NaKole.cz
Francie
Z Lyonu na jih....
Před lety, když jsem se chystal do Francie na kolo, dlouhé týdny před odjezdem jsem plánoval trasu, prohlížel mapy a kreslil si svou trasu a celou noc před odjezdem nemohl pořádně spát a v duchu kontroloval, jestli mám s sebou vše, co bych snad mohl potřebovat.
Ale i tak se stalo, že jsem v Besançonu píchnul, a protože jsem měl v plášti zaříznutý střep a při výměně duše jsem jej neprohlédl, oddělal jsem i dvě náhradní, co jsem si vezl. Tak teď vozím duše tři.
A k tomu se váže další historka, to bylo zase u města Châlons-en-Champagne. „Zadní kolo měkké, ještě že mám tři duše, dofouknu a zkusím, jestli tu dvacku dojedu, a když ne, vyměním duši, mám přece tři, žádná tragédie.“ No, tragédie by to nebyla, kdybych doma nenechal pumpičku. Takže jistě už tušíte, kolik pumpiček teď vozím s sebou. Jasně že dvě, tu elektrickou a pak ruční.
Takže za těch posledních patnáct let se počet důležitých předmětů, které s sebou vozím, zdvojnásobil, a proto v noci na dnešek, ačkoliv za chvilku odjíždím, jsem spal jako nemluvně. Cestu už si do mapy nekreslím, ze zkušenosti vím, že všechno stejně dopadne jinak, jen už mám rezervované ubytování, a považte, i občas nějakou tu večeři, protože vím, že v pátek nebo v sobotu bývají restaurace obsazené a nerad bych ve Francii baštil pizzu, kebab nebo jiné imigrované svinstvo.
Provence čeká, bude jistě zelenější a voňavější než koncem února...
Tak zítra vlakovaná do Strabourgu, pak zrána TGV a po poledni mě to snad vyloží v Lyonu.
Jedu na e-kole, jedna náhradní baterie.
Těžko do vlaku, lehko na trase.
Nejlépe hodnocené
Re: Z Lyonu na jih....
Táhneš s sebou pro jistotu tolik zdvojených či dokonce ztrojených krámů, že to už skoro neuvezeš. Kdybys to všechno vyházel a jel nalehko, tak bys mohl jet bez elektriky a s úsměvem na rtech. Stejně ti to nepomůže, poněvadž osud tě stejně přechytračí a budeš to muset řešit nějak jinak. Většina tvých publikovaných zážitků je o hledání řešení, poněvadž dublování prostředků nepomohlo. Přesto jsi to vyřešil, tak proč si nevěříš a taháš s sebou nesmysly?
Jinak přeji šťastnou cestu, poněvadž štěstí potřebují všichni cestovatelé.
0
Re: Z Lyonu na jih....
Jinej už nebudu.
Cyklisté si vozí lepení a pumpičku.
Opatrní cyklisté si vozí i náhradní duši.
Já si vezu 3x duši, 2x lepení :-)
Mám plán B.
Fakt jsem chtěl jet bez motoru, ale kolo je u Štěrby v servisu, a nestíhají. Etapy mám naplánované pod 100, v klidu. Tak vezu jen jednu náhradní baterii a pochopitelně nabíječku. Asi 5 kilo navíc. Ale nevezu notebook, stihnul jsem vúřady satisfakovat a Anglány jsem přesvědčil, že vyfakturuji o týden drív, tak mínus kilo a kousek. Taky jsem osekakal šatník, proti únoru, nevezu teplé věci. Fakt je to lehké.
Asi bych to dal i s jednou baterií, jenže nevím, jak moc degradovala, určitě nedá to co před 5lety. Mám na t.om 19 tisíc a nevedu si evidenci, baterie vexluju jak to vyjde.
Na Tour by to normálně dávalo tak 80-100 dojezd,když netáhnu vozejk, ale jestli má kapacitu nějakých 80, mohl bych se trápit.
Tak 2,60 kg uvezu. Jiní kolegové vozí žrádlo nebo nádrže s vodou, to se vyrovná.
Dneska závěsím na hák, z Norimberka do Karlsruhe, z kobečné na konečnou, to půjde. Pak 25 do Lauterbourgu na kole, a zase s konečné na konečnou do Strasbourgu.
Zítra ro bude blbý, vystupuji z TGV v Lyonu, a vlak dál pokračuje, v uličce bývá tlačenice, úzjý dveře a schody, no musím si poradit.
Další cesta bude bez motoru, už mám koupený jízdenky.
