reklama

Azurové pobřeží neznamená pouze riviéra

Azurové pobřeží neboli Côte d´Azur – pásmo hor linoucí se jižní Francií při pobřeží Středozemního moře od italských hranic až přibližně po Marseille.

Jižní Francie
Jižní Francie
Foto: Adventura

Když se řekne Azurové pobřeží, mnozí z nás si vybaví luxusní palmovou riviéru na pobřeží Středozemního moře, hotelové komplexy, filmové festivaly, drahá auta a zbohatlíky povalující se na přeplněných plážích. Ano, tak tomu skutečně je v oblasti kolem Nice a Cannes. My se ale posuneme po pobřeží o kousek dál na západ, tam, kde to je cyklistickému srdci bližší a začneme třeba nedaleko St. Tropez v méně známém Port Grimaud.

Port Grimaud – mnozí ho přirovnávají k francouzským „Benátkám“ a nedá se nic jiného, než souhlasit. Malý přístav na kanálech s malebnými zákoutími, květinovou výzdobou a poklidnou atmosférou. Zjistíme, že tady je svět o něco lepší, mnohem pomalejší a klidnější, což my cyklisté oceníme především. Ranní trhy tu jsou velmi oblíbené a to především pro místní obyvatele, kteří si tu denně kromě čerstvého pečiva (nejen tradiční bagety, ale i domácí celozrnný chléb) vybírají i z nepřeberného množství sýrů, tvarohů a mléčných produktů, speciálních salámů… Speciální pozornost je třeba věnovat také koření – tolik druhů, barev a vůní a navíc košíčky popsané, dle mého názoru i pro Francouze, zcela nesrozumitelnými názvy. A samozřejmě levandulové výrobky, které tu jsou na každém rohu – med, svíčky, mýdla, voňavé sáčky, sušené svazky nebo vonné esence – jako dárek domů ideální.

Z přístavu se vydáme lodí přes zátoku na protější pobřeží – k proslulému četnickému St. Tropez. Kdo by si myslel, že tato stanice stále funguje, je na omylu. Naopak – zabedněné okenice, oprýskané dveře a strohý nápis „Gendarmerie nationale“ (policejní stanice) nás ujistí, že jsme doposud zcela jistě o nic nepřišli. Město jako takové za moc nestojí. Hezký je malý přístav v centru, avšak luxusní jachty a plachetnice nám opět připomínají, že to není to, kvůli čemu jsme sem jeli. Takže rychle pryč!

Popojedeme-li od pobřeží na sever do hor, ubývá rušných silnic, turistů a obchodů a konečně se dočkáváme. Otevírají se nám přírodní scenérie, příroda je zde skutečně velmi pestrá a počasí sice stálé, ale velmi neúprosné – slunce pálí po celý den až do západu, který jako by byl nekonečný. Dlouhé dny nám tak alespoň nahrávají k poklidnému vychutnání mnohdy náročných etap. Etapy nejsou náročné ani tak terénem – dá se jezdit pouze po silnici na silničním či trekingovém kole, pokud zrovna netoužíte po „bikovém“ vyžití po místní šotolině přes nějaká horská sedla – jako převýšením – kopečků i kopců je tu skutečně dost, a lze to vyčíst nejen z mapy, ale i prostým pohledem kolem sebe. Když už si ale nějaká ten kopec vyšlápneme, vždy nás odmění nádhernými výhledy na okolní lesy, svahy a vinice (někdy dohlédneme až na moře) a nekonečným sjezdem. Francouzi, obzvlášť v Provence, jsou naštěstí doslova posedlí místy pro piknik, a tak v každé zatáčce je značená vyhlídka s nápisem „pique-nique“. Na každém potkáváme nějakou francouzskou rodinku, která si udělala výlet autem a spojila ho s piknikem. I nám je příjemné sesednout z kola a občerstvit se, udělat pár fotek, lehnout si do stínu a relaxovat nad mapou, co nás to dnes ještě vlastně čeká? V tu chvíli raději odhodlaně vstaneme a jedeme dál…

Cestou potkáváme často i místní cyklisty „silničáře“ v barevných dresech, jak si před nedělním obědem udělali jen tak pro radost výšlap kaňonem. A skutečně nechápeme jejich rychlé a vytrvalé tempo a úsměv na tváři. Podle mapy se orientujeme snadno, koneckonců francouzské mapy „Michelinky“, které jsou ve Francii i u nás běžně k dostání v měřítku 1:200 000 nebo 1:250 000 jsou velmi přesné a pro cyklistiku dostačující. Nejsou zde cyklostezky a tak vyhledáváme silničky s řídkým provozem. Značení je zde velmi dobré, takže bloudíme velmi zřídka. Pokud už zabloudíme, raději se neptáme místních. Nejen že nám nerozumí, ale neumí číst většinou ani v mapách, které s sebou máme. No a angličtinu ještě neslyšeli. Takže nezbývá, než věřit sobě, že jedeme správným směrem.

Zdoláváme sedlo Collobrières a tím pádem i Massif des Maures – opuštěné hory porostlé korkovými duby a kaštany. Míjíme cisterciácké opatství Thoronet ze 12. století, kde se snad zastavil čas – v cyklistických tretrách to sice po zámkové dlažbě trochu klouže, ale jsme vděční za stinná zákoutí, která klášter skýtá.

