si přivstal na to účetnictví v půl šesté, ale zjistil jsem, že mě nestačí hodiny tři, ale budu jich potřebovat spíše osm. Inu racionalní rozhodnutí, mák ul jsem do desíti, pak zabalil ten cirkus, a rychlý přejezd do Strasbourgu.Nejkratší možnou cestou, tedy po německé straně, 78 km, ve tři jsem jak ti lvové bil o mříže hotelu.
A pak zase k notebooku.
V půl osmé hotovo, soubory zapakovány, odesláno.
Ne, nejsem na sebe pyšný, spíš mám vztek, že jsem to všechno neudělal v klidu doma, u velkých monitorů...
Ne, nepolepším se, za rok to bude stejné, jako vloni nebo před deseti lety.
V dělání hovadin jsem velmi konzistentní a vytrvalý.
Ale k té cestě.
Každému radím, vemte přívoz přez Rýn a užijte si Dolní Alsasko s jeho hrázděnými domky. Hezky podél Rýna, 85 km pohody.
Na německé straně je to poněkud fádnější. Cyklotrasa vedle silnice, hlavu mezi ramena, a makat, protože koukat není moc na co. Jasně, jsou tu městečka a ani ne škaredá, ale těžko naleznu společný názor na krásu s někým, komu by předzahrádka bez sádrového trpaslíka připadala nedokonalá
Měl jsem štěstí na počasí - bylo hnusně - tak mě ani moc nemrzí, že jsem tou rovinou jen prosvištěl.
A tak na večeři, kam jinam než do té knajpy hned vedle, Au Canon, tak se to jmenuje. Nabídka je velmi podobná všem restauracím tady v centru Strasbourgu, nebudeme si to malovat na růžovo, je to jedna velká past na turisty.
Dneska měli v nabídce "boudin noir".
Jasně, příbuzný našeho jelítka či black puddingu o kterém jsme nedávno debatovali. A místo kysaného zelí, které tu cpou ke všemu přiloží k bramborám upečenou hrušku. To mi hlava nebere. Angláni to snídají, tihle zase mají pocit, ž k jelítku by se hodilo něco sladkého...
Po takové večeři bych podstatně zvýšil pravděpodobnost dnového záchvatu.
Nemyslím si.
Nevím, jak je na tom jelito s obsahem purinů.
Obsah purinů v potravině a jejlch schopnost se dostat do krve a škodit asi budou rozdíné věci a také to bude asi velmi individualní.
To je taková ta doktorská finta, nařídí ti dietu, zakáží kdeco, a stejně to nefunguje. On trn mechanismus vztřebávání nebude až tak jednoduchý.
Jako s tím cholesterolem.
Co štráfů se kdysi nadělalo s tím, kolik ho která potravina obsahuje, protože škodí. Mám mi jdysi říkala, že paradoxně ohromné množství cholesterolu v krvi bylo zjištěno u lidí co orošli koncentrákem, tedy krátce po oropuštění.
A ti tuky ani vejce fakt nehodovali, že jo.
Tebe vylekala ta ataka a tak si přehnaně na sebe přísný. Za čas poznáš co škodí.
Nejsem, také hřeším, ale tohle si opravdu nedovoluji.
Kurnik, proč si myslíš, že vepřové jelítko by ti mělo rozjet ataku.
U mě spolehlivě: sardinky, makrela.
Jinak, pokud pravidelně beru ten alopurinol, nic.
Chyba, kterou jsem kdysi, je to už let, jsem dělal, že jsem si myslel: choroba je zahnaná, nepotřebuji do sebe cpát jedy.
Ne, bohužel,denně. Už 300mg, ale držím seuž 3 roky bez ataky.
Stalo se mi uprostřed covidího teroru.
Hospody zavřené, makal jsem dom, hubnul, Soňa živila mě zdravě a náhle ataka do kolena.
Víš co to je, jak bolí palec, ale koleno!
Kamarád mi dal aulin, a zabral. A to jsem nevynechával alopurinol.
Řekl bych, že mnohem silnější spouštěč ataky je mež dietní chyba, stres.
Ano, stres, obavy, nervy z něčeho, ti tu ataku taky vyvolají. Žiju s dnou 25 let. Tu mrchu už mám přečtenou.
Vyhni se nervákům, ne jelítku
Já beru ten purinol 100mg a doktor mi ho odmítl zvýšit, že mám upravit dietu. Že na zvyšování dávky mám dost času, až bude hůř a že hůř bude. Tak jestli si nevystřílíš munici předčasně, v době, kdy se to dá kompenzovat jinak.
Já beru třístovku.
Jen když vím, že hrozí ataka - tedy extrémní stres fyzickÿ nebo psychický zdvojnásobím.
Nemůžeš "vystřílet munici", to je nrsmysl.
Jinak, doktor je taky jen člověk s názorem a ten tradiční, tedy čím více purinů v potravinách tím více dny je mylný.
Já svoji dnu zvládám, nebo lépe, mám pod kontrolou už 25 let. Důležitější, než fantasmagoické dietní zákazy je pohyb. A takový že krev musí cirkulovat v těch částech těla, která mohou být napadena.
Jsou to krystalky kyseliny.
Tedy nejen při atace, ale pořád jde o to snažit se, aby krev co nejvíce cirkulovala. Ale purinol musíš brát furt i tak, jinak se to svinstvo isadí v ledvině..
Je to choroba, s kterou se dá žít.
No já svému lékaři věřím. Takže se snažím hřešit méně. To, že se třeba česká dieta na dnu významně liší od diety anglické vím. Není to moc ustálené a nějaké bílkoviny jsou všude. Nelze se stravovat jen cukry a tuky. Od doby lyží jsem ataku neměl, což je dobře.
Máš ten dar víry.
Já ho nemám. Dnes běžny AI, co je zdarma mi poradí líp, a placená tuplem.
Nevím jestli jsem ti to psal.
