NaKole.cz
Francie
Côte d'Azur
Tak zase jedu. Vlakem Norimberk-Karlsruhe, kousek po svejch, a zítra TGV do Nice. Zbaběle s s,-kolrm, jednu baterii navíc. Vím co mě u Marseille čeká. tak tedy:
Strasbourg - Štrasburk
Mám pár měst, která se mi stala osudem. Bochum, Leeds, ale nejmilejší je mi Strasbourg, protože jej nemám spojený s prací, ale pouze a jen se zábavou.
Alsaský Strasbourg je bránou do sladké Francie.
Poprvé jsem tady byl před 47 lety, na kole, čekal snad někdo něco jiného?
Chodil jsem kolem těch restaurací ověšených muškáty a říkal si, tak bohatý nikdy nebudu, abych si tady mohl dát večeři. U nás byl husákovský socialismus, Václav Havel seděl a Petr Pavel podával přihlášku do strany. Blbá doba.
Na to, abych si mohl dát večeři v restauraci u Pont Nicolas, jsem si počkal dalších 40 let a po 44 letech jsem pochopil, že to je jen past na turisty. Že za stejnou, nebo horší tarte flambée platím dvojnásobek než jinde jen proto, že jsem na té terase s muškáty. Ale vyzkoušet jsem to musel.
Pokolikáté jsem tu už, nepočítám. Viděl jsem Alsaské muzeum, Muzeum města Strasbourg, jel jsem turistickým vláčkem i lodí, vyškrábal jsem se i na věž zdejší katedrály, pořídil selfie u Evropského parlamentu. Vím, kde točí nejlepší Guinness i kam zajít na večeři, která bude skvělá a přiměřeně levná.
Nemusím tedy pobíhat městem s foťákem v ruce jako japonský turista a odškrtávat ze seznamu „musí se vidět“. Sedím si na lavičce a přemýšlím, jestli bych se chtěl vrátit o těch 47 let zpátky a být vlasatým klukem poprvé ve Francii, poprvé ve Strasbourgu, a na kole.
Tedy kdyby to šlo, cestovat v čase.
Na nic jsem nepřišel, neumím se rozhodnout, co bych chtěl. Jen jedno vím stoprocentně.
To kolo by u toho být muselo.
Re: Côte d'Azur
Letos pošesté, Karlsruhe - Strasbourg, a zase jinudy.
Přívoz u Neuburgu nejezdil, ani ten v Selz, musel jsem až k Druselheimu. Francouzské přívozy jsou zadarmo. Na německé strané po vrcholku protipovodňové hráze, prášná zpevněná stezka, poklidno.
https://www.relive.com/view/vMq5zjyW58v
-4
Re: Côte d'Azur
Francie je safra velká země, a ještě, jako na potvoru, se mezi naši zahrádku a sladkou Francii nějakým nedopatřením vklínilo Německo.
Takže pokud se našinec chce projet po francouzské Riviéře na kole, musí si na cestu tam vyhradit dva týdny, nebo použít "sedmimílové boty" v podobě přesunu vlakem. A to ve Francii není zase takový problém, protože tu od roku 1982 drandí TGV – tedy Train à Grande Vitesse – vysokorychlostní vlak.
Vzniknul tak nějak francouzsky, tedy okopírováním myšlenky (slavné croissanty jsou vlastně taky fejk vídeňského pečiva). Frantíkům se zalíbil japonský Šinkansen, ten ovšem Japonci vypustili na trať už v roce 1964. A tak si postavili vlastní rychlovlak, krásnější, rychlejší, protože francouzský.
Bylo v tom hodně politiky i peněz, ale nakonec to klaplo.
A vláčky umí svištět opravdu rychle, rekord je z roku 2007, kdy ten vláček dosáhnul rychlosti 574,8 km/h.
Ale takhle rychle se běžně nejezdí a určitě ne celou trasu.
Aby se to mohlo pořádně rozjet, potřebuje to speciální trať, které říkají LGV (Ligne à Grande Vitesse), a ty postupně budují.
