NaKole.cz
Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
A je tu čas na čtvrtou reinkarnaci tématu. Pokračujeme v diskusi o bastlení elektriky a elektroniky, například za účelem výroby osvětlení pro lehokolo.
Předchozí díly seriálu:
Vlastní osvětlení - zatím jen nápad:
http://www.nakole.cz/diskuse/10771-vlastni...
Vlastní osvětlení - pokračování:
http://www.nakole.cz/diskuse/12599-vlastni...
Vlastní osvětlení + další elektronika 3:
http://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
A související témata:
PWM pro výkonné LED diody:
http://www.nakole.cz/diskuse/12574-pwm-pro...
Napájení LED z dynama:
http://www.nakole.cz/diskuse/4569-napajeni-led...
LED diody:
http://www.nakole.cz/diskuse/251-led-diody.html
Nejlépe hodnocené
-
K čemu step-up?
Reakce na snilarda z předchozího dílu:
http://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
Radek někdy dřív říkal, že paralelní zapojení je nahouby, protože zvýrazňuje rozdíly mezi LEDkama a pak může vést až k přetížení některé z nich. No a já chci víc typů LEDek (oranžové, červené), což je ještě horší než drobné rozdíly v rámci jedné série. Navíc pro řetěz LEDek je to o jeden drát míň, pokud ten řetez vede od řídící jednotky po jedné straně sedadla okolo až na druhou stranu.
A taky jsem si to chtěl vyzkoušet :-), ostatně celá tato aktivita má podobný důvod.[ Zpět ]Datum: 05.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0
0
-
Re: K čemu step-up?
Jak ale někde psal Jirka, není to tak hrozné. Vadí to, když se k tomu ty LEDky provozují při daleko vyšším proudu, než je maximální povolený, jako třeba ty různé levné svítilny.
V sérii můžou různé typy při stejném proudu taky různě svítit, ale problém by mohl být hlavně spíš při nečekaném přerušení toho řetězu - úraz vysokým napětím :-)[ Zpět ]Datum: 05.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: K čemu step-up?
Tak pokud chceš zapojit víc druhů ledek, tak to chápu. Dej potom, prosím vědět, jak ti to funguje. Step-up jsem vůbec nestudoval.
[ Zpět ]Datum: 05.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: K čemu step-up?
Funguje to dobře. Koupil jsem Schottkyho diodu na tuším 40 V a 2 A což je víc než dost. Jinak stejné komponenty jako u step-downu (MOSFET, cívka, kondenzátor, měřící rezistor). Zapojil jsem na to deset LEDek v sérii, generuje to napětí okolo 25 V (víc jsem nezkoušel, MOSFET má limit 30 V).
Jediné problematické bylo, že jsem měl vypínání PWM při blikání přepnutím příslušného pinu do třetího stavu, což u step-downu s MCP14628 dělá to co chci (zavře oba MOSFETy), zatímco tady to naopak nechalo MOSFET trvale otevřený dokud by se nevybila gate, a začala se pálit cívka. Zjistil jsem to až jsem s tím zkoušel blikání. Tak jsem k MOSFETu přidal mezi gate a source odpor, který ho drží uzavřený, pokud neřeknu jinak.
Akorát teda používám dvojici MOSFETů v jednom pouzdře, tak ještě musím vymyslet, co s tím druhým udělat. Původně jsem myslel že bude pro vypínání vypínačem (podobně jaks psal v předchozím díle), ale nakonec jsem zjistil, že umím celý obvod dostat do dostatečně hlubokého spánku, takže udělám jen uspávání a ne odpojování zdroje.
Možná si ten MOSFET připojím na zbývající pin ATTiny a k zemi, a vyvedu drain na konektor, abych s tím mohl spínat silnější LEDky, než které uživí přímo pin ATtiny: V datasheetu píšou že při napájení +5V je pin schopen dát 20 mA, ale jsem schopen z toho dostat tak maximálně 11 mA. Tak třeba nějakou UV LEDku připojím přes MOSFET.[ Zpět ]Datum: 05.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Měl bych dotaz na zdejší programátory. Prosil bych o pár tipů, co dělat, pokud bych si chtěl naprogramovat nějakou houkačku. Mohlo by to třeba po krátkém stisku tlačítka zahrát nastavenou melodii, při dlouhém by se spustil nějaký složený tón a tak. Co se k tomu hodí za čip? Bylo by dobré, aby to mělo aspoň dva PWM výstupy, aby se z toho dalo udělat něco na způsob můstkového "digitálního" zesilovače.
Je jasné, že můžu strávit nepochybně stovky hodin nad něčím, co se využije po dobu řádově vteřin, ale nějak se musí začít.
Zatím nemám pojem, co to obnáší.
Když bude aspoň představa, tak už si můžu shánět další informace.[ Zpět ]Datum: 17.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Nevím jestli úplně chápu, na co se ptáš, ale zkusím ...
Rozumně dostupné malé 8bit mikroprocesory jsou buďto PIC (od Microchipu) anebo AVR (ATmega a ATtiny od Atmelu). Pro většinu aplikací se dají použít oboje skoro stejně dobře, ale vzájemně jsou "nekompatibilní" (jiná instrukční sada, programátor, příp. vývojové nástroje atd.), takže je dobré vybrat si jednu značku. Pokud nemáš jiné preference, je asi lepší AVR kvůli většímu rozšíření, podpoře různě po inetu a tak.
Každý výrobce má pak stovky verzí chipu, které mají stejné jádro, ale liší se (zhruba vzato) vnitřní pamětí, počtem vývodů a "přídavnými" funkcemi (PWM, ADC, čítače, podpora pro různé komunikační protokoly, integrovaný ethernetový řadič, atd.). Takže prostě zamiř na stránku výrobce, tam si někde "naklikej" parametry, které tě zajímají a uvidíš, které typy to splňují.
Až budeš mít procesor (ceny začínají na malých desítkách Kč a končí nevímkde), potřebuješ ještě programátor (buďto koupit řádově za tisícovku až dvě, anebo vyrobit -- buďto si pročti postup programování v datasheetu, anebo vezmi nějaký existující návod po netu, ale ne všechny jsou spolehlivé; pokud se s tím nechceš trápit a tisícovka tě nezabije, doporučuji koupit hotový). Programovat se dá buďto čip samostatně, anebo i zapojený v obvodu. Druhá varianta je podstatně praktičtější a většina levnějších programátorů je pro tenhle režim. (Programování zapojeného chipu má pár záludností, jako třeba že není moudré si "rozbít" nastavení oscilátoru, protože když se pak chip nerozjede, tak už to nevrátíš, ale to jsou spíš detaily.) Konkrétní programátor pro AVR třeba AVRISP mkII, který běžně koupíš.
K programátoru potřebuješ něco do počítače, co se s ním domluví. Pro Windows budeš mít nějakou (více či méně šílenou :) aplikaci od výrobce, pokud se ti nelíbí anebo pokud máš jiný systém, existují hromady jednoúčelových programů (předhoď zkompilovaná data a já ti je nahraju do procesoru).[ Zpět ]Datum: 17.10.2012Autor: MarbleHodnocení: +3 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
... pokračování:
Kód pro jednočip můžeš psát buďto přímo (instrukční sada je dokumentovaná), nebo v asembleru, nebo (nejlépe) v Cčku. Překladačů opět existují hromady, něco bude v balíku od výrobce chipu, ale existují spousty dalších oss/free k výběru dle osobních preferencí.[ Zpět ]Datum: 17.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Jen doplním konkrétní věci, které používám:
ATTiny 861a (z Farnellu, u nás moc nejde koupit, jiné verze ATTiny ano)
Programátor USBASP - původní návrh na ww.fishchl.de/usbasp, podle něho to dělá několik čínských firem, od kterých to jde na eBay koupit asi za USD 4 - já jsem klikl na eBay, vybral druhou nejlevnější nabídku, která zároveň měla nejvíc realizovaných objednávek, a objednal tam. Případně můžu dohledat přesněji.
Programuju pod Linuxem v C, kompilátor avr-gcc s avr-libc (člověk nemusí řešit věci typu skládání 16-bitových aritmetických operací z několika 8-bitových a podobně). Zkompilovaný program se převádí mezi různými formáty pomocí avr-objcopy, programuje se pomocí avrdude.
Přijde mi, že Atmel je víc rozšířený v oblasti "domácího bastlení", zatímco Microchip v oblasti masově vyráběných zařízení. Zrovna teď nám odešla řídící elektronika v jednom domácím spotřebiči (půl roku po záruce :-/ ), a má to na sobě procesor Microchip).[ Zpět ]Datum: 17.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ještě doplním, že ten USBASP se dá postavit i s deskou za cca 130 Korun. Jeden jsem dělal pro sebe a jeden pro kamaráda a funguje to dobře. Dělal jsem si desku vlastní, tak abych tam mohl dát jednu SMD ATMegu z GM, která stála cca třetinu co všechny ostatní použitelné Megy.
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Docela pekne napsany uvod. Ja se taky zatim drzim AVR. Ve fabrice se ted postupne prechazi od Atmegy na ST Cortexy a bohuzel musim uznat, ze za rozumnou cenu nabizi mnohem vic. Kolega, ktery to tam programuje tak uz pouzil doma nejaky Cortex do leteckeho modelu a je docela spokojeny.
