reklama

Jarní pražská cyklojízda vyplavila adrenalin

Nejen ostrá slova, ale i rány padaly na jarní pražské cyklojízdě, která odpoledne za vytrvalého mrholení projela městem. Podle organizátorů ze sdružení Auto*Mat byl průjezd městem hladký, na vlastní kůži jsem ale zažila něco jiného.

Během jízdy chránilo účastníky cyklojízdy zhruba 30 policistů.
Během jízdy chránilo účastníky cyklojízdy zhruba 30 policistů.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

Nervozita a déšť provázely dnešní velkou cyklojízdu v Praze, které se zúčastnilo několik tisíc cyklistů.  

„Tak pojď , ty čubko, ty k… na kole! Najeď mi sem, ať tě můžu přejet!„ zahalekal na mě z okénka řidič dodávky s nápisem „Doprovodné vozidlo“, když jsem okolo něj projížděla. Dvacet minut zírání na proud rozjetých cyklistů ho zbavilo sebeovládání. K výbuchu potom stačilo málo – jen kolo, které se prosmyklo volným prostorem o něco rychleji. Z dnešní cyklojízdy jsem si odnesla promáčené oblečení a rozpačitý pocit.

Cyklojízda z ptačí perspektivy


Cyklostezka na Vítkov přemosťuje Husitskou ulici.
Foto: NaKole.cz

Na bývalém železničním mostě směrem na Vítkov, kudy dnes vede cyklostezka, postávalo několik fotografů. Většinou zírali na displeje svých fotoaparátů, nadávali a vyptáváním u kolegů se snažili najít vhodnou clonu, při které bude na fotografiích vidět alespoň něco. Během čekání na cyklojízdu se drobně rozpršelo a nebe pomalu temnělo. Fotit za takových světelných podmínek proud cyklistů z výšky několika desítek metrů bylo skoro beznadějné.

První, co se v zatáčce objevilo, bylo asi pět policejních motocyklů, které se sunuly v čele pelotonu. Fotografové okamžitě vystartovali do akce. Hluboko pod námi projížděla plejáda cyklistů -  maminky s přívěsnými vozíky, teenageři na MTB speciálech, dámy v oblečcích s deštníky, cyklorikšy. Díky dešti nebyl peloton barevný jako obvykle, ale spíš pláštěnkově šedo-šustivý. Spouště cvakaly jako o závod. Po dvaceti minutách bylo jasné, že fotit už dál nemá smysl. Déšť zesílil a nasáklé oblečení začalo chladit. Za tu dobu projelo pod námi odhadem dva tisíce cyklistů, kteří směřovali na magistrálu.  Byl čas připojit se k cyklojízdě.

Cyklojízda na vlastní kůži


Schyluje se ke rvačce…
Foto: NaKole.cz

Na křižovatce Bulhar, která je jedním z nejfrekvento­vanějších míst v Praze, během večerní špičky stálo několik policistů a řídili provoz. Peloton, který projížděl napříč křižovatkou z Husitské ulice směrem na magistrálu, policisté drželi v úzkém proudu, aby mohla projíždět auta v druhém směru. Auta z Hybernské ulice, tedy kolmo k proudu projíždějících cyklistů, stála. Bylo vidět, že některým řidičům v nich už došla trpělivost a jdou si vše vyříkat s autory celé situace. Několik z nich už stálo před policisty a diskutovalo s nimi a s projíždějícími cyklisty. „Já tam mám lidi, udělejte s tím něco,„ zaslechla jsem rezignovaného taxikáře. Asi mu bylo jasné, že policie s danou situací nic moc udělat nemůže, alespoň ale ukázala dobrou vůli před zákazníky. Někteří další se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou. Po ostré výměně názorů padla rána a jeden účastník pelotonu šel k zemi. Autor úderu zjevně věděl, kam se trefit, jeho postava napovídala, že s boxem nějakou zkušenost má. V žargonu se mimochodem tenhle typ rány docela přiléhavě označuje jako „tečka“. „Seberte ho, všechno jsme viděli," pustili se do policie projíždějící cyklisté. Policisté ale v tu chvíli měli plné ruce práce s tím, aby od sebe oddělili další, kteří se rozhodli vyříkat si všechno ručně. Na zemi mezitím stále ležel jeden z cyklistů, kterého většina lidí zná pod přezdívkou Hrabosh. Jak jsem se dozvěděla později, z místa ho odvezla sanitka a v péči chirurgů zůstane nejméně do konce týdne. Osobně doufám, že pro něj tahle bolestná zkušenost skončí bez následků a že bude brzy zase v pořádku.