Tak třeba dnes, když jedu ze Strasbourgu do Nice, plácáme se až někam za Dijon jako rychlík, než se dostaneme na vysokorychlostní trať Paříž – Lyon – Marseille, kde už to opravdu bude moci rozhulit.
A pak za Marseille zase jako rychlík do Aix-en-Provence a na Riviéře už jako opravdový courák: Saint-Raphaël, Cannes, Antibes, až konečně Nice.
Ale houby zle, hlavně že nemusím přesedat.
A jak je to s kolem v TGV?
No, ne každý rychlovlak kola bere, a když, je tu jen prostor na dvě kola v prvním voze za příplatek 10 eur.
Takže takovou jízdenku Strasbourg – Nice je potřeba koupit hodně dlouho dopředu, já ji mám 3 měsíce.
-5
Re: Côte d'Azur
Jízdenky se kupují pomocí aplikace SNCF Connect, ale jak na to, o tom píšu podrobně jinde.
Cesta z konečné na konečnou je nejpohodlnější, je dost času na nástup i výstup. Jinak je to malinko stresující, protože do vlaku je pár schodů, pak další do kupé s prostorem pro kola, dveře jsou úzké, zavazadla objemná a těžká a spolucestující málokdy ochotní, spíše naopak.
Derou se s kufry ven a ten strejc s kolem jen překáží a zdržuje. Ale když není zbytí, za pomoci kouzelných slovíček "merde" popřípadě "putain" se nakonec do vlaku i z něj lze dostat.
-5
Re: Côte d'Azur
Ça en valait la peine
Stálo to za tu námahu drkocání se skoro 8 hodin vlakem a místo slušné večeře si zalít ty nudle Yum-yum vařící vodou, protože o půlnoci mi v hotelu nenabídli k mému překvapení ani rozmrazenou pizzu.
Jak snadno si našinec zvykne na pohodlí.
"Facku bych si zasloužil," říkal jsem si ráno, když mě z pohodlné postele vytáhlo sluníčko.
"To jsi cykloturista? Masňák jsi!"
Ano, zpohodlněl jsem, místo po škarpách spím po hotelech a popuzuje mě, když mají zavřenou restauraci, místo abych ohříval polévku z pytlíku na lihovém vařiči.
S protivětrem nebo protisvahem zápasím za pomoci elektromotorku, kterým chci ošálit čas, který ani mě moc nešetřil. Ale stále jsem na trase, houby zle.
Z Nice do Mandelieu-la-Napoule, kde dnes nocuji, je to malinko přes 30 kilometrů, to je až nedûstojné. Rozhodl jsem se tedy kouknout do městečka Villefranche-sur-Mer, které vychvalovali v průvodci.
Prý lokalita s nejdražšími nemovitostmi v celé Sladké. Zajímavý osud: přístavní osada, v 19. století sídlo ruského námořnictva ve Středozemním moři, po světové válce se zde usadili američtí mariňáci, a ti když
Villefranche v roce 1966 opustili, stalo se městečko vyhledávaným letoviskem pro ty, co mají hlad málokdy.
Důvod je jasný, nádherná zátoka na Azurovém pobřeží, zasunutá v údolí, nepřetížená turisty jako Nice, které přitom je 8 kilometrů daleko, či spíše blízko.
Na letiště 12 km? No nekup si tam vilku.
Budete-li v Nice, a protože většina z vás je normální, tak tam nebudete na kole, půjčte si ho v Nice, přejeďte ten mírný kopeček a zajeďte se do Villefranche-sur-Mer podívat. Stojí to za to.
A Cannes?
Neměl jsem dnes náladu na ty nafoukané panáky, co mi prodají plechovku Heinekena za 17 eur a na dvacku zpátky nevrátí, tak jsem si tam pivo nedal, chytil berany dole, udělal kočičí hřbet a centrum profrčel jako Pogačar.
Co dodat.