Jo, rvalo mě to játra, ale vezu jen 2 duše :-)
Pumpičky mám ale dvě, tu elektrickou, váží 80 gramů a pak tu pidi ruční. Ta nemá manometr, je záloha, kdyby technika selhala :-)
-4
Re: Z Lyonu na jih....
Na cesty ber s sebou jen dobrou mechanickou pumpičku s hadičkou. Ucpi jí proti prachu, to jí ničí těsnění. Pak ti bude spolehlivě a dobře fungovat za všech okolností. V elektrické nikdy neznáš stav baterii a tak s sebou pro sichr vozíš ještě tu ruční.
Jedna náhradní duše stačí. Druhý defekt není na silnici pravděpodobný a kdyby tak budeš lepit. V Evropě náhradní duši koupíš všude v okruhu max.30km. Pro to v nouzi dojedeš stopem, nebo autobusem.
To dublování tě nespasí. Osud si najde jinou příležitost a plán B ti nepomůže.
0
Re: Z Lyonu na jih....
Ne, stav baterie znám, problém je, že nabitá zvládá nafouknout jedno kolo, když je prázdné.
Je to rychlé, pohodlné. Zkus to.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
No, není to docela přesné.
Projedeš střepy a odděláš duše v obou kolech naráz. Reálný scénář.
No, já si to tedy udělal sám, protože jsem měl střep v tom plášti. A duše 23 mm se blbě lepí a vůbec není pravda, že jí koupíš na každém rohu.
Taky ty silniční pláště byly tenčí a defekt pravděpodobnější.
Na fom gravelu není tak zle a duše koupíš v supermarketu. 30 km? Ve Francii fakt ne.
Další věc, jsi sám.
Kolo musíš nechat před obchoďákem a riskuješ, že ti jej někdo odstrojí nebo rovnou čmajzne.
Bydlíš v centru, obchoďáky jsou na okrajích města, klidně 5-6 km daleko.
Kdepak. Pokud to jde, je dobré mít věci, co se mohou pokazit, s sebou a nespoléhat na to, že to někde koupíš.
Tři duše u gravelu jsou už přezabezpečení, u silničky nikoliv.
-4
Re: Z Lyonu na jih....
Nevím, jestli se to stává i ostatním, ale mně se to občas přihodí. A dneska, jako na potvoru, hned dvakrát. To už není normální, že jo.
Ráno si vstanu v 6, vlak jede v 9:41 a hotel je hned vedle nádraží. Broukám si „ještě mám fůru času“, sprcha, snídaně, pohybuji se zvolna a důstojně, jak přísluší mému věku. Pak kouknu na hodinky, a ono 9:15 a já pořád v županu popíjím na pokoji kávu. A poplach, za pět minut už stepuji před výtahem právě v tom okamžiku, když hotel opouští plný autobus španělských turistů ubytovaných o patro výš. Ne, s tím kolem se fakt nevmáčknu, potřebuji tu kabinku zdviže pro sebe. Napošesté to vyšlo.
Recepcí jen proletím a pět minut před odjezdem vlaku věším bicykl na hák.
Do Karlsruhe přijíždíme s mírným zpožděním po jedné, vlak z 27 km vzdáleného Lauterbourgu jede v půl čtvrté. „Ještě mám fůru času.“ Nepoženu se nalačno, slečna z nádražního stánku mi rozpekla nějakou sýrovou placku v mikrovlnce – na to, že je to nádražní bufet, dost dobrou.
Čas naskočit do sedla, ještě nastavit v mobilu navigaci, a jedu.
Jak jako příjezd v 15:25??? A to v tom mám přívoz přes Rýn, na který, když budu mít smůlu, můžu 20 minut čekat.
Já tam na tom nádraží probendil čtyřicet minut.
A teď se můžu strhnout. Přípomoc nestíhá, motorek vypíná při pětadvacítce a já valím 28. Čas příjezdu se přetáčí na 15:10, jo, je tu reálná naděje, že ten vlak stihnu, i s přívozem, kdybych musel čekat. Neuvěřitelné štěstí, naloďuji se těsně před vyplutím. A pak se znovu opírám do pedálů, protože mi nedošlo, že už se hnát nemusím.
Lauterbourg je nejvýchodnější město Francie, ale dnes vám z něj ukážu jen nádraží. Konečná, dál už to nejede.
Musím si to hlídat, až příště budu mít pocit, že mám fůru času, půjde zcela jistě do tuhého.
