reklama

Balkánská setkání (3.) – Přes sedlo Čakor do Kosova

Informace o Kosovu si raději hledejte až poté, co se odtamtud vrátíte. Jinak se tam možná neodvážíte vydat. Honza Vlasák se sem podíval při své cestě přes Albánii a Černou Horu.

V Peči.
V Peči.
Foto: Jan Vlasák

Řeka Lim má u Varmoše výšku 1050 metrů. Na Černohorské celnici končí drncání a začíná asfalt. Odbočka na Čakor je v Murinu – u centrální krčmy. „Jo, je to puť na Čakor, ale ty tam nemůžeš. Veliké brdo…není tam asfalt,“ dělají se důležití chlapi, co tu sedí na pivu.
Pche! Špatně mě, borci odhadujete. Z kamení ani z kopce se nezhroutím. „Něma problema,“ odpovídám a chystám se jet dál.
„Je tam hromada vojska. Nenechají tě projet. Není tam celnica.“
Hmm, tak to je vážnější důvod. Ptám se o kus dál jiných chlapů. Říkají to samé. Škoda. Musím teda znovu do Andrijevice a stejnou cestou, kterou jsem jel před pár dny, do Rožaje, a tam odbočit k jihu na průsmyk vysoký 1800 metrů. Tohle je nejkratší cesta do Kosova – do města Peč.

Tentokrát jsem lijáku neunikl. Celnice je ve výšce skoro 1800 metrů, tak nepřekvapí, že teploměr ukazuje 8°. Celníci mě nekompromisně vyhání z prostoru celnice. Zachrání mě veranda před WC. Zamknutými, takže sem nikdo nechodí a já tu mám klid a soukromí. Voda už se dostala na kůži. Rychle musím obléct zbytek věcí, co tu mám, než mě rozklepe zima. Suché oblečení – triko s dlouhými rukávy a flanelová košile – musí přijít úplně dospod. Bundu větrovku aplikovat pod goretex.

Déšť vůbec neslábne. Pak přece jen trošku, jestli se to jen nezdá. Tož jedu. Je dobře že stále do kopce. Trochu se zahřeju pohybem. V 1850 metrech se cesta definitivně láme do nížiny – do tepla. Už abych tam byl. Ale na ten sjezd o kilometr níž se vůbec netěším.

Leje a leje. Je mně příšerná zima. Brzo jsem se rozklepal tak, že mám problém udržet rovnováhu. Otvírají se pohledy jako z letadla na úrodnou placatou nížinu. U silnice stojí stánek s občerstvením. Polomrtvej, šeredně zmrzlej, vcházím do boudy. Mladý kluk, jak mě zmerčil, bez otálení odbíhá ven pro dřevo a zatápí v kamínkách. Blahodárné teplo se od pícky okamžitě šíří a já taju a následně osychám. Ledově mokré svršky visí nad kamny. Tam je jim nejlíp.

Mladík bydlí v Peči. Do svého obchůdku jezdí denně stopem – ráno sem, večer zpět. To se ví, že jsem koupil perníčky a limonádu, abych mu zvýšil tržbu. Zatím co jsem se úspěšně konsolidoval, přestalo pršet, tak můžu pokračovat.

Dva týdny po mém návratu šel na ČT 2 večer na téma Kosovo. Do té doby jsem si myslel, že zloduch je Srb, jenže je to zřejmě jinak. Doporučuju podívat se na externí odkazy u informací o kosovském premiérovi Hashim Thaci. Dozvíte se netušené věci. Ale udělejte to až se odtud vrátíte. Jinak se může stát, že se do Kosova neodvážíte.

Pro mě jsou problémem spíš chybějící poklopy kanálů, ale za těch pár dnů jsem si docela zvykl. Jináč – život v Kosovu je při zběžném pohledu v normálu. Ve městě Peč je samochodů i lidí jako much, jako všude po Evropě. Akorát obrněných aut KFOR omalovaných mimikry se tu vyskytuje jaksi moc.

V městečku Dečane jsem konečně potkal pouličního psa. Ale ani tady v Kosovu nepochopil, že to, co mám v ruce, je jídlo, a ne kámen a jde nevšímavě pryč. Pes v Djakovici byl teprve nezkušené štěně. Ještě neví, co jsou lidi zač. Chléb si vzalo přímo z ruky.

V březnu 2004 to v Prizrenu vřelo nejvíc. Za městem se na jihu vypínají vysoké hory – Šar Planina – hranice s Makedonií. Já se dávám k jihozápadu, po šipce na Tiranu. Spát už budu v Albánii.


Pohled přes smetiště se psem na město Prizren pod horami Šar Planina. Za nimi je Makedonia. Foto: Jan Vlasák

Muži ve žlutých overalech s kosami sečou plevel na krajnici. Je vidno, že se Kosovo skutečně konzoliduje. Sjíždím zpátky k řece – tady už k jezeru přehrady. Je to ta třetí – nejvyšší z kaskády tří přehrad. První je blízko Albánského města Škodra, druhá je populární trajektovou plavbou – jednou ze čtyř nejkrásnějších na světě. Třetí přehradní zeď, jejíž jezero zasahuje až sem do Kosova, stojí nad městem Fierze.

