reklama

Azurové pobřeží neznamená pouze riviéra

Azurové pobřeží neboli Côte d´Azur – pásmo hor linoucí se jižní Francií při pobřeží Středozemního moře od italských hranic až přibližně po Marseille.

Jižní Francie
Jižní Francie
Foto: Adventura

Když se řekne Azurové pobřeží, mnozí z nás si vybaví luxusní palmovou riviéru na pobřeží Středozemního moře, hotelové komplexy, filmové festivaly, drahá auta a zbohatlíky povalující se na přeplněných plážích. Ano, tak tomu skutečně je v oblasti kolem Nice a Cannes. My se ale posuneme po pobřeží o kousek dál na západ, tam, kde to je cyklistickému srdci bližší a začneme třeba nedaleko St. Tropez v méně známém Port Grimaud.

Port Grimaud – mnozí ho přirovnávají k francouzským „Benátkám“ a nedá se nic jiného, než souhlasit. Malý přístav na kanálech s malebnými zákoutími, květinovou výzdobou a poklidnou atmosférou. Zjistíme, že tady je svět o něco lepší, mnohem pomalejší a klidnější, což my cyklisté oceníme především. Ranní trhy tu jsou velmi oblíbené a to především pro místní obyvatele, kteří si tu denně kromě čerstvého pečiva (nejen tradiční bagety, ale i domácí celozrnný chléb) vybírají i z nepřeberného množství sýrů, tvarohů a mléčných produktů, speciálních salámů… Speciální pozornost je třeba věnovat také koření – tolik druhů, barev a vůní a navíc košíčky popsané, dle mého názoru i pro Francouze, zcela nesrozumitelnými názvy. A samozřejmě levandulové výrobky, které tu jsou na každém rohu – med, svíčky, mýdla, voňavé sáčky, sušené svazky nebo vonné esence – jako dárek domů ideální.

Z přístavu se vydáme lodí přes zátoku na protější pobřeží – k proslulému četnickému St. Tropez. Kdo by si myslel, že tato stanice stále funguje, je na omylu. Naopak – zabedněné okenice, oprýskané dveře a strohý nápis „Gendarmerie nationale“ (policejní stanice) nás ujistí, že jsme doposud zcela jistě o nic nepřišli. Město jako takové za moc nestojí. Hezký je malý přístav v centru, avšak luxusní jachty a plachetnice nám opět připomínají, že to není to, kvůli čemu jsme sem jeli. Takže rychle pryč!

Popojedeme-li od pobřeží na sever do hor, ubývá rušných silnic, turistů a obchodů a konečně se dočkáváme. Otevírají se nám přírodní scenérie, příroda je zde skutečně velmi pestrá a počasí sice stálé, ale velmi neúprosné – slunce pálí po celý den až do západu, který jako by byl nekonečný. Dlouhé dny nám tak alespoň nahrávají k poklidnému vychutnání mnohdy náročných etap. Etapy nejsou náročné ani tak terénem – dá se jezdit pouze po silnici na silničním či trekingovém kole, pokud zrovna netoužíte po „bikovém“ vyžití po místní šotolině přes nějaká horská sedla – jako převýšením – kopečků i kopců je tu skutečně dost, a lze to vyčíst nejen z mapy, ale i prostým pohledem kolem sebe. Když už si ale nějaká ten kopec vyšlápneme, vždy nás odmění nádhernými výhledy na okolní lesy, svahy a vinice (někdy dohlédneme až na moře) a nekonečným sjezdem. Francouzi, obzvlášť v Provence, jsou naštěstí doslova posedlí místy pro piknik, a tak v každé zatáčce je značená vyhlídka s nápisem „pique-nique“. Na každém potkáváme nějakou francouzskou rodinku, která si udělala výlet autem a spojila ho s piknikem. I nám je příjemné sesednout z kola a občerstvit se, udělat pár fotek, lehnout si do stínu a relaxovat nad mapou, co nás to dnes ještě vlastně čeká? V tu chvíli raději odhodlaně vstaneme a jedeme dál…

Cestou potkáváme často i místní cyklisty „silničáře“ v barevných dresech, jak si před nedělním obědem udělali jen tak pro radost výšlap kaňonem. A skutečně nechápeme jejich rychlé a vytrvalé tempo a úsměv na tváři. Podle mapy se orientujeme snadno, koneckonců francouzské mapy „Michelinky“, které jsou ve Francii i u nás běžně k dostání v měřítku 1:200 000 nebo 1:250 000 jsou velmi přesné a pro cyklistiku dostačující. Nejsou zde cyklostezky a tak vyhledáváme silničky s řídkým provozem. Značení je zde velmi dobré, takže bloudíme velmi zřídka. Pokud už zabloudíme, raději se neptáme místních. Nejen že nám nerozumí, ale neumí číst většinou ani v mapách, které s sebou máme. No a angličtinu ještě neslyšeli. Takže nezbývá, než věřit sobě, že jedeme správným směrem.

Zdoláváme sedlo Collobrières a tím pádem i Massif des Maures – opuštěné hory porostlé korkovými duby a kaštany. Míjíme cisterciácké opatství Thoronet ze 12. století, kde se snad zastavil čas – v cyklistických tretrách to sice po zámkové dlažbě trochu klouže, ale jsme vděční za stinná zákoutí, která klášter skýtá.