Mne se na AVR predevsim libi, ze zvlada 5V napajeni a dela se i v DIP pouzdre. Dokumentace Atmelu je podle me dobre napsana, po internetu je spousta navodu, nastroju (preklad v gcc) a hodne veci uz muzes najit hotove. Z programatorskeho hlediska vidim nejvetsi osklivost AVR v pristupu k datum v pameti programu, neni to nic sloziteho, ale Ceckovy kod uz pak neni prenositelny jinam.
Na vysoky jsem se potkal s dsPic a hc12, ale to byl vzdycky jen jeden semestr a prilis se mi ty procesory nelibily, Atmega mi byla sympatictejsi a neni problem aspon zakladni typy koupit v Gme...
Hlavne bych se vyhnul Intel 8051 a vsemu, co z neho vychazi. Sice se ho spousta lidi dodnes drzi, nam jeho instrukce vtloukaly do hlavy na stredni, ale uz nikdy bych pro nej nic psat nechtel.
Jinak ja mam udelany programator AVR na seriovy port pro PonyProg. Zapojeni naprosto trivialni -> soucastky = 5 x odpor, 3 x zenerka, 1 x nejaky tranzistor + LED (neni nutna) a nejaky konektor. V linuxu si s tim avrdude poradi, funguje uz leta naprosto spolehlive i kdyz neni nejrychlejsi, ale v dnesni dobe uz muze byt problem s tim seriovym portem.[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Přesně jak píšeš, sériový port je už dneska problém. Proto já osobně mám USB programátor. Zkoušel jsem jestli by ten ponyprog nefungoval přes USB2serial a nic. Ten programátor je zavislej na časování sériáku a to jaksi ten USB2serial nedodržuje.
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
To jo, pres usb-serial prevodnik to asi fungovat nebude a kdybys nasel takovy, kde by to slo, bylo by to straaasne pomale.
Primo casovanim by to snad byt nemelo, ta komunikace ISP programatoru je prakticky SPI, takze hodiny posila programator... nicmene neco se tam bude chovat jinak, nejspis je ovladani jednotlivych PINu serioveho portu nejak osizene, nevim. Ono s ruznyma USB prevodnikama jsem si uzil spoustu problemu i kdyz jsem chtel vyuzivat jen RxD a TxD, takze pocitac jsem vybiral aby seriovku mel...
USBASP bude asi dobre reseni, nekde jsem videl i reseni s nejakou AtTiny a emulaci USB pres V-USB knihovnu, takze to pak muze vyjit hodne levne, ale to vyzkousene nemam.[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
On je u těhle serial port bastlů problém, že autoři v naprosté většině případů ignorují specifikace RS232. V případě sériového ponyprog už jen přístup, že 0 V na vstupu je dobrý stav "neaktivní" (není, specifikace RS232 říká, že -3 V maximálně, mezi -3 a +3 V je nedefinovaný stav). Jak moc jsou korektní další věci, třeba kapacita pro dostatečné stažení RESET linky (ATmega potřebuje míň než 0,5 V myslím) se mi teď nechce analyzovat. Nemluvě o tahání napájení ze signálových linek. Časování by mělo být v pohodě (používají stavové piny, ne Tx/Rx), jen to bude zoufale pomalé. Ale je třeba mít převodník, co tyhle linky implementuje (což by na druhou stranu FT232, pravděpodobně základ spousty běžných převodníků, umět měl).
Kdysi jsem si takhle z "neprogramovatelných" součástek stavěl programátor pro PICy na RS232 (po zjištění kvality nějakých návodů po netu kompletně vlastní dle datasheetu a oficiálních specifikací). Což o to, funguje, ale je zoufale pomalý a člověk se s tim nějakou dobu patlal. V případě AVR jsem se později rozhodl jít cestou nejmenšího odporu a koupit Atmelácký AVRISP. Sice stál trochu víc, ale je k němu přesná specifikace, včetně toho, jak může vypadat obvod, aby se dalo programovat. A když si vezmu jen čas, který bych strávil analýzou jiných levných zapojení, jestli dělají, co mají, tak mi to za to nestojí (na "mě to funguje" nehraju, pak to s jiným kusem počítače či chipu "záhadně" fungovat přestane ...).[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Zalezi na tom, jak si generovani zvuku predstavujes a jak vlastne chces ty dva PWM vystupy vyuzit?
Nejjednodussi reseni - nastavis PWM treba na 1 kHz, z procesoru poleze obdelnik, ktery ty jen nejak zakulatis, oddelis stejnosmernou slozku, pripadne zesilis a posles do reproduktoru.
Potom budes moct v programu akorat ovladat frekvenci a stav piska/nepiska. To na generovani melodie samozrejme staci, ale slozitejsi zvuk nevyrobis.
Tohle zvladne prakticky libovolna AtMega/AtTiny a vzhledem k tomu, ze PINy jsou 3 stavove (vystup 0 = uzemneno, vystup 1 = pripojeno Vcc), mozna by ti stacil jeden PWM vystup a v serii kondenzator...
Pokud by sis to predstavoval tak, ze pomoci PWM budes vyrabet analogovy prubeh, tedy strida PWM bude po vyhlazeni udavat amplitudu signalu v dany okamzik, pak bys byl schopny generovat skoro libovolny zvuk, skladat zvuky dohromady, menit hlasitost... a pak by klicovym parametrem byla maximalni frekvence PWM. To uz u AVR vyber trosku omezi, spousta procesoru ma 8 bit PWM jen cca 32 kHz pri 8 MHz hodinach, ale treba AtTiny85 zvlada PWM do 250 kHz (pripadne jeste vic, pokud staci nizsi rozliseni nez 8 bit) dokonce bez krystalu.
Dalsi moznosti je reseni u PC nazyvane Covox, pouzit 8 PINu a pomoci (cca) 16ti odporu udelat jednoduchy paralelni D-A prevodnik. Pak jsi opet schopny prehrat v podstate libovolny zvuk (kvalita odpovida 8bit mono zvukove karte) a poslouzi skoro libovolny procesor, kdyz ma dostatek vyvodu.
Nejvetsi problem pro zajimavejsi zvuky je pomerne mala pamet AVR procesoru, takze i kdyz budes technicky schopny prehrat 8bit 44kHz WAVe soubor, tak do pameti programu (vetsinou 4/8/16/32 KB) dostanes jen zlomek vteriny.
Nic ti ale nebrani mit treba 200 ms dlouhou nahravku a prehravat ji ve smycce. To by uz na zvuk motoru, brzd, strelby a podobne mohlo stacit... :)
Pripadne jsem videl k atmeze pripojenou SD kartu, pak uz si muzes namluvit treba cely navod k pouziti sveho zarizeni...[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Paměť není problém přidat externě. Za pár (desítek) korun máš třeba MBytové flash paměti připojitelné přes SPI. Měly by být dost rychlé na průběžné čtení dat během vytváření zvuku, myslím si. (třeba tahle http://www.atmel.com/Images/doc3596.pdf , ale to je spíš náhodný příklad, existují jich hromady). Anebo se dá přes SPI p5istupovat k běžné paměťové SD kartě a pak můžeš mít melodií houkačky libovolné délky co budeš chtít. :)
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Chlapi, hovoříte o věcech, které pro mě nejsou jen vesnicí španělskou, ale přímo ... no prostě tomu nerozumím. Mám ale na vás dotaz naprosto laický až úsměvný.
Existuje nějaká houkačka která je napájena nějakými bateriemi (AAA, AA, Devítivoltovými...), prostě běžně dostupnými v obchodě? Dynamo nemám. Moje manuální houkačka s balónkem z Kauflandu - mimochodem velmi dobrá, se mi rozpadla a už taková není k dostání. Jizwik říkal že jeho prodejce takových věcí o ničem podobném neví. Tak se ptám vás. Víte o něčem takovém?
Díky.[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Nebo něco takového? Napájeno to teda si není...
http://www.azub.cz/biologic-blast-airhorn-klakson/[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: IfčaHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
http://www.zbozi.cz/?q=klakson%20kolo%20na&...
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: macikmHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak pamet pripojit samozrejme lze, ale kdyz jsem pred par lety hledal jakou, tak zas moc velky vyber nebyl. I2C eepromky konci tusim u 64KB, u flash pameti bych myslim zase nepochodil s 5V logikou a ceny aspon u GME nabiraly zavratnych hodnot. Nakonec se mi jako cenove prijatelna vetsi pamet paradoxne jevila spis mikroSd karta nez soucastky urcene k zapajeni...
Mozna je to uz jinak, nevim, dlouho jsem doma nic nebastlil...[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Je to tak, stačil by jeden PWM výstup. Vzorkovací frekvence úplně stačí pro tenhle účel 20 kHz.
Pokud je výstup třístavový, mohl by jít od nuly do 100 % a zpátky k nule, jednou do plusu, podruhé do mínusu, tím by vznikla jedna perioda sinusovky. Výstup by budil čtveřici FETů s nějakým filtrem.
Stačil by i dvoustavový výstup, který by bez signálu měl střídu 50% a modulací by se měnila nahoru a dolů. Tím by taky šel budit FET-můstek s filtrem.
Nevím, jak se tohle naprogramuje, ale s digitálními koncovými zesilovači jsem dělal.
Na to, aby to nějak troubilo a hrálo, by ovvšem v pohodě stačil obdélník.
Moc by se mi ale líbl dvojtón. Ten aby nějak reálně zněl, už to musí být sinusovka. Dvojtón se získá tak, že základní sinusový tón se ještě dál sinusově moduluje změnou jeho amplitudy od 0 do maxima a to v kmitočtu rovném rozdílu těch dvou předpokládaných tónů. Mozek tohle pak vnímá jako dva samostatné tóny.