Soňa zkolabovala dva dny před Štědrým dnem.
Rychlá do Krče, nějaké doprasené CT, řekli nám, že má geneticky vyvinutou jen polovinu z těch trubek, co dávají krev do mozku.
Fajn, takže, krev netekla do mozku "malá mrtvice", vyhodnotil jsem. Ale furt se jí motala hlava, zvracela, bylo to dost na hovno. ORL,nic nezjistili, neurologie, jo ti jí konečně poslali na CT. Něco viděli, tak znova na "lepší CT" někam jinam, nechci lní kvalitu jakéhokoliv zařízení.
A na tom fináním CT zjistili, že se stalo v průběhu jejího cvičení, že jí praskla nějaká ta roura do palice, a doslo k malé mozkové příhodě.
Prostě diagnostikovali draho to, co já věděl už dva měsíce dřív.
Ne, nejsem genius, jen umím hledat a nejsem limitován češtinou.
Problém vidím v tom, že ten doktor, co fostane pacoše, ho neposlouchá dobře, se dobře, udělá to, co je pro nějnejjednoduší, pošle pacoše, s kterým si neví rady dál.
Systém je nastaven tak, že se lékař sám bojí vzít zodpověnost.
A teď k tvé dně, měl si mu říct, že kouříš
Nekouřím, kouření není kompatibilní s mou alergií.
Ptají se mě, ale nemyslím si, že to mají za otázku, spíše takové lehké zaťukání si na čelo: "To jako jezdíš furt stejnou trasou?"
Myslí tím ale: "Nejsi na palici Paříku, furt jezdit na kole do Paříže?"
Možná jsem.
Ne, nejezdím stejnou trasou, i když bych rád. Vždycky se něco zvrtne, někde staví most, jinde ho bourají, vždycky důvod mě hnát jinudy než bych chtěl. Taky moje navigace mě umožňovala probádat nepoznané, než jsem se rozhodnul dělat si to po svém, a neposlouchat její nápady.
Tak i dneska.
"To víš, za 200 metrů doprava, na to ti už neskočím, milá zlatá". No, tentokrát nekecala. Stezku rekonstruují, ale cyklobjížďka až nefrancouzsky precizně vyznačená. Jasně, furt jsem v Lotrinsku....
A pak už údolím zdymadel, Eiffelův most, a pak "mezi vodami". A tak je taková zrada. Ti, co chtějí na Verdun, musí doprava, já na Nancy jedu rovně.
Jenže doprava znamená přes kanál, a ten se překoná pomocí vysoké lávky. Hodně vysoké, tak 8 metrů schodiště, jakoby po kanálu snad někdy jezdili trojstěžníky. Ale už to tak je, cyklotrasa vede přes tu lávku se schody. No, pro běžného cyklistu to není problém, kolo přenese, ale v současné době rozmachu elektrokol to už je horší. A tak jedu sice rovně, ale vidím jak se kluk zhruba mého věku snaží rvát schodištěm své ekolo a moc mu to nejde.
Inu zastavím, a povídám: "Je vous aide" pomůžu vám.
Čuměl na mě nepřítomně jak leklá ryba, skopčák to byl.
S těma se nemažu, zavelel jsem česky: "Čapni ho vepředu, já ho vezmu za prdel, a marš!". Pochopil rychle.
Takhle, ve dvou, to jde snadno.
A už jsme na plošince, a tam stojí druhej skopčák, a řechtá se nám.
Nevím co to bylo za hru, proč si to chlapi nepomohli sami, jestli to byl nějaký truc, nebo furiantství, ale já se fest naštval. Řekl jsem jen, šajze, dolů to sjedeš už sám.
Pak mi to asi deset kiláků vrtalo hlavou, jestli jsem mu místo pomoci neuškodil, třeba to má jako já: "já sám".
Nechci aby mě někdo pomáhal, vím, že jsem na cestě sám a že si musím vždycky sám umět poradit.
...
Ano, sám. Tak to mám rád.
A dneska to tak bylo. Stezka jen pro mě, Pondělí, všichni slušní lidé jsou v práci, a na cykloturisty brzo, letěl jsem.
Příště vám ukáži svoji "palubní desku", za ty roky toulání se na kole jsem to už odladil k dokonalosti. Vyhrávám si a na dnešek, aby mi to odsejpalo jsem zvolil rock and roll padesátých let.
A tak v rauši, jo, abych nezapomenul na povinnou reklamní přestávku, v rauši způsobenou tyčkou Goodbye Fatigue, kterými mě na cestu vybavil kamarád Marek Veselý. Narozdíl od mé dcery, která se tím natřepává denně, já tu tyčku GBF zobnu jen když fakt cítím, že by se hodilo něco na povzbuzení, a do Plzně daleko.
A fakt, ta chytře namixovaná dávka kofeinu mě vždycky nakopne.
Pokud se domníváte, že mě Marek platí nebo spozoruje, není tomu tak. Zatím. :-)
Marek Veselý je zakladatelem a tátou soutěže pro mladé sklářské výtvarníky Libenský Award a dělá mi potěšení podpořit jeho byznys. Kdyby to nefungovalo, Marek, ač kamarád, by v mém cykloputování zmíněn nebyl.
Takže, po té reklamně zpátky do sedla.
Znáte to, blížíte se k cíli, po 150 kilácích už jen 7, 6, 5, a já vím, že už bych to i došel, jsem v cíli etapy, a tak samou radostí jsem zapomenul, že mi reproduktor hraje na plný pecky "Comon' twist again" a já stojím na červené, v centru Nancy, a tři holky na autobusové zastávce do rytmu tančí. Lidé se smějí a mávají když mi blikne zelená.
Jo, takhle to dneska bylo.
Stejnou trasou? Možná, ale pokaždé je to jiné.
A tak to mám rád.
