reklama
Země: Francie Francie

Tentokrát do Bordeaux

Jak to napsat, aby si přátelé, nebo nedejbože Soňa nemysleli, že umírám.
Často říkám, že na kole jezdím do daleka proto, abych vypnul, nemyslel na nic jiného, jen jak přežít tu trasu do cíle.

Dneska se mi tohle teda fakt povedlo.
Přežil jsem, ale hlavu mám jako ve vatě a těžko najdu nějakou část mé sošné postavy, která mě nebolí.

Od 60. km až do 165. lilo a dost hustě. Příroda to potřebuje, neremcám.

A když jsem byl v Heilbronnu, zázrak.
Přestalo. Nikdo to nečekal, i uvítací výbor v hotelu mi nachystal jako dárek reklamní deštník.

Takže takhle, 172 km byť s motorkem dá dědkovi zabrat.

Video, ten soft umístuje do mapy fotky

https://www.relive.com/view/vMq5zGGpkQv

[ Reagovat ] [ Zpět ]
Datum: 22.08.2026
Autor: Jindra8526
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    172 km - byť s motorem - je vynikající výkon!
    Přeji krásné počasí a ať to šlape! :-)

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 22.08.2026
    Autor: Airline
    Hodnocení: +3 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    A to by mě docela zajímalo jak se v mizerném počasí a dešti dá vypnout a nemyslet na to že je hnusně a leje :-)

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 22.08.2026
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Člověče liják už docela zvládám.
      Prostě prší. Jak jezdím v březnu a listopadu, prší často a tenhle déšt byl docela teplej.

      Neu.ím ignorovat vítr, ten mě bere nervy.

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 22.08.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Těžko hledám na dnešní cestě něco výjimečného.
    Ono, překvapte mě, když stejnou trasu jezdím minimálně dvakrát za rok už asi 10 let.
    Tedy kromě sousoší těch milých paní v městečku Güglingen, to mě vždycky potěší.
    Nejsem si jist, jestli jsem tu fotku tady už postoval, tak to napravím dnes.
    Tak na kopec a dolů, a pak ještě jednou, a jsem v Karlsruhe.
    Protože jsem neudělal ani tu nejmenší navigační chybičku, stáhl jsem to na 72 km.
    Ne že by na mě v Německu byli oškliví, naopak, ale prostě si tu připadám jako v práci, ta léta v Porůří z hlavy nevymažu.
    Ale houby zle, zítra přejedu Rýn a jsem v Alsasku, tedy ve Francii.

    https://www.relive.com/view/v1vj8A9LjY6

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 22.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Enfin, konečně, la France.
    Ne že bych v nohách pořád necítil zbytky z té předvčerejší 170km klukoviny, ale jak říkával náš tělocvikář na průmyslovce: „Co bolí, to roste,“ tak to nesu statečně.
    A ten, co všechno řídí, to vidí a oceňuje, a není-li nikdo takový, mám prostě štěstí.
    Ideální den na kolo.
    Teplo, ale ne vedro, a slabý vítr duje výhradně do zad, rovina podél Rýna „nur fliegen ist besser“.
    A trvá to jen chvilku a za 3 eura mě převezou na druhý břeh, dva kilometry šlápnu a houbeles „fliegen“, protože 'je vole".
    Povinná fotka u hraniční cedule a pak ještě u té vlajky, která se v tom chabém vánku odmítá rozvinout tak, jak by se mi na fotce líbilo. A jak tam s tím foťákem tajtrlíkuji, vidím, že mě pozoruje kolega, také na kole.
    Po chvilce se osmělil a zeptal se:
    „Mluvíte francouzsky?“
    „Tak trochu...“
    „Odkud jste, prosím, co je to za vlajku?“
    „Z České republiky.“
    „Aha...“
    A já vím, že on neví, ale neusnadním mu to.
    Ale on se ukázal být mazaným lišákem a chytře vyzvídal:
    "Tak vítejte ve Francii, měl jste to daleko?“
    A protože mě hezky přivítal, vysvětlil jsem mu, že na východ od Německa je ještě několik zemí, kde se nepíše azbukou, chvilku jsme si povídali o Bretani, odkud je on, o počasí a cestování na kole, popřáli si „bonne route“ a rozjeli se každý jiným směrem.

    Uvědomil jsem si, že jsem ve Francii.
    Je tu méně čisto než v Německu, dopravní značení také poněkud chaotické, ale lidé se na sebe usmívají.

    https://www.relive.com/view/vYvrgN91yLO

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 23.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Co to s sebou vláčíš? Jezdíš po hotelech, taháš za sebou vozík a máš plné velké zadní Ortlieb brašny. Takhle naložený jsi nikdy nebyl. Nebýt motoru, tak bys to ani nerozjel.

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 24.08.2026
      Autor: Brahma
      Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        Nemusíš si pamatovat všechno.
        S touhle sestavou jezdím od listopadu 2025, po té příhodě, když se mi v srpnu polámalo kolečko.

        Mimochodem, vezu si náhradní a už se osvědčilo.
        Nerozlámalo se, jen jsem píchnu, tak jsem kolečko přehodil a zalepili až na hotelu.

        Neběží nic moc víc, než když jedu bez motoru, tedy kromě toho elektrobordelu.
        A ten je těžkým 3 další baterie (už mají svoje nalítáno, místo 60-65 km dají jen 40 - 45) dvě nabíječky, prodlužku, pak ještě dost kabelů, notebook, nářadí a moje ztrojené sady duší, ono je toho plnej kufr. A těžkej.

