reklama

Průvodcem mezi vinařskými sklípky

Dělat průvodce dvěma Finům, kteří chtějí poznat na kolech naši zemi, to jsem si ještě dokázal představit. Když jsem se ale dověděl, že jejich nejdelší souvislá trasa měla necelých dvacet kilometrů, začalo mě mrazit zlé tušení...

Některé valašské kopce nám daly pekelně zabrat.
Některé valašské kopce nám daly pekelně zabrat.
Foto: NaKole.cz

Fredrik a Joakim žijí na ostrovech, kterým se říká Ålandy. Od dětství umí ovládat lodě, milují saunu, pijí silnou kávu a jezdí na kole… do vzdálenosti 5 km do obchodu nebo do blízkého přístavu.
Oba dva je spojuje ještě něco jiného – vášeň pro tvrdou muziku. Prstem tedy ukázali na album skupiny Citron s názvem Radegast: „Sem se vypravíme,“ souhlasně oba přikyvovali. A proč vlastně ne na kolech? Jak sami později prohlašovali, za tohle rozhodnutí zaplatili potem, krví a slzami, ale stálo to za to.
Socha pohanského boha Radegasta stojí pod vrcholem Radhošť, ve výšce 1 105 m n.m. Na cestě jsme se museli utkat se sněhem, blátem i slunečním úpalem. Při putování Valašskem jsme neušli ani bloudění po srázu, kudy nevedla žádná cesta.

Abychom celou cestu absolvovali na kole, na to jsme neměli dostatek času. Pro cestu z Prahy na Moravu jsme proto zvolili vlak, jehož součástí je i restaurační vůz. Cesta nám tak příjemně uběhla a než jsme se nadáli, byli jsme ve Valašském Meziříčí. Tady už na nás čekal Zdeněk, který se na dva dny stal naším průvodcem po Rožnovsku.

Radegast

Po prvním zahřívacím dni, kdy jsme si podél Bečvy zajeli do Rožnova prohlédnout valašský skanzen a okusit valašskou polévku „kyselicu“, nás čekal výstup k Radegastovi. Počasí bylo ideální, tak hurá do sedel. Pro naše ålandské kamarády, kteří mají ve své domovině nejvyšší bod s nadmořskou výškou 130 m, je to pomalu jako výstup na Himaláje. Hrdost jim ale nedovolila otočit řídítka v půli kopce směrem dolů. Kola nakonec na Pustevny částečně vytlačili. Tam jsme už na ně čekali se Zdeňkem a ujistili je, že je to naprosto v pořádku, že nikam nespěcháme, a že se opravdu za svůj výkon nemusí stydět. To je trochu obměkčilo a v uvolněné atmosféře jsme pokračovali přes zbytky sněhu ještě několik set metrů k soše Radegasta.

A jsme tu. Před námi se najednou objevuje pohanský bůh slunce, války, hojnosti a úrody. V dáli jsou vidět zasněžené vrcholy Malé Fatry.
Jocke a Freddy odložili cyklistické přilby, aby se zvěčnili před třímetrovou sochou Radegasta. Ålandská národní vlajka, kterou jsem vytáhl jakoby náhodou z kapsy, vzbudila nadšení.

Cesta zpátky do Rožnova pak oproti několikahodinovému stoupání trvala jen několik desítek minut, ve kterých jsme si vychutnali nádherné výhledy do okolní krajiny a svěží jarní vítr, který nám svištěl kolem uší. Abychom si užili i místní gastronomické zážitky, zastavili jsme se ještě v restauraci Ogarův dvůr na halušky s bryndzou. Třešničkou na dortu pak byla večerní ochutnávka Zdeňkova domácího kvasnicového piva.