-4
Re: Z Lyonu na jih....
Ranní ptáče dál doskáče.
Tak se to říká, že jo, a protože nic nedělám raději, než skáči - kdo neskáče, není Čech - měním se každého rána v opelichaného opeřence skoro na minutu přesně v šest hodin, aniž bych si snad richtoval budík.
Ovšem zase taková kavka nejsem, abych vstával v půl páté, jako jsem musel dnes.
Dospíš se ve vlaku, utěšoval jsem se.
Nevím, proč jsem stále naivní jako děcko, když mi zkušenost říká, že všechno vždycky dopadne jinak.
Na peroně ještě jeden chlápek s kolem.
„Kde vy vystupujete, prosím?“
Je potřeba se domluvit, čí kolo bude vespodu.
„Já v Nîmes,“ zahuhlal.
„Dobře tedy, nastupujete první.“
„To jako proč?“
Vysvětlím mu, jak to chodí.
„D'accord...“ hlaholí, ale jeho francouzština se mi nezdá.
„Asi Belgičan,“ pomyslím si, ale on, že je Němec.
A tak sedíme v kupé a on má zjevně radost, že může konverzovat francouzsky, žvaní a vyptává se.
Když jsme probrali, odkud a kam, začal být zvědavý, jak to bylo s rozdělením Československa a jestli jsem byl pro, nebo proti. Vysvětlil jsem mu, že já jsem Čechoslovák a že jsem byl proti, ale že to bylo vlastně jediné možné řešení, jak zůstat se Slováky přáteli.
Nějak ten pro nás běžný postoj: „mám vlastní názor, ale hluboce s ním nesouhlasím“ nedokázal zkousnout, tak se mě zeptal, jestli jsem komunista.
A to jsem zase nedokázal překousnout já.
Co si to ten člověk dovoluje?
Tak jsem odpověděl otázkou:
„A vy jste nacista?“
A konečně klid, jenže to už jsem měl do vystupování v Lyonu hodinku, a to nestálo za to usínat.
A pak už Lyon, vztyčit národní vlajku a hurá na jih.
Teplo, polojasno, trochu větrno a řeka Rhôna.
Bylo to kousek, necelých 50 kilometrů, a jsem v hotelu ve Vienne. Z okna koukám na Musée Gallo-Romain, času dost, třeba tam budou mít nějaké staré sklo.
Měli, ale malinko.
A pak do toho města Vienne, které založili staří Římané, vyfotím to a pak vám napíšu, co jsem se na Googlu dočetl, abych byl za světoběžníka a vzdělance.
Takový byl plán.
Už jsem to naznačil, vždycky to dopadne jinak.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Před barem „U radnice“ cedule s nabídkou točených piv.
Promnu si znova oči, ale fakt tam mají napsáno: „Pilsner“. Podrobuji výčepního výslechu:
„Četl jsem, že máte točenou plzeň!“
„Ano, máme!“
„Fakt plzeň? To není možné...“
„Ale ano, máme!“
„Tu naši? Českou?“
„Ne, naši, my si ji sami vaříme.“
„Chcete ochutnat?“
„Ne, je brzo, možná později...“
A tak courám kolem antiky i gotiky a místo na věci vznešené a krásné myslím jen na tu plzeň.
Jasně, že jsem se vrátil a teď ji tu koštuji.
Jaká že je?
Řeknu to takhle.
Nauč Francouze vyslovovat Ř.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
https://photos.app.goo.gl/QXKimSTYZDG7VSUi6
jeste fotky, tak jak jsem to namačkal
-3
Re: Z Lyonu na jih....
a relive video
https://www.relive.com/view/v4OGr7gDk5v
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Où le songe devient la réalité
Joseph Ferdinand Cheval
Jsou místa, kam se musím vracet.
Ne že jen chci, já tam prostě čas od času jet potřebuji, aby všechno, co dělám, dávalo smysl.
Jedním z nich je městečko v departementu Drôme, asi 70 km jižně od Lyonu. Žije v něm asi 2000 duší, tedy zhruba o tisícovku méně než v naší vesničce střediskové, ale i kdyby v návštěvnickém centru našeho pivovaru čepovali Kozla zdarma, takové množství lidí k nám nepřilákají.
Hauterives proslavil jeden malý človíček, tak malý, že ho ani na vojnu nevzali.
Byl to pošťák Cheval.
Jeho životní příběh jsem se pokoušel převyprávět a dám odkaz do komentáře.