Je tu krásně, ale bydlet bych tu nechtěl, a vlastně ani trávit dovolenou.
jo, Relive video
https://www.relive.com/view/vJOKDZ2Kn56
-5
Re: Côte d'Azur
Ono se to řekne: „pojedeš podél moře, tedy hezky po rovince…“.
Jenže to platí jen z Nice do Mandelieu, tedy kousek za Cannes. A pak se objeví ty červené skály, a s nimi i kopečky.
Jel jsem tudy koncem února, a bez přípomoci elektrického motorku, tak si celkem dobře pamatuji každou zatáčku do kopce. Proto jsem si také naplánoval velmi krátkou etapu – asi 35 km.
A když jsem stál na nejvyšším místě trasy, u toho lotrinského kříže, říkal jsem si: „to teda byl fofr“.
Motorek mi pár desítek let ubral, řeknu vám, tohle by chtělo dostat i do jiných sfér života.
Prostě si nastavíš „turbo“ a je ti znova dvacet let.
Vědci by se měli přestat flákat a něco vymyslet.
U kola to funguje.
A pak dolů, a všude tolik krásy, kterou popsat nelze a vyfotit neumím.
https://www.relive.com/view/vPOp7r1MyEv
-5
Re: Côte d'Azur
To se ví, že pokračuji podél Azurového pobřeží dál a dál, zrcátko nalevo, tedy směrem k moři, navigaci nepotřebuji.
Ale dříve než vám povím zážitky z cesty, musím vám vyprávět svůj děsivý sen.
Běžně své sny zapomínám, ale tento byl strašlivý.
Zdálo se mi, že jsem byl zvolen senátorem za volební okrsek Velké Popovice! Nevím, jak se to stalo, nekandidoval jsem, ale dozvěděl jsem se, že si strašně moc, skoro všichni z naší dědiny přejí, abych byl senátor a bral se za ně, jak to po pár pivech umím.
A jediné, co mě napadlo: "Co bude s mými výlety na kole Francií?"
Považte, jaké jsem hovado. Místo abych myslel na to, abych důvěru svých spoluobčanů nezklamal, trápí mě bicyklování zemí Galského kohouta.
Ale pak, kde se vzal, přišel ke mně ten Tchajwanec, stoupl si na schůdek a vzal mě kolem ramen a říká: "Vole, teď jsi senátor, my ti na tu Francii přispéjeme, napíšeš jako cesťák, a ještě ti to proplatíme....".
To mě tak vyděsilo, že jsem se probudil, a bylo půl šesté, a už jsem nezabral.
Tedy zabaleno jsem měl ještě před snídaní a pak do sedla, pryč z toho místa plného geopatogenních zón, ne-li jiných ďábelských rejdů, kde ze slušného dědka, co se celý život živil poctivě, chtějí udělat politika.
A jel jsem jako dráha, to proto, že po cyklostezce vybudované na trase bývalé železnice. Jasně, Saint-Tropez jsem vynechat nemohl, ale to už všichni znáte, minimálně z těch komedií.
Povím vám o městečku, které v zálivu Saint-Tropez vybudoval koncem 60. let architekt François Spoerry (1912–1999) z Mulhouse. Ten v roce 1962 koupil bažinaté pozemky u ústí řeky Giscle a rozhodl se tam vybudovat městečko. Určitě to nebylo jednoduché ani levné a bylo k prosazení zapotřebí politické zázemí, ale pan Spoerry to dokázal. V roce 1966 představil nové městečko.
Ono to vlastně právně obec není, je to jen soukromý pozemek s 2400 vlastníky, majiteli nemovitostí. Je v něm 7 km umělých kanálů, 14 km nábřeží, 40 mostů a můstků a 2000 míst pro kotvení lodí
-2
Re: Côte d'Azur
Modernistický kostel sv. Františka z Assisi s vitrážemi od Vasarelyho nebyl vybudován ani tolik proto, aby uspokojil náboženské potřeby obyvatel, ale spíš proto, že jeho věž uspokojila námořní úřady jako maják. Po letech je vidět, že poněkud utopický architektův nápad se povedl, a procházíme-li městečkem, máme pocit, že jsme v autentickém provensálském městě, a ne v Disneylandu.