        Těch pár hadříků vezu v brašnách, jsou poloprázdné. Nahoře pak mám protidešťovou výbavu, abych se mohl cestou učinit nepromokavým, kdyby bylo třeba. To je dost objemné, a taky se s tím moc neskládám.
        Není důvod, místa mám dost.

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 25.08.2026
        Autor: Jindra8526
        Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
        • Re: Tentokrát do Bordeaux

               

          Částečně se honíš za vlastním ocasem. Abys mohl jezdit na elektriku, tak s sebou taháš tolik těch elektrických vehementů, že bys to bez elektriky vůbec neutáhl. Ale máš pravdu, ty brašny máš jen tak naházené. Jak jsou veliké, tak to působí obrovsky. Jediná nevýhoda je váha toho soustrojí. Ale ty jsi na to zvyklý, tak tě to nesrazí z kola. Já si na to zvykám dva dny a letos jsem si roztrhl nohu šlapkou hned první den :( Nebylo mi přáno.

          [ Reagovat ] [ Zpět ]
          Datum: 25.08.2026
          Autor: Brahma
          Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
          • Re: Tentokrát do Bordeaux

                 

            No, fakt mám zkušenosti s obojím.
            Máš pravdu, je to těžké soustrojí, teď už třetí den jedu jen na dvě baterie, protože je to rovinka, takže vlastně mám pět kilo navíc, ale přijde Massif Central, a tak se zase ty dvě navíc budou hodit.
            Ono mě to nikdo, kdo to nezkusil nevěří, ale do těch pedálů se opírám stejně, jako bez motoru.
            Jenže jedu rychleji, a v tom je ta výhoda toho motorku. Jedeš rychle, větřík tě ofukuje, nepotíš se jako vrata od chlíva a navícám odpoledne čas něco v tom městě zkouknout.

            [ Reagovat ] [ Zpět ]
            Datum: 26.08.2026
            Autor: Jindra8526
            Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        Jo, a zapnul jsem na to důležité, vodu nebo ty různé džusy a colu.

        V hotelech jsou teď moderní a všechno vocasové dávají do skla. Je fakt, že v té flašce to vydrž í studený. Ale je to těžký. Tak šup s tím do vozejku, rychle při ruce. Tam kde má normální kolo bidon já mám baterií...

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 25.08.2026
        Autor: Jindra8526
        Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Tak zase o kousek dál, z hlavního města departementu Dolní Rýn, Štrasburku, jsem se přesunul do metropole departementu Horní Rýn, Colmaru
    Ty dva departementy před územní reformou, kterou ve Francii spáchali v roce 2015, tvořily region Alsasko, ale to formálně a úředně zmizelo a připojili k němu Lotrinsko a dost nelogicky i Champagne, a vytvořili nový region Grand Est.
    Cílem prý bylo zefektivnit a zeštíhlit státní správu, a dopadlo to, jak se dalo čekat, počet úředníků se zvýšil o polovinu. Alsasané navíc mají podezření, že cílem bylo i to, aby Alsasko jako útvar zmizelo z mapy.
    Tím důrazněji fakt, že jsme právě v Alsasku, připomínají úplně všude, až to trochu leze krkem, asi jako když Moraváci léta zabydlení v Praze zdůrazňují „já su z Moravy“.

    On ten alsaský národní osud nebyl jednoduchý, tak se na ně zase tolik nezlobím. Chtěl jsem vám ten jejich úděl dneska trochu popsat, ale nemám na to sílu.

    Ne že by mě něco bolelo, na režim „na cestě“ se tělo adaptovalo rychle. Ale jsem unavený, mám co dělat, abych neusnul teď, u toho stolečku s Guinnessem.
    Tak snad zítra.

    Cestu do Colmaru jsem si úmyslně trošičku prodloužil přes město Sélestat a udělal jsem dobře.
    Místo nudy podél kanálu jsem se nudil mezi vinicemi, kde právě zahájili sklizeň.
    Víno je slaďounké, asi letošní ročník alsaského tramínu bude mít grády.
    Možná z fotek z Colmaru nabydete dojem, že jsou ti Alsasané tak trochu úchylní. Ty panenky, medvídci a vůbec taková trochu infantilní výzdoba fasád.
    Nejsou takoví, je to póza vynucená turisty.
    Taky se od rána do večera necpou kysaným zelím, i když z jídelníčků restaurací můžete také získat takový dojem.

    Svět chce být klamán a Alsasané poptávku po klamu uspokojují na 250 procent.

    video
    https://www.relive.com/view/vrqo7MRM4Kq

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 24.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Od Bartholdiho k Bartholdimu