Ať dělám co dělám, nikdy se mi nepodaří ráno vyjet tak jsem si večer naplánoval. Může zato asi ten Němec, co mi schovává věci. Nejčastěji hledám brýle a hodinky. Když najdu hodinky, prozvoním si telefon, ten už pak nehledám.
A když to všechno posháním a pečlivě zapakuju a chystám se vyrazit, zjistím, že jsem si na dno batožiny úhledně složil džíny, a v kapse těch gatí mám peněženku, a bez ní hotel nezaplatím.
Tak všechno ven a čtvrthodina v trapu.
Nepotřebuji žádného kazisvěta, co by mě zdržoval vystačím si v pohodě sám.
A tak i dneska ráno v Nancy.
Chtěl jsem se vyhnout tomu protivnému kopci a hlavně té ještě otravnější státovce na Toul a projet se kolem řeky a kanálu, ale je to o 12 km delší. Hraji o čas, tedy, chci stihnout večeři, že jo. Mám to asi 160, volba jasná, zvláště když jsem posílen elektromotorkem.
Prší.
Ne moc, ale za jízdy to vypadá jako drsný liják.
Snažím se být pozitivní, je sucho, příroda to potřebuje, ale proč právě teď a proč já?
No, netrvalo to dlouho, Přiroda si nepomohla, a mě se akorát zasvinil vozík.
A jsem v Toul, katedrálu minu, jedu na čas, pak chvilku nahoru a dolů, a od generála Colsona, jsem už v kraji Barrois a tam je krásně, i když je škaredě.
Bar-le-Duc jen proletím, hraju přeci o čas, tedy tu večeři....
Stavím vlastně jen na výměnu baterií.
Chci nějak odčinit, či úplně vymazat tu ranní demenci a nic chytřejšího, než udělat z pedálů větrník mě nenapadlo. Už nevím, jestli svítí, nebo prší, střídá se to jak v aprílu asi má.
Ano, a přesně v 18 parkuji před hotelem, rychle vyprat, sprcha a v 19:30 houpavým krokem lázeňského šviháka razím na to jídlo, první od snídaně.
Jmenuje se to tu La Bourse, je to v Châlons en Champagne hned na rynku, vedle toho mého hotelu.
Místní šéf je kouzelník.
Takže všechno dobře dopadlo.
Brýle si dám k umyvadlu, hodinky nechám na ruce a peněženku, hned jak se vrátím přestěhuji do kapsy u cyklogatěk. To jsem teda zvědav, co mě zdrží zítra ráno...
Jak jsem si předsevzal, tak jsem i vykonal, nezmatkoval jsem, netápal, přes botky přetáhnul nepromokavé návleky, stejně tak jsem vylepšil i přilbu a statečně se vydal do lijáku.
Tedy když jsem zavíral dveře hotelové cimry ještě lilo, ale než jsem se vypakoval ven, bylo po dešti.
A nepršet vydrželo celičký den.
Neměl jsem důvod se hnát, před sebou jen 130, ale svištěl jsem kolem toho kanálu co to šlo, už snad jen ze zvyku. Pošmourný, chladný klid v kraji Champagne.
Spící krása, ať si mě mentorují, jedu tudy snad podesáté, a rád pojedu tu další desítku, bude-li mi osud přát.
A pak už musím opustit břeh zelenkavé řeky Marny, cyklostezka V52 končí u Dormans. A je to nahoru a dolu, ale tak nějak přátelsky sjízdně, ne jako v Pyrenejích.
Jasně, fotka kola do sbírky u autobusové zastávky v městečku Crèzancy, která hned putuje domů.
Soňa píše, že nikdo nenastupuje, že klidně mohu pokračovat dál.
Do Meaux 45 km, rozhoduji se, že opustím klidný tok řeky Marny a vezmu to přes kopečky, tou cestou, kterou mi tvrdošíjně nabízí navigace a já stejně zarputile jí ignoruji.
A hned první kopec by mě sundal ze sedla, kdybych neměl ten elektromotorek.
Kóta 204 a americký památník, nemohu jej vynechat když jedu jen půl kilometru vedle, těch pár metrů do kopce mě už nezabije.
Monument américain de Château-Thierry, byl vybudován v roce 1937, na připomínku americké účasti v bojích mezi květnem a červnem 1918, bějem tzv druhé německé ofenzívy na Marně. Spolu s Frantíky kótu ubránili, ale hodně, trestuhodně moc se domů už nikdy nevrátilo a zůstali na některém z těch mnoha válečných hřbitovů, co je tu s pietou udržují.
Ne, nepropadám pietní náladě, naopak, zmocňuje se mě vztek. Proč? Jakým právem?
K čemu jsou jim ty kecy na pomníku, že jejich hrdinství nikdy nebude zapomenuto. Bude.
Proč jim nebylo umožněno v 65 jezdit krajem Champagne a místo toho ve dvaceti umírali bolestivou smrtí s rozervanými vnitřnostmi. Ve válce se neumírá jak ve filmu Poslední výstřel s Vinnetuem..
Pokr.
Ještě, že mě ten další kopec přinutí se soustředit na něco jiného. Bolí mě celý Pařík. Musím víc trénovat, nebo zkrátit ty etapy, říkám si, ale vím, že dokud to neodskáču, nenechám toho.
Co je to za lidi?
Co se chtějí stát vojáky. Proč?
Co je to za profesi, kde se učíš jak co nejefektivněji zabít co nejvíce lidí? A když už jednou voják jsi, a všechno to umíš, nejsi frustrovaný, že je mír a nemůžeš svoje dovednosti uplatnit?
Já když vystudoval mostní inženýrství, celý jsem se třásl, abych mohl navrhnout svůj první most!
No, byla to lávka, ale moc jsem to chtěl dělat.
A když už si generál, safra, to je malér, když všude mír.
Za co ti dají řády, co se jimi pyšnila hruď každé gumy?
Nepojmenují po tobě náměstí nebo ulici, i když jí potom zase přejmenují, nepostaví ti sochu v parku.