Fotografie nenahradí zážitek.
A asi jen 5 km od té Funesovy strážnice v Saint-Tropez.
A dál, Saint-Tropez, tam se všichni musí vyfotit, kopec na Gassin, fofrem dolů do Cavalaire-sur-Mer a pak zase jako ta dráha. Skvělé využití železničního tělesa.
Jsem v Hyères, v městě už méně blyštivém, ale o to mně milejším.
https://www.relive.com/view/vE6JDnjPGxv
-2
Re: Côte d'Azur
Největší nepřátelé lidstva, dle Klausovy definice, tedy žurnalisté, mi zase zatopili.
Popíjím kafíčko a láduji se lahodným croissantem, neboť ve Francii snídám jako Francouz a neremcám, a ví Bůh, jak rád bych si dal dršťkovou polévku s říčanským loupáčkem, ale nelze sedět jednou zadnicí na dvou hodech. Tak si tak debužíruji, když zvoní „červený telefon horké linky“ melodií „Věrné milování nepřeruší žádné zloby naléhání…“.
Jasné, Soňa.
"Hele, měl bys jet vlakem. V rádiu říkali, že na jihu Francie hrozí přívalové deště."
"Koukám na to, v Toulonu možná zmoknu, ale přejde to. Frantíci žádné varování pro moji oblast nevydali."
"Stejně, viděl jsi, jak to loni v Lavandou vzalo celou ulici, to je kousek od tebe...".
"To bylo loni..."
"Tak buď opatrný, a jak se něco přižene, schovej se, nehraj hrdinu...".
A tak mě rozhodila, že jsem na botky dal nepromokavé návleky, do kapsičky u brašny místo flašek s vodou narval pláštěnku a vyrazil čelit té očekávané průtrži mračen. Protože i Norové píší, že zmoknu.
Co deset kilometrů se hlásím Soně: "Zatím dobrý."
No, a i v cíli v městečku Cassis jsem reportoval totéž.
Ale v tom čekání na "velký masakr" se mi nějak vytratila radost z toho putování, a to mě mrzí.
Cassis, jestli jste tu nebyli, musíte vidět.
Asi třicet kilometrů na východ od Marseille. Přístav, typické provensálské budovy s barevnými fasádami, ale hlavně klid. Takové Saint-Tropez bez rozmařilých snobů a davů turistů. Město, kde si v klidu můžete dát večeři přímo v přístavu, aniž byste museli sáhnout do úspor, co si střádáte na pohřeb. Jasně, jsem tu malinko mimo sezónu, což může věc zkreslovat, ale i tak. Po Cannes, Saint-Raphaël nebo Saint-Tropez balzám na duši.
Do Cassis se po souši dostanete jen přes hory, navigace mi v nejvyšším místě ukazovala 286 m n. m., a to 3 km od přístavu v Cassis, tedy na nule nad mořem.
Jo a ten liják?
No, nějak mě minul, ale zítra je taky den.
https://photos.app.goo.gl/sMEfwpe4hV7ESGxy7
-2
Re: Côte d'Azur
Psal jsem tohle před pár lety, v Montpellieru.
Dneska k tomu došlo v departementu Gard
Épisode cévenol – Cévenneská epizoda
Když v Montpellieru prší, je to skoro vždycky velmi vydatně. Ulicemi se valí proudy vody, kanály to nestíhají pobrat, zaplaveny jsou výhybky tramvají, takže doprava stojí, a níže zaparkovaná auta mají vážný problém – vysušení, odbahnění... :-)
"Období dešťů" se shodou okolností tak nějak kryje s mými pobyty v tomhle skvělém městě. Letos na jaře pršelo prakticky nepřetržitě 10 dní, odskákalo to město Nîmes a okolí. Na pár hodin stála dálnice i vlakové spojení z Nîmes do Montpellieru. Ale ještě nebylo tak zle.
