reklama

Freiburg – německý ráj pro cyklisty

Německá spolková republika už po desetiletí slyne svou zelenou politikou a v tom i podporou rozvoje cyklistiky. První vlaštovky v podobě osvícených nejen cyklistických reforem přichází většinou na regionální úrovni odkud se potom šíří do dalších spolkových zemí.

V ulicích německého Freiburgu
V ulicích německého Freiburgu
Foto: archiv

Takové vlaštovky přiletěly i z města Freiburg im Breisgau, jednoho z hlavních center Badenska – Württenbergska s okolo 200 000 obyvateli, kde se na radnici podařilo prosadit mnohá opatření, díky kterým je dnes region zdravější a nesužují ho ekologické neduhy vlastní mnoha částem Evropy.

Zelená cesta ale přirozeně nebyla prošlapána ani ve Freiburgu do šířky dálnice odjakživa. Stejně jako v mnohých jiných nejen evropských městech začal v padesátých a šedesách letech prudce expandovat automobilismus, kterému města pod heslem „autogerechte Stadt“ (město vhodné pro auta) podřizovala svou infrastrukturu i podobu jak staré tak i nové výstavby. Města a regiony jedno po druhém rušila postupně vlakové spoje i tramvajovou dopravu a nahrazovala ji levnějšími autobusy, které neblokují provoz aut na ulicích. Na konci šedesátých let už neblahé důsledky takové politiky nemilosrdně bily do očí na každém kroku. Hlavně díky tomu se podařilo zpočátku alespoň na freiburské radnici v roce 1973 prosadit tehdy ještě silně kontrovezní striktní zákaz vjezdu automobilů do historického centra města a zároveň městu zachovat tramvaje. Vzniklá „proluka“ v dopravní síti pak byla přirozeným vývojem doplněna jak již stávajícími tramvajemi tak i jízdními koly, do té doby dopravním prostředkem rozšířeným spíše na venkově a mezi studentstvem.

Cesta do zaměstnání či školy v okolí Freiburgu probíhá dnes většinou následovně: na kole na nádraží, vlakem a dále tramvají či opět na kole. Město Karlsruhe, ležící 130 km severně od Freiburgu ve stejné spolkové zemi, se dále pyšní tramvajemi jezdících na vlakových kolejích, takže cestující mohou dojet bez putování přes nádraží až do samotného centra města. Takové se ve Freiburgu bohužel nenabízelo, neboť vlaky jezdí na širších kolejích než úzkorozchodná freiburská tramvaj. To samé platí pro švýcarskou Basilej, která byla jinak často německým městům příkladem v podpoře MHD a cyklistiky. Při zavádění Regio-Umweltkarte se ve Freiburgu rovněž nechali inspirovat jižním sousedem. Tato přenosná měsíční síťová jízdenka umožňuje občanům regionu od roku 1991 přepravovat se za nyní € 41,50 (pro studenty € 31,50) vlaky, autobusy a tramvajemi nejen ve Freiburgu, ale i v okruhu cca 50 kilometrů. Zavedení jízdenky a zásadní rozšíření nabídky MHD umožnilo něco, o čem si česká města zatím nedávají ani snít. Přestože mobilita občanů vzrostla stejně jako v jiných regionech, město Freiburg kupodivu registruje stagnaci nebo dokonce mírný pokles automobilové dopravy. Podíl automobilů na všech cestách se snížil z 38 % v roce 1982 na 32 % v roce 1999. Ve stejné době podíl MHD na cestách vzrostl z 11 % na 18 %. Pro region je pozitivní i to, že regionální politici v průběhu posledních desetiletí pochopili, že s množstvím spojů přibývá i cestujících a místo rušení spojů naopak zavedly spoje nové. Zastaralé a nepravidelně jezdící vlaky teď nahradily vlaky „Regio S-Bahn“ s intervaly 30 minut, které jsou plně vytíženy.

Opěrným pilířem freiburského modelu je ale podpora cyklistické dopravy, které podíl na všech vykonaných cestách ve městě vzrostl v těchto letech z 15 % na 26 %. Lokální a regionální politika podporuje i kombinování více ekologických cestovních prostředků. Například přeprava jízdních kol vlakem na hlavní trati mezi Karlsruhe, Freiburgem a švýcarskou Basilejí je zdarma. I ta nejmenší nádraží vybudovala speciální parkoviště pro kola, jejichž kapacita je permanentně plně využitá. Cyklistická parkoviště se stále rozšiřují a i ve městech a vesnicích jsou samozřejmě zavedeny na dalších tisících dalších míst, kam „cyklisté“ každý den směřují, jako jsou úřady, obchody, školy, firmy atd. Hodilo by se dodat, že město nestrádá nedostatkem prostoru, kam kola parkovat, protože, pro ilustraci, na stejný protor, které potřebuje k zaparkování jediné auto, se vejde zhruba deset jízdních kol. Když se tedy teoreticky do zaměstnání dostaví místo sta zaměstnanců autem sto zaměstnanců na kole, zůstane plných devadesát míst k parkování aut neobsazených, tudíž využitelných pro mnohem bohulibější účely než je betonová plocha. Parkování aut je zdarma pouze na periferiích města, v ostatních čtvrtích musí všichni kromě residentů platit. Ceny za parkování jsou nastaveny tak vysoko, že se jednoznačně vyplatí přijet do města vlakem než v něm parkovat. Pro zajímavost, Freiburg nedávno zavedl u zastávek vlaku i speciální garáže pro jízdní kola. Jsou velikosti menšího kontejneru a kola zajišťují před poškozením či krádeží.