Cesta domů…

Mezi posledními jsem se odpojila od proudu cyklistů a sjela z hlavní silnice. Po dvacetiminutovém průjezdu celého pelotonu zůstaly přilehlé ulice v okolí magistrály zastavěné čekajícími auty. Po jedné z nich jsem se vydala směrem k Hlavnímu nádraží. Většina řidičů jen trpně čekala, až se proud aut dá opět do pohybu. Pro některé z nich ale byla projíždějící cyklistka červenou muletou, na kterou museli reagovat. Docela jsem je chápala, i když poslouchat nadávky za to, že člověk sedí na kole, to se mi dnes stalo poprvé. 

Kolem a kolem


Nevděčná funkce „špuntaře“.
Foto: NaKole.cz

Ze všeho zbyl tak trochu rozpačitý dojem. Společná jízda Prahou určitě dobíjí baterky, počet cyklistů v Praze stále roste a v médiích postupně ztrácejí nálepku „aktivistů“ nebo prostě „nadšenců“. Cyklistika se stává běžným druhem dopravy, stejně jako doprava veřejná nebo automobilová. Profesor Axel Ahrens, který vychovává dopravní inženýry v Německu, hovoří o moderních „inteligentních městech". Ta staví na stejnou úroveň všechny druhy dopravy, a každý obyvatel si v takovém městě může vybrat, který typ dopravního prostředku mu právě v ten den vyhovuje. Jeden den příměstským vlakem, na jinou cestu na kole, například na týdenní nákup si zajedeme osobním automobilem. Moje zkušenost byla spíše z jedné straně barikády, naproti vozové hradbě a s ochranou policistů  „Většina cyklistů na jízdě má určitě v kapse řidičák, stejně tak si dovedu představit, že většina řidičů sedící v autech má doma v garáži nebo na balkoně zaparkované kolo. I my, kdo jsme šlapali do pedálů, jsme mohli stejně tak dobře dnes použít právě auto," vzkázal jeden z organizátorů jízdy Vít Masare všem, které dnešní cyklojízda vyvedla z míry.

I Praha se sune tímto směrem a jednou se takovým inteligentním městem určitě stane. Mám ale pocit, že víc než cyklojízdy k tomu dnes pomáhají výjimečné a ojedinělé příklady úředníků, kteří se bez ohledu na politickou konstelaci snaží posunout věci dopředu. Dnešní cyklojízdy se zúčastnila také pražská radní Aleksandra Udženija. Její podpora směrem k pražským cyklistům je sympatická a ve vášních, které cyklojízda budí, ukazuje, že jí nechybí odvaha. Pro počet cyklistů v Praze ale nakonec bude důležitější, zda se podaří navýšit seříznuté investice do cyklistiky a jestli město vezme vážně svoji odsouhlasenou koncepci, na které se zatím tiše usazuje prach. 

Fotogalerie

Během jízdy chránilo účastníky cyklojízdy zhruba 30 policistů. Na křižovatce U Bulhara, jen pár minut před konfliktem. Husitská ulice za běžného provozu O pár minut později už to tady vypadalo úplně jinak I když pršelo, za námi na cyklostezce vedoucí na Vítkov byl docela čilý ruch. Okolo projížděli nejen cyklisté a in-line bruslaři, procházelo se tu i dost pejskařů. Konečně jsme se dočkali - déšť mezitím pěkně zhoustnul, když se za zatáčkou objevilo čelo pelotonu cyklojízdy. Obdobná fotografie prý visí na magistrátu ve Vídni: napočítali jsme 27 osob v autech a 84 cyklistů. Na cyklojízdě se objevily také rikšy. Čekání na peloton Déšť nedéšť, redakce nepočká.... Auta najíždějící z boku by peloton mohla ohrozit, proto si na cyklojízdách vždy někdo vezme funkci špuntaře. Po ráně zůstal na zemi ležet jeden z cyklistů. I když atmosféra notně zhoustla, nakonec zůstalo jen u výhrůžek... Policisté měli plné ruce práce, aby udrželi obě skupiny od sebe. Proč s těma cyklistama něco neuděláte? Hrabosh se nakonec posadil, zjevně měl problém se zuby. Za chvíli dorazila i sanitka Výrazy tohoto řidiče mi vzaly dech. Třeba se potřeboval jen vykřičet z frustrace, výhrůžky že mě přejede, jsem nicméně brala docela vážně...
Jitka Vrtalová, NaKole.cz, 20.04.2012
Blogy

