reklama

Na veliké cestě – část 3. – Jak to snášely děti

Ještě než se nám narodily děti, prakticky každá dovolená se odehrávala ve znamení kol. Putování z místa na místo s využitím vlastních sil nás hodně baví. Ani jeden z nás si ale nebyl schopný představit, jak měsíc na kolech zvládnou naše holky. A zvládnou to vůbec? A zvládneme to my? Nepropadneme v téhle rodičovské zkoušce?

Když to nás nás padlo, tak jsme si zdřímly
Když to nás nás padlo, tak jsme si zdřímly
Foto: Václav Vrtal

Nebudu napínat, nejenže to zvládly, obě děvčátka přitom velmi vyrostla a vyspěla. V uzavřené skupině, v týmu, kde jeden závisel na druhém, to ani jinak nešlo. Zpočátku jsme kolem holčiček vytrvale poskakovali, aby jim náhodou ani na chvíli něco nechybělo, aby měly zábavu, aby neměly hlad, aby si neublížily. S ubíhajícími kilometry rostla únava, a tak jsme dcerušky častěji a častěji nechávaly na pospas samy sobě. Kdo si myslí, že za takových podmínek děti úplně zvlčí, velmi se mýlí. Starší čtyřletá Vendulka převzala velký díl zodpovědnosti za dvouletou Aničku, která svoji sestru zbožně sledovala a ve všem následovala. Obě holky se přitom snažily prokázat svoji platnost v naší malé tlupě a být co nejvíc užitečné.

Role byly od začátku poměrně přesně rozdělené. Táta Václav byl hlavní plánovač cesty a správce map, mechanik a údržbář našich kol a vozíků a navíc obvykle stavěl a zase skládal stan. Máma Jitka se starala o zásobování, plná bříška, hygienu a případné nemoci. Holčičky si v téhle sestavě našly svoje role – pomáhaly stavět stan, rovnaly věci do vozíků, neodmlouvaly při jídle a ještě stihly dělat srandu.

Pokud jde o mne, vždycky jsem špatně zvládala věčnou nejistotu na cestě. Ráno nevíme, kde budeme večer spát, jestli a kde se ten den najíme, jaké bude počasí. To je poměrně široké pole pro moje oblíbené katastrofické scénáře. Když se přidá ještě zvýšená pravděpodobnost úrazů, je z toho bohatý materiál. Skládám poklonu Václavovi, který je vždycky hlavním katalyzátorem takových stavů, brzdí je a vrací k realitě. Naše holčičky se cestou ničím podobným nezatěžovaly, šťastně žily v současnosti a užívaly slunce nad hlavou a naší přítomnost. Minulost i budoucnost jim byla šumafuk. Jenom Vendulka si občas vzpomněla na domov, hlavně na svoje hračky. „Copak asi dělá můj medvídek,“ říkávala s kapkou smutku a možná i nejistoty, jestli se s ním znovu shledá. To Aničku zřejmě vůbec netrápilo, jestli máme někde nějaký domov a jestli se tam vrátíme. Objevovala nová místa i lidi a stejně lehce je opouštěla.

Mezi Vendulkou a Aničkou byl znatelný rozdíl ve vazbě na místa a věci. Nevím, jestli to tak mají všechny děti, ale připadá mi to logické. Pro úplná mrňata je nejdůležitější máma a táta. Je poměrně jedno, kde jsou nebo v jakých žijí podmínkách, podstatná je jejich vnitřní pohoda. Pro starší děti je svět větší – jednak přibírají do svojí „tlupy“ víc členů, jednak jsou už také schopné srovnat prostředí na lepší-horší. Někde se jim líbí víc, někde míň, jsou už schopné myslet v termínech teď-potom. Zatímco Anička si vždycky užívala přítomnosti, Vendulka měla někdy potíž opustit místo a vydat se dál. Hlavně dětská hřiště v Rakousku byl pro nás oříšek. „Neboj, určitě na nás čeká spoustu dalších hezkých míst,“ utěšovali jsme ji i sebe. Věděli jsme, že to tím konejšíme tak trochu i sebe. Ale i opouštění hezkého a vydání se do nejistoty je věc tréninku a ke konci putování nám šlo skoro na jedničku.

Cesta nás všechny hodně naučila. Šestým smyslem vycítily princezny, že míra povoleného se posunula. Začaly se víc spoléhat samy na sebe a tím pádem si víc důvěřovat. Prarodiče po návratu jen s údivem zírali – co se ty děti všechno naučily, jak jsou šikovné. Zatímco pro nás byla měsíční výprava plynulým tokem přirozeně navazujících zážitků, pro lidi kolem nás velký skok. Cesta se nám dostala pod kůži. Kdyby to šlo, zůstali bychom na ní ještě o něco déle. Bohužel, po měsíci jsme se museli vrátit kvůli pracovním závazkům. Jen co jsme ale vyřídili to nejnutnější, sbalili jsme zase věci a vyrazili znovu.