    Už je to tak, autor snad nejslavnější sochy na světě, tedy Sochy svobody v New Yorku, Auguste Bartholdi, se narodil v roce 1834 v alsaském Colmaru.
    A kromě dalších soch slavných hrdlořezů, tedy co to melu, hrdinských generálů, vytvořil v roce 1869 v Colmaru hravou Fontánu vinaře (Fontaine du vigneron).
    Z Colmaru jsem dnes krátce po deváté vyjel do teplého deště směr město Belfort.
    A tohle město, přezdívané Město lva, se proslavilo jinou Bartholdiho sochou – a asi tušíte, jaké zvíře zpodobňuje.
    Jasně, 22 metrů široký a 11 metrů vysoký lev dominuje Belfortu od roku 1880.
    A příjezdem do Belfortu jsem také formálně opustil Alsasko, ale fakticky nikoliv.
    Už se z toho nevykroutím, musím prostě povyprávět, jak to vlastně s tím Alsaskem v minulosti bylo.
    Po starých Římanech tuhle oblast kontrolovali Frankové, ti, kterým dal přes hubu náš kníže Sámo, taky vlastně přeběhlík od Franků, co si to odpracoval. A pak až do třicetileté války, ano, pamatujete si dobře, Bílá hora, bylo toto území součástí Svaté říše římské, tedy tehdy byli Alsasané vlastně naši krajané. Ale mírem vestfálským v roce 1648 připadlo Alsasko Francii, konkrétně Králi Slunce, Ludvíku XIV. Nic na tom nezměnila ani Napoleonova porážka, v roce 1815 byla Vídeňským kongresem potvrzena hranice na Rýně, tedy tam, kde je dnes.
    A to až do roku 1871, tedy do porážky Francie v prusko-francouzské válce. Moc se o tom nemluví, ale byli to Frantíci, kteří v roce 1870 vyhlásili Prusku válku a byli biti jako žito.
    A Alsasko bylo připojeno k nově vzniklé Německé říši.
    Tedy kromě města Belfort a jeho okolí.
    Belfort byl obléhán 103 dní, než se vzdal. A tuto hrdinskou nevýhru právě Bartholdi oslavuje tou sochou lva – symbol statečnosti.
    Fabuluje se, že Němci z úcty k hrdinství obránců Belfortu ponechali tuto část Alsaska Francii, ale byla za tím spíše strategická úvaha, hranice na kopcích nad městem byla vojensky výhodnější.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 26.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      A taklk byl Belfort a jeho území vyčleněn z Alsaska a dnes spadá do regionu Burgundsko-Franche-Comté.
      A v té době se sem uchýlili Alsasané, kteří chtěli být spíše Francouzi než Němci.

      A jak to bylo dál?
      No, Alsasané jako občané říše se zúčastnili Velké války, tedy první světové, na německé straně. Protože dějiny píší vítězové, říká se, že jim Němci moc nedůvěřovali a Alsasané bojovali velmi vlažně, ale některé dokumenty naznačují, že zase takoví Švejkové nebyli.
      Po porážce Německa v roce 1918 se Alsasko vrátilo pod francouzskou kontrolu. Tedy po téměř padesáti letech, kdy Alsasané byli Němci.
      No a alsaští Němci se museli pakovat s 30 kg na zádech, masový odsun, o kterém se tolik nemluví.
      Pak až na krátkou, ale krutou periodu 1941–45, kdy z Alsasanů nadělal znovu Němce Hitler, zůstává Alsasko francouzské.

      A Alsasané?
      Mají vlastní jazyk, který je nářečím němčiny, a dnes jej ovládá asi čtvrtina obyvatel Alsaska. Nemá psanou formu a je považován za „kulturní dědictví“ spíše než jazyk, který má budoucnost.

      A Belfort?
      Ten je nepřetržitě francouzský a alsaské kořeny jsou patrny nejvíce v té podivné oblibě kysaného zelí.

      video:
      https://www.relive.com/view/v8qkwdJNNKq

      včera jsem to nestíhal

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 26.08.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +3 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Faux pas

    To se mi přihodilo. Ne, žádná společenská katastrofa to nebyla, prostě "špatný krok" - blbě jsem šlápl, podvrknul se mi kotník a neštěstí je hotovo.
    Řeklo by se, je to jen na levé noze, ale u nohou je to jiné než u rukou. Zmrzačit si levačku je méně než totéž udělat s pravou rukou. Ale nohy, potvory, jsou si rovnocenné, k chůzi jsou potřeba obě stejným dílem. Takže to, že se jedná o levý kotník, je vlastně dost šumák.
    A ten "faux pas" jsem udělal hned zrána, cestou ze snídaně. Při šlapání na kole to chvála Bohu nevadí, ale když jsem sesednul, hned při prvním kroku jsem šel na hubu.
    Měl jsem v plánu projít město Besançon, nafotit jeho pozoruhodnosti a podniknout okružní plavbu po řece Doubs, ale do přístaviště jsem "doběhnul" se čtvrthodinovým zpožděním. Prostě to nešlo, protože mi to nechodí. Tak někdy příště, určitě.
    Protože se do údolí Doubs určitě vrátím. Každý, kdo tu asi 100km trasu mezi městy Montbéliard a Besançon jel, vám to potvrdí: je to jedna z nejkrásnějších cyklotras, kterou kdy jeli.
    A město Besançon, to je také potřeba vidět, a to nejen proto, že tu stojí rodný dům Victora Huga, hned naproti bratří Lumièrů.
    Napsal bych vám víc, ale musím "běžet" na večeři, tu nechci prošvihnout jako ten parník.

    To video si pusťte, ať víte o čem mluvím, když velebím údolí Doubs

    https://www.relive.com/view/v7O9zy4XZL6

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 26.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Ještě že nemáš nášlapy, protože podvrtnutý kotník a nášlapy vůbec nejdou dohromady, nasednout a našlápnout není problém, ale vycvaknout a sesednout je boj :-)

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 26.08.2026
      Hodnocení: +3 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        Já jsem mě s nášlapy právě ten problèm. Poradil mi je Murphy, kdo ho dnes pamatuje, a byl jsem s nima spokojený asi 5 let. Pak mi začali ty kotníky artrofovat, a každé vycvaknutí, tedy vytočení kotníku, mě ke konci cesty bolelo jako kráva. Přešel jsem na platformy, a to na silničce vypadalo jako pěst na voko, ale točit kotníkem jsem nemusel.

        Ale houby zle, chodit nemusím, hlavně že jedu

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 26.08.2026
        Autor: Jindra8526
        Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    A l'heure - Včas

    Vážně jsem si dnes připadal jako hrdina v nějakém akčním filmu. Takový ten, co přejíždí most a těsně za zády se tento bortí a pole po poli padá do propasti.
    Nebo lépe, na rychlém člunu ujíždí před obří vlnou tsunami.