Přemýšlel jsem, co mě sem táhne, proč místo toho, abych se pohodlně vezl podél Rhôny, si rád udělám zajížďku do místních vršků. Fascinuje mě ten objekt, nebo je v tom něco jiného?
Až dneska jsem to pochopil.
Je to hlavní motto webové stránky Ideálního paláce a napsal jej pošťák Cheval sám:
"Kde se sen stává skutečností".
To je ono. Ten chlap makal 33 let, nepřetržitě, aby si postavil svůj sen. Dokázal, že slogan „nic není nemožné“ je pravdivý.
Jenže dá to fušku.
Splnit si sen nikdy není zadarmo.
Díky, pane Ferdinande Chevale, že mi to připomínáte.
Dneska jsem běhal kolem toho Ideálního paláce kolem dokola s lepším foťákem a hledal Chevalovo poselství v drobných detailech. Kolik bizarních stvoření tam poschovával. Nebyl jen dříč.
Ukáži vám to, až to z foťáku přehraji.
Zatím jen pár potvor.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
https://youtu.be/-O8uGjn-qPw?is=YwLdOzjg14VQjWe8
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Relive, neslo vcera nahrát
https://www.relive.com/view/vdORzkKZzKO
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Ležela tam v polici u recepce mezi ostatními reklamními letáky. Mapka. Co je k vidění v okolí Paláce snů.
Měl jsem to hned, byla to trojka.
Most v Andance. Zajedu si kvůli němu asi patnáct kilometrů, ale vynechat ho nemůžu.
Píší: nejstarší visutý most ve Francii dosud v provozu.
Ne, že bych se hnal jako pomatený za svým cílem a nevšímal si okolí, naopak, cesta údolím říčky Galaure mi připadala taková známá a blízká, jako u nás u Sázavy, splav, po kterém klokotá voda, těšil jsem se z toho, že jsem ve Francii a vlastně jako doma.
Ale ne, u nás fasády domů neobkládáme oblázky a věže kostelíků jsou uměřeně skromné a pokorné, a ne vyzývavě pyšné jako tady. Je to tu hezké, ale...
A pak se údolí mění v kaňon a já nemám kde zastavit, abych vám to vyfotil, protože už takhle dost překážím s tím bicyklem na úzké silnici. Tak mi prostě musíte věřit, že ten asi tři kilometry dlouhý kaňon byl úžasný.
ViaRhôna je naopak cyklotrasa, kde našinec automobilisty neprudí a ani oni jeho.
A už ho vidím, ten most.
"Tebe já znám!" říkám si a jistě jsem přes něj už párkrát jel, ale to jsem ještě netušil, jaký je to VIP fešák.
Z roku 1837 a pořád slouží. Tedy jen kyvadlově a nesmí na něj těžké náklaďáky, ale po rekonstrukci v roce 2023 je stále užitečný. 186,6 metru dlouhý a 4,5 metru široký most už měl být nahrazen novějším. Plány byly, nejsou zdroje, a tak plány odložili na neurčito a snad poprvé v životě se raduji, že někdo na něco neměl dost peněz.
Po druhém břehu zpátky a v městečku Tournon nacházím lávku pro pěší, u které je cedule, že je to také nejstarší visutý most ve Francii, který navrhnul Marc Seguin.
"To mi tedy pověz," mudruji nahlas, až kolemjdoucí pán odpověděl: "Pardon, nerozumím, co jste říkal."
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Ten pán mi to stejně nepoví, snad Google večer.
No nic, jedu na jih podél ohromné řeky Rhôny, klid, ticho, sám. A hele, tady si udělala parta mladých lidí mejdan, vidím láhve s vínem, cítím grilovačku, a když vidím já je, vidí i oni mě, poznávají vlajku a křičí: "Čekyyy!"
Zvedám paži na pozdrav a pak mi to došlo.
Já, národní vlajka, vztyčená paže!
To může být malér.
Ne, nebude, byla to levá, pravou jsem držel řídítka.
To se mi ulevilo.
Tak jak to bylo s těmi mosty?
Oba, ten v Tournonu stejně jako v Andance, navrhnul pan Marc Seguin. Použil místo dříve běžných řetězů, poprvé na světě, pletená ocelová lana. Most v Tournonu byl z roku 1825, ale byl příliš nízko nad vodou a proplouvající parníky měly problém, i když sklopily komín, tak ten most v roce 1827 předělali, tedy dali dál po proudu a výše. Když v šedesátých letech byl v Tournonu zprovozněn nový visutý most, z tohohle veterána udělali lávku pro pěší. Takže pravdivá jsou obě tvrzení.