Seriál Na veliké cestě:

1. část – Přípravy
2. část – Trasa
3. část – Jak to snášely děti
4. část – Jídlo a vaření
5. část – Zdraví
6. část – Jak jsme spali

Fotogalerie

Když to nás nás padlo, tak jsme si zdřímly … ale jinak jsme pilně pomáhaly i stan jsme zvládaly postavit na jedničku Bylo i dost času na zábavu,… …, a tak jsme si cestu náležitě užily
Jitka Vrtalová, 28.12.2006
Vyzkoušejte
 (OÖ TTG)

Dunajská cyklostezka

Rakousko, Německo
20.05.2019 - 4 dny
cyklistický
Autobusem
7 990 Kč
 (Österreich Werbung, CK Kudrna)

Dunajská cyklostezka – penzion

Rakousko, Německo
29.05.2019 - 5 dní
pěší turistika
Autobusem
8 600 Kč
 (CK Vlha)

Budapešť na kole

Maďarsko
01.06.2019 - 1 den
cyklistický
Autobusem
1 200 Kč
 (CK Mamut tour)

Bavorsko na kole

Německo
06.06.2019 - 4 dny
cyklistický
Autobusem
7 750 Kč
 (CK Vlha)

Dunajská cyklostezka

Rakousko
14.06.2019 - 3 dny
cyklistický
Autobusem
4 900 Kč
Do vaší knihovny

Tam, kde cesty končí

Michal Pavlata
Nejkrásnější alpské výjezdy a sjezdyRakousko / Německo / Švýcarsko / Itálie / Lichtenštejnsko Motto: Každý kopec má vlastní příběh,…
299 Kč

Poutnický deník

Jiří Bouda
Tři velké cesty po Evropě na kole
OD SVATÉHO MATĚJE V PRAZE KE SVATÉMU JAKUBU V SANTIAGU DE COMPOSTELA (2003) CESTA ZPÁTKY - Z LISABONU DO PRAHY (2006) JAK JSEM…
398 Kč
Blogy

První dobrodružství v sedle

 ()
Asi málokdo dokáže zapomenout na své první větší cyklistické dobrodružství. I já si to své velmi dobře pamatuji - možná i proto, že to není zase tak strašně dávno, ale přeci jen od té doby třináctkrát sníh zasypal hory, třináctkrát odkvetly lípy a třináctkrát vlaštovky přilétly z teplých krajin.…
JohnyB | 16.05.2019

Cesta z města (ba i z vesnice) aneb West Highland Way romantiky zbavená

 ()
Před několika lety jsem byla se svojí maminkou na poznávacím (a velmi drahém) zájezdu do Skotska. Za čtyři dny nás povozili po všech výrazných pamětihodnostech a zejména v místech, kde nám bylo dopřáno ze silničního odpočívadla se pár minut pokochat výhledy do přírody, ve mně uzrálo přesvědčení, že…
Ifča | 12.05.2019

Vietnam na kole 2019

Vybrat destinací na další dovolenou byl boj. Nejprve jsem chtěl do Arménie, pak mi psal známý, jestli bych nejel do Vietnamu, protože cestovka, co s ní normálně jezdím, to letos nedělá. Ale přišlo mi to málo zajímavé, tak pomohl strejda Google a našel c.k. Rajbas. Recenze byly dobré, známý chválil…
RendaStr | 06.05.2019

Karpatský oblouk na kole s dětmi - část 7. - závěr

 ()
Část 7 - Ukrajina, Slovensko, Polsko a hurá domů Minule jsem psala, že Karpaty nekončí v Rumunsku, ale pokračují na Ukrajinu. Zbylo nám ještě pár dní nad plán, tak jsme po směru karpatského oblouku vyrazili dál. Přejeli jsme Tisu a rázem jsme se ocitli v jiném světě. Ve světe mimo EU, který je…
Peggy | 06.05.2019

Rumunským a srbským Banátom 2018

 ()
Pôvodne plánovanú cestu po Balkáne (Srbsko, Kosovo, Macedonia, Albánsko, Č. Hora, B a H, Chorvatsko) "zrušilo" búrkové počasie v tejto oblasti, záplavy, zosuvy pôdy a krupobitie- následne vysoké horúčavy neskôr (koniec júna, júl) a záhrada týždeň bez "obsluhy". Po krátkom váhaní prišlo na rad opäť…
bi-cyklista | 03.05.2019

O čem se mluví:

Elektrokola Budeme zvyšovat limit na 32km/h? před 8 minutami
NEcyklo Co vás zaujalo 211 dnes v 07:17
Oblečení a outdoor Nepromokavé ponožky - neoprén, seals dnes v 07:16
Silniční kola Svoboda včera v 23:44
NEcyklo Radování ze sněhu 2018 - 2019 / II včera v 23:03
Technické rady kde koupit díly na staré Shimano? včera v 22:11
Lehokola Jihomoravský sleh 2019 včera v 21:24
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

162 cyklistů (16 přihlášených)

První dobrodružství v sedle

Asi málokdo dokáže zapomenout na své první větší cyklistické dobrodružství. I já si to své velmi dobře…
JohnyB | 16.05.2019

Cesta z města (ba i z vesnice) aneb West Highland Way romantiky zbavená

Před několika lety jsem byla se svojí maminkou na poznávacím (a velmi drahém) zájezdu do Skotska. Za čtyři…
Ifča | 12.05.2019

Vietnam na kole 2019

Vybrat destinací na další dovolenou byl boj. Nejprve jsem chtěl do Arménie, pak mi psal známý, jestli bych…
RendaStr | 06.05.2019