    Vyjel jsem do příjemného letního rána a pokračoval tak podél řeky Doubs, a pak podél kanálů až k řece Saône, asi 90 km. A pak najednou jako by někdo na mě hodil duchnu. Nedýchatelno, dusno.
    Po téměř čtyřiceti letech manželství bezpečně poznám, kdy se blíží bouřka a dokonce dokáži odhadnout i její intenzitu.
    "To nebude hezký, Jindřichu," říkám si a snažím se udělat z pedálů větrník a zrychlit na maximum.
    Ale moc se mi nedařilo, jako by mi scházel kyslík, prostě stav, kdy člověk chce, ale nemůže.
    Těch posledních 35 kilometrů jsem vážně přetrpěl, řítil jsem se přímo proti černým mrakům. Nebo ony spíš proti mně. Nestihnul jsem ani fotku pro Soňu před hotelem, kterou jí posílám, aby věděla, že už jsem v cíli.

    Jen jsem protlačil svoji soupravu hotelovými dveřmi, rána, blesk a průtrž mračen.

    "To jste tedy měl štěstí, pane!" hlaholila na mě sličná slečna recepční.
    "Já a štěstí? Kdepak, to bylo přesně spočítané!" snažil jsem se vtipkovat, ale ona se zatvářila tak, že překladatele nebylo potřeba: "To víš že jo, dědku," ale řekla jen: "Máte pokoj číslo 312 ve třetím patře."

    https://www.relive.com/view/vPOp7NQz3Rv

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 27.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Bylo by nemoudré se včera vydat do města, protože se venku vskutku "čerti ženili". Zůstal jsem tedy v hotelové restauraci, a abych se Burgunďanům vlichotil, dal jsem si jako předkrm "šneky po Burgundsku". Nezabíralo to, tedy spíše jsem to zazdil sám, když jsem odmítl vinný lístek a požádal o točené, a pak ještě dvě.
    Mysleli si, že to nevidím, ale cítil jsem to opovržení, se kterým mě personál pozoruje.
    A tak jsem usínal se špatným pocitem, že jsem se choval ve městě Beaune velmi nevhodně.
    Zrána jsem si chtěl prohlédnout město, ale i to mi dalo znát, že tam nejsem vítán. Dlažba kočičími hlavami, tohle místo si vážně nemůže dát do reklamního sloganu "cyklisté vítáni". Zato vinaři s červenými nosy už od Božího rána tu jsou jako rybičky ve vodě.
    S velkou úlevou jsem po pár minutách utrpení na kodrcavých kostkách ten burgundský klenot opustil.
    A samozřejmě cyklostezkou vedoucí po všech slavných Grand Cru. Až jsem skoro uvěřil těm nářkům o neúrodě, kterými oblažují francouzští vinaři veřejnost.
    Kdepak neúroda.
    Oni to už odrbali. Přistihnul jsem je při činu.
    Vinařský baron na traktoru a ve vinici lopotící se otroci. Na zádech velká plastová vědra, ze kterých vyklápějí sklizené hrozny do vinobaronova valníku.
    Bylo mi jich líto, těžká práce. Projížděl jsem kolem krokem, čekal, že mi někdo z těch chudáků strčí do ruky moták se vzkazem příbuzným, ať je z otroctví vykoupí, ale oni nic. Jen se usmívali a mávali a ten otrokář na valníku taky. Lenin měl asi recht. Svoboda je poznaná nutnost.
    A v městečkách se už lisovalo, tu vůni poznám i jako pivař. A městečka jako ze škatulky, na parkovištích drahá auta s anglickými, holandskými a německými značkami, a já se tam cítil tak trochu nesvůj, jako kdybych v teplákách, byť Adidas, vtrhnul do Národního.
    Byl jsem rád, když jsem odbočil na západ, podél Canal du Centre. Když se podíváte ve videu na profil trasy, uvidíte, že jsem nastoupal asi 200 metrů, a to vše podél kanálu.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 28.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Soustava zdymadel a nahoře ohromné rybníky, které tuhle vodní cestu zásobují vodou. Úžasné dílo.
      Na stezce bylo vidět, že se tudy v noci prohnala vichřice. Opadané listí, polámané větve.
      A silný protivítr.
      Díky pánům Ampérovi, Voltovi i Wattovi jsem si s ním poradil hravě.

      Jsem ve městě Montceau-les-Mines,, kde„chcípnul pes“..
      Vzniklo v polovině 19. století u uhelných dolů, které se přepravovalo právě po tom kanálu du Centre.
      Město prosperovalo díky uhlí až do konce druhé světové války, postupně se těžba začala utlumovat, až v roce 1992 byla ukončena úplně. A tak z prosperujícího třicetitisícového města zůstalo jen 18 tisíc obyvatel, z nichž 21 % je nezaměstnaných. Město se postupně vylidňuje.
      Tady mi Guinnesse nikde nenatočí...