Generál bez války je úplně zbytečný člověk, žil svůj život nadarmo. Nekonečně se těší a třese se na to, aby se to konečně začalo zase někde řezat a on mohl ukázat, jak zdatný je stratég. Ať mi nikdo neříká, že ho to baví válčit takhle "nasucho".
Jiří Wolker kdysi v pohádce O kominíkovi napsal naivní větu "Až budou mít všichni lidé knoflíky, budou všichni lidé šťastní". Chytni se za knoflík, když jde kolem kominík.
Stejně naivní budu i já, když vyslovím myšlenku, když nebude generálů, nebude válek.
Jak uvidíte někoho v uniformě, vemte bič a žeňte ho pryč.
Jeho životní ambice a plány nejsou ty, co svět potřebuje.
No, a stačí pár kiláků na kole, a vše je jasné.
Hezký večer z Meaux, zítra, zítra budu v Paříži.
Základ problému bych hledal v rodině, ne v armádě! Pokud chceš výhledově, a mírumilovně, rušit armádu, v první řadě nesmíš svoje děti fyzicky trestat.
A co víc, ty tento způsob výchovy musíš být schopen vždy, bez váhání, jednoznačně odsoudit.
Z fyzicky trestaného malého kluka může vyrůst agresivní chlápek, na kterého nic jiného, než pořádná rána pěstí, neplatí.
Který, když se jeho okolí chová slušně, jediné co ho napadne je, toho zneužít. Chová se jak hovado a ještě je na to hrdý.
A takhle se bude chovat tak dlouho, dokud tu ránu konečně nedostane.
A to přeci nechceš, aby si kvůli takovým chlápkům, kvůli takové výchově, stát musel platit policii, armádu, prostě systém, který ty rány bude rozdávat, aby zachoval právo a pořádek. Například pro lidi, co svoje děti fyzicky netrestali a fyzické násilí odmítají, nebo ho ani nejsou schopni.
Nemyslím si to.
Na fyzické tresty jsou různé názory a pokud nejde o brutální týrání, nemyslím si, že může jakkoliv narušit psychiku dítěte.
Nabízí se srovnání,Anglie a Francie.
V Anglii ještě jinochy mé generace bili ve škole. Normálně ředitel je řezal rákoskou, po vyučování se řadili delikventi před ředitelnou a čekali na výprask. Zrušili to až v 70tých.
Ve Francii, naopak, uhodit dítě bylo a je nemyslitelné.
No, a obě methody vychovali jak skvělé lidi, tak pěkná prasata co vyváděla zvěrstva ve svých koloniích.
Agresivitu lze jistě vychovat týráním v dětství, ale není to jen výchova, jak tvrdil soudruh Lysenko, hrajou v tom roli i geny.
Nezaměňoval bych trest s týráním a nesnažil bych se rodičům do výchovy v tomto směru mluvit.
Ale jistě vw výchově, a nejen v rodině, ale i be společnosti lecos je. Příkladem budiž zase třeba Německo, které z prušáckého kultu vojenství se přešaltovalo v denokratickou a humání společnost. Kult armády ovšem přetrval v Rusku a mám strach, že právě gumy jako je Řehka nebo Foltýn se jej snaží potichu implementovat i k nám. My, co vojnu pamatujeme, vychcípáme, a mladí, kteří to nezažili jsou odchovaní hrdinskými filmy a počítačovýma střílečkama, a netuší, jak blbě se umírá na průstřel břicha,například.
Ve filmech to bouchne, či hrdina dostane kulku, a odebere se v poklidu na věčnost, popřípadě ještě stihne cosi moudrého pronést.
No, bylo to vždycky jinak a to utrpení nám neukazují. A už vůbec se zapomíná na skutečnost jaderného konfliktu, kterým každá válka jaderných mocností musí skončit.
Prohrávající nebude váhat jaderné zbraně použít a o tom se mlčí.
Chystají nás na válku. Kde je Obama? Ten co se kamarádil s Putinem! Kde je kancléř Schröder?
Proč mlčí.
Proč dnes je hrozba jaderného zničení planety bagatelizována a zabýváme se prkotinama jako rušení plastových uchošťourů.
Nevím, mám pocit, že prostě někteří lidé cítí šanci jak na zbrojení vydělat.
Otázka: Kdo bude vládnout světu, až všichni překovou meče v pluhy?
Odpověď: Ti, kdo tuto hloupost neprovedli.
Otázka: proč by k čertu měl někdo světu vládnout?
Se zeptej cara Putina, proč napadá a utlačuje své okolí. Dokud tu budou oodobné státy, tak tu armádu prostě potřebujeme.
Vy se z toho Putina jednou poděláte...
Ten ruský režim,jakkoliv postavený na onom "vůdcovském" principu má spoustu další "putinů" v záloze. Zdechne-li tenhle, nastoupí jiný, a kdoví, ne-li horší.
Ale pořád zapomínáme, že Kyjev není středem světa, rusáků je 120 mega, ale Číňanů je desetinásobek a pak lze snadno definovat hrozbu.
Ovšem von Leyonová se rozhodla se s Pekongem kamarádit, protože Trump je fuj skoro jako Putin.
A přitom, jediný z nich vyhrál v demokratických volbách právě Trump.
Ani Layenová volbama neprošla a číňan a putin byli "zvoleni" stejným modelem.
Všechno to počínání EU postrádá logickou koncepci, každý z politiků se snaží urvat co nejvíce pro sebe. Nejdřív "obnovitelné zdroje" pak elektromobilita a nezapomínejme na statečný boj proti uchošťourům, zabijeme si zdroje pro rozvoj průmyslu,ale do toho chceme zároveň extrémně zbrojit. Silný protiklad.
A aby toho nebylo málo, tak aby si pár potentátů přislo na brebendy za nefunční vakcíny na rok a půl jsme zabrzdilo ekonomiku lockdowny.
