reklama

Balkánská setkání (3.) – Přes sedlo Čakor do Kosova

Informace o Kosovu si raději hledejte až poté, co se odtamtud vrátíte. Jinak se tam možná neodvážíte vydat. Honza Vlasák se sem podíval při své cestě přes Albánii a Černou Horu.

V Peči.
V Peči.
Foto: Jan Vlasák

Řeka Lim má u Varmoše výšku 1050 metrů. Na Černohorské celnici končí drncání a začíná asfalt. Odbočka na Čakor je v Murinu – u centrální krčmy. „Jo, je to puť na Čakor, ale ty tam nemůžeš. Veliké brdo…není tam asfalt,“ dělají se důležití chlapi, co tu sedí na pivu.
Pche! Špatně mě, borci odhadujete. Z kamení ani z kopce se nezhroutím. „Něma problema,“ odpovídám a chystám se jet dál.
„Je tam hromada vojska. Nenechají tě projet. Není tam celnica.“
Hmm, tak to je vážnější důvod. Ptám se o kus dál jiných chlapů. Říkají to samé. Škoda. Musím teda znovu do Andrijevice a stejnou cestou, kterou jsem jel před pár dny, do Rožaje, a tam odbočit k jihu na průsmyk vysoký 1800 metrů. Tohle je nejkratší cesta do Kosova – do města Peč.

Tentokrát jsem lijáku neunikl. Celnice je ve výšce skoro 1800 metrů, tak nepřekvapí, že teploměr ukazuje 8°. Celníci mě nekompromisně vyhání z prostoru celnice. Zachrání mě veranda před WC. Zamknutými, takže sem nikdo nechodí a já tu mám klid a soukromí. Voda už se dostala na kůži. Rychle musím obléct zbytek věcí, co tu mám, než mě rozklepe zima. Suché oblečení – triko s dlouhými rukávy a flanelová košile – musí přijít úplně dospod. Bundu větrovku aplikovat pod goretex.

Déšť vůbec neslábne. Pak přece jen trošku, jestli se to jen nezdá. Tož jedu. Je dobře že stále do kopce. Trochu se zahřeju pohybem. V 1850 metrech se cesta definitivně láme do nížiny – do tepla. Už abych tam byl. Ale na ten sjezd o kilometr níž se vůbec netěším.

Leje a leje. Je mně příšerná zima. Brzo jsem se rozklepal tak, že mám problém udržet rovnováhu. Otvírají se pohledy jako z letadla na úrodnou placatou nížinu. U silnice stojí stánek s občerstvením. Polomrtvej, šeredně zmrzlej, vcházím do boudy. Mladý kluk, jak mě zmerčil, bez otálení odbíhá ven pro dřevo a zatápí v kamínkách. Blahodárné teplo se od pícky okamžitě šíří a já taju a následně osychám. Ledově mokré svršky visí nad kamny. Tam je jim nejlíp.

Mladík bydlí v Peči. Do svého obchůdku jezdí denně stopem – ráno sem, večer zpět. To se ví, že jsem koupil perníčky a limonádu, abych mu zvýšil tržbu. Zatím co jsem se úspěšně konsolidoval, přestalo pršet, tak můžu pokračovat.

Dva týdny po mém návratu šel na ČT 2 večer na téma Kosovo. Do té doby jsem si myslel, že zloduch je Srb, jenže je to zřejmě jinak. Doporučuju podívat se na externí odkazy u informací o kosovském premiérovi Hashim Thaci. Dozvíte se netušené věci. Ale udělejte to až se odtud vrátíte. Jinak se může stát, že se do Kosova neodvážíte.

Pro mě jsou problémem spíš chybějící poklopy kanálů, ale za těch pár dnů jsem si docela zvykl. Jináč – život v Kosovu je při zběžném pohledu v normálu. Ve městě Peč je samochodů i lidí jako much, jako všude po Evropě. Akorát obrněných aut KFOR omalovaných mimikry se tu vyskytuje jaksi moc.

V městečku Dečane jsem konečně potkal pouličního psa. Ale ani tady v Kosovu nepochopil, že to, co mám v ruce, je jídlo, a ne kámen a jde nevšímavě pryč. Pes v Djakovici byl teprve nezkušené štěně. Ještě neví, co jsou lidi zač. Chléb si vzalo přímo z ruky.

V březnu 2004 to v Prizrenu vřelo nejvíc. Za městem se na jihu vypínají vysoké hory – Šar Planina – hranice s Makedonií. Já se dávám k jihozápadu, po šipce na Tiranu. Spát už budu v Albánii.