      https://www.relive.com/view/vAOZVPBVzyO

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 28.08.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Začíná jít „z tlustého do tenkého“, jak říkával táta. Konec pohodičky u říček a kanálů. Posledních 45 kilometrů jsem si vybral dnes dopoledne, asi o 15 kilometrů si tu skoro rovinku protáhl na cyklostezce na zrušené železniční trati, a pak, jen co jsem přejel řeku Loiru, začala vysočina.
    Opravdu, měl jsem pocit, jako bych přijel k nám domů.
    Smrkový les, vonící klády a pořád nahoru a dolů, a pak už víc nahoru a jen malinko dolů a nakonec už jen nahoru.
    A ten vzduch a ten rozhled.
    Ne, u nás je to jiné. Za každým kopcem nějaká víska s kostelíkem, městečko s nádražím a hospodou, tady nic. Jen les, planina, jedno dvě osamělá stavení a pak zase jen krajina s polehávajícími krávami.
    Silnice, kterou mě navigace vedla, byla uzavřena.
    Výhružná cedule s varováním, že jestli se to pokusím projet, hrozí mi pokuta 139 eur a ztráta dvou bodů, mě neodradila tolik, jako že ten asfalt byl čerstvě položený a sálalo z něj teplo. To by mi tak scházelo, přilepit se tu jako moucha na mucholapku. S objízdnou trasou se navigace trochu trápila, nebo lépe, navigace byla v pohodě, ale mě mordovala sklony stoupání, povrchem vozovky, aby mi ji nakonec sebrala úplně a nahnala mě na písečnou polňačku. Viděl jsem úžasná místa i překvapené domorodce, kteří s údivem pozorovali, kde se tam, u nich na samotě, vzal ten magor na kole.
    Když jsem se dostal na státovku, měl jsem chuť pokleknout a políbit asfalt, ale byl jsem si vědom, co mi to vlaje za zády, a rozhodl jsem se nedělat národu ostudu.
    A i když navigace vymýšlela nejrůznější zkratky a vylepšení, zůstal jsem dalších 30 kilometrů na té hlavní, a to až do lázeňského města Vichy.
    Zítra tu mám volný den, tak to tu prozkoumám zevrubněji.
    Nebudu vám lhát, za posledních 8 dní jsem ujel 920 km a na ten volný den se těším jako děcko na Ježíška.
    Jasně, vy, co mě znáte, víte, že jsem do Vichy nepřijel cucat minerálku Celestýnku...

    https://www.relive.com/view/v36ADjxYXGO

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 29.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Ta jejich vysočina je pěkná, asi by mě bavila

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 29.08.2026
      Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        krása, akorát všechno fakt neuvěřitelně vyschlé. Stromy jsou zelené, takže asi žádnou paniku, ale jinak je vidět to sucho.

        Spousta krásných míst a zákoutí.
        Fakt skoro jako u nás, jenže, jak jsem psal, u nás do sousední vsi není daleko. Tady je to 10-20 km. Říčky, údolí...

        Postavíš si stan kde chceš, Svoboda.
        Jenže už ne pro mě. Tak brzy tak stár

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 29.08.2026
        Autor: Jindra8526
        Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    „Jste v Clermont-Ferrand poprvé?“
    Zeptala se mě servírka v irském baru Still, když mi načepovala mého Guinnesse.
    „No to jsem.“ Můj akcent musí být strašný, když mi na tak banální objednávku „une Guinness s'il vous plaît“ odpovídají anglicky.
    „Jste tu na dovolené?“ a znovu anglicky.
    „Ne, jen projíždím, na kole,“ kdepak děvče, já tu francouzštinu nevzdám.
    „À vélo.“
    No vidíš, už jsi naskočila. Vždycky máš šanci mi výslovnost opravit. Jako vždycky, docvaklo mi to pozdě, ona mě už opravila... „Á veló“.
    Co na tom lze zkazit, vědí jen Francouzi.
    „A jak se vám tu líbí?“
    „Víte, tohle město je úplně jiné, než jsem kdy ve Francii viděl. Trochu jsem se bál, říkali, že je to tu ‚uprostřed ničeho‘.“
    „A měli pravdu, pane. Jsme uprostřed Francie a kamkoliv je to odsud daleko.“
    „Ale je to tu hezké, jiné, ale hezké. Čekal jsem průmyslové město, ale tady je to fajn. Architektura mi spíš připomíná Anglii.“
    „Vážně, Anglii?“
    „To asi budou ty budovy z tmavého kamene, to mě překvapilo.“
    „Jedete zdaleka, pane?“
    „Z Čech, ale dneska z Vichy, byl to kousek. Chvílema pršelo, občas mě smažilo ostré slunce. A na obzoru ty hory, co musím zítra přejet. Bude zítra hezky?“
    „Tak to vám nikdo nepoví. Budou-li mraky nízko, vykoupe vás liják na horách. Budou-li výš, spláchne to nás. Tady se to rychle mění. Promiňte, musím běžet, další hosté.
    Ať se vám tu líbí.“
    „Už se stalo, jsou tu milé a krásné servírky.“
    „Jenomže, pane, já jsem Italka ze Sicílie.“

    Clermont-Ferrand, prý křižovatka mezi východem a západem, severem a jihem. A pro Caesara brána do Galie; asi deset kilometrů jižně odtud se mu postavil legendární Vercingetorix v bitvě u Gergovie, kterou v roce 52 před naším letopočtem vyhrál, ale bylo mu to houby platné, protože u Alesie dostal téhož roku na zadek a o šest let později jej vláčeli v řetězech v triumfálním Caesarově průvodu a pak ho bez milosti zardousili.
    Ale tady, kousek odtud, velký Gal Vercingetorix zvítězil, a proto mu na náměstí Jaude postavil v roce 1903 sochu Auguste Bartholdi.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 31.08.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Jo, ten Bartholdi, co udělal Sochu svobody v New Yorku nebo Lva v Belfortu.

      Město Clermont-Ferrand vzniklo v roce 1630 sloučením měst Clermont a Montferrand. V historii celkem obvyklá věc, jako třeba Buda-Pest, nebo Brrrr-No.
      A také se zde narodili v polovině 19. století André a Édouard Michelinové, ano, ti, co zde založili továrnu na pneumatiky. Mají zde nejen továrnu, ale i muzeum, ale to jsem dnes nestihl, protože jsem se zakecal s půvabnou Italkou ze Sicílie.

      https://www.relive.com/view/vrqDeQ12ELv

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 31.08.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        Jejda ty kopečky vypadají, že jsou vysoké...
        Pošli fotku sochy toho Vericigentorixe. Moc by mne zajímalo, jak si ho ten sochař představoval.