Není se co divit, že se nám další den z pelechu moc nechtělo. Ale co naplat, v dalších dvou dnech jsem museli překonat vzdálenost cca 200 km na Břeclavsko. Finskou část výpravy jsem ujistil, že kopce už budou za chvíli tytam a my se pomalu přesuneme do rovinatější části jižní Moravy. Zpočátku mi tahle předpověď i vycházela. Přesunuli jsme se podél Vsetínské Bečvy k jihu a kluci začali mít pocit, že valašské kopce už jsou skutečně za námi. Před Vsetínem jsem ale navrhl menší zkratku přes les. Příjemná lesní asfaltka s mírným stoupáním se pomalu změnila v traktory rozrytou brázdu, až nakonec cesta definitivně skončila. Zkusili jsme další cestu, ta se ale po čase změnila ve skalnaté koryto potoka. Tak zase zpět, dokud nepotkáme někoho místního. Okolojdoucí ogar nám sice ukázal jeden z možných směrů, ale ten den to prostě vypadalo na smůlu. Asi jsme zase někde překročili bludný kořen a znovu skončili v lesním porostu. Po téměř půlhodinovém stoupání jsme se rozhodli: „zpátky ni krok“ a postupně se pouštěli do hustšího a hustšího lesa. Kola se dala protlačit jen stěží, jak se nám polámané větve zaplétaly do drátů. Když jsme konečně z lesa venku, objevila se před námi prudká stráň. Naložená kola jsme s vypětím posledních sil vytlačili nahoru. Na úbočí jsme padli na záda, neschopní jediného slova.

Na česko-slovenské hranici

„Jo, to byl určitě poslední kopec,“ přesvědčoval jsem po další kontrole mapy. Bylo mi jasné, že tentokrát už nevypadám moc důvěryhodně. Přestože na další cestu směrem na Zlín jsme se vydali po asfaltové silnici, nakonec jsem byl rád, že moji spolujezdci neumějí ani slovo česky. Ukazatel penzion „Vyhlídka“ 2 km by jim v tuhle chvíli asi definitivně sebral motivaci.

A jsme na Slovácku. Krajina se změnila a my si s radostí vychutnali cyklostezku podél Baťova kanálu. Nevynechali jsme ani známé poutní místo Velehrad a po cyklostezce si to namířili zpět do Uherského Hradiště. Postupně jsme začali potkávat symboly vinařských stezek a jedno bylo jisté – sklípek, kde budeme dnes nocovat, není daleko. Vypátrat sklep rodiny Osičkových ve Velkých Bílovicích bylo docela jednoduché. Je to totiž nejběžnější příjmení v tomto jihomoravském městečku, a tak tu Osičkovým patřil snad každý pátý sklípek :o). Nakonec jsme ten správný vypátrali a mezinárodní degustace vín opravdu stála za to.

Poslední den nás čekala ještě menší okružní trasa po Lednicko-valtickém areálu. Ten se pyšní celou řadou překrásných staveb, které tu zanechal rod Lichtenštejnů. A pak už jen cesta na břeclavské nádraží, naložit sebe a kola do vlaku, který nás odveze zpět do Prahy.

A tak končí naše pětidenní putování Moravou, při kterém jsme našlapali téměř 400 km. Slovy našich finských přátel to byl nezapomenutelný zážitek a někdy tak za tři roky si to můžeme zopakovat :o).

Další odkazy:

Valašský skanzen – muzeum v přírodě
Baťův kanál – vodní cesta
Velehrad – poutní místo
Lednicko-valtický areál – lichtenštejnské panství

Fotogalerie

Některé valašské kopce nám daly pekelně zabrat. Startujeme - zleva: Frederik, Joakim a Václav První úsek cesty z Barrandova na pražské Hlavní nádraží jsme zvládli na jedničku. Teď nás čeká přesun vlakem do Valašského Meziříčí. Roli průvodce Valašskem si vzal na triko Zdeněk, kterého můžete NaKole.cz potkat pod přezdívkou Zden42. První zastavení bylo v rožnovském skanzenu. Další den se vydáváme do kopců. Někdy to jde trochu ztuha, ale socha Radegasta na vrcholu je pro naše finské kamarády silný magnet. A jsme nad Pustevnami. Ještě kousek a jsme u cíle. Na vrcholcích se ještě drží sníh. A jsme tu, zvěčněni u pohanského boha Radegasta. Dolů to jde o poznání lépe. Třetí den opouštíme Rožnov. Projíždíme kolem hvězdárny ve Valašském Meziříčí a míříme na jih. Ještě zdolat poslední valašské kopce, než se dostaneme do rovinatější části jižní Moravy. Cyklostezka podél Baťova kanálu je potom příjemnou relaxací. Cestou se zastavujeme ve známém poutním místě na Velehradě. Na cyklostezce z Velehradu do Uherského Hradiště. Malebné Slovácko… …a večerní degustace vín ve sklepě Dalibora Osičky z Velkých Bílovic. Mňam :o) Na závěr našeho putování po Moravě se vydáváme na okruh po lednicko-vlatickém areálu. Janohrad Apollonův chrám Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám V Břeclavi nasedáme do vlaku, který nás odveze zpět do Prahy. Uložení kola ve vlaku Eurocity je možné jen po předchozí rezervaci. A ještě foto po dojezdu na nádraží Praha-Holešovice.
Václav Vrtal, 30.04.2009
Do vaší knihovny