Nevidím dobré řešení, protože EU se blíží k drsnému rozpadu. A jestli někdo je Evropan, tak jsem to já.
Samozvaný (nezvolený, nejmenovaný) ´jediný´ Evropan Pařík ...
Pokud někdo v současnosti Evropu ohrožuje, tak je to imperiální Rusko a věrolomný spojenec USA. Tlak čínské armády nepociťuji.
Jen jedna poznámka, Ursula von der Leyenová byla zvolené podobně jako byl zvolený Donald Trump. Ve způsobu volby nebyl větší rozdíl.
To nemyslíš vážně, že jo.
Mezi presidentskými volbami b USA a volbou Ursuly je podstatný rozdíl
Ne až tak velký. Ty si tady zvolíš evropské poslance do parlamentu a ti pak zvolí předsedu (předsedkyni) komise. V USA si volič zvolí volitele a ti pak zvolí prezidenta. Volitel podobně jako poslanec do parlamentu zastává nějaký názor a postoj. Volitel není vázaný přáním voliče, zpravidla ho dodrží, ale už byly případy kdy ne. Poslanec v evropském parlamentu je členem nějakého klubu, zpravidla zastává jeho názor, ale není jím vázaný as může volit někoho jiného.
Když pominu ten roční cirkus a magoření v USA, které předchází volbám, tak zase tak velký rozdíl ve způsobu voleb není.
Nebo v čem je ten podstatný rozdíl?
Poněkud se mýlíš.
Většina států zákony, které zavazují volitele hlasovat podle výsledku voleb. V roce 2020 Nejvyšší soud USA v případu Chiafalo v. Washington potvrdil, že státy mohou trestat nebo nahradit nevěrné volitele.
Volitel nerespektoval vůli voličů zatím ve 167 případech - nikdy to nemělo vliv na to, kdo byl zvolen, jednalo se tedy o demonstrativni vzdor.
Kdežto euoposlanec si může hlasovat pro koho chce a voličů se na nic ptát nemusí... klidně může volit Marťana, pokud bude kandidovat....
Ne, to je dost zásadní rozdíl mezi "volitelem" a zvoleným poslancem.
To jistě je, protože se postupem doby a postupnými změnami systému voleb stává pouze nesamostatným přenositelem počtu hlasů na rozdíl od zvolených poslanců.
Já jsem ale reagoval především na to, že si napsal, že Leyenová neprošla volbami.
No, Husák taky prošel volbami.
Ta demokracie v EU není až zas takovou demokracií, což v době, kdy se mělo jednat jen o společenství, kde jde o volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob tolik nevadilo.
Ale dnes, když si hrají na superstát to už problém je, a zásadní.
Komisi předsedá jaksi pseudodemokraticky zvolená Leyenová, ovšem tvoří ji už nikým nevolení komisaři. Ti musí projít tím výslechem těch europoslanců, kteří jsou aice voleni, ale zase většinou mizivým množstvím voličů, ale to už volba není, že jo.
Ale to nevidím jako nejdůležitější problém Unie.
Problém je to, že rozhodují o věcech, které jim nepřísluší. Nějaké strategie do roku 2050, emisní povolenky, společné nákupy (průšvih s vakcínama nestačil) zbraní.
Na co sáhnou, to domrví.
Škoda, myslím si, že rozpad se blíží.
Nikdo neurčil, co jim přísluší či nepřísluší rozhodovat. Je to na nich a tom, co jim státy dovolí rozhodovat. To, že se ti to nelíbí, je tvůj osobní názor, na který máš jistě právo. O komisi a její předsedkyni rozhoduje Evropský parlament a ten je volený celou populací Evropské unie. Dříve v Česku parlament sám volil presidenta a přesto jsem neslyšel zpochybňovat jeho legitimitu ani od tebe. Zase si tu přihýbáš fakta k obrazu, který chceš vytvořit.
Komise není volená, ale pouze schvalované EP.
Nevymlouvej se.
Demokracie vypadá jinak.
A EU na to dojede, pokud se včas nevrátí ke své podstatě.
K té presidentské volbě.
Jde o to, jaké konkretní pravomoci president má.
Pokud víceméně protokolární, jako náš nebo německý, je celkem jedno jak moc silný mandát má, jestli je volem nepřímo, nebo "všelidem".
Presidentské systémy, třeba Francie nebo USA mají presidenta voleného přímo (v USA tou formální oklikou přes volitele, ale to už tu bylo vysvětleno). Je
U nás změnili nepřímou volbu presidenta v přímou, trochu nelogicky, asi aby poskytli lidu zábavu.
Naopak, Ursula má velké pravomoce, včetně její, jmenované - nevolené komise.
A to je safra rozdíl. Zákulisní dohody, lobování, zájmové skupiny a korupce. Ano, i v EP je korupce a byla párkrát i veřejně odhalena, ovšem asi jde jen o tu špičku ledovce.
Ne, že by přímá volba nějak morupci eliminovala, ale ty možnosti zákulisních dohod do značné míry omezuje.
Kdyby se hlasovalo přímo, Ursula by ikdy komisařkou nebyla.
Ale znovu, to není zase až tak důležité, nebo nebylo -by, kdyby EK nepřijímala rozhodnutí pro EUnii zničující, nelogická, prolobovaná jako áslavný Green deal, emisní povolenky, absurdní zákazy atd.
Třeba recyk
Mluvil jsem s velmi vzdělaným pánem co se tím zabývá a tady je jeho příklad.
Vezměme si, že celkový odpad, který vyprodujlkuje společnost je 100%. Dovedeš odhadnout, kolik odpadu z těch 100% představuje odpad z domácností, a kolik je ten zbytek?
Kdyby to bylo 50%, bingo, tady nás bota tlačí, recyklujme jako diví.
Ale ono jsou to jen 3%.
Čili, pro životní prostředí bagatelní, ale má to svá pozitiva. Nutí to lidi o životním prostředí přemýšlet. Ale hlavně, a to především je to gigantický byznys.