Večer na krku. Nezbývá, než najít místo k přenocování. Pasáčci mě zmerčí na dálku a neváhají přiběhnout z kilometrové vzdálenosti. Takže popojedu z jejich akčního rádia s nadějí, že nevjedu do teritoria dalších pasáčků. Na obzoru jen čtyři ženštiny, makající v kukuřici, až se jim práší od motyk. A vhodné zákoutí mezi keři. Není co řešit. Den byl vyjímečný tím, že vůbec nezapršelo.

Další díly seriálu o cestě do Černé Hory, Albánie a Kosova:

Část 1. – Přes Srbsko a Černou Horu do Albánie
Část 2. – Znovu v Albánii
Část 4. – Z Albánie rovnou domů

Fotogalerie

V Peči. Z těch hor jsem přijel do Kosova. Hospoda na bazaru.
Jan Vlasák, 18.02.2009
Do vaší knihovny

Cyklotoulky III. s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
7 000 kilometrů po Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Maďarsku, Makedonii, Slovinsku a Srbsku
Třetí kniha autorů obsahuje dvě cesty: S dřívkáčem po Balkáně Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie Děti Víťa a Šárka od minulé cesty…
299 Kč

V Albánii nejsou lvi

Jan Vlasák
První český cykloprůvodce po Albánii
S cyklotrempem zemí bunkrů a kalašnikovů Autora této novinky není třeba příliš představovat. Honza Vlasák je šoumen. Na besedách a…
279 Kč
Blogy

Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé

 ()
Bikepacking je stále ještě novým a pro mnohé neznámým pojmem. Je to zcela zvláštní odvětví cyklistiky. Dalo by se říci jakási směsice outdooru, cestování a survivalu – to vše dohromady a na kole. Bike = kolo; Packing = balení, balík, náklad. Volně přeloženo by se tedy dalo říci, že je to jízda na…
JohnyB | 14.02.2021

Okolo ČR - 1. část

 ()
Moje cyklistika-biková (jinou ani neprovozuji) se vyvíjela od prvotních začátků se šílenou výbavou, přes postupné navyšování ujetých kilometrů, amatérské bikové maratony až k poznání, že CESTA JE CÍL.A tak mimo ježdění s partou si „ordinuju" jedno až x denní bikové „laufy". Během covidového jara…
vrubozubec | 05.02.2021

Cykloturistika po Jižní Moravě

 ()
Určitě se to minulý rok stalo spoustě z Vás – naplánovaná dovolená, zaplacený zájezd, ale nakonec nemožnost odjet kvůli koroně. Sice jsem mohl dovolenou v práci odvolat, ale už jsem byl naladěnýna volnočasové vlně, tak jsem se rozhodl, že se nevzdám a dopřeju si turistiku s objevováním krás naší…
Hanar | 04.02.2021

Zapomenuté Frýdlantsko

 ()
Velmi rád objevuji zapomenuté kraje. Jsem o to radši, když se taková místa najdou v Česku, které mám křížem krážem proježděné, tedy spíše prochozené. Frýdlantsko má většina lidí spojené se strmými severními svahy Jizerských hor, které jsou rozervané divokými skalnatými roklemi, nad nimiž se tyčí…
pavelll | 25.01.2021

Smutná cesta do Prahy

 ()
Trvalo mně dlouhých půl roku, než jsem sedl ke kompu a rozhodl se podělit s vámi o moji nejhorší cyklistickou příhodu. A předem varuji! Pokud máte rádi příběhy se šťatným koncem, tak raději nečtěte dál. Tohle opravdu šťastný konec nemá. Ale já se z toho pořád ještě potřebuji vymluvit. Druhého…
Stanley58 | 04.01.2021

O čem se mluví:

NEcyklo Covid 60. dnes v 16:16
Lehokola Jaký trojtác pro Ibex? pokr. dnes v 15:42
Ve městě na kole Vnitřní objezd Prahy dnes v 15:34
NEcyklo Nejlepší vtip 45. dnes v 15:30
Rada při výběru kola Kolo pro ženu dnes v 13:02
NEcyklo Pobavilo,potěšilo 167 dnes v 08:50
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

248 cyklistů (19 přihlášených)

Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé

Bikepacking je stále ještě novým a pro mnohé neznámým pojmem. Je to zcela zvláštní odvětví cyklistiky. Dalo…
JohnyB | 14.02.2021

Okolo ČR - 1. část

Moje cyklistika-biková (jinou ani neprovozuji) se vyvíjela od prvotních začátků se šílenou výbavou, přes…
vrubozubec | 05.02.2021

Cykloturistika po Jižní Moravě

Určitě se to minulý rok stalo spoustě z Vás – naplánovaná dovolená, zaplacený zájezd, ale nakonec nemožnost…
Hanar | 04.02.2021