Nemám tušení, kolik paměti by zabralo tohle naprogramovat.[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No sinusovku samotnou bude asi potřeba předpočítat a uložit do paměti, ale průběžná změna samplování a násobení hodnot by už neměl být problém (k počítání správného vzorku máš uvnitř k dispozici čítač, co běží s hodinami procesoru, u AVR až 20 MHz). Takže by ti mělo stačit tolik paměti, kolik chceš vzorků na (čtvrt)periodu.
Vzhledem k tomu, že nejrychlejší PWM u ATmegy zvládne necelých 80 kHz (perioda 8bit čítače s frekvencí procesoru), tak 128 vzorků na čtvrtperiodu využiješ plně až při nějakých 150 Hz. Nevím jaké tóny (a rozdílové frekvence) máš v plánu, ale každopádně 128 8bit vzorků nacpeš skoro do každého "normálního" jednočipu. Vybírání správného vzorku a násobení už skoro žádnou paměť nepotřebuje.[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Mimochodem, násobení rozdílovou frekvencí má nějakou výhodu oproti prostému sečtení dvou signálů?
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No když sečteš dva signály, tak z toho vždycky vyjde jeden s proměnnou amplitudou. Jestli by bylo jednodušší generovat dva samostatné signály a sloučit je do jednoho výstupu, tak proč ne. Pak už by bylo škoda zůstat jenom u dvou.
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ona to byla především zvědavá otázka ode mě. Jsem byl zvědavý, jestli to má nějaké další výhody (třeba přesnost, nebo nějaké záludnosti se vzorkováním ... co já vím :) ).
Na první pohled mi přijde, že pro procesor je to vcelku jedno. Teda pro AVRka. (malé?) PICy myslím nemají násobící instrukci (pokud se za posledních roky něco nezměnilo).[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak na závěr - díky za všechno to objasnění, nakonec to bude zas analogově + CMOS logika. Nedovedu si představit, kde vzít při práci čas nějak se do té problematiky vnořit a zkoušet na to jít jinak. Hlavně potřebuju tu houkačku už udělat, což ale neznamená jakkoli to odbýt nebo omezit počet funkcí. Už se těším, kolik tam zas bude součástek, zvlášť když jich mám plno doma. Na tohle přes zimu čas bude.
[ Zpět ]Datum: 18.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Už to mám zbastlené na zkušební desce, jenom je na ní o jeden šváb víc, než tam nakonec bude. Funguje to tak, že při krátkém stisknutí zahraje sekvenci 8 tónů, kde se některé opakují a nebo jsou oktávu od sebe, takže stačí naladit 3x. Při podržení zatroubí dvojzvukem. Nejsou to jenom obdélníky, každý tón je složený ze základního + dvojnásobku a filtrovaný, aby to mělo barvu. Je tam i něco jako dynamika. Výkon je 10 W, lehký 1W repráček to krátkodobě přežije, nicméně zahřívá se. Teď už jenom nakreslit schéma skutečného zapojení, většinu součástek nahradit SMD a vměstnat do krabiček. V jedné bude repro, v druhé elektronika. Nemá cenu to cpát do jedné, aspoň to bude symetricky kolem trubky nad šlapákem, pod světlem. Kde mám teď zvonek, tam nebude nic.
[ Zpět ]Datum: 06.12.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Pomalu spěju od schématu k návrhu desky a řeším, jaké tam dát konektory, a kam to celé umístit.
U konektorů je zásadní dilema, jestli je mít přímo na desce, anebo mít na desce jen dráty a konektory pak mít našroubované na stěně krabičky. To první vyžaduje asi lépe slaďěnou krabičku s deskou, a taky asi udělá méně vodotěsný otvor v krabičce. To druhé je zase méně flexibilní na případné vytahování desky z krabičky - bude třeba ještě odšroubovat ze stěn krabičky všechny konektory. A taky pájet krátké dráty mezi deskou a stěnou krabičky bude dost opruz.
Propájet natvrdo to celé nechci, chtěl bych mít krabičku s deskou jako jednu komponentu, a vnější věci (LEDky, tiačítka, asi i baterky) odpojovatelné na konektorech. Zatím uvažuju o těchto konektorech:
http://www.gme.cz/konektory-se-zamkem-do-dps...
- je to do 2.5 A, přechodový odpor kontaktů uvádějí max 10 mOhm. Ještě mají variantu s větší roztečí a tloušťkou vodičů, ta má až 7 A (a taky max. 10 mOhm). Tak možná bych na přední světlo a baterku dal ty větší, a na zbytek (zadní LEDky, stavové LEDky, tlačítka) ty menší.
Další věc je, kam to umístit. Pod sedadlem (jak to mám teď) je to asi nejvíc chráněné proti vodě. Nevýhodou je delší drát k přední LEDce. Kdybych to naopak dal někam ke šlapacímu středu, mohl bych na tu krabičku lehce umístit třeba i tachometr včetně osvětlení. Ale zase je to víc exponovaná pozice, a asi by to vypadalo nápadněji (čtěte: blbě :-).
Co se týče velikosti, tak zatím to vypadá, že se vejdu na desku 5x5 cm, přičemž v krabičce bych asi chtěl mít i baterky (cca 4x7,5 cm).
Máte k tomu nějaké nápady, názory a zkušenosti?[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Zkusenost asi jen jednu - je blbost nejdriv nakreslit desku a pak hledat krabicku, chce to vyberem krabicky zacit a teprve podle toho delat desku... :D
Ja mam vystupy pres sroubovaci svorkovnici, ovladac pres PIN header a drzak baterii pevne spojeny s deskou. Jediny konektor, ktery neni uvnitr v krabicce mam na kabliku pro svetlo na sedle, aby slo sundat. Optimalni to asi neni, ale u konektoru ve stene krabicky bych mel strach z vody a prachu.
Krabicka pod sedlem je sice pekne schovana, na druhou stranu se do ni fakt blbe dostava - musim sundat sedlo, takze zalezi, jak casto budes potrebovat dovnit.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Tak já jsem začal výběrem firmy, kde budu nechávat dělat desku. Skončil jsem tady:
http://www.seeedstudio.com/depot/fusion-pcb...
Víte o něčem lepším? Pokud ne, bude u desky vymalováno - bude to 5x5 ccm, a podle krabičky můžu tak leda doplnit díry na šrouby.
No a dráty ti vedou z krabičky teda jak? To je druhá možnost, že prostě konektory budou uvnitř na desce, a do krabičky budou přivedené kabely s opačnými koncovkami. Máš to nějak zatěsněné?
Já zatím mám krabičku přímo pod sedadlem (na těch stejných šroubech jako je horní vzpěra sedadla). Dostat se tam jde - není to extra pohodlné, ale i měnit baterky tam jde. Pokud bych ale měl vodotěsnou šroubovací krabičku, bylo by to horší.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Uvědomuješ si, že dělají desky až od deseti kousků?
Já nechávám vyrábět tady: http://www.tistaky.cz
Umí i oboustranné, ale co jsem slyšel, tak to není moc přesné a bez prokovů.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Tak deset kousku za deset dolaru je docela dobre, ne? Kazdopadne budu delat elektroniku pro sebe a pro zenu, nejaka rezerva na vyrobni vady, a ten zbytek se proste nekde spotrebuje, nebo taky ne. Porad je to pod cenou tech minimalne dvou kusu, ktere potrebuju pro sebe, pokud by se vyrabely tady u nas.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Znamená to, že si můžeš nechat vyrobit deset různých spojů? Já to pochopil, že si musíš nechat vyrobit desetkrát to samé.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Jo, 10x to samé. 10 elektronik pro světla na kolo. Momentálně mám využití pro dvě a ještě mi jeden kluk říkal, že až to postavím, případně by si nechal ode mně vyrobit taky.
No ale pokud bys to třeba chtěl dát nějak dohromady (nebo kdokoli jiný), můžeš mi říct připomínky k designu, já můžu design zavčas upravit, a pak si můžeme ty desky třeba rozdělit. Celých 10 asi nevyužiju.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Já bych se i přidal, ale obávám se, že se úplně neshodneme na rozměrech tišťáku a osazenými funkcemi.
Omezením je pro mne rám, tzn. max 35 mm x cca 16 cm. Chci tam mít 2x ATiny 861 SMD verzi ke každé 2 drivery, pak jeden zdroj 5V / 500 mA pro USB. A pak ještě modul s napájením procíku tj. 5V lineární zdroj + mosfet jako vypínač celého obvodu.
Teoreticky bychom se na části mohli shodnout a ten zbytek si každý dodělat podle sebe třeba na univerzální tišťák. Zas na druhou stranu to nestojí tak moc i kdyby člověk z těch deseti destiček využil jen dvě. Jen těch 5x5 cm je dost výzva.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
> Jen těch 5x5 cm je dost výzva.
Ani ne - včera jsem to zkusil. Jen jsem nastavil konektory na okraj a od oka odhadl které SMD součástky dát na druhou stranu, a aniž bych to nějak zvlášť optimalizoval, tak autorouter to bez problémů na 5x5 cm pospojoval, i s velkou rezervou.
Pro finální desku bude potřeba udělat výkonové spoje o dost tlustší (všechny spoje tlusté 60 mil už na 5x5 cm autorouter nedává :-) a nějak to lépe uspořádat, ale není sporu o tom, že se to na 5x5 cm dvojvrstvý spoj vejde.
Zajímalo by mě, jestli u step-downu vyjde lépe mít tranzistory na stejné straně jako ten MCP driver nebo na opačné.