Zle, a to opravdu zle, je, když nastane tzv. cévenneská epizoda. To je logicky vysvětlitelný přírodní jev.
Nad teplým Středozemním mořem se vytvoří mraky plné vody, pak foukne od jihu a teplé, nasycené mraky narazí na pohoří Cévennes, z druhé strany ofukované vlhkým oceánským vzduchem. Pára zkondenzuje a voda spadne právě tady, v Occitánii, v departementech Hérault a Gard. Města Montpellier, Nîmes a Alès mají problém.
Během několika málo dnů, či spíše hodin (24–72 h), naprší tak 700 až 900 mm, a to je fakt dost vody. A aby toho nebylo málo, jev provází poryvy větru a bouřky.
Řeky a ostatní toky jsou připraveny, na obrázcích si lze povšimnout protipovodňových hrází, ale jinak se moc dělat nedá – nadimenzovat kanalizaci či městské odvodnění na takové množství vody rozumně nelze. Takže ven raději ne, a když už, tak v holínkách.
Proto se včera zvečera mnohých místních zmocnila mírná panika, když přišla bouřka a s ní prudký liják. Naštěstí to dobře dopadlo, byl to jen noční přívalák, pár výhybek pod vodou, do práce pěšky, ale tím to skončilo.
Doufejme.
-2
Re: Côte d'Azur
Děsivé varování Soni ze včerejška se naplnilo. Ale pro mě naštěstí kousek dál v Nîmes a Montpellieru spadlo asi 500 mm vody, z ulic jsou řeky a z potůčků veletoky.
I v Cassis celou noc lilo a poprchávalo mi i celou cestu.
Změnil jsem trasu, místo cesty podél pobřeží jsem zvolil nejkratší možnou variantu, tedy po státovce.
No, žádná extra lábuž to nebyla, asi 8 km do kopce a pak už jen sešup dolů a zrovna do nehostinného předměstí Marseille, kde bych nechtěl mít defekt.
Projel jsem, přežil jsem i pršet přestalo, co si přát víc?
No, odložit kolo v hotelu a svézt se autobusem dvě stanice do Starého přístavu na něco k snědku a Guinnesse. Autobus se ale nekoná.
Ani jiný hromadný dopravní prostředek. Protože středoškoláci vyhlásili revoltu, blokují školy a tady v Marseille unesli a zdemolovali městský autobus a seřezali jeho řidiče. Tak dopravní podnik přerušil provoz, a to i v metru. Prý aby ochránil své zaměstnance, vytrestá dalších půl milionu lidí.
Inu, i toto je Francie.
Nestačí, že dva sousední departementy právě plundrují povodně, ještě se školáci rozhodli bojovat za šťastnější budoucnost demolováním škol, zapalováním aut a násilím na učitelích a tady i řidiči autobusu.
Bouře adolescentů prý probíhají po celé Francii, uvidíme, co z toho nakonec bude.
https://www.relive.com/view/vXvLD191r7v
-2
Re: Côte d'Azur
Spadlo 500mm sloupce vody? To je sloupec 1/2m. To by byla lokální potopa světa. Uber :D
-2
Re: Côte d'Azur
Ne, kamaráde, neuberu.
Pûl metru vody spadlo a také se konala lokální potopa svéta.
https://youtu.be/vIiWPUedTOc?is=5U4bz82Cnc3deuWa
Už jsem tu psal o jaký jev jde - jmenuje se Episode Cévenol
použij překladač
https://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89pisode_c%C3...
Je to lokální potopa, proto o tom píšu. Ale arává se to pravidelné, jsou na to připravení, tedy nékteří stále ne, tak jim plavou auta.
Z ulic jsou řeky.
-2
Re: Côte d'Azur
Pauza
Neplánoval jsem to, přesto, protože necestuji na kole poprvé, nechal jsem si den rezervu, kterou jsem právě dnes využil. Tedy, lze-li to tak říci.