Pohled přes smetiště se psem na město Prizren pod horami Šar Planina. Za nimi je Makedonia. Foto: Jan Vlasák

Muži ve žlutých overalech s kosami sečou plevel na krajnici. Je vidno, že se Kosovo skutečně konzoliduje. Sjíždím zpátky k řece – tady už k jezeru přehrady. Je to ta třetí – nejvyšší z kaskády tří přehrad. První je blízko Albánského města Škodra, druhá je populární trajektovou plavbou – jednou ze čtyř nejkrásnějších na světě. Třetí přehradní zeď, jejíž jezero zasahuje až sem do Kosova, stojí nad městem Fierze.

Večer na krku. Nezbývá, než najít místo k přenocování. Pasáčci mě zmerčí na dálku a neváhají přiběhnout z kilometrové vzdálenosti. Takže popojedu z jejich akčního rádia s nadějí, že nevjedu do teritoria dalších pasáčků. Na obzoru jen čtyři ženštiny, makající v kukuřici, až se jim práší od motyk. A vhodné zákoutí mezi keři. Není co řešit. Den byl vyjímečný tím, že vůbec nezapršelo.

Další díly seriálu o cestě do Černé Hory, Albánie a Kosova:

Část 1. – Přes Srbsko a Černou Horu do Albánie
Část 2. – Znovu v Albánii
Část 4. – Z Albánie rovnou domů

Fotogalerie

V Peči. Z těch hor jsem přijel do Kosova. Hospoda na bazaru.
Jan Vlasák, 18.02.2009
Do vaší knihovny

Cyklotoulky III. s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
7 000 kilometrů po Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Maďarsku, Makedonii, Slovinsku a Srbsku
Třetí kniha autorů obsahuje dvě cesty: S dřívkáčem po Balkáně Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie Děti Víťa a Šárka od minulé cesty…
239 Kč
Blogy

Bikepacking španělsky 6.část: Z Andalusie přes Extremaduru do Castilla y León

 ()
Ronda s ikonickým mostem přes hluboký kaňon, poutnické El Rocío, kde sa naše kola topí v písku, nádherná Sevilla a svérázná Sierra de Francia. Část šestá. Po třech krásných dnech strávených v Granadě se večer rozhodujeme, jak stihnout Cádiz, Rondu a El Rocío a přitom ještě dorazit do regionu…
Kristina | 29.05.2023

Stezka středozemím

 ()
Inspirací pro letošní trasu byly knížky Jana Hocka o dálkových trasách v ČR (na internetu www.viaczechia.cz). Pro začátek jsem zvolila nejkratší trasu - stezku středozemím, která spojuje nejsevernější a nejjižnější bod ČR. Termín byl určen okolnostmi na druhou dekádu dubna, z toho vyplynula i volba…
Aar | 19.05.2023

Norsko 2022 – S děravou botou Hardangerviddou

 ()
Náhorní plošina Hardangervidda není pouze norská, nýbrž s největší určitostí i evropská nejrozsáhlejší horská plošina. Pokrývá oblast asi 7500 km2 v nadmořské výšce 1000 - 1250 metrů. Nachází se ve středu jižního Norska.Celá plošina leží nad hranicí lesa a nejsou zde žádná, jinde tak hojná údolí,…
šíp | 30.03.2023

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

 ()
Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez cyklostezky. Část pátá. Probudíme se v jedné z více než 2000 obytných jeskyní, které dělají z Guadixu město s jejich největším počtem v Evropě. O Guadixu slyšelo málo lidí, přestože se nachází jen 60…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

 ()
Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil. Tento závod je ale jiný. Není pevně dána žádná trasa, jen průjezdné body, které pořadatelé vybírají dle různé tématiky (letos to byly rozhledny), a je jen na závodnících, jakou trasu si…
JohnyB | 23.10.2022

O čem se mluví:

NEcyklo Ukrajina 24 před 6 minutami
Technické rady Jaké díly řetězové sady na Deore LX z roku 2004? před 14 minutami
Vyjížďky, srazy, akce Tour de Baltic včera v 21:18
NEcyklo Co pobavilo, potěšilo 187. včera v 20:25
Ostatní – cyklo Co vás zaujalo 268. včera v 17:12
Vyjížďky, srazy, akce JM sleh 2023 včera v 16:42
Ostatní – cyklo Jaké to bylo 135. včera v 11:53
Cestování na kole Paříž 2022, on line včera v 10:40
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

136 cyklistů (10 přihlášených)

Bikepacking španělsky 6.část: Z Andalusie přes Extremaduru do Castilla y León

Ronda s ikonickým mostem přes hluboký kaňon, poutnické El Rocío, kde sa naše kola topí v písku, nádherná…
Kristina | 29.05.2023

Stezka středozemím

Inspirací pro letošní trasu byly knížky Jana Hocka o dálkových trasách v ČR (na internetu www.viaczechia.cz).…
Aar | 19.05.2023

Norsko 2022 – S děravou botou Hardangerviddou

Náhorní plošina Hardangervidda není pouze norská, nýbrž s největší určitostí i evropská nejrozsáhlejší horská…
šíp | 30.03.2023