BTW, na co dva procesory, a jak je budeš synchronizovat?
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Jenže ty tam máš jeden driver a máš to na ploše 50 x 50. Já bych chtěl na plochu 35 x 50 nacpat drivery dva.
Dva procesory proto, že jeden má prostě málo nohou. Kvůli zesílení ADC potřebuji ATTiny861. Chci tam mít tři nezávislé okruhy světel, možná 4. Přepínače režimů, ukazatel nabití baterie a hlášení chyby v obvodu (hlavně zkratu), tu USB nabíječku. To je prostě s 20-ti nohým nemožné. Na komunikaci jsem zatím vyhradil tři nohy (MISO, MOSI, SCK), zároveň je budu používat pro programování procíků rovnou v obvodu.
Kdyby nějaký Mega měla to zesílení ADC, tak to bude jednoznačně lepší řešení, ale takhle mi to vychází na 2 ATTiny 861.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Já mám tři drivery (momentálně dva step-down a jeden step-up. Jeden z nich je dimenzovaný až někam ke 3A, ostatní dva k cca 0.5 A. Ten velký zvládnu měřit single-ended měřením, ty dva menší diferenciálním se společnou nohou.
Ještě mě cestou z práce napadlo, že bych to mohl udělat tak, že by se na 3.5x50 vešly dva drivery, a ten třetí by sis prostě odřízl, ať se vejdeš do šířky.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Brr, z tech dvou procesoru (pokud nemaji fungovat naprosto nezavisle) bych mel docela strach. Samozrejme to lze vyresit, ale komunikace mezi dvema procesory (pokud by se prenasela data obema smery a budes osetrovat vsechny okrajove podminky) muze byt nakonec slozitejsi nez zbytek programu. ;)
Pokud ti jedna ATtiny nestaci, mozna bych zauvazoval o vetsim procesoru, programovani a ladeni by bylo snazsi.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Komunikaci plánuju jedním směrem a to pouze příznakovou. Tedy jeden procesor bude říkat tomu druhému, v jakém režimu má zrovna fungovat. Žádná synchronizace ani posílání zpráv. Prostě 8 stavů na 3 linkách a nazdar. To by mělo být schůdné, ne?
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Jo, to ještě vypadá rozumně. I kdyz pokud pouzijes SPI a nebudes mit drat SS, jak poznas, kde zacina byte, pokud by se ti nejakym rusenim (zakmit SCK) rozsynchronizovala komunikace?
Ja si hlavne rikal, aby sis nechtel vymenovat data nutna k regulaci a podobne, to by sis mohl pekne zavarit. I kdyz ono stejne muzes potrebovat presne ty procesory synchronizovat, pokud bys chtel (podobne jako ja) kompenzovat blikani jednoho vystupu, aby ti nekolisalo napeti na vystupu, ktery ma svitit... ono se ti to nakonec stejne zamota, uvidis... ;)[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Nechci používat SPI. Ty piny MISO, MOSI, SCK chci používat jako obyčejné vstupy a výstupy. To, že to budou zrovna tyhle vyplynulo tak nějak z toho, že bych je mohl používat najednou pro programování a podle resetu se vybere daný procesor. Také to nebude vadit žádnému obvodu za tím, že tam jsou digitální data.
Trochu hloupé u té ATTiny 861 mi přijde, že 3 z 6-ti výstupů z oscilátorů se zrovna kryjí s těmi programovacími piny.[ Zpět ]Datum: 24.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Nevim, jak maji postavene ceny (jak moc roste cena s plochou), ale muzete dat svoje plosaky vedle sebe, mit oba to svoje desetkrat a pritom za nizsi cenu nez kazdy zvlast.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
To je bohužel s touto službou nemožné. Protože oni ti udělají 10-krát to samé.
Ale možná by stálo za to pouvažovat po nějakém českém dodavateli, který by byl ochoten udělat jeden velký kus a pak si to rozstříhat.
Jednostranné tištáky od Kohuta jsou OK. Jak píše Kamil, tak ty oboustranné ne. Což je škoda, protože pokud je málo místa, tak to bez toho nejde.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Ja to myslel tak, ze pravdepodobne cena
10 * (Akito + Snilard) < 10*Akito + 10*Snilard
Samozrejme za predpokladu, ze byste se shodli na jednom rozmeru, aby mohli byt desky vedle sebe. Vetsinou byva nejaka pausalni cena za zakazku (kterou byste tak usetrili) a cena neroste linearne s plochou (u vetsich desek byva cm2 levnejsi), ale jak rikam neznam jejich cenik.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
No v krabicce mam na spodni strane vyvrtanou dirku a tou mam protazene vsechny draty dovnitr (jsou tam namackane hodne natesno) a vevnitr vedou do svorkovnic na plosaku. Akorat pro tlacitka a indikacni ledku by se uz sroubovaci svorkovnice nevesly, tak je pres PIN header, takze vymenit pak kablik je prace za trest...
Desticku z krabicky jsem schopny vyndat, horsi je pak zase pripojit vsechno zpatky. Nastesti svetlo funguje, maximalne obcas drobne upravim firmware, kdyz mam pocit, ze by v nejakem rezimu mohlo svetlo svitit vic/min nebo jinak blikat. A to proste vyndam jen AtMegu, naprogramuju na stole a vratim zpatky (i proto mam rad DIP).
Teoreticky muzu baterky vymenit, ale prakticky bych to venku (tzn na silnici po tme) nezkousel. Krome toho, ze bych musel vozit nahradni baterie (4 x AA) by to znamenalo odpojit konektor svetla na sedle, odmontovat cele sedlo, odstroubovat 4 male sroubky a sundat vicko krabicky, vymenit baterky v drzaku (pro vetsi spolehlivost prelepene izolepou) a pak vsechno zase poskladat zpatky.
Nastesti indikace stavu funguje dobre, takze jsem baterky nabil vzdy vcas a kdyby bylo nejhur, tak mam sebou krome naradi i celovku.
Ja delal desku jednovrstvou a tluste cesty, takze mi to vyleptal kamos doma.
S tou krabickou jsem to myslel tak, aby ses neupinal k nejakymu rozmeru (5x5) a nezjistil, ze krabicky jsou bud o kus mensi nebo zbytecne vetsi. Potom nektere maji sroub a sloupek uprostred, coz je docela komplikace...[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
K programovani: ja chci pouzit programovani primo v desce s tim, ze akorat musim zajistit, aby piny ktere za normalnich okolnosti jsou jako vystupni nezpusobily nejaky zmatek ve zbytku obvodu. Takhle jsem si odpalil MOSFET tim, ze se pres neho zrejme poustel vetsi proud nez obvykle, kdyz misto PWM do neho sel signal MOSI (tusim) z programatoru. Vyresil jsem to tak, ze jsem do programovaciho konektoru zapojil i +5V, a programovat budu s odpojenou baterkou, takze na drain MOSFETu nepujde zadne napeti. Jeste musim overit jak se chova ten napetovy stabilizator, kdyz mu na vystup dam +5V a na vstup nic, aby mi tam ten proud nesel druhou stranou.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Tak me by se nastesti nic zleho stat nemelo ani pri programovani zapojeneho procesoru, myslim akorat MOSI spina tranzistor pro nabijeni baterii a i kdybych zapojil nabijecku a programator zaroven, tak baterkam se za tu chvili nic nestane.
Stabilizator si rozhodne zkontroluj, je pomerne caste, ze propousti proud i opacnym smerem.
Dalsi moznosti by byl treba jumper na odpojeni silovych casti. Pokud bys pripojoval programator pres pin header, primo se nabizi umistit jumper primo na nej, abys ho musel nejdriv vyndat a tim MOSI odpojil nez budes moct pripojit programator... precijen clovek snadno zapomene... ;)[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Mě v první chvíli napadlo dát před Vin toho stabilizátoru diodu. Ale vzhledem k tomu, že nejspíš budu mít dvě lithiové baterky, tak možná bude vstupní napětí klesat až někam k 6 V, což by s úbytkem napětí na diodě a rozdílem který potřebuje stabilizátor (píšou 380 mV typicky, 600 mV maximálně) nemuselo stačit. Dioda by byla blbuvzdornější.
OK, popřemýšlím ještě nad nějakým jumperem před nebo za zdrojem napájení. Ten programovací konektor má pinů dost, otázka je, jestli na programátoru nejsou nějak pospojované.[ Zpět ]Datum: 24.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
tyto konektory mam zatridene do kategorie "mechanicky nespolehlive" - konktetne pokud jimi chces posilat data, obcas se nektery bit strati :-( stav nastava obvykle po cca 3 a vic mesicich pouzivani ktere je blizke jizde na kole.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Tak ja ted tri tyto konektory mam na kole (2.5mm, ne 3.94mm), mam je tam tak rok, a zadnou nespolehlivost jsem zatim nezaznamenal. A ano, jezdim obcas v desti. Jedine co nevim je jake jsou tam ztraty prechodovym odporem. No ale myslim ze v tech ne moc silnych dratech co tam ted mam budou minimalne srovnatelne.