Východní Balkán - 4. část - Bulharsko - Rodopy

 ()
Na pěkné noclehy si člověk rychle zvykne. Prostě jsme ty krásné přístřešky začali brát jako standard, až jsem větou, že tady noclehy nemusíme hledat, že naopak ony si najdou nás, naše štěstí zakřikla. Dosud jsme ještě neměli krizovku a ta přišla právě ten večer, kdy jsme za městečkem Chadžidimovo…
Peggy | 22.09.2023

Východní Balkán - 3. část - Rozžhavený nejjižnější bod

 ()
Na úvod jsem zapomněla na pár důležitých informací: - Dětem už je (rok 2021) 12 a 14 let (ano, nočník jsme už nechali doma :-) ) a oba jedou ještě docela ochotně.- Luděk má zbrusu nové kolo. Po loňských potížích (2x prasklá vidlice a jiné lahůdky) jsem mu dala nůž na krk, že pokud si nepořídí nový…
Peggy | 11.09.2023

Z Čech k moři – Alpe – Adria

 ()
PŘÍPRAVY KAM SE VYDAT? Nějaký čas ve mně zrála myšlenka nechat letos, až budou děti na táboře, doma obytňák a zkusit něco ujet vlastní silou. Kam bylo jasné - k moři! Otázka byla jen jestli na sever, nebo na jih. A protože mě lákala výzva přejet Alpy, měl jsem jasno celkem brzy a začal jsem hledat…
PetrVobo | 11.07.2023

Rytířská cyklotoulka

 ()
Podmínky pro zahraniční výjezdy nebyly to léto zrovna příznivé, a tak jsme pro další vícedenní cyklotoulku s mou drahou polovičkou Marťou vybrali opět cíl v naší České kotlině: jeden ze symbolů naší vlasti, místo opředené bájemi a pověstmi, na kterém jsme ani jeden ještě nebyl. Ve středu, 30.…
JohnyB | 02.07.2023

Východní Balkán - 2. část - Jak se hledá kamarád, aneb Pošta pro tebe po Srbsku

 ()
Kdo četl naši knihu Cyklotoulky 3 po Balkáně, tak si možná vzpomene, že jsem tam Miroslavovi věnovala celou jednu kapitolu. Teď mu věnuji celou jednu kapitolu blogu. Všechna setkání na cestách, která se protáhnou přes noc, bývají nezapomenutelná. Miroslav a Nevena z Niše jsou ale jedni z těch…
Peggy | 17.06.2023

O čem se mluví:

Vyjížďky, srazy, akce Podzimní sraz NaKole.cz, Lužany u Jičína dnes v 22:55
Lehokola Mám tříkolku, a co dál? dnes v 22:41
Cestování na kole Montpellier dnes v 22:17
NEcyklo Covid 22 dnes v 20:45
Co vás vytočilo 148 dnes v 20:29
Vyjížďky, srazy, akce Jaké to bylo - 139 dnes v 19:41
Elektrokola Jakou vazelínu na motor? dnes v 18:22
Vyjížďky, srazy, akce LontBentí víkend na Dyji dnes v 12:24
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

235 cyklistů (6 přihlášených)

Východní Balkán - 4. část - Bulharsko - Rodopy

Na pěkné noclehy si člověk rychle zvykne. Prostě jsme ty krásné přístřešky začali brát jako standard, až jsem…
Peggy | 22.09.2023

Východní Balkán - 3. část - Rozžhavený nejjižnější bod

Na úvod jsem zapomněla na pár důležitých informací: - Dětem už je (rok 2021) 12 a 14 let (ano, nočník jsme už…
Peggy | 11.09.2023

Z Čech k moři – Alpe – Adria

PŘÍPRAVY KAM SE VYDAT? Nějaký čas ve mně zrála myšlenka nechat letos, až budou děti na táboře, doma obytňák…
PetrVobo | 11.07.2023