Věk dítěte. V cyklosedačce by v žádném případě
nemělo sedět dítě mladší 18 měsíců, protože jeho páteř ještě
není připravena na otřesy, které i přes všechna odpružení musí při
jízdě zvládnout. Ostatně pro menší děti byste těžko sehnali tak malou
cyklistickou helmu a bez helmy dítě do sedačky nepatří. Pokud tedy chcete
na kole vozit menší dítě, je jedinou bezpečnou volbou vozíček.
Počet dětí. Na jedno kolo můžete dát i dvě
sedačky, ale je to poměrně nebezpečné. Výhodou vozíčků je jejich
provedení pro dvě děti.
Cena. Jedním z nejdůležitějších parametrů je cena,
která hovoří jednoznačně pro sedačky. Avšak v případě vozíků
získáte multifunkční zařízení a pravda je, že kvalitní kočárek pro
jogging za podobnou cenu těžko pořídíte.
Četnost použití. Pokud na kole vyjedete dvakrát do roka
a jen na pár kilometrů, asi nemá smysl kupovat vozík. Naopak ten, kdo jezdí
častěji a chce třeba vyrazit s dětmi na piknik, uvítá vozík, kam
naloží nejen malé pasažéry, ale i piknikové vybavení. Navíc se nabízí
ještě jedno řešení: kvalitní vozík si na týden dovolené vypůjčit
v půjčovně.
5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí
V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku nechali v zádech a najednou to bylo krásné! Zelené kopce, jurty, krávy, koně. Konečně tak, jak jsem si to vysnila. V kamenitém sjezdu, kdy to kluci napálili a my se s Šárkou naopak zpozdily,…
4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán...
Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme peníze na obživu, tak se nedivte, že se nám po jídle nechtělo „civilizaci" hned zase opouštět. Ještě jsme si chtěli někam zajít na kafe (tedy na čaj) a trochu otdychať. Moc možností tu…
3. část - Krát dvě to mělo bejt
Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti alespoň malou satisfakci - byl tu jediný McDonald za celou cestu. Tedy - v Almatě jsou celkem asi čtyři a nám stačil jenom jeden, zas takoví fanoušci nejsme :-) ale mám na mysli, že pak nikde…
2. část - Welcome to Kazachstán!
„Tahle země není pro starý!"
všimnul si Luděk, když jsme seděli v bufetu v Biškeku, konzumovali večeři, první jídlo v Kyrgyzstánu, a rozhlíželi se u toho kolem sebe. Ne že bychom se v těch asijských obličejích vyznali, ale že se všude pohybovala jenom mládež, a…
Sen o krajině s jurtami a divokými koni
1. část - Cesta do budoucnosti
Na úvod...
Naše první cesta s koly letadlem. Jiní cykloturisté se takto přepravují dávno a běžně, já ale měla z létání strach. Nemám celoživotně ráda výšky a otevřené prostory, ale jednoho dne jsem si řekla: nemládneme, síly a…