reklama

Dolů k horám, vzhůru mezi kopce - střípky z expedice El Gafla

Poslední ze série vyprávění o rodině, která se čtyřmi dětmi, dvěma tandemovými koly a přívěsným vozíkem cestovala z Čech až do Maroka a zpět.

Cvrkot na vsi
Cvrkot na vsi
Foto: Aleš Podivínský

Seznámení s Maročany, jejich kulturou i obyčeji proběhlo bez větších obtíží. Začínáme si zvykat na hrubší jádro obyvatel malinkých vesniček i na drsnost krajiny. V Caiatu i přilehlém okolí už každý ví, že se těšíme přízni samotného „náčelníka“, takže nás všichni zdraví a děti zvědavě okukují. Na návštěvách ochhutnáváme voňavý chléb, domácí máslo, olivy i kozí kefír s obilným šrotem. Domlouváme se rukama nohama. Někdy si rozumíme, někdy zase ne. Spíš ne. Ale je legrace, a tak vám v té přátelské atmosféře ani nevadí, že po vás místní rozpustilé děti, (asi z lásky), vrhají kde čím, pokoušejí se se smíchem zopakovat některá česká slova a na závěr vám hlavu ozdobí hromadou housenek.

Po pár dnech sladkého nicnedělání nás ale opět přepadá toulavá. Narychlo domlouváme s Abdulem bezpečné uložení našich kol a části bagáže ve sklepě rozestavěné restaurace, balíme batohy a vydáváme se dál na jih. Pro další postup vybíráme nový dopravní prostředek. Chceme se více přiblížit místním lidem a také už nám nezbývá tolik času, a proto ve žhnoucím poledním slunci najednou stojíme na křižovatce na hlavní silnici a s napětím vyhlížíme první dálkový autobus. Ten na sebe nenechá dlouho čekat, takže za chvilku jsme už pohodlně usazeni v zadní části vozu a vyrážíme vstříc novým dobrodružstvím. Během pár set kilometrů ochutnáváme něco z koloritu zdejšího cestování. Smlouváme o cenách, přes den se smažíme ve vlastní šťávě, v noci nám drkotají zuby. Z okének sledujeme drsnou nehostinnou krajinu a blahořečíme si, že jsme se do toho nepustili na kole. Nekončící silnice, táhnoucí se od obzoru k obzoru, střižené rovně jako podle pravítka a nikde kolem ani živáčka, kromě několika málo velbloudů a pár stanů vzdálených od hlavní silnice tak, že je spíše tušíte. I pro dospělého by to byl tvrdý oříšek, natož dát si to s dětmi. Na čtyřech kolech to ale ubíhá mnohem rychleji a brzy už vidíme přibližující se vrcholky Atlasu.

Vystupujeme v malém městečku Tineghir, odkud se vydáváme po svých do soutěsky Todra ostře zaříznuté do rudých vápencových skal. Prostupujeme úchvatnou palmerií s hustou sítí závlahových kanálů a malých políček. Trháme si datle, osvěžujeme se u studny, zdravíme se s prvními Berbery a přemítáme o životě místních lidí. Většina z nich je tu živa z čilého turistického ruchu a využívá každé příležitosti k rozmnožení svých hmotných statků. Úplně nahoře v horách, ve výšce kolem 2.000 m n. m., můžete však i dnes narazit na lidi oproštěné od výdobytků naší moderní civilizace, kteří tu ještě žijí postaru. Poznáte je snadno. Jsou velice plaší. Úplný opak podnikavců, kteří se už z města snaží na nás zavěsit a dovést nás k zaručeně nejlepšímu a nejlevnějšímu hotelu. Jenže my máme stan. A u toho také zůstáváme. Po několika kilometrech náročného postupu rozbíjíme svůj tábor mezi skalními bloky nad průzračnou říčkou u silnice. Toto místo se pro nás stává útočištěm na několik příštích dnů. Lezeme po skalách v hřejivém slunci, tady v té výšce jsou jeho paprsky ještě příjemné, chodíme na procházky, užíváme si písečnou smršť i nový sníh.

Kola odpočívají daleko na severu a ještě chvíli potrvá, než je opět osedláme. Po nějaké době totiž popojíždíme ještě kus dál na jih na to obrovské pískoviště. Děti jsou v sedmém nebi a i nám se líbí posedávat v podvečer na krásně vyhřátém jemném písku a sledovat hru barev v zapadajícím slunci. Jen velmi těžko si připouštíme, že také náš dlouhý výlet se pomalu blíží ke konci. Že v Maroku máme před sebou už jen poskrovnu slunce západů.