Ten v Andance je nejstarší most dosud v provozu pro motorová vozidla, jeho brácha v Tournonu je už jen lávka.
Ale je to fuk, oba jsou z roku 1827 a navrhnul je Marc Seguin a oba nesou jeho jméno.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
ještě další fotky jsou v tom videu
https://www.relive.com/view/vr63W1Mnp86
jasně, že jsem se musel stavit u hrobky pana Fedinanda Chevala. A ještě jsem si připomenul jednu věc. Třešně. Takové ty načervenalé, ještě nezralé a ne moc sladké, ale jedlé.
"nejez to, je to nezralý, bude tě bolet břicho!"
zastav kluka na třešni....
60 let, jako včera
-3
Re: Z Lyonu na jih....
„Mohla byste mi doporučit nějakou restauraci na večeři, prosím?“
„No, jsme trošku limitováni, pane, je neděle, ale něco vymyslíme, nebojte,“ odpověděla žoviálně recepční.
A opravdu. V celé sladké Francii asi nenajdete tak truchlivě beznadějný okamžik, jako je nedělní podvečer na malém městě. Ulice, které ještě před pár hodinami klokotaly nočním životem, jsou až na pár tragédů, co doma nikde nemají, docela opuštěné. Jen tu a tam se mihne nějaký poslíček s pizzou, a pak ti pejskaři.
A ejhle, pár. Dáma vede na provázku nějakou chlupatou kouli a pán vedle ní vysílá očima bolestivé signály: „Pomoc, pomozte mi někdo.“
„Já vím, milý pane, že nápad pořídit si pejska nebyl z vaší hlavy, ale pochlapit jste se měl dřív, a ne tu teď kňourat jako děcko.“
signalizuji mu zase já přes obroučky svých brýlí.
Tak se jen pozdravíme, a já, jak mě to tu naučili, popřeji i hezký večer a ten chlápek vedle ní se zatvářil, jako bych ho kopnul do břicha, ne-li ještě níž.
Kde jsou ti lidé? Všude zabedněné okenice, jako kdyby někam všichni odejeli. Nebo za nimi vyspávají?
To nevyřeším, ale je to tak.
Nedělní večer.
Ale o tom jsem nechtěl psát, to jsem se jen šel projít před večeří, kterou mi ta milá recepční nakonec našla a zarezervovala.
Ráno jsem vyjel známou trasou po pravém břehu Rhôny, tou, na které jsem vloni v říjnu došel k mému smíření se s podzimem. No, ono není zase tak těžké vzít něco na milost, když stejně jinou šanci nemáš. Jakkoliv jsou barvy podzimu podmanivé, svěží jarní zeleň je mi přece jenom milejší. Tedy až na to, že přes ni nevidím další skvělý most, kterým vás už unavovat nebudu. A pak to stáčím na východ údolím řeky Drôme k nejvyššímu donjonu ve Francii (o prvenství se dělí se stejně vysokým hradem ve Vincennes). Tu 52 metrů vysokou věž v kraji nelze přehlédnout. Ale dneska tam nejedu na prohlídku hradu, už jsem tam byl a něco k tomu napsal; jestli to najdu, připojím odkaz.
-3
Re: Z Lyonu na jih....
Ale když vám napíšu, proč si dělám třicetikilometrovou zajížďku, zjistíte, že jste se nepletli, když jste si říkali: „Ten Pařík je asi magor!“
No jasně, jedu si tam pro tu magnetku.
Ale býti pomatencem se občas vyplácí. Kdybych tamtudy nejel, nevracel bych se do toho ospalého města Montélimar právě přes městečko Sauzet, a to by bylo škoda minout. Jeho středověké Cité není turistickým panoptikem, ale je to autentické městečko.
Nemám dnes dost času ani sil vám Cité Sauzet představit, ale jistě to udělám v připravované knížce.
A pak už skoro pořád jen z kopce, do právě teď hrozně nudného města nugátu, Montélimaru.
Ne, nejsem rozladěný proto, že jsem nenašel hospodu, kde čepují Guinness, vážně ne. Našel jsem ji. A otevřenou.
Jak to ten pošťák Cheval vytesal:
S chrabrým srdcem... :-)
-2
Re: Z Lyonu na jih....
relive
https://www.relive.com/view/v1vjZy4YnJv
-2
Re: Z Lyonu na jih....
Dnes samé dobré zprávy.