Konektory mam na spodni strane krabicky, cili ten protikus na tom konektoru "visi" vlastni vahou + vahou části kabelu. Zatím nikdy neupadl. Pokud bych je v novém řešení měl schované až v krabičce, mechanickou stránku bych fakt neřešil.[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Konektorům se vyhýbám, radši mám šroubovací svorkovnice, přijdou mi spolehlivější. Původně jsem měl svorkovnice zvenku na krabičce jenom tak, v dalších verzích byl přes ně aspoň kryt z půlky malé krabičky a dráty vycházely spodem, teď už jsou svorkovnice na desce uvnitř a kabely jsou utěsněné průchodkami. Demontáž se nepředpokládá.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
OK. Já teda s demontáží počítám každopádně. Část věcí (minimálně řetěz LEDek a bodová zadní LEDka, možná i elektronika) bude zezadu na sedadle, a sedadlo jsem za ten rok co mám lehokolo už několikrát sundával kvůli transportu. Takže tohoto bych se vzdát nechtěl.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Konektory, mechanická konstrukce, umístění
Tak to jo, co je na sedadle, to by mělo být přes konektor. Mám tam akorát zesilovač a ten má konektory. Ten napájecí jsem už musel upravit proti vodě silikonovou bužírkou a vazelínou, aby těsnil, kdysi tam nateklo.
[ Zpět ]Datum: 23.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Taková začátečnická otázka:
Když mám nějaký integráč, který má vypínací pin s TTL logikou, můžu ho napojit přímo na nohu ATTiny nebo tam je potřeba nějaký rezistor mezi, nebo pull-up?
+Ta samá otázka pro mosfet driver, pro jeho pwm vstup. Tam už mám ověřeno, že když se dá mezi, myslím, 150 Ohm rezistor, že to funguje. Ale jestli to je tak správně, netuším.[ Zpět ]Datum: 28.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
K té druhé části: proč by to nemělo jít zapojit napřímo? Aspoň já jsem to přesně takhle provozoval a fungovalo to. V dokumentaci k tomu driveru nepsali že by ten PWM vstup vyžadoval nějaké extrémní proudy nebo tak něco, že by si to zasloužilo nějaké extra oddělení. A dokonce tam mají přesně definováno co se stane, když je PWM vstup ve třetím stavu.
[ Zpět ]Datum: 28.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Pochopil jsem to dobře, že ten tri-state způsobí zavření obou mosfetů a vypnutí toho driveru? Jak mohu na procesoru do toho stavu přepnu? Když jsou oba ty mosfety zavřené, co se děje z energií naakumulovanou v cívce?
Myslel jsem si, že tam ten seriový rezistor bude lepší, aby se zabránilo proudovým špičkám při nabíjení vstupní kapacity toho driveru, ale asi to je fakt zbytečné.[ Zpět ]Datum: 28.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
On stejně attiny nedá podle datasheetu z pinu víc než 20 mA, a vyzkoušel jsem připojením vysokosvítívé LEDky (nominální proud 20 mA, v sérii s odporem 100R), že dokonce spíš daleko míň, pokud teda nedělám něco špatně - rozhodně dostávám daleko větší pokles napětí na pinu, než by odpovídalo datasheetu, a podle napětí na tom odporu teče z pinu jen asi 11 mA.
Přepnutí nohy do tristate popsal Jrr dobře (psal jsem vedle že naopak tristate mě pěkně vypeklo u step-up konvertoru, kde to nic nevypne a nechá MOSFET tam kde zrovna byl).
Předpokládám že po zavření obou tranzistorů se energie z cívky a kondenzátoru postupně vybije přes LEDku.[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Energie z cívky se přes ledku nemá jak vybít…
[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Zkusil jsem se nad tim zamyslet a zjistil jsem, ze vlastne nevim jak civka uchovava energii. Podle me ani tak neuchovava energii (jako to dela treba kondenzator, ze by tam to napeti vydrzelo i treba nekolik minut), spis tu existujici energii pouziva ke zvetseni nebo zmenseni napeti pri zmene proudu. Ale pokud vypnes oba tranzistory, tak civkou netece zadny proud, a tedy se chova jako normalni drat (teda zacne se tak chovat po nejake kratke dobe od vypnuti).
[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No co já si matně pamatuju ze školy, tak kondenzátor se snaží udržovat konstantní napětí, zatímco cívka chce udržet proud.
Pokud tedy cívkou prochází nějaký proud, ty ji odpojíš od obvodu a budeš se vývodů držet, na vlastní kůži pocítíš, jaké napětí cívka může dodat, aby cíle dosáhla... ;)
Nevím, jak to máš zapojené, ale pozor, aby tu "kratkou dobu po vypnutí" netekl proud někudy, kudy to nečekáš. ;)[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Mám tam úplně základní step-down měnič: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9... . Oba spínače jsou n-mosfety.
Takže pokud by ta cívka chtěla ten proud něčím prohnat, tak to bude ten low side mosfet. Znamená to, že by cívka mohla vyštelovat napětí tak, že by to ten tranzistor v zavřeném stavu zničilo?[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Záleží na konkrétní cívce a konkrétním mosfetu, ale jo, může. Takhle se třeba dělá vysoké napětí do svíček v motoru, připojením "naprouděné" (hnusné slovo) cívky na svíčku ti na svíčce vyletí tak vysoké napětí, že prorazí vzduchovou mezeru v její špici jiskrou. Na proražení nějakého mosfetu může stačit i výrazně menší cívka a klidně by to mohla být ta, kterou k potřebuješ k vyhlazení špic. Podle mě jediná jistota, že to neodpravíš ani později vlivem postupné únavy se dá získat tak, že při vypnutí bude ten spodní mosfet ještě aspoň chvíli vodivý, dokud se nezmaří dost energie LC obvodu v té diodě. Dvě tři periody toho PWM by na to měly stačit, pak už tam nebude dost na proražení čehokoliv.
[ Zpět ]Datum: 30.10.2012Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Na obrázku sice nejsou tranzistory, ale ten spodní FET je zapojený vlastně obráceně - svádí k zemi záporné napětí, které vzniká na cívce. Pokud je v něm zpětná dioda, tak ta obstará veškerou ochranu. Měnič by fungoval vlastně i s odpojeným gate toho spodního tranzistoru, jenom s horší účinností, jestli to dobře chápu. Jestli diodu nemá, stačí ji tam pro ochranu přidat.
Asi jsem někde něco přehlídl, ale jak se otvírá ten horní N-MOSFET, když potřebuje větší napětí než napájecí?[ Zpět ]Datum: 30.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ten tranzistor ochrannou diodu v sobě má :)
Mám tam tyhle: http://www.irf.com/product-info/datasheets/data...
Na řízení těch mosfetů tam mám mosfet driver přímo dělaný na step-down měnič: http://www.farnell.com/datasheets/77766.pdf Ten už si to napětí sám zvýší.[ Zpět ]Datum: 30.10.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No pokud ten "integrac" ma stejnou zem jako ta ATtiny a napetove urovne vyhovuji (tedy pokud tam neni u toho PINu jeste nejake omezeni), tak bych nevidel problem v primem propojeni.
Pull-up/down ma smysl, pokud potrebujes mit definovanou uroven v okamziku, kde je PIN procesoru odpojeny (treti stav), tedy predevsim od resetu po nabehnuti programu.
Ja jsem gate mosfetu pripojoval k procesoru primo, bez serioveho odporu (velky pull-up nebo down, aby byl tranzistor zavreny). Ten tranzistor je rizeny napetim, takze do gate by nemel tect prakticky zadny proud, takze seriovy odpor muze ovlivnit jen nabijeni/vybijeni kapacity pri zmene stavu.
Ja se na to dival tak, ze chci otevrit/zavrit tranzistor co nejrychleji, takze mi odpor prisel spis kontraproduktivni, nicmene asi se nejake duvody pro seriovy odpor najdou. U me zvitezilo snaha minimalizovat pocet soucastek (tedy rozmery, vrtani der a pajeni).
Predpokladam, ze seriovy odpor muze zabranit, aby se z nozicky procesoru bralo vic nez ma povoleno, nejspis to taky muze zmensit ruseni, odrazy na vedeni a vylepsit em kompatibilitu, ale to jsou veci, kterym vubec nerozumim a snad nam to dokaze nekdo povolany vysvetlit.[ Zpět ]Datum: 28.10.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Bývá i kompromis mezi účinností a EMC. Někdy nevím, co bylo u výrobce vlastně prioritou. V továrních zapojeních se spínacími FETy bývá kolem nich často plno zdánlivě zbytečných součástek - odpory v řádech Ohmů a kondenzátory v pF. Jde o to udělat spínání co nejrychlejší, ale zároveň odstranit zákmity.
[ Zpět ]Datum: 29.10.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
Moje schéma, firmware a další data
V minulé části tohoto tématu byl dotaz na konkrétní schéma a konkrétní údaje. Dokopal jsem se k tomu, abych tyhle věci umístil na web. Takže zájemci si můžou kliknout na adresu
http://www.fi.muni.cz/~kas/bike-lights/
Mám to teď ve stavu, kdy jsem odeslal gerberové soubory do výroby, takže kdo tam najde závažnou chybu ve schématu nebo v plošňáku, ten mě nepotěší.[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Pěkné. Na první pohled tam žádná chyba není vidět.
Jak jsi počítal velikosti těch cívek a kondíků? Máš na to nějaké vzorečky nebo tak něco? Já jsem na to našel kdysi takovou šikovnou excelovskou tabulku. Já to mám na 125 kHz a ty cívky mi vychází menší.
Co přesně používáš za cívky a za ty elektrolytické kondíky? Také koukám, že tam máš mnohem míň kondíků než já. To celkem pěkně šetří plochu :)
Že bych to přecijen udělal také dvouvrstvé :)
EDIT:
To budeš mít vepředu XM-L, že to plánuješ na 2,5A?[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Napsal jsem do googlu něco jako step-down driver calculator, a pouzil jsem co tam bylo (od oka jsem zkontroloval že cívku mám podobně velkou jako psal někde Jrr a kondenzátor o dost menší, abych neměl ty jeho půlsekundové doběhy :-). Myslím že to bylo tohle:
http://www.daycounter.com/Calculators/Switching...