Kromě autprostého centra už ve Freiburgu mají i první městskou část bez automobilů. Z bývalých francouzských kasáren pojmenovaných po architektovi markýzi de Vauban, je dnes příjemná čtvrť, kde žije přibližně 5 tisíc obyvatel, které nikdo neruší hlukem a nepřidušuje automobilovými splodinami. Ulice jsou prostorné, přehledné a čisté a znovu se na ně vrací každodenní život. Už sám obrázek hrajících si dětí na ulici je jako z jiného světa. Motoristé z této čtvrti parkují svá vozidla v blízkých několikapatrových garážích. Na ulicích ve čtvrti Vauban je dovoleno parkovat pouze jízdní kola. Přijetí tohoto projektu bylo přirozeně spojeno z mnohých důvodů se silnými kontroverzemi, avšak na rozdíl od, řekněme radnice pražské, ta freiburská nejenže o nich uvažuje, ale dokáže je i obhájit, prosadit a financovat.

Ve Freiburgu mají rovněž speciální centrum pro cyklistiku, které sídlí v okrouhlém atypickém domě. Tady parkují cyklisté vstoje v několika kruzích své dvoukolé oře (a je jich až se tají dech), nad nimi je potom cyklistická kavárna, kancelář a poradna, prodejna kol a cyklistických potřeb všeho druhu, cestovní kanceláře tu nabízejí zájezdy s kolem do celého světa, distribuují se tu zdarma i cyklistické časopisy a další nejrůznější tiskoviny informující o cyklistických akcích a novinkách ze světa jízdních kol.

Poznámka: článek byl také otištěn v kulturním týdeníku A2 č. 02/2006.

Fotogalerie

V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu V ulicích německého Freiburgu
Laura Kopecká, 21.03.2006
Vyzkoušejte
 (CK Extrem Tour)

Alsaská vinná stezka na kole

Francie
03.07.2020 - 9 dní
cyklistický
Autobusem
9 990 Kč
 (CK Nomád)

Porýním za vínem, hrady a romantikou

Německo
08.07.2020 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
8 790 Kč
 (CK Bondo)

Moselská cyklostezka

Německo
21.07.2020 - 7 dní
cyklistický
Autobusem
11 940 Kč
 (CK Sunbike)
cyklistický
Autobusem
10 990 Kč
Do vaší knihovny

Alpský cyklistický pas

Michal Pavlata
ALPEN RADFAHREN REISEPASS / ALPINE CYCLING PASSPORT / LE PASSEPORT CYCLISTE DES ALPES / PASSAPORTO CICLISTICO ALPINO Dáváte si na svých…
100 Kč

Tam, kde cesty končí

Michal Pavlata
Nejkrásnější alpské výjezdy a sjezdyRakousko / Německo / Švýcarsko / Itálie / Lichtenštejnsko Motto: Každý kopec má vlastní příběh,…
299 Kč
Blogy

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

 ()
Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště daleko. Z Hamburku se to sice podél Labe zdálo na pláž kousek, ale na koupání to tam nebylo. Tak jsme to museli vzít na jih, přes státy Beneluxu, městečkem Schengen do Francie, pak podél Rýnu…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

 ()
To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje se to Route des Grandes Alpes, a jde o slavnou silnici vedoucí napříč francouzskými Alpami. Oficiálně začíná u Ženevského jezera, vine se skrz hory poblíž italské hranice, kde překonává šest…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

 ()
Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme Sázavu od pramene k soutoku. HMS chtěla původně jet obráceně, ale akceptovala můj návrh, že je lepší vyjet z domova vlakem a po svých se pak vrátit, než někde poslední den stíhat vlak. A…
radka | 14.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 4. - Alpami pod Mont Blanc

 ()
Oberalppass (2046 m n. m.) tak tam končí naše cesta podél Rýna. Nebude to žádné dlouhé psaní, asi tak jako nám trval výjezd do sedla. Ráno jsme stáli on the road ještě dřív, než se objevili první motorkáři, a za dvě hodinky jsme byli nahoře. Překvapilo nás ta snadnost, taková rozehřívačka po ránu,…
Peggy | 14.02.2020

330 Šumavou aneb jedna vyjížďka se sedmi Nej

 ()
Víte, kolik kilometrů dokáže ujet na kole Chuck Norris? No přece všechny! Ale vážně. Je to vlastně zajímavá otázka nabitá výzvou. Ruku na srdce. Který cyklista ji alespoň jednou nedostal nebo si ji sám nepoložil: Kolik kilometrů ujedeš na kole v jednom kuse? Před nedávnem jsem si zkusil cestu do…
JohnyB | 09.02.2020

O čem se mluví:

[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

221 cyklistů (14 přihlášených)

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme…
radka | 14.02.2020