Zas ometáme prach z našich rozměrných bicyklů, nakládáme brašny i vozíky a ujíždíme k Tangeru, odkud nás loď odváží až do Barcelony. A to už se téměř cítíme být zpátky doma, takže ujíždíme co to dá, (také díky nepříznivému počasí), a ani se nenadějem a za necelé dva měsíce jsme zase zpátky. Když poprvé uvidíme vrcholky Českého středohoří, skoro se až tají dech.

Reportáže z expedice El Gafla:

Expedice El Gafla – to jsou rodiče Katka a Aleš a čtyři kluci ve věku od dvou do jedenácti let. A také dva tandemy a dva přívěsné vozíky. Prostě karavana – arabsky El Gafla.

Fotky a aktuální zprávy z cesty:

www.livepla.net/ces­ty_maroko.php

Fotogalerie

Cvrkot na vsi Nekonečné hamády Palmerií k horám Berber Kuba Domy na úpatí Atlasu
Katka Minková, 30.09.2009
Do vaší knihovny

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč
Blogy

Pocta Christianu Battagliovi

 ()
Šumava Na prodloužený šumavský víkend s manželkou a s našimi kamarády Jitkou a Láďou jsem se těšil. Ale už dopředu jsem věděl, že toho moc nenajezdíme. Holky si budou po cestě povídat a Láďa má špatný kyčelní kloub. A protože na mě bylo, jako vždy, vymyslet trasy, začal jsem přemýšlet, co s tím,…
Stanley58 | 15.01.2019

Letní výhní krajinou červeného draka (2018)

 ()
Že prý v Británii pořád prší?!? Zataženo, mlha, vichr, zima, permanentní lijavec? Teplo a slunko možná tak 3 dny v roce? Láry fáry, kam na to ty lidi chodí. Pestré, zdravé, celoročně příjemné klima tu je, ne jako na kontinentu, kde letos ta pouštní výheň začala už v dubnu a pod kotly se topilo fest…
cyklo-poustevnik | 08.01.2019

Úhlava hlava nehlava

 ()
Horké suché léto přímo vybízí, aby člověk trávil veškerý volný čas u vody. Jako ideální outdoorová aktivita se pak jeví například sjet si nějakou řeku - pokud tedy ve vyprahlých korytech ještě vůbec nějaká voda teče. Když ano, normální lidé je pak sjíždí na lodích. Potíž je ale v tom, že já nejsem…
JohnyB | 28.12.2018

Cyklovýlet na kanárský ostrov Lanzarote 7.-14. prosince 2018

 ()
Začíná se stávat tradicí, že s partou bikerů B-teamu Řevnice vyrážím před vánocemi na Kanárské ostrovy si prodloužit cyklosezónu. Letošní cíl byl shodný jako v loni - ostrov Lanzarote. Rozdíl byl v tom, že letošní ostrov byl jako mávnutím proutku zelený na rozdíl od loňského vyprahlého…
Ladama | 27.12.2018

Cyklovýlet Moravské Toskánsko 14.-17. září 2018

 ()
Každoroční návštěva Moravy je obohacující o něco nového. Letošní cyklovýlet byl do oblasti „Moravské Toskánsko". Zajímavé označení je pro populární označení pro oblast u Kyjova v Jihomoravském kraji, která svými terénními vlnami připomíná krajinu italského Toskánska. Oblíbená je u fotografů,…
Ladama | 27.12.2018

O čem se mluví:

NEcyklo Co Vás vytočilo 124 včera v 22:34
Komentáře k blogu Pocta Christianu Battagliovi včera v 21:52
Lehokola PodRide včera v 21:25
NEcyklo Pobavilo, potěšilo 144 včera v 20:39
Je to tu mrtvý? včera v 20:35
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

221 cyklistů (3 přihlášení)

Pocta Christianu Battagliovi

Šumava Na prodloužený šumavský víkend s manželkou a s našimi kamarády Jitkou a Láďou jsem se těšil. Ale už…
Stanley58 | 15.01.2019

Letní výhní krajinou červeného draka (2018)

Že prý v Británii pořád prší?!? Zataženo, mlha, vichr, zima, permanentní lijavec? Teplo a slunko možná tak 3…
cyklo-poustevnik | 08.01.2019

Úhlava hlava nehlava

Horké suché léto přímo vybízí, aby člověk trávil veškerý volný čas u vody. Jako ideální outdoorová aktivita…
JohnyB | 28.12.2018