Něco podobného jsem našel i pro step-up. Použil jsem čistě inženýrský přístup a ani jsem nezkoumal jak se to počítá, stačí mi že vím zhruba jak to funguje.
Větší cívkou asi nic nezkazím, větším kondenzátorem jo (regulovatelnost). Menší cívky (470uH/450mA) jsou tyto: http://cz.farnell.com/multicomp/mcsch855u-471ku...
- tu větší teď nemůžu najít, možná tahle: http://cz.farnell.com/panasonic/elc18b221l...
Elektrolytický kondenzátor je nějaký 47uF 50V. Ke stabilizátoru napětí mám tantalové 1.5uF (protože psali že mají být tantalové a minimálně 1uF). Oddělovací k CPU a k MCP14628 mám 10uF keramické, střeleno od oka :-)
Jo, mám XM-L U2 (na DX teď stojí pod 10 dolarů, například).[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Ta 220 uH cívka je pěkně drahá. Já mám v testovacím světle tuhle: http://cz.farnell.com/jsp/search/productdetail...
Jen není na tak velké proudy.
Velkou cívkou IMHO také drobet zpomalíš reakce toho měniče na změny. Těmi většími kondíky jsem nemyslel tisíce uF, jak to má Jrr, ale třeba 40 uF ve čtyřech 10 uF keramikách.
Jinak budu mít z nivissu XP-G2 teple bílé za 3,3 €. Mají mnohem lepší vlastnosti než XM-L, jen max proud 1,5 A.
Jinak vidím správně, že tam nemáš žádné kondíky před vztupy do těch měničů? Tak to přeji hodně štěstí, aby ti to nekmitalo až do té +5V větve, protože ty Vbat budeš mít rozlítanou IMHO celkem hodně. Dokonce bych ti to troufl považovat za tu chybu, o které jsi nechtěl slyšet. Ale možná se mýlím a ty kondíky tam nejsou potřeba.[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Ale vždyť tam jsou (C10 a C30). Nebo myslíš jako mezi Vbat a GND? Tam bych řekl že rozkmitání nevadí - vstup stabilizátoru +5V má svůj vlastní, přední světlo plánuju spínat v opačné fázi než ty další dva měniče (čili aktivní to bude od nastaveného čísla do maxima OCR1C, zatímco ostatní dva budou aktivní od nuly do nastaveného čísla), a protože napětí na LEDce bude o kousek menší než polovina napětí basterky (v nejhorším případě), tak se nedosáhne střídy ani 1/2, čili se ty aktivní fáze obou měničů nebudou překrývat. Možná se s nimi bude trochu překrývat ten step-up, ale ten zase má naprosto minimální odběr. No a navíc jsou všechny tři PWM kanály na stejném počítadle, takže ve stejné fázi. Rozkmitání v rámci jednoho cyklu tedy nevadí.
V čem je XP-G2 lepší než XM-L?[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Jj, myslel jsem mezi Vbat a GND.
XP-G2 má lepší rozložení světla, dá se k ní koupit úzká optika. Svítivost má srovnatelnou, ale je mnohem levnější.
Jakou plánuješ k té diodě optiku?[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Jak rozložení? U jedné píšou 115 stupňů, u druhé 120. A svítivost XM-L U je na stejném proudu tak o třetinu větší (přičemž na stejném proudu potřebuje asi o 5 % větší napětí, co jsem tak vyčetl z datasheetu).
A teda ještě - proč teple bílou? Podle mě pro "být viděn" je daleko lepší studená. Teple bílou plánuju akorát na osvětlení tachometru.
Optiku mám nějakou 20mm už teď - po mechanické stránce mám přední světlo vyřešené. Fotku nemám, ale je to podobné jako tady, kde jsem totéž udělal pro manželku:
http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/bike-light.jpg
(akorát pro leho je ten profil o dost delší, aby světlo bylo co nejvíc vpředu - ty stíny od šlapajících nohou mě fakt štvou :-)[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Pro řadu XP existuje mnohem větší nabídka optik a refletorů…
Nepřehlédl jsi v tom datasheetu, že XM-L je hodnocena při 25 stupních a XP-G2 při 85 stupních?
Přední světlo mám hlavně za účelem vidět, to že jsem viděn je až sekundární jev. Modré světlo studeně bílých ledek nemám moc rád. Na svícení do úplně tmy bych nejradši volil červené světlo, ale to by bylo vážně matoucí a navíc v úplně tmě jezdím jen málo kdy a málo kde.[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
XP-G2 má obě teploty při 350 mA a je z nich vidět, že při nižší teplotě je světelný tok větší o cca 13 % (docela přesně pro všechny druhy a všechny biny). Tak pokud bych čekal že pro vyšší proudy to bude podobně a porovnával třeba na 700 mA (což je proud který používám teď), tak mám tohle:
XM-L U2 Cool white: 300 lm
XP-G2 R5 Cool white: 287 lm
XP-G2 R3 Warm white: 252 lm
OK, není to o třetinu víc, ale o pětinu víc.[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Když se to přepočítá jako lm/W, tak už ty diody vychází skoro stejně, pak to není ani o pětinu.
U mně jednoznačně vyhrálo množství dostupných optik ze kterého budu vybírat a cena. Mám jich objednáno 10, z toho na kolo teď půjdou 4. Ostatní využiju někde jinde.[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
To napeti neudela tak velky rozdil, navic primo v datasheetu XM-L na zacatku pisou, ze dava o cca 20 % vetsi ucinnost oproti XP-G.
Hmm, ctyri? Ja dosud jezdim s jednou XM-L U2 na 700 mA, a v noci je to brutalni svetlo, ze asi vic nebudu potrebovat. A to jsem tam dal nejuzsi optiku co jsem nasel, a i tak ten kuzel je docela velky.[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Já ale mluvím o nové XP-G2, ta je oproti té XP-G lepší, o kolik se mi nechce hledat.
Dvě diody na blízko, dvě na dálku. Celej měnič mám navrhovanej na výstupní napětí kolem 6V. To že tam budou čtyři neznamená, že pojedou pořád na max výkon. Spíš naopak. Nejobvyklejší režim asi budou ty na blízko na nějaký 100 - 200 mA, v Praze je většinou dobře osvětlená silnice. Občas jezdím třeba Modřanskou roklí, kde bývá v noci naopak úplná tma, protože je dost uzavřená a svitu měsíce brání stromy. Tam už se ten výkon využije. Ty dálkovky chci mít skoro vodorovně a hodně úzké. Rád vidím daleko a to i když to tam znám.[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Co takhle zkusit žluté? Ve Francii na to asi měli důvod, když přebarvovali přes žlutý filtr i halogeny, ale s nástupem xenonů už to asi definitivně uvolnili, do vývoje nějakých speciálních sodíkovek jenom pro ně se asi nikomu nechtělo.
[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Jo a ještě se zeptám, blbě. Jsi si jistý, že tam chceš používat cívku s odporem 3 Ohmy? Když se tam dá použít nějaká, která bude mít třeba 0,019 Ohm?
[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Tak na step-up to nevadí, při proudu 0.02A na cívce ztratím asi miliwatt (chci tam mít řetěz LEDek 0.02A a svítivosti řádově jednotek cd). U toho step-downu bych ztratil 0.3 W při 300 mA, přičemž LEDka protopí 1W. To je docela dost, máš pravdu. Ale zase zároveň svítící přední LEDka protopí ještě daleko víc, takže celková účinnost nebude zas tak hrozná.
Ale máš pravdu, že jsem mohl koupit menší indukčnost s menším odporem. Už nevím - možná mi na tom kalkulátoru vycházelo, že pro ty menší proudy je potřeba větší indukčnost nebo tak něco.[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Tak jsem se dival, a ty mensi civky mam 0.89 Ohmu, coz mi prijde dostacujici i na tech 350 mA. Mensi se stejnou indukcnosti nejde sehnat (aspon ne u Farnellu a se stejnou velikosti). Jde sehnat okolo 150-220 uH a 0.22 Ohmu. Uvazuju ze jeste prikoupim. Jeste jsem chtel prikoupit MOSFETy, ale divam se, ze ty potvory zdrazily dvojmosfet z asi 15 korun na 45 :-)
[ Zpět ]Datum: 13.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Pěkné je to, jenom ty indukčnosti se mi taky zdají velké. Počítá se to nějak jako napětí na cívce děleno spínacím proudem a krát čas sepnutí, není důležitá přímo frekvence. Pokud se střída mění, bude to kompromis. Mně všude pro step-down z 12V vyhovovalo 100 uH. K tomu starému driveru do 100 kHz, co používám, se tyhle cívky dávaly nejčastěji. Zkoušel jsem to i ladit nahoru a dolů, jak se to bude chovat. Na účinnost měl větší vliv spíš odpor cívky a ten je při míň závitech lepší, pokud nemá být moc velká.
Taky bych se přikláněl k tomu přidat ke spínacím prvkům blokovací kondenzátory na zem, můžou i zlepšit účinnost.
Na ty cívky je dobrá vyhozená spotřební elektronika, ale kdo to má sbírat. Když jsem ještě dělal u zdroje (v servisu):
[ Zpět ]Datum: 01.11.2012Autor: RadekHodnocení: +1 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Jak moc jde účinnost dolů, když ten obvod nejede v kontinuálním režimu, ale cívka vždy na část cyklu úplně přestane dávat proud?
