Zájemce se svým přihlášením zavazuje, že je ochoten zúčastnit se
bezúplatně celorepublikové cyklistické štafety a to za podmínek dále
specifikovaných.
Úkolem účastníka je převézt NaKolík (pouzdro max. o velikosti
bidonu) z místa A do místa B podle dohody s ostatními účastníky
v rámci daného kraje a v daném časovém limitu, a to předem oznámenou a
organizátory schválenou trasou (drobné odchylky trasy jsou povoleny).
Účastník plně odpovídá za jemu svěřený NaKolík od převzetí do
předání. NaKolík je povinen udržovat v suchu a čistotě a zacházet
s ním důstojně.
NaKolík se může během štafety převážet POUZE na kole, resp. jinými
dopravními prostředky výhradně poháněnými silou lidských nohou (např.
koloběžkou, lehokolem, tříkolkou, vodním šlapadlem, šlapací drezínou
apod.), případně s pomocí kola poháněného rukama (handbike).
Účastníci v rámci kraje jsou povinni převézt NaKolík v daném
časovém limitu určeném pro jejich etapu. Na povětrnostní vlivy se nebere
zřetel.
Účastník je povinen zapsat na www.nakole.cz/blogy
informace o své trase: místo a datum převzetí a odevzdání NaKolíku,
alespoň stručný popis trasy a fotografie z etapy. Dalším záznamům se
meze nekladou.
Účastník se může přihlásit a zúčastnit i více etap.
Pokud NaKolík převáží více osob, je vždy určena kontaktní osoba,
která zodpovídá za řádné převzetí a předání NaKolíku.
Všichni zúčastnění berou na vědomí, že se štafety účastní na
vlastní nebezpečí a ve vlastním zájmu budou dodržovat pravidla
silničního provozu. Organizátor neodpovídá za jakékoli škody na zdraví
či majetku, bez ohledu na příčinu jejich vzniku.
Veškeré finanční i jiné náklady vzniklé v průběhu etapy si
každý účastník hradí sám.
Účastníci souhlasí s tím, aby pro účely štafety byly použity
jejich osobní údaje, a to zejména za účelem poskytnutí kontaktu
účastníkům etapy v rámci daného kraje tak, aby byla možná koordinace
předávání mezi účastníky.
Přiznám se, že už jsem se do civilizace docela těšila. Zase na chvíli mít takový ten režim, zajít si dopoledne někde na kávu. V poledne si dát oběd. A odpoledne třeba zastavit na pivko nebo si koupit v obchůdku nanuk. Zkrátka nemuset řešit, kolik zásob nakoupit, kde bude další obchod, jestli bude…
Celý zbytek dovolené se již nenesl v žádném dramatickém duchu. Žádné další defekty ani nic jiného. Až na jeden incident, který se přihodil na úpatí Julských Alp, kam jsme se při našem kolečku opětovně vrátili, bych mohla cestu až do konce popsat v několika větách, vlastně jen sepsat seznam…
Na cestu jsme se vydali 1. července 2024 autem. Já to tak mám nejradši, protože nejsem limitovaná žádným pevně daným časem. V případě vlaku mívám už tak silný předodjezdový stres ještě silnější. Před odjezdem někam autem jdu klidně spát, protože vlastně o nic nejde, no a co, že vyjedeme o hodinu…
Slovinsko pro nás bylo vždycky opomíjenou zemí, sloužilo vlastně jen jako tranzit na (pro nás) mnohem zajímavější a divočejší - zkrátka ten pravý - Balkán. Slovinsko byla civilizace už před dvaceti lety, tedy nuda, nejvíc západ ze všech zemí bývalé Jugošky, první v EU, první přijali euro... Přejeli…
Tohle se lišilo od všeho, co jsem kdy na kole podnikl. Vydal jsem se do Střední Asie, do Kyrgyzstánu, abych se postavil na start jednoho z nejtěžších cyklistických závodů na světě – Silk Road Mountain Race. Dohromady 1900 kilometrů v horách tak vysokých, že se mi zastavoval dech. Když se mi poprvé…