Tak především, přestal foukat ten protivný vítr, co mi bral nervy a energii baterii elektrokola. Také jsem zjistil, že ani jednu věc jsem s sebou nevozil zbytečně – pláštěnku, nepromokavé návleky na boty i slušivou krytku na přilbu; použil jsem teplejší bundu a takové ty věci, co si navlékám, aby mi nenastydla artrotická kolena. Také jsem zjistil, že všechna ta elektrická zařízení, jako třeba navigace, radar nebo telefon, co deklarují, že jsou vodovzdorná, skutečně taková jsou a osvědčilo se i indukční nabíjení v držáku mobilu.
Za lijáku telefon odpojí ten konektor USB-C, ale indukční dobíjení stále funguje. Geniální věc, nemusím se bát, že mokrý mobil nedobiju.
"Jen si je vezmi," říkala Soňa, když jsem chtěl z batožiny vyřadit jednoduché, lehké sandálky.
"Promokneš, v botách čvachta, v čem půjdeš pak na večeři?" A měla recht.
Stávám se mistrem cyklocestování, ani o jedny fusekle víc, ale také méně. Všechno, bezezbytku, účelně vybráno a použito.
Prostě den, samá pozitiva.
Jen kdyby furt a nepřetržitě nepršelo.
Poupravil jsem cestovní plán, protože pršet má i zítra dopoledne, tedy drápat se na Mont Ventoux by mělo smysl, jen pokud bych chtěl být za hrdinu, a z té pozice mě diskvalifikoval ten elektromotorek.
Skončil jsem tedy v Orange.
V sandálech, nad kusem steaku.
Pivo nemají, jen Heineken.
To je snad jediná vada na tom dnešním úžasném dni.
-2
Re: Z Lyonu na jih....
A relive
https://www.relive.com/view/v1vjZyRoBYv
-2
Re: Z Lyonu na jih....
Nebyl by neoprenový potápěčský oblek nakonec lehčí a obratnější? :D
-2
Re: Z Lyonu na jih....
:-)
prošlo to, ale byla to slušná průtrž, na tomto úseku jsem to prožil potřetí, já to najdu doma.
Člověče rychle spousta vody, úseky silnic nebo stezek jak jsou v dolíku zaplavené, 5-15 cm hluboké louže. Suchou botou z toho nevyvázneš.
Dosišil jsem až ráno.
0
Re: Z Lyonu na jih....
Já nevím, kde se to v člověku bere, ten
neklid, co ho tahá z místa na místo, co
ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojenej
jako většina ostatních, aby se usadil, aby
dělal jen to, co se má, a říkal, co se od
něj čeká.
Jasně, Walda a Sbohem lásko.
Možná jste nevěděli, že to byla původně francouzská písnička. No, já taky ne, než ji dneska u snídaně hráli v rádiu. Tak jsem si ji našel, a fakt jo, tady je:
https://youtu.be/1_gq_7OTVng?is=W2K64ULkrF78eMFD
A tak mě Waldemar provázel z reproduktoru, co se mi klimbá na řídítkách, celou dnešní krátkou cestu. Déšť v 10:11 jak když utne a v půl dvanácté jsem už vyjížděl do prosluněného dne. Cesta z Orange do Carpentras vede po zrušené železniční trati, asfalt nepotrhaný kořeny stromů, protože je položený na železniční svršek; koukneš doprava, vidíš krásnou Provence, pohlédneš doleva a ten požehnaný kraj lemuje pohoří, a tam, v té mlze a vysoko, je Mont Ventoux, to kultovní místo všech cyklistů.
Tak příště.
Carpentras také stojí za vidění a že jsem si ho s foťákem prošmejdil, ale to až příště a jinde.
Všude dobře, ale někde je přeci jenom malinko lépe.
A mezi ta místa Provence patří.
fotky v Relive
https://www.relive.com/view/vZqNKQr9mGv
0
Přečtěte si také:
Hledám: Ebajker-ka Praha nebo jih - Tábor, Vlašim, Pacov..
Hledám: Brno a okoli
Hledám: 8.-10.5.
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Cyklodovolená 2025 – kratičký okruh Balkánem – 4. část
Z Bosny do Srbska a návrat domů 7. denNe že bych si na to zvykla, ale nejednou se stalo, že v průběhu naší…
Cyklodovolená 2025 – kratičký okruh Balkánem – 3. část
Černá Hora - Durmitor 5. denJadranka ráno smaží palačinky, mažeme si je nutelou a domácí marmeládou, padají…