[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Myslíš vysazení několika cyklů? To by snad nemělo mít vliv, kromě toho, že se zvětší zvlnění na výstupu. Většina zdrojů takhle funguje hlavně při sníženém odběru, kdy už nejde zkrátit doba sepnutí a tak ve snaze uregulovat výstup dochází k výpadkům, doprovázeným pískáním nebo šumem, podle toho, jak jsou výpadky pravidelné. Některá zapojení děsně šumí i při normální zátěži, když místo plynulého řízení doby sepnutí produkují směs zákmitů. Tam už se účinnost sníží ztrátami na spínacím prvku danými jeho rychlostí.
To se týká poměrně jednoduchých klopných obvodů, ale při řízení programem by žádné nepravidelnosti být neměly, ne?[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Snilard myslí tohle:
http://en.wikipedia.org/wiki/Buck_converter...
- situaci, kdy v průběhu jednoho cyklu klesne proud na nulu.[ Zpět ]Datum: 02.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Moje schéma, firmware a další data
Zkusil jsem si do toho kalkulátoru zmiňovaného výše zadávat různé hodnoty, a u té cívky záleží, jestli se počítá z maximálního rozvlnění proudu nebo z minimálního proudu, který tím má téct. Třeba pro napájení 12V, napětí na LED 3V, úbytku na diodě a na tranzistoru 1V (pohledem z okna, asi přestřeleno), a proudu od 100 do 350 mA to vychází na 64 uH, zatímco pokud se to stanoví jako limit rozvlnění proudu 10 %, tak jsme na 365 uH. Takže asi zůstanu u těch větších indukčností.
[ Zpět ]Datum: 13.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Malý audio zesilovač
Ještě přemýšlím o tom, že bych si někam k hlavě dal malý reproduktorek, že bych třeba cestou do práce mohl poslouchat zprávy z rádia a tak. Nějaké reproduktorky mám (cca 5 cm průměr, 0.25W, myslím 12 Ohmů). Zkoušel jsem to zapojit napřímo na sluchátkový výstup mobilu, a hrálo to dostatečně na to, abych třeba 10-15 cm od ucha docela dobře slyšel. Viděl jsem něco takového v jednom dálkovém autobuse - šofér měl reproduktory integrované v hlavové opěrce. Takže mohl poslouchat co chtěl, nerušilo to cestující, ani mu to nebránilo slyšet okolní zvuky (na rozdíl třeba od sluchátek).
No ale možná by to nějaké dodatečné zesílení sneslo, takže opatrně sonduju, jak byste dělali audio zesilovač řekněme 2x 0.25 W. Případně pokud by se dal do toho zakomponovat i nějaký FM rádio modul abych nemusel ani zapojovat mobil, bylo by to úplně skvělé.
(BTW, dneska mi psali, že mám hotové plošné spoje na světla, jsem zvědavý, kolik času vezme doprava)[ Zpět ]Datum: 05.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Malý audio zesilovač
něco takovýho ?
http://dx.com/p/1-0-led-mp3-player-module-w-fm...
píšou. že to má integrovaný i zesilovač, jenom jsem nějak nenašel s jakým výkonem ...[ Zpět ]Datum: 05.11.2012Autor: macikmHodnocení: 0 0
-
Re: Malý audio zesilovač
Jako jo, ale mozna FM + line-in by bylo lepsi - asi nechci udrzovat svoje oblibene mp3 jeste na dalsim zarizeni (vedle mobilu a auta).
[ Zpět ]Datum: 05.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Malý audio zesilovač
Takové ty hračky s výkonem až 2x 2W při 5V se dají koupit za pár stokorun, i s FM a LINE IN. MP3 na tom používat nemusíš :-)
Jednou jsem v Kauflandu koupil ve výprodeji něco takového za 150 Kč, doma pak zjistil, že tam chybí baterie i zdroj. Bral jsem to stejně jenom kvůli repráčkům. Ta elektronika je funkční, ale nemá to paměť, jenom vstup na USB, na kartu a jack, na plošňáku je počítáno i s tunerem a přijímačem dál. ovládání. Osazeno to tam ale není. Na displeji to ukazuje jenom velké číslo tracku. Kvůli ovládání přes tlačítka je to nepoužitelné. Schválně, co vy na to, programátoři. Když se stiskne jedno nebo druhé tlačítko krátce, přeskočí skladbu. Když se to samé tlačítko podrží déle, zničeho nic přejede naráz celý rozsah hlasitosti nahoru, resp. dolů. Jiný způsob nastavení hlasitosti tam není a pokud se to nějak náhodou podaří, po vypnutí se to zruší. Mám to ale v šuplíku, kdyby to někdo chtěl.[ Zpět ]Datum: 07.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Další mechanická věc kterou potřebuju vyrobit je řetěz LEDek. Jak byste to vyrobili aby se do toho nedostala voda? Přemýšlel jsem nad smršťovací bužírkou, ale třeba v GES mají nejmenší průhlednou tuším 16mm průměr nebo takovou nějakou obludnost, což je na zabalení 3mm LEDky hodně, i když koupím tu nejvíc smršťovací 4:1. Menší už mají jen černé.
Jediné co mě napadlo je dát dráty do co nejmenší černé smršťovací bužírky, a LEDky samotné buďto nebalit vůbec (ale pak to asi uhnije přímo u LEDky,, anebo teda použít nějakou tu lepící bužírku. Jak byste to dělali?
Chtěl bych asi řetěz LEDek zezadu sedadla po obou okrajích - 3 nebo 4 červené podél každé strany, pak někde nahoře po stranách držáku hlavové opěrky dvě žluté směřující do boku, a možná ještě pro zvýšení viditelnosti jednu UV směřující dozadu. Celkem teda asi 9 nebo 11.[ Zpět ]Datum: 06.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
A co misto smrstivky nejaka pruhledna plastova hadice?
[ Zpět ]Datum: 07.11.2012Autor: E-RycHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Nojo, ale to by musela byt pres cele a na konci nejak utesnena. A vypadalo by to jako vietnamska trznice :-)
Ten silikon co navrhuje cibi nezni spatne, to asi vyzkousim. Nebo treba dentakryl? Existuje jeste dneska neco podobneho?
Silikon by asi mel tu vyhodu, ze bych to mohl rovnou pouzit i jako lepidlo k tomu sedadlu.[ Zpět ]Datum: 07.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
silikon? udelat si korytko z pruhledne pasky a do nej ulozit LED s napajenymi draty, nosnou konstrukci, spojovaci prvky.. a celek zaplnit silikonem. Paska zustane soucasti silikonu.
Mozna by bylo dobre taky pouzit dentacryl - pokud ma byt LED pasek tvarove stabilni.
Opet udelat formicku....[ Zpět ]Datum: 07.11.2012Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Zkusil jsem vyrobit prototyp - formu jsem udělal z vosku do kterého jsem větším vrtákem vyvrtal díru (mírně zešikma aby to šlo dát zezadu na šikmé sedadlo) a doprostřed ještě 3mm vrtákem místo do kterého se zasune LEDka. Pak jsem to zapatlal průhledným neutrálním silikonem a nechal vytvrdnout.
Je to jen prototyp (vývody ledky nejsou v bužírce, navíc vzadu budu mít pochopitelně červené LEDky. Výsledek je docela dobrý, i když s hladším materiálem formy než je vosk bych asi dosáhl lepšího povrchu. Jaký jiný materiál vás napadá, aby na to nechytal silikon?
[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
http://www.ireceptar.cz/diskuze/pro-kutily...
zde pisi ze na kancelarske pasce silikon nedrzi.
ja si sice myslim ze ano, ale udelam experiment a dam vedet.
no a potom jeste nejaky separator: (tj forma napr ze sadry+ toto)
http://www.odlevacisilikony.cz/index.php?s...
jedna se o "prvni rozumne" veci nalezene vyhledavacem.[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Vzorek na test pouzitelnost kancelarcke (tvz balici) pasky hotovy.
o vysledku sloupnuti(nebo pokusu o sloupnuti) po zatuhnuti budu informovat.[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
lepici paska jako separator
vysledek : vzorek sel sloupnout uplne perfektne.
povrch leskly, vyjma mist kde okopiroval faldy na pasce.
pouzite materialy:
-silikon 100% protiplisnovy bily, vyrobce Den braven
-lepici paska 50mm hneda (tvz balikova, bez oznaceni vyrobce)
tj odvolavam co jsem psal zde :
http://www.nakole.cz/diskuse/15570-vlastni...
zavřít
ta paska z toho pujde sloupnout.[ Zpět ]Datum: 26.11.2012Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
Re: lepici paska jako separator
Jo, kuzel z hnede pasky mam od vecera pripraveny ke sloupnuti. Doufam ze to taky vyjde pekne. Akorat teda mam pruhledny silikon jako na fotce vyse.
Paska ma ovsem nevyhodu, ze clovek je omezeny jen na primkove plochy. A taky se s tim daleko hur pracuje nez s tim voskem.
Jeste me napadlo, jestli ta cajova svicka vyse nedela takovy hruby povrch jen proto, ze neni dostatecne pretavena pri vyrobe. Zkusim ten vosk jeste rozpustit a nechat ztuhnout, a udelat pak formu z toho.[ Zpět ]Datum: 26.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Jako separátor se dá použít Indulona, nebo se rozvaří mýdlo a tím roztokem se plocha natře. Je zbytečné v domácích podmínkách valit prachy za průmyslovou chemii. Jako kopyto - tedy to co chci odlévat je dobré použít sádru. Dá se dobře opracovat a vybrousit. Na vlastní formu jde použít např. silikonovou otiskovací hmotu používanou v zubařských laboratořích. Jmenuje se Stomaflex. Možná jsou i jiné. Já na tvorbu licích forem používám Lukoprén.