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 31.08.2026
        Autor: Brahma
        Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -1
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      tady je Clermont-Ferrand jen tak mobilem, fotky z foťáku vytáju až doma



      https://photos.app.goo.gl/ByoNUtMVN3MQmmT76

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 31.08.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
      • Re: Tentokrát do Bordeaux

             

        Aha už to vidím. Jezdec na koni na podstavci ze šesti sloupů, s mečem v ruce. Ano, to by odpovídalo tvůrci sochy Svobody.

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 31.08.2026
        Autor: Brahma
        Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -1
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Popravdě, na obrázku to vypadá děsivěji, než to ve skutečnosti je. Clermont-Ferrand leží přímo na úpatí sopečné hory Puy de Dôme, v nadmořské výšce zhruba 400 metrů, a kolem té hory je potřeba se protáhnout průsmykem Col de Ceyssat, a ten je 1078 m nad mořem.
    Dali mi na to 12 kilometrů, tedy žádné krkolomné sklony, jen pořád a furt do kopce.
    Bylo mi až smutno, když jsem tu krásnou horu měl za sebou, ale Massif Central tím neskončil, musel jsem vyšlápnout ještě jednu tisícovku, ale žádné drama to nebylo.

    Jen jsem musel přepnout navigaci ze silničního kola na automobil. Ten tvůrce těch tras si dal jako prioritu "vyhni se všem státovkám", což v Čechách může fungovat, tady ne. Objízdné trasy nejenže jsou delší, ale mají brutální sklony. Strmá krátká stoupání a stejně příkré sjezdy, to žere baterii. Držet se striktně trasy z mapy.cz, byl bych ještě teď někde na trase, protože bych musel někde nabíjet.

    Jinak, tenhle kousek Francie je opravdu úžasný.
    Nádherná panoramata, lesy, louky, řídké osídlení.
    Tady to jsou "lázně" pro duši, ne ve Vichy.

    Jsem u městečka Égletons v departementu Corrèze, ale do města to z hotelu jsou dva kilometry, tak jeho návštěvu vynechám. Guinness tam stejně nikde netočí...

    Relive video
    https://www.relive.com/view/vYvEdjMZkGq

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 01.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Dneska to se mnou šlo z kopce dolů.
    Začalo to už ráno, probudil jsem se až po osmé, tedy spal jsem poctivých 11 hodin. Asi ty sopečné vršky Centrálního masivu mě unavily víc, než jsem byl ochoten si připustit. A mladí ležáci, staří žebráci, a tak na mě u snídaně zbylo jedno kolečko salámu, dva pidikroasánky, půlka bagety a spousta dýňového kompotu, co nikdo nejí, tedy ani já.
    Venku průzračné a pichlavé jasno, bezvětří.
    Krátký kopeček a pak fofrem dolů k řece Corrèze, která dala departementu jméno. Ztřeštěné návrhy navigace jsem ignoroval. Pokud řeka teče úzkým údolím a kolem řeky se vine silnice, odbočit na okresku, ať doprava nebo doleva, nemůže znamenat nic jiného než zdolávat ty vršky. A těch jsem si včera užil dost.
    Provoz mírný, krajnice široká a vlastně skoro pořád z kopce, co si přát víc?

    No, věděl bych.
    Přál bych si, aby můj hotel byl v centru města Brive-la-Gaillarde, a ne na západním okraji, 5,4 km daleko od irské hospody. A tak tu srkám Affligem a nad papírovou mapou vymýšlím, kudy to zítra vezmu.
    Plán je jasný, nepustit se řeky Corrèze až k jejímu ústí do Dordogne a pak sledovat tenhle veletok až do Bergeracu.
    A tam si s Cyranem poměříme frňáky, to se ještě uvidí, kdo je větší Gaskoňec!
    .
    https://www.relive.com/view/v4OGzok315v

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 02.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Tak tohle mě pobavilo.
    Sedím si na baru a cucám ten Affligem. Přihasí si to maník, slušně ohozený, a chce taky pivo, velké.
    Číšník mu ho natočí a ptá se ho, jestli chce lístek.
    A on že ano, ale dodal „sans détails“, tedy bez podrobností.

    Kouknul jsem na něj a začal se smát.
    A on se řechtal taky.
    „Služební cesta?“ ptám se.
    „Jasně!“
    „A platí jen jídlo, ale pivo nebo víno už ne?“
    „Vy jste jasnovidec, pane...“
    A smál se dál.

    „Bez podrobností“.
    To musím navrhnout Pod ledem.