A tak je to v mnoha oblastech.
Ten údernický, svazácký a aktivistický styl t může imponovat lidem, co vážně mají obavu o naše životní prostředí. Ale nechrání jej, je to byznys
no neprošla... zatímco prezident USA musí projít primárkama a pak následnou volbou, tak předseda EU komise žádnými primárkami neprochází, ani volbama v pravém slova smyslu.
Sejde se zvolený chural, poslanci se rozpočítají a vytahují kandidáty ani ne tak z rukávu, ale stylem něco za něco a hledají zákulisní podporu. Na vůli voličů nezávisí.
Jednotliví komisaři jsou navrhováni státy ještě směšnější metodou a portfolio je jim snad přiřazováno tak, aby komisař pokud možno svému referátu nerozuměl vůbec a jediné, na co se zmohl papouškovat předpřipravené elaboráty úřednictva.
Tak trochu mi to připomíná jisté scény z "Jistě, pane ministře" a "Jistě, pane premiére"
Může vůbec volitel hlasovat jinak, než jeho voliči rozhodnou?
Tak si říkám, kdo má být vlastně našim vzorem, když se USA proměnily v zumpu?
My jako stát jsme třtina ve větru, nemáme žádné politiky, kteří by nás mohli někam vést.
Politika není mým koníčkem a příliš se v ní nevyznám. Ale byl bych za sebe pro to, abysme zůstali součástí Rakousko-Uherska nejméně ještě dalších sto let. Pak by se vidělo, jestli vůbec máme nějaké elity, které by mohly vstoupit do politiky. Současná naše politická reprezentace je přehlídka zlodějů, kteří by měli být dávno v teplakach. A nejenom soucasna. Nevim ani o jednom, který by se odlišoval.
Názor "USA se proměnili v žumpu" bych nepodepsal.
Žumpou byly a současná representace se snaží je z těch sraček dostat. Ovšem progresivisté mají jiný názor.
Možná by bylo dobře přestat používat příliš silné výrazy, urážet oponenty, nazývat je fezoláty, spochybňovat jejich inteligenci nebo dokonce podsouvat že slouží cizí mocnosti.
Vychýlilo se to moc, třeba tohle:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni...
To prostě je extrém. Nebo bouràní soch, přepisování 150 let starých knih či jejich zákazy, jen proto, že údajně byly rasistické.
Vychýlili to směrem k tomu, co ty nazýváš žumpou. No a teď se to zase extrémně šine na druhou stranu.
Nechme Američany ať si to zařídí sami.
My se starejme o tu naši senkrovnu
Naše státní propaganda nám podsouvá problémy bližších i vzdálenějších států, naše vnitrostátní problémy tutlá, popř, zlehčuje ...
Buď konkrétní, přece pokud sochy či knihy rasistické byly, o žádný extrém se nejedná.
Chtěl bys snad, aby na Letné zůstal Stalinův pomník a sochy Lenina byly na každém rohu? já tedy ne.
Nechme Američany, ať si to zařídí sami, nechme Rusáky, ať si to zařídí sami, takový názor bych nepodepsal, nebyl bys nakonec rád, kdyby byla kritika USA a Ruska zakázaná?
Konkrétně s každou změnu režimu či revolucí dochází k odstraňování symbolů režimu předchozího, nebo toho, co za symbol považovali.
Bourali se sochy, přejmenovávali náměstí a ulice.
To je běžný jev.
Ovšem, tyto věci se dějí v jakési euforii či naopak násilně, ale vždy v krátkém období po změně.
Tady jde o něco jiného.
Likvidují se sochy staré 100-150 let, tedy jde o jakési Orwellovské přepisování dějin. Zakazovat Mark Twaina? Divné.
Jo, George Washington měl otroky, přejmenujeme DC....
Tohle už je aktivismus za hranou.
Stejně jako nechat hrát D'Artagnana černocha, jen protože rovnost. Absurdní.
Ono když mi za mým bývalým bydlištěm přejmenovali park z parku K. Šmidkeho na park A.Hlinku ... Tak jsem se dověděl že vůbec nebyl klerofašista a jeho jméno bylo jen zneužité...
https://mapy.cz/s/mumavevato
Hodně záleží na významu slova "NECHAT".
Co máš na mysli větou: "Nechat hrát D'Artagnana černocha"?
Zakázat, nedovolit černochovi hrát D'Artagnana ti nepřijde absurdní, ani jako aktivismus za hranou?
Osobně bych se přikláněl k verzi, ve které černocha hrát nechám.
Publikum nechť rozhodne, zda to byl dobrý nápad, či ne.
Nevidím na tom nic absurdního, ani pobuřujícího. Vždyť například situace, kdy žena hraje mužskou roli a naopak, je v divadle celkem běžná.
Točíš se na slovíčku "nechat".
Já říkám, že historické postavy, a překvapivě d'Artagnan skutečně žil, by neměl hrát ani černoch, ani třeba Číňan nebo Eskymák.
Neříkám, že nesmí, ale celé je to blbosty atejně jako uspořádat soutěž v běhu na lyžích v rovníkové Africe.
Jenomže tady šlo o něco jiného.
Záměrně vybrali černocha, aby se ukázalo, jací jsou multi-kulti borci. Stejně jako ten tranďák, co údajně dělal poradce Bidenovi. Nebyl vybrán oroto, že je skvělej machr, ale proto, že je tranďák.
A mohli by to jít dál, Angeliku by mohl hrát třeba Karlos Vémola, peotože poglaví markýzy andělů je nepodstatné.
Prostě vychýlili to moc a podle známého Newtonova zákona se dostavila reakce, asi taky zase vychýlená
Okolnosti neznám, ale na divadle by neměla hrát podstatnou roli barva kůže, kostým, či kulisy, nýbrž kvalita hereckého výkonu.