Od předvčerejšího večera mě trápila rýma, ráno se přidal protivný kašel, a když to neprozradíte Soně, i teplota.
Možná se kolem mihnul nějaký darebný mikroorganismus, ale nejspíš jsem tomu šel naproti, jak jsem se zapotil v kopci nad Cassis, a pak se chladil sjezdem dolů, a aby toho nebylo málo, dojezd do cíle etapy oslavil ledovým půllitrem provensálského piva Fada. A když mi včera večer nechutnal ani Guinness ve starém přístavu, usoudil jsem, že asi budu vážně nemocný. Tak jsem zůstal v Marseille a kromě krátkého výletu do lékárny jsem nevytáhl paty z hotelu a většinu dne prospal.
A den byl opravdu krásný, tedy za oknem.
Až teď jsem se hodil do gala a vyrazil na bar na svůj „welcome drink“ a na večeři. A o tom baru a restauraci vám chci napsat, abych byl alespoň malinko užitečný.
Je na střeše hotelu Sofitel ve Vieux Port – Starém přístavu. Samotný hotel je poněkud "unavený". I když si stále drží status pěti či kolika hvězdiček, a tomu odpovídají i ceny, které mě netrápí, protože platím "věrnostními body". Ale stejnou kvalitu tady pořídíte levněji, tak nebudu dělat reklamu hotelu, ale právě a jen baru. Restaurace jsou tady také levnější a stejně dobré.
Bar Dantès v 7. patře je jiné kafe.
Ne, že by třetinka alsaského 1664 za 10 euro byla cenovým hitem, ale takový výhled na Marseille odnikud jinde není a stojí za to.
Bar je otevřen od 18 hodin, přístupný výtahem, a nejen pro hosty hotelu. Takže procházka na Pharo, kouknout na ostrov If a cestou zpátky na třetinku nebo kafe do baru Dantès v 7. patře hotelu Sofitel.
-2
Re: Côte d'Azur
Tak pokračuji.
Kašel jsem zapudil zázračnými kapkami, rýmu tlumím sprejem a cucacími tabletkami "krk a nos". A jinak?
Vzpomněl jsem si na tátu, ten když byl v mém věku říkal: "Kdyby mě ráno po probuzení nic nebolelo, bál bych se, že už jsem mrtvý". Projel jsem starým přístavem s rybím trhem, a pak podél moře na západ. Mám před předměstími Marseille respekt, nebo lépe, bojím se tam, ale tímto směrem se žádné předměstí nekoná, je tam jen přístav, který jsem díky vysoké nábřežní zdi neviděl. Prostě tak nějak "po anglicku" jsem se z Marseille vytratil.
A pak do kopce nádhernou soutěskou uprostřed bílých skal, a podobně i dolů, pak pár kilometrů po prázdné státovce a jsem tu: Říkají si "Provensálské Benátky", ale je to dost nadnesené přirovnání.
Možná, kdyby se ty fotky správně vyskládaly, sestříhaly a podložily nějakou tou kantilénou, že by v divákovi s velmi rozvinutou představivostí, po několika sklenkách....
Ale tohle není podstatné.
Město Martigues je pěkné provensálské městečko na břehu jezera či laguny Étang de Berre. Už se tu výlohy nelesknou ani fasády nejsou pečlivě opravené jako na druhé straně od Marseille na Azurovém pobřeží a neprohání se tu šviháci v kabrioletech, a nějak mi to nechybí. Protože sezóna už definitivně končí, je tu velmi poklidno. Tedy až na dva autobusy německých turistů, kteří bydlí v mém hotelu. Musím zjistit, kdy mají snídani a přijít o půl hodiny dřív.
Tihle zajatce neberou...
https://www.relive.com/view/vevYGQNQwJ6
a tohle je Martigues
https://photos.app.goo.gl/zFaQ9HoY3gjUEqLp8
-2
Re: Côte d'Azur
Budou-li plochozemci hledat někoho, kdo jim dosvědčí, že Země je placatá, jsem k dispozici. Pochopitelně předpokládám vyplacení svědečného a cestovních náhrad.