Cotignac – s pyšnícím se skalním hradem a vynikajícím vinným sklípkem, kde jsme strávili jen hodinu ochutnávkou a pestrým výkladem. Na každém náměstí, kterému obvykle dominují mnohaleté platany a vyzdobená radnice „Hotel de ville“ si vychutnáme kávu a příjemnou atmosféru za doprovodu cikád. Pozorujeme místní staříky jak lamentují rukama a smlouvají nad milimetry v pétanque. Cestou míjíme odbočky do polí s nápisy „produits régionaux“ nebo „fromage de chèvre – en vente“. Jde převážně o rodinné farmy s prodejem místních domácích produktů: kozí sýr, mléko, med z levandule aj. Pokud máme čas, zastavíme a ochutnáme.

St. Croix, jezero s azurovým nádechem, vítáme s nadšením – kola povalíme na oblázkovou pláž a hurá do vody! Půjčujeme si kánoe při hraně velkého kaňonu řeky Verdon. Vody je málo, v letních měsících není téměř žádná. Kaňon patří k nejhlubším v Evropě, o čemž se přesvědčíme hned následující den při výšlapu. Monumentální výhledy, skalní útvary porostlé jen tu a tam trochou zeleně. Klikaté zatáčky a úzké silničky nám v některých místech způsobují tak trochu závrať.

Zkrátka každý den je tak pestrý, ať už se vydáte kterýmkoli směrem. Každé městečko a každá vesnice stojí za shlédnutí, každá řeka a každé jezero stojí za pár snímků a vykoupání, každý sklípek a každá farma vás překvapí něčím novým… taková je nejen Provence a Azurové pobřeží, ale celá Francie. Zcela jistě si ji hned napoprvé zamilujete a bude se do ní rádi vracet!

Fotogalerie

Jižní Francie Jižní Francie Jižní Francie Trhy v Port Grimaud Četnická stanice v St. Tropez
Andrea Oppeltová, Adventura, www.adventura.cz, 09.06.2005
Vyzkoušejte
 (CK Mamut tour)

Francouzská riviéra na kole

Francie
22.09.2023 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
13 990 Kč
Do vaší knihovny

Poutnický deník

Jiří Bouda
Tři velké cesty po Evropě na kole
OD SVATÉHO MATĚJE V PRAZE KE SVATÉMU JAKUBU V SANTIAGU DE COMPOSTELA (2003) CESTA ZPÁTKY - Z LISABONU DO PRAHY (2006) JAK JSEM…
249 Kč

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
279 Kč
Blogy

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

 ()
Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez cyklostezky. Část pátá. Probudíme se v jedné z více než 2000 obytných jeskyní, které dělají z Guadixu město s jejich největším počtem v Evropě. O Guadixu slyšelo málo lidí, přestože se nachází jen 60…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

 ()
Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil. Tento závod je ale jiný. Není pevně dána žádná trasa, jen průjezdné body, které pořadatelé vybírají dle různé tématiky (letos to byly rozhledny), a je jen na závodnících, jakou trasu si…
JohnyB | 23.10.2022

Bikepacking španělsky 4.část: Andalusie – z pouště Gorafe na pláž v Cabo de Gata

 ()
Bláto z lesa vymění naše kola za písek z pouště Gorafe a pobřeží v Cabo de Gata. Část čtvrtá. Vyrážíme z motelu u cesty v městečku Baza. Stavíme se nakoupit potraviny spolu s kamionisty a kousek cesty jedeme po Vía Verde de Sierra de Baza (bývalá trať železnice) směrem na poušť Gorafe. Na tuto část…
Kristina | 07.09.2022

Po zaniklých tratích kolem Tirschenreuthu

 ()
V bavorském pohraničí je několik zrušených železničních tratí, na nichž se vybudovaly cyklostezky. Záruka mírného sklonu naláká spoustu cyklistů včetně mě a Rendy. My konkrétně vyrazíme na dvě cyklostezky v okrese Tirschenreuth ve vládním obvodu Horní Falc. Zvolili jsme si třetí červnovou sobotu,…
Guiseppe | 27.08.2022

Bikepacking španělsky 3.část: Andalusie – Sierras de Cazorla, Segura y Las Villa

 ()
Z Castilla-La Mancha přejíždíme do Andalusie a pokračujeme přes největší chráněné území ve Španělsku. Část třetí. V Siles do půlnoci doplňujeme tekutiny v místním pohostinství v parku a následující den nás čeká Sierra de Segura a asi 80 km po CM-412. Po snídani na dětském hřišti provedeme menší…
Kristina | 08.08.2022

O čem se mluví:

NEcyklo Nejlepší vtip 52 dnes v 00:21
Cestování na kole Jaké to bylo 133 včera v 22:29
NEcyklo Optimální solární systém včera v 22:25
Co vás vytočilo 147 včera v 22:15
Co vás zaujalo 266 včera v 21:08
Elektrokola Výběr el. Kola včera v 20:53
Cestování na kole s kolem do polského vlaku včera v 20:43
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

169 cyklistů (3 přihlášení)

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil.…
JohnyB | 23.10.2022

Bikepacking španělsky 4.část: Andalusie – z pouště Gorafe na pláž v Cabo de Gata

Bláto z lesa vymění naše kola za písek z pouště Gorafe a pobřeží v Cabo de Gata. Část čtvrtá. Vyrážíme z…
Kristina | 07.09.2022