    Jako za Husáka: „Dejte mi 4x Pražský výběr a rozepište to na chlebíčky...“

    La France, tu zemi nelze nemilovat.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 02.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +2 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Tak nevím, jestli za to může ta papírová mapa Périgordu, co mi včera dali na recepci, nebo snad to Affligem, co jsem u toho usrkával, prostě jsem si vzal do palice, že navigace by mě vedla mizerně a že já to vymyslím líp, a to podél vody.
    "Hezky se budeš držet řek a pojedeš jak brus," řekl jsem si a taky jsem to dneska udělal. No, zezačátku to vycházelo, ale pak jsem udělal na křižovatce chybu a byl jsem vytrestán neuvěřitelně strmým krpálem. To nebylo na kolo, ale na lanovku zubačku.
    "Tak jsi dostal lekci, Jindřichu, a teď už se od řeky nehneš," zapřísáhl jsem se. Marně se mě pokoušela navigace odlákat na kratší trasu, trval jsem si na svém.
    A konečně Dordogne, řeka, která protéká Bergeracem.
    "A u té se uvelebím a dalších 65 km pojedu jak generál Laudon na přehlídce."
    Spletl jsem se. Dordogne si usmyslela, že si prokouše cestu skalním masivem, a já zase musel nahoru.
    Ale dobře že tak, nikdy by mě samotného nenapadlo se na tu vyhlídku drápat a ošidil bych se o tu krásu.
    A jak jsem byl na tom kopci a viděl tu řeku, pochopil jsem, že po břehu jako u Rhôny nebo Loiry to tady nepůjde.
    Lidi, co vám budu povídat, Périgord je úžasný kousek Francie. Skoro jako u nás doma, krajina, která oko potěší.
    A tak jsem se zajížďkou netrápil, protože nebýt té mapy nebo toho Affligemu, nikdy bych tu krásu neviděl a kdoví, jestli někdy příště dostanu šanci.
    A nakonec i na tu stezku podél Dordogne došlo, posledních 12 kilometrů.
    Jsem v Bergeracu, kousek od Gaskoňska.
    Jsem totiž první velkopopovický Gaskoněc.
    Přišel jsem na to před pár lety, když jsem právě zde uviděl sochu reka Cyrana. Máme mnoho společného, tedy já a Cyrano. A pak ta podoba...

    https://www.relive.com/view/vMq5z7AVWQv

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 03.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Nestihl jsem napsat, v pátek jsem se do toho musel opřít. Nevím, jak se to stalo, ale myslel jsem si, že to mám 60, ale bylo to nakonec 98.
    A to jsem, aby Soňa nevstávala zbytečně a aby pak na mě v Bordeaux nečekala, bral až do Libourne, tedy asi 70 km po státovce.
    Nakonec jsem ji předjel o hodinu, ale to nebylo podstatné.

    Celkem 1386 km, 14 dní, den volna ve Vichy nepočítám. Už jsem Périgord projel, ale bylo to za vyhlášené covidové paniky a bylo to celkem složitější. Krásný, řídce obydlený kraj. Půjde-li to, vrátím se a zpomalím.

    https://www.relive.com/view/vWqB7rE39Yv

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 08.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Francie úplně jiná, protože vlastně Baskicko

    To město s méně než 30 tisíci stálých obyvatel na první pohled překvapí svou honosností. Ohromné hotely, kasino a palác císaře Napoleona III., to je lázeňské město Biarritz, které se nalézá v Biskajském zálivu, 25 km severně od hranic se Španělskem.
    Po staletí byl Biarritz rybářskou, či spíše velrybářskou osadou s dvěma stovkami obyvatel. Prý první záznamy o osadě jsou už z roku 840, kdy se zde usadili severští Vikingové.
    Traduje se, že město vlastně vzniklo na popud císařovny Eugénie, manželky Napoleona III., která zde pobývala dva měsíce v roce 1854 a tak se jí tu zalíbilo, že si tady císařská dvojice nechala postavit palác a trávívala tady své prázdniny, a s nimi evropská honorace, a tak tu vznikly ty paláce a hotely.
    Ale bylo to malinko jinak, už počátkem 19. století byl Biarritz známý jako přímořské lázně, a už v roce 1835, během občanské války ve Španělsku, zde šlechtická rodina Montijo s malou Eugenií nalezla azyl. Takže nešlo o nějaký náhodný objev císařovny, ale spíše o návrat do vznikajícího letoviska, jehož rozvoj pomohla akcelerovat.
    A pak už jenom samé klady a pozitiva, Biarritz celou Belle Époque jen vzkvétal a bohatl až do okupace. Atlantský val a Hitlerova pevnost Evropa moc turistickému ruchu nepřály.
    Zásadní zlom v novodobé historii města nastal v roce 1956, kdy americký filmař Peter Viertel tady točil film a zjistil, že zdejší vlny jsou jako stvořené pro surfování.
    Od té doby se do Biarritzu nejezdí už tolik jako do lázní, ale spíše surfovat.
    Dnes je tu přes 20 škol surfování a pročítám si nabídky, ve které z nich tento sport budu vyučovat.
    Nikdy jsem na tom nestál, což ovšem neznamená, že nemohu být skvělým lektorem.

    Jo, ještě drobnost, tu ocelovou lávku navrhnul Gustav Eiffela byla zbudována v roce 1881.

    https://photos.app.goo.gl/2p4X9kb1TQonykFF9

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 08.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +2 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -4
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Ty s tím mínusem nezklameš. Je dobré mít možnost se na někoho spolehnout :-)

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 08.09.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -6
  • Re: Tentokrát do Bordeaux

         

    Kachny z Paříže - Les Canards de Paris

    Když už projedete Paříž turistickým autobusem, podniknete okružní plavbu po Seině v Bateaux Mouches, nebo až už vyzkoušíte turistický vláček Montmartre Train, a pořád byste chtěli vidět něco nového, a pokud to je možné, zůstat u toho vsedě,je tu busoloď Canards de Paris.

    Na GetYourGuide není, a ani ostatní weby, co nabízí pařížské atrakce, ji neuvádí, upozornila mě na existenci této vylomeniny moje učitelka frániny.