Prokázat to lze totiž až neuvěřitelně snadno.
Stačí projet na kole pár desítek kilometrů Regionálním přírodním parkem Camargue v deltě řeky Rhôny.
Nelžu slovem, úplná a totální placka.
V této části Camargue nepěstují rýži ani neprohánějí hovězí dobytek na koních vybaveni dřevci, jak jsem viděl v naučném filmu. Občas kukuřice, tu a tam i vinice, kterou vystřídá gigantické stádo ovcí, ale popravdě, nic, na čem by oko zhýčkaného cestovatele z Čech se zalíbením spočinulo. Ale převládá takové divné zelené chroští, jehož hospodářský užitek si neumím vysvětlit natož docenit.
A uprostřed toho ničeho najednou ves – Mas-Thibert. Tu jsem si musel prohlédnout, jak tam ti lidé žijí. Obrázky jsou v tom Relive videu, které připojuji. Mají tam hospodu, radnici, kostel i fotbalové hřiště, na rynku grilovali ve stánku kuřata a opodál prodávali ovoce a zeleninu, a nechybí ani památník padlým místním jinochům ve Velké válce. Počítal jsem ta jména, bylo jich 34. Z jedné prťavé vesnice, co měla 1400 duší.
Děsivé. Padli někde na frontě vzdálené 700 km na sever.
Padli na poli cti, tady píší....
Nejsem si jist. Válka je vůl.
No, pryč s chmurami, párkrát zatočím pedálama a jsem u Goghova mostu, co jeho vůbec není. Ten, co nešťastný Vincent maloval, stával jinde a vypadal jinak. Vlastně ani tenhle tady nebyl, ale hodilo se vytvořit další atrakci.
A funguje to, Holanďané se u mostu fotí ostošest, a já, ačkoliv jsem místními podle přízvuku považován za Belgičana, s nimi držím basu.
O tom mostě jsem už jednou psal, snad to najdu a dám do komentáře.
No a pak už Arles.
Město, které považuji z celé Provence za nejprovensálštější. Upřímné, nenafintěné a nepodbízející se. Ber nebo neber.
https://www.relive.com/view/v7O9zGd7LQ6
-1
Re: Côte d'Azur
tak tady to je, i když si to fakt nezasloužíte...
pro mlčící vétšinu :-)
Pont Van Gogh – Pont Langlois
byl padací most se dvěma vahadly ve francouzském Arles, který byl předmětem několika obrazů Vincenta van Gogha z roku 1888.
Jako jeden z jedenácti padacích mostů postavených nizozemským inženýrem podél kanálu z Arles do Port-de-Bouc mohl most umělci připomenout jeho vlast.
V roce 1930 byl původní padací most nahrazen železobetonovou konstrukcí, kterou však Němci při ústupu v roce 1944 vyhodili do povětří stejně jako všechny ostatní mosty na kanálu Fos.
Tento most Vincenta van Gogha je tedy replikou z roku 1959 a nestojí ani na původním místě jako Langloiský most. Přesto je vyhledávanou turistickou atrakcí.
A tady jsou starší fotky.
Všimnéte si,, jak v současnosti vybavili most "slušivou" ohrádkou.
https://photos.app.goo.gl/65TDH5eX2ST8jsbc6
foto 20@5
-1
Re: Côte d'Azur
Ten Goghův most je mnohem hezčí. Tenhle je takovej černej a smutnej...
-1
Přečtěte si také:
Hledám: Parťáka/parťačku na cyklistiku
Hledám: ženu kolem padesátky
Hledám: Nepál
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Ze Kdyně přes Klatovy do Plzně
Letos se to povedlo, vyrážíme s Líbou už na třetí týdenní akci. Tentokrát začínáme ve Kdyni, po dvou dnech se…
Dámská Králický Sněžník
Dámská 2026Králický Sněžník a pramen Moravy Druhá desítka Dámské dávno začala, ale teprve letos jsme v plném…