Cyklotoulky s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
Po cyklostezce ODRA-NISA k moři na Rujanu a Polskem zpět domů
První knižní přiblížení krásné, ale lehce opomíjené dálkové cyklostezky lemující hraniční řeky mezi Německem a Polskem. Tento cestopis…
259 Kč

Kalendář – Rájem rozhlednovým 2017

Velký nástěnný kalendář s rozhlednami ve Středních Čechách
Rozhledny Středních Čech Kalendář RÁJEM ROZHLEDNOVÝM 2017 je celobarevný, obsahuje 14 listů velikosti A3 na výšku (30×42 cm), na lesklém…
250 Kč
Blogy

Pocta Christianu Battagliovi

 ()
Šumava Na prodloužený šumavský víkend s manželkou a s našimi kamarády Jitkou a Láďou jsem se těšil. Ale už dopředu jsem věděl, že toho moc nenajezdíme. Holky si budou po cestě povídat a Láďa má špatný kyčelní kloub. A protože na mě bylo, jako vždy, vymyslet trasy, začal jsem přemýšlet, co s tím,…
Stanley58 | 15.01.2019

Letní výhní krajinou červeného draka (2018)

 ()
Že prý v Británii pořád prší?!? Zataženo, mlha, vichr, zima, permanentní lijavec? Teplo a slunko možná tak 3 dny v roce? Láry fáry, kam na to ty lidi chodí. Pestré, zdravé, celoročně příjemné klima tu je, ne jako na kontinentu, kde letos ta pouštní výheň začala už v dubnu a pod kotly se topilo fest…
cyklo-poustevnik | 08.01.2019

Úhlava hlava nehlava

 ()
Horké suché léto přímo vybízí, aby člověk trávil veškerý volný čas u vody. Jako ideální outdoorová aktivita se pak jeví například sjet si nějakou řeku - pokud tedy ve vyprahlých korytech ještě vůbec nějaká voda teče. Když ano, normální lidé je pak sjíždí na lodích. Potíž je ale v tom, že já nejsem…
JohnyB | 28.12.2018

Cyklovýlet na kanárský ostrov Lanzarote 7.-14. prosince 2018

 ()
Začíná se stávat tradicí, že s partou bikerů B-teamu Řevnice vyrážím před vánocemi na Kanárské ostrovy si prodloužit cyklosezónu. Letošní cíl byl shodný jako v loni - ostrov Lanzarote. Rozdíl byl v tom, že letošní ostrov byl jako mávnutím proutku zelený na rozdíl od loňského vyprahlého…
Ladama | 27.12.2018

Cyklovýlet Moravské Toskánsko 14.-17. září 2018

 ()
Každoroční návštěva Moravy je obohacující o něco nového. Letošní cyklovýlet byl do oblasti „Moravské Toskánsko". Zajímavé označení je pro populární označení pro oblast u Kyjova v Jihomoravském kraji, která svými terénními vlnami připomíná krajinu italského Toskánska. Oblíbená je u fotografů,…
Ladama | 27.12.2018

O čem se mluví:

NEcyklo Co Vás vytočilo 124 dnes v 00:27
Komentáře k blogu Pocta Christianu Battagliovi včera v 22:53
NEcyklo Co vás zaujalo 203. včera v 22:46
Pobavilo, potěšilo 145 včera v 22:45
Lehokola PodRide včera v 20:11
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

175 cyklistů (4 přihlášení)

Pocta Christianu Battagliovi

Šumava Na prodloužený šumavský víkend s manželkou a s našimi kamarády Jitkou a Láďou jsem se těšil. Ale už…
Stanley58 | 15.01.2019

Letní výhní krajinou červeného draka (2018)

Že prý v Británii pořád prší?!? Zataženo, mlha, vichr, zima, permanentní lijavec? Teplo a slunko možná tak 3…
cyklo-poustevnik | 08.01.2019

Úhlava hlava nehlava

Horké suché léto přímo vybízí, aby člověk trávil veškerý volný čas u vody. Jako ideální outdoorová aktivita…
JohnyB | 28.12.2018