Jako kulturní člověk to jistě víš a víc než barva kůže, nebo důvod, proč nějakou roli dostal černoch, tě jistě zajímá, jak ji zvládl.
Akorát jsi to asi zapomněl napsat.
Že se to čas od času s multi-kulti přehnalo, s tím souhlasím.
Ale abych kvůli tomu nadšeně hýkal nad tím, co předvádí Trump, Turek a podobné existence, tak špatně na tom ještě nejsem.
Tak by mne zajímalo, za koho teď vlastně kopeš? Tvoje argumenty jsou hodně nevyvážené, často hodně přihnuté a hloupé. To přece není tvůj výtvor a styl.
Ooops, kopu za sebe.
Mě se líbí sjednocená Evropa, líbí se mi donedávna volný průjezd hranicemi, libí se mi, bezcelní zóna. Nelíbí se mi směřování EU k federaci, nelíbí sei soustřeďování moci, centralizace a socialistické nápady.
Nelíbí se mi pomatený green deal, nepotřebuji dotaci, aby teď, když je hezky, jsem nespotřeboval ani wathodinu elektriky.
Vidím ovšem, že evropská vrchnost je těžce odtržená od reality, a že tohle všechno půjde do kopru.
Jako za Husáka, kdy bylo jasné, že je potřeba ubrat, rozvolnit a pustit do ekonomiky trh, bylo heslo "více socialismu".
Teď evropské problémy chtějí řešit jeslem "více Evropy" a bojím se, že to fopadne jak s tím Husákem.
Na německých hranicích už jsou znova kontroly. Tedy, zatím se mi nestalo, že by mě zastavili, alw je to zdržení, když trefíš blbej čas, popojíždíš v koloně kamionů dvacet minut.
Kontroly jsou ze všech stran, i z Francie paradoxně jen na dálnici,což zase ukazuje impotenci takového opatření,které je divadlem pro lidi,bez praktického dopadu.
Jsou lidé, kteří volají po zavření hranic totálně. Jasně, když jedou jednou za rok do Chorvatska, fakt je to asi nebolí. A taloví jsou nejen u nás, ale i v Německu a silně dnes i ve Francii. Zavřou hranice, začne se to rozpadat.
Kolega se mýlí, nejsem "samozvaný" Evropan. Ksem Evropan, nikoliv Evropský politik. Jsem mimo ČR konem 200 dní v roce, a to v EU.
Tak čtu, vidím rozhlížím se a s lidmi mluvím
Vedou to do hajzlu a když se dostanou k moci ti druzí, a oni se dostanou, protože vedení EU je nepoučitelné, skončí to.
Místo reformy EU, která je nezbytná, přibývá hlasů, kteréchtějí vystoupení z EU. A nejde o nás, jde o tyvelké, Německo a Francii, tam sebude rozhodovat.
Na to, že ignoruješ pravidelně volby v ČR máš nezvyklé znalosti o fungování EÚ upravené "svou optikou". Taky se mi líbí volný průchod hranic bez omezení, ale nevzpomínáš důvody omezení. Totiž skončilo období bez nebezpečí teroru, migrace, nebezpečí rozšíření vojny a po volbě Trumpa jeho majetnické choutky, celní opatření, šíření chorob zvířat ap. Před tím se každý stát snaží chránit a proto včasné kontroly- při volném pohybu lidí a obchodu/zboží se tomu ale moc zabránit nedá. Co si nedovezou z cest lidé, to se doveze se zbožím odkudkoliv(nemoci+ hmyz a drobná zvířata). Když k tomu přidáš neukázněnost lidí vracejících se odkudkoliv, pak se není co divit. To, že nepotřebuješ dotaci je jen tvá věc- ale pokud se má něco rozšířit ve velkém, je dotování třeba, aby se k technologiím dostali i ti co by to jinak ignorovali pro vysoké náklady. Uvažuješ jen ze svého pohledu co se líbí/nelíbí tobě a nebereš ohled na ostatní- tak se chová narcis a ne Evropan...
...aby ses TY nepodělal ze "samozvaného evropana"- taky srovnáváš nesrovnatelné volební systémy a samotné volby USA, Evropy, Ruska a Číny. Čína a její zřízení nikoho neprovokuje, neokupuje, straší jen svou samostatnou demokratickou část Tchaj-wan a využívá všeho "nezakázaného" ke svému prvenství/výrobě. Kyjev není středem světa, ale Putinovy už není možno věřit- mír uzavře jen podle svých podmínek a proto nemá Trump žádnou naději na úspěch. Co měl v úmyslu (dodávku/těžbu lithia ap. kovů jako splátku investic USA/dodávku zbraní) toho dosáhl a jeho "24 hodinový mír" či jakýkoliv už není aktuální- tedy než zase něco začneš plácat, tak si to pořádně ověř, Evropane !!! ;-)
Jsi sráč, ne Evropan.
Já Evropan, jako starý RC modelář ještě více piluji techniku ovládání dronů a sám v garáži pracuji na mnohoúčelovém dronu, který bude k dispozici jako kompletní technologie v případě války.
Já jsem Evropan. Připravuji se na ruského sráče až přijede na oslu.
Příští válka bude jaderná, tak je celkem jedno, co si v garáži připravuješ. :-)
Jsem Evropany mluvím anglicky, německy, francouzsky, a znáš to anglické přísloví:
Kdo mluví anglicky, je poloviční angličan :-)
Když znáš řeč, a s těma lidma odjinud mluvíš, těžko tě někdo přesvědčí, abys je nenáviděl, že jsou tví nepřátelé.
To, že mluvíš s běžnými lidmi v cizině je chvályhodné pro tebe, ale těm co jsou za tento "pořádek" zodpovědní je to celkem fuk. U moci je většina zvolená lidmi na dobu určitou, pár se spolu dohodne, aby měli většinu a mohli vládnout podle sebe(rozuměj jak nejlíp to umí),bez ohledu na opozici v menšině "hospodaří" s vybranými daněmi, tvoří "své" zákony a před volbami pro jistotu vyprázdní kasu- tak to prostě funguje a je jedno jak mluvíš a miluješ prosté lidi...
páč je to lidská přirozenost ověřená několika mnoha historickými příklady, stejně jako těmi trotly překovávajícímí meče v pluhy.