Cotignac – s pyšnícím se skalním hradem a vynikajícím vinným sklípkem, kde jsme strávili jen hodinu ochutnávkou a pestrým výkladem. Na každém náměstí, kterému obvykle dominují mnohaleté platany a vyzdobená radnice „Hotel de ville“ si vychutnáme kávu a příjemnou atmosféru za doprovodu cikád. Pozorujeme místní staříky jak lamentují rukama a smlouvají nad milimetry v pétanque. Cestou míjíme odbočky do polí s nápisy „produits régionaux“ nebo „fromage de chèvre – en vente“. Jde převážně o rodinné farmy s prodejem místních domácích produktů: kozí sýr, mléko, med z levandule aj. Pokud máme čas, zastavíme a ochutnáme.

St. Croix, jezero s azurovým nádechem, vítáme s nadšením – kola povalíme na oblázkovou pláž a hurá do vody! Půjčujeme si kánoe při hraně velkého kaňonu řeky Verdon. Vody je málo, v letních měsících není téměř žádná. Kaňon patří k nejhlubším v Evropě, o čemž se přesvědčíme hned následující den při výšlapu. Monumentální výhledy, skalní útvary porostlé jen tu a tam trochou zeleně. Klikaté zatáčky a úzké silničky nám v některých místech způsobují tak trochu závrať.

Zkrátka každý den je tak pestrý, ať už se vydáte kterýmkoli směrem. Každé městečko a každá vesnice stojí za shlédnutí, každá řeka a každé jezero stojí za pár snímků a vykoupání, každý sklípek a každá farma vás překvapí něčím novým… taková je nejen Provence a Azurové pobřeží, ale celá Francie. Zcela jistě si ji hned napoprvé zamilujete a bude se do ní rádi vracet!

Fotogalerie

Jižní Francie Jižní Francie Jižní Francie Trhy v Port Grimaud Četnická stanice v St. Tropez
Andrea Oppeltová, Adventura, www.adventura.cz, 09.06.2005
Do vaší knihovny

Vandry s bejkem

Jan Vlasák
Druhé vydání – aktualizované a doplněné
Tato kniha vyšla poprvé před deseti roky, v roce 1995. V té době to byla obyčejná brožura, tištěná na dřevitém papíře, s několika nepříliš…
222 Kč

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč
Blogy

Cyklotoulky Orlickem 2018

 ()
Když jsem přemýšlel, kam vezmu svoji přítelkyni Petru na její první cyklovýlet na těžko, oko na mapě mi padlo na Orlické hory. Naposledy jsem tam byl s rodiči na kole v roce 1996. Tak teď po 22 letech by nebylo špatné vyzkoušet, co se všechno změnilo. Jako referenční zkoušku jsem zkusil čtrnáct dní…
ondrapisklak | 12.10.2018

Přejezd Šumavy na kole z Železné Rudy k Lipnu

 ()
V zimě jsem přejížděl Šumavu na běžkách, a tak se mi zalíbila, že jsem tam zamířil i v létě, s manželkou a 11letým synem na kolech. Přes den pročištění hlavy, trochu sportovního výkonu a přes noc pohodlí penzionu. Puťák „každou noc jinde" nepadal v úvahu, protože málokterý penzion poskytne v sezóně…
VLB | 11.09.2018

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 1 – Hraničář, Kameňák

 ()
Jsem cyklista spíše závodního ražení a tomu podřizuji prakticky veškerý čas na kole. Vyjížďky pojímám formou tréninků. Stejně tak mám ale rád i cestování na kole - čas od času vyšlápnout na celý den s batůžkem na zádech nebo s brašnami na nosiči na více dní, projíždět krajinou, kochat se,…
JohnyB | 31.08.2018

Na kole ve Vysokých Tatrách

 ()
Letošní dovolená nebyla dlouho plánovaná, jen lokalita byla daná, Vysoké Tatry. Vloni jsme byli v Pribylině, letos se posouváme kousek dál na východ. Na poslední chvíli najdu ubytování v Nové Lesné, vesničce přímo pod majestátným Slavkovským štítem, jehož vrchol jsem zdolala před několika lety,…
HMS | 30.08.2018

Cyklistický návod k východní Evropě

 ()
Letošní léto jsem strávil krásným výletem kolem východní Evropy: Karpaty - Černé moře - Pobaltí - Petrohrad - Nordkapp a přes Norské hory a fjordy zpět. Tady: http://putovanikolem.cz mám deníček s turistickými fotkami. Ale napadlo mě zde se podělit i o technikálie kolem cestování, protože pro mě…
tomasnakole | 21.08.2018

O čem se mluví:

NEcyklo Letní čas včera v 23:48
Elektrokola Středový motor BBS-HD - zkušenosti II včera v 23:15
Ostatní – cyklo Jak to bylo - 78 včera v 22:23
NEcyklo Co vás zaujalo - 196 včera v 21:33
Fotohádanky Fotohádanky 2018 včera v 21:26
Vyjížďky, srazy, akce MTBO Maudicup 2018 včera v 21:23
Cestování na kole Na jih (Francie, kam jinam) pokr. včera v 21:07
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

132 cyklistů (8 přihlášených)

Cyklotoulky Orlickem 2018

Když jsem přemýšlel, kam vezmu svoji přítelkyni Petru na její první cyklovýlet na těžko, oko na mapě mi padlo…
ondrapisklak | 12.10.2018

Přejezd Šumavy na kole z Železné Rudy k Lipnu

V zimě jsem přejížděl Šumavu na běžkách, a tak se mi zalíbila, že jsem tam zamířil i v létě, s manželkou a…
VLB | 11.09.2018

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 1 – Hraničář, Kameňák

Jsem cyklista spíše závodního ražení a tomu podřizuji prakticky veškerý čas na kole. Vyjížďky pojímám formou…
JohnyB | 31.08.2018