    Tady to je:

    https://www.canardsdeparis.com/

    "To chci!" křičel jsem.
    "Pěkná blbost, jsi jak malé dítě," oponovala Soňa, ale nesměl bych ji znát, abych nevěděl, že to mám koupit.
    Levné to není, 36 euro za necelé dvě hodiny jízdy, ale nešť. Furt levnější a pohodlnější než pěšky obrážet obchoďáky.
    Po zaplacení mi přišel e-mail, že musíme být na místě odjezdu u Eiffelovky nejpozději ve 12:10, protože ve 12:25 Kachna jede a na nikoho nečeká. Znáte moji letoru statika, na stanovišti jsem byl už v 11:30.
    Ve 12:10 ani ve 12:25 Canard nikde a já pojal podezření, že jsem naletěl mazanému triku. V podezření mě utvrzovalo, že nikde nebyl žádný hlouček turistů, který by Canarda vyhlížel. Telefonuji, ale na druhém konci drátu jen smyčka s reklamou. Tak v půl jedné píšu naštvaný e-mail, že Canard nikde a že chci svých 78 eur zpátky.
    Obratem přichází odpověď, že v Paříži je zácpa a že Kachna dorazí ve 12:45. A fakt jo, tedy ve 12:55 tam byla.
    A najednou, kde se vzalo, tu se vzalo 18 dalších spolucestujících, kteří zřejmě byli rozptýleni v prostoru celkem velkého náměstí Place Jacques Rueff.

    Ok, nastoupeni, naloděni.
    Průvodce mluví francouzsky a totéž opakuje anglicky. Omluvil se za zpoždění a protože je v Paříži dopravní zácpa, že nejdřív se projedeme po vodě, a pak pojedeme na ty památky. Mluví zábavně a vtipně, ale místo do centra valíme ven z Paříže a u Sèvres se ponoříme do Seiny. Tedy řidiče vystřídal kapitán.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 10.09.2026
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      Elliot, tak se průvodce jmenoval, nám vysvětlil, že tak to musí být, že k plavbě Paříží po Seině je potřeba licence, a že vůbec jim to dalo 10 let práce, než ten projekt zprovoznili kvůli francouzské byrokracii, tedy že jezdí od 5. 6. 2021.
      Fajn, autobus se ve vodě dvakrát zakolíbal a pak už seděl jako pramice. Dvacet minut plavby odnikud nikam a zase zpátky. A pak na suchu nám průvodce vysvětlil, že protože všude jsou zácpy, slíbené monumenty jako Vítězný oblouk neuvidíme, a že je désolé i sorry.
      A pak podél Seiny zpátky k Eiffelovce a šlus.

      Mám za to, že nás trochu lakoval, zácpy jsou v Paříži furt.
      Taky vím, že k vjezdu do centra je potřeba mít emisní certifikát, a ten ta jejich kraksna jistě nedostane.

      Soňa se mě ptala:
      "Co o tom napíšeš, doporučíš tu atrakci?"
      Řekl jsem jí: "Napíšu pravdu, ať si každý vybere".

      Mohla by to být bomba.
      Kdyby ty pařížské památky objeli, zajeli po náplavce do Seiny a viděli jsme Notre-Dame z vody, ale tam je jistě úřady nepustí. S tímto strojem.
      Tak aby byznys udrželi, budou vyprávět pohádky o dopravních zácpách.
      Přesto, Elliot byl příjemný průvodce a dozvěděl jsem se leccos nového.
      Víte, že v Paříži je 5 kopií Sochy svobody?
      Teď už ano.

      https://photos.app.goo.gl/LTETHxsmh5FbjXSPA

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 10.09.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
    • Re: Tentokrát do Bordeaux

           

      ješte video asi nejzábavnějšího okamžiku

      nájezd do vody

      https://photos.app.goo.gl/oev5k2etyB7t5oYCA

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 10.09.2026
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -2
Nastavte si vlastní barvu pozadí:
Do vaší knihovny
Tip na letošní dovolenou

Provence na kole

 (CK Extremtour)
25.09.2026, 10 dní
17 950 Kč
cyklistický Autobusem

Paříž a Versailles na kole

 (CK Frčíme)
06.10.2026, 6 dní
11 900 Kč
cyklistický Autobusem
Seznamka

Hledám: cyklisty na výlet autem a na kole.

Hledám: cyklisty na výlet autem a na kole.
15.08.2026
Ahoj cyklisté! V září plánuji výlet do Lotyšska, Estonska, Litvy nebo San Marina (Itálie). Plánuji vyjet na kole…

Hledám: cyklistku na výlet autem a kolem.

Hledám: cyklistku na výlet autem a kolem.
15.08.2026
Ahoj cyklisté! V září plánuji výlet do Lotyšska, Estonska, Litvy nebo San Marina (Itálie). Plánuji vyjet na kole…

Hledám: Ebajker-ka Praha nebo jih - Tábor, Vlašim, Pacov..

Hledám: Ebajker-ka Praha nebo jih - Tábor, Vlašim, Pacov..
10.08.2026
Hledá se E-biker-ka ideálně z Prahy (nejlépe 4) nebo v Praze žijící, případně okolí Vlašimi, Pacova, Mladé Vožice,…

PR články:

Cyklozájezdy | Dokempu.cz | Cyklobazar | Aktivni dovolená
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

333 cyklistů (6 přihlášených)

Dámská Králický Sněžník

Dámská 2026Králický Sněžník a pramen Moravy Druhá desítka Dámské dávno začala, ale teprve letos jsme v plném…
HMS | 21.07.2026

Kolem Lužických jezer

Už celkem tradičně se s kamarádkou Líbou vydáváme na nějaký týdenní „etapový" výlet. Loni to bylo Polsko,…
Aar | 17.07.2026

Polské kolečko 2026

Blog původně vznikl pro rodinu aby věděli kde zrovna jsme. I jsem si kvůli tomu pořídil klávesnici k mobilu,…
petrp | 15.07.2026