Si vis pacem, para bellum!
...odpověděl sis sám výše- je to už lidská povaha těch silnějších mít vše pod kontrolou, být ještě silnější a dát to všem najevo...
Mimochodem- nevím jak ty, ale já si to po nějakém svém maléru vždy od táty slízl tělesně a příště jsem si dal bacha aby se to neopakovalo. Je to částečně i tím, že dnešní mládež se smíchem trápí spolužáky, zvířata i ostatní, natáčí si to, smějí se u toho, protože nepoznali a neví co je to bolest na vlastní kůži. Dnes mají svá "práva dítěte", psychology a psychiatry a přitom přibývá trestních činů mládeže a zvyšuje se kriminalita. Nesouhlasím také s týráním a nepřiměřenými těl. tresty, ale někdy dokáže jedna rána na zadek více jak tisíc slov (dříve se říkalo "je to jako házet hrách na stěnu").
Dneska už to nebyl rock and roll, ba ani valčík, spíš takový tklivý a dojemný ploužák.
"Love hurts".
Jo a láska k putování na kole do dálav "hurts" fest
.
Z Meaux je to do kopečka, po frekventované státovce, naštěstí jen kilometr, ale stejně je to horší než kroužit na kole kolem Vítězného oblouku. Řidiči jsou nějak nervozní a draví a mají pocit, že na tu silnici na kole nepatříš, i když je to jen přivaděč na tu jejich autostrádu, a jinudy to prostě nejde.
A pak už konečně okreska, pomník nešťastného leutnanta spisovatele Charlese Péguy, který tak opěvoval "štěstí zemřít pro vlast" až se mu to podařilo hned z kraje Velké války, v září 1914 u městečka Villeroy.
Takhle,nebyl sám, o padesát metrů je společná hrobka 170 nešťastníků, co v té bitvě padli, leží tom bok po boku Francouzi, Němci i Maročané, co bojovali za Francii.
Charles Péguy ovšem jako šarže dostal vlastní náhrobek.
Vždycky si říkám, že si budu muset od toho Péguy něco přečíst, ale pak přijedu k té ceduli kde svá kola vždycky fotím, rozbuší se mi srdce a na milého leutnanta - spisovatele zapomenu.
A od cedule je to k mému hotelu 20 kiláků, podél kanálu Ourcq, který narozdíl od těch plavebních byl vybudován počátkem 19.století, aby zásoboval Paříž pitnou vodou.
No, napít se z něj dneska bych nikomu neradil.
Tak jsem tu a jsem utahaný jako štěně.
Nejel jsem kroužit kolem Etoilu i fotku kola s Eiffelkou jsem si odpustil, dal jsem si horkou sprchu a čekám na Soňu, která visí někde v zácpě na pařížském okruhu.
Příště si budu muset přidat alespoň jeden den.
Tx vzdálenosti nad 160 mě už bolí.
Ještě, kdyby někoho zajímalo jako to bylo:
https://photos.app.goo.gl/myfBWS8yBiDb9oR3A
Ten vršek je 50 km na kole od Eiffelovky, fakt to bylo o fous...
Alespoň na názvu celého tématu by sis jako autor mohl dát víc záležet a nemít tam hrubku jako ve třetí třídě základní školy.
Á, potkali se dva "Čapci".
:-))
25.03.2025
Autor: Brahma
Z toho neschudnou.
Datum: 17.03.2025
Autor: Brahma
Horolezecké lano je tvořené pevnostní duší a ochraným punčoškovým opletem.
Datum: 04.04.2025
Autor: Brahma
To jsi seděl u toho stánku na konci pobřežní ztezky?
Datum: 06.04.2025
Autor: Brahma
Spíš z tebe mluví neporozumnění než závist.
Datum: 07.04.2025
Autor: Brahma
Stále to opakují, smějí je tomu a naprosto nechápou, že to neznám a nezůčastním se toho.
Už to, že si někdo zvolí takovouto přezdívku, je samo o sobě dost vypovídající. Asi nemá tucha, co to slovo znamená a přitom to použije. A v počtu mínusů je tady nepřekonatelný, tak se nediv.
To je moje stará skautská přezdívka, kterou jsem si nevybíral. Prostě to tak je.
Máš databasi na své protivníky jako Šíravník? Gratuluji, postoupil jsi do vyššiho levelu nenávisti. Ten se také okamžitě ozve, kdykoliv má jen náznak příležitosti. Dostal jsi se do dobré společnosti...
Ale starou belu.
Za ty roky přeci vím, kteří inženýři mi otravují čtení svými věčnými hrubkami, které mě bohužel tlučou do očí. A proto když pak jeden z těch Indiánů peskoval druhého za neznalost gramatiky, děsně mě to rozesmálo :-))
Chyby netřeba zapisovat. Stačí ve kterékoli diskusi použít příkaz "Ctrl + F + Brahma" a myriády hrubic se samy vyrojí a skáčou před očima a otravují jako hejno blech.
Zkopíroval jsem do svého příspěvku prvních pět, čímž mnohé desítky dalších zůstaly nepřipomenuty.
Halí belí, to je celý.
Proč stále opakuješ lež o mé nenávisti.. protože jsi na tom stejně, jako pan Pařík se značkou Audi. Nenávist je hlavně tvoje diagnóza.
Nenávist k tobě? Já mám pro tebe jen soucit a porozumnění. Kdybys nebyl zaslepený, tak bys to věděl.
Tahle sladká slovíčka obvykle šepkají do oušek svým nezletilým obětem úchylní trenéři, učitelé, kněží, či zasloužilí členové skautských oddílů :-)