[ Zpět ]Datum: 26.11.2012Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
No ale není právě ta sádra moc hrubá, když chci dosáhnout hladkého povrchu průhledného silikonu?
Já jsem ještě uvažoval třeba o epoxidu nebo o nějaké dvojsložkové hmotě. Mám nějaké dvousložkové lepidlo - takový asi 2-3 cm široký váleček s modrým okrajem a bílým vnitřkem, z toho se kus ukrojí a promíchají se ty dvě složky, a časem to vytvrdne zhruba podobně jako modurit. To by myslím šlo opracovávat nebo rovnou nechat vytvrdnout do příslušného tvaru lépe než sádra a mělo by to hladší povrch.[ Zpět ]Datum: 26.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Sádru vybrousíš do vysokého lesku, takže povrch bude hladký.
Ten epoxid musíš taky brousit abys měl rovnu, hladkou plochu. A je dražší a hůře opracovatelný. Bavím se tedy o kopytu, na které udělám formu z lukoprénu a do něj udělám finální odlitek.[ Zpět ]Datum: 26.11.2012Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Řetěz LEDek - jak vyrobit a utěsnit
Zkus tohle - vem PVC nebo PU hadičku s tloušťkou stěny 1 mm a vnitřním průměrem 4 až 5 mm (pro 3mm LED). Může být i neprůhledná. Do ní udělat na pomyslné zadní straně podélné zářezy asi 2 cm dlouhé v místech, kde budou LEDky. V místě toho zářezu vždycky hadičku rozšklebit a na protější straně prolisovat (vyrazit) 3mm dírku pro LEDku. Po prostrčení kablíků připájet LEDky ještě mimo hadičku, pak je zasunout zkrz štěrbiny do dírek s velmi decentním zajištěním vteřinovým lepidlem. Tím taky zalepit ty montážní zářezy, ale opravdu jenom nechat navzlínat. To drží.
Pokud mají být LEDky hodně hustě, může se podélně rozříznout a pak slepit hadička celá.
Díky za inspiraci, asi si to vyrobím.[ Zpět ]Datum: 07.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Podobně jako Akito jsem pokročil s návrhem světla k realizaci. Mám už objednaný plošnák, nakonec bude jednovrstvý od Kohutů. Ledky a optiky přijdou v pondělí, takže už pak zbývá pouze objednat součástky z farnellu a můžu se dát do osazování.
Také jsem postavil přípravek na měření účinnosti a podrobil testovací obvod měření tedy dokud se mi vlivem nechtěného zkratu nespálily měřící rezistorky. Měřil jsem to s hromadou červených diod v uspořádání 18 větví x 3 diody. A vyšlo mi tohle:
Vstup 7,6V, výstup 100 mA, 560 mW, účinnost 79,9 %
Vstup 7,2V, výstup 502 mA, 3 040 mW, účinnost 95,4 %
+- autobus :)
Což vypadá celkem slušně a v programu je ještě prostor k úspoře spotřeby MCU. Až nakoupím další měřící rezistorky, udělám víc měření.[ Zpět ]Datum: 08.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Začal jsem pozorovat u toho svého driveru zvláštní věc. Když to jede na malý proud blízký té hranici kontinuální/nekontinuální buck, tak to svítí krásně bez záchvěvů, zpětná vazba se nerozkmitá. Když to svítí skoro na maximum, tak to samé.
Ale když tam dám jednu konkrétní hodnotu mezi, tak se to neskutečně rozkmitá. Když je rychlejší zpětná vazba, tak to kmitá zpětnou vazbou. Když je pomalejší nebo méně citlivá, tak to kmitá úplně samo a zpětná vazba do toho zasáhne jen občas.
Netušíte, čím by to mohlo být? Trefil jsem snad specifické podmínky, nějakou vlastní frekvenci toho obvodu, že se to samo rozkmitává?[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ano, tyhle problemy jsem mel taky - postupne to bylo nekolik pricin:
1) kvuli chybejicimu kondenzatoru u napajeni attiny jsem dostaval brownout reset. Tohle jsem odstranil a ted to detekuju tak, ze si v EEPROM pocitam resety CPU (jen do 5. resetu od naprogramovani, abych si neznicil EEPROM). Takze pri ladeni rovnou vidim, jestli se mi to nekde neresetuje.
2) prilis rychla reakce regulacni smycky, takze zmena se nestihne jeste projevit, a my uz regulujeme dale. Tohle se pak fakt chovalo jak popisujes - pro nektere hodnoty OK, pro jine to trochu blikalo, a jeste pro jine to hodne blikalo. A samozrejme se to menilo s postupnym poklesem napeti na baterce. Nakonec jsem skoncil u toho, ze mam jen tri stavy: je-li hodnota > 2.5x vetsi nez cekam, snizim stridu na 2/3. Je-li o kousek vetsi (> 4/3 ocekavane), snizim o 1. Je-li o kousek mensi (< 3/4 ocekavane), zvysim o 1. Mezi 4/3 a 3/4 ocekavane nedelam nic.
Moje regulacni smycka je videt tady (pwmled.c, funkce on_adc()):
http://www.fi.muni.cz/~kas/git/?p=bike-lights...
Jeste jsem si rikal, ze kdyz vlastne mam senzor napeti baterky, ze bych mohl odvozovat maximalni stridu nez vyhlasim chybu od tohoto. Chtel bych mit firmware nezavisly na tom, jestli pripojim dvouclankovou nebo triclankovou baterku.[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak u mého driveru to není ani jeden z důvodů. Ono to totiž osciluji i když do toho zpětná vazba vůbec nezasahuje. Když udělá zpětná vazba nějakou změnu, vidím to na indikačních diodkách, vidím i směr.
Každopádně řešení je jednoduché. Počítám pravidelně počet změn a počet příležitostí ke změně. Pak se to jednou za čas vyhodnotí (50 možných změn) a když se to změnilo mockrát, tak o fous (1/15) zvýším cílový proud. A je po problémech. Už takhle malá změna stačí k tomu, aby to bylo stabilní.[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Zajimave. Teda nerozumim tomu co se timhle vyresi, jestli to neni jen zaplata na skryti nejakeho vetsiho problemu za tim, anebo jestli postupnym zvysovanim o 1/15 nemuzes prekrocit maximalni proud LEDky.
[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
A takhle slozita regulace ti funguje dobre? Ja s necim podobnym taky zacinal, ale skoncil jsem u trivialniho pricitani rozdilu.
Neco jako:
sum += target - ADC;
pwm = (sum >> 8);
Docela by me zajimalo, jestli tvuj algoritmus je prakticky v necem lepsi nebo naopak ti ta nelinearita regulaci kazi. I kdyz porovnat bez osciloskopu to asi objektivne prilis nepujde.
Zajimave, ze ja jsem vlastne eeprom vubec nevyuzil. Pokud by se mi procesor restartoval, tak to poznam jednoduse - bude tma. Nastesti se to jeste nestalo. Ale uz uvazuju, ze bych zavedl pocitadla, jak dlouho se ve kterem rezimu svitilo (celkove a od poslednihho dobiti), abych mohl spocitat, kolik energie jsem z baterie odebral, pri nabijeni dodal a videl bych, jak na tom baterie s kapacitou je.[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tohle (regulovat o vic nez jednicku) prave u me zpusobovalo to rozkmitani. Takze jsem skoncil u toho co mam, coz mi prijde jednodussi nez to tvoje: je to moc velke, odectu jednicku; je to moc male, prictu jednicku; je to priblizne to co chci, nedelam nic. Ta posledni vetev je tam jako pojistka abych nespalil LEDku kdyz v necem udelam chybu (takovych tam po ruznu mam vic). Ale podle me se nikdy s vyjimkou programatorske chyby v necem jinem nepouzije.
Co jsem si vypisoval do EEPROM urovne jednotlivych mereni a PWM, tak to reguluje dobre (tj. v ramci jednotlivych bliknuti skoro vubec PWM nemenim), rozhodne to nekde neosciluje.[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Mám nové poznatky ohledně regulace: mám to teď napájené na desce, takže jsou tam nejsou ty relativně velké přechodové odpory kontaktního pole, a tedy najednou dostávám relativně malá čísla z ADC. Zjistil jsem, že ani moje regulace o +/- 1 na malých cílových hodnotách ADC (třeba tři nebo čtyři) nefunguje kvůli těm 3/4, resp. 4/3.
Moje nové řešení je po každé změně si počítat součet odchylek (absolutní, ne průběžnou sumu jako máš ty), a až přeleze nebo podleze určitou hodnotu, snížit nebo zvýšit střídu o 1 a vynulovat ten součet odchylek:
#define LIMIT 4
int16_t err_sum = 0;
err_sum += adcval - target;
if (err_sum > LIMIT) {
pwm--;
err_sum = 0;
} else if (err_sum < -LIMIT) {
pwm++
err_sum = 0;
}
Tohle funguje a nebliká ani při malých proudech (malých cílových hodnotách ADC). Konstantou LIMIT můžu řídit rychlost konvergence, ale také náchylnost k nestabilitě při pomalé reakci na změnu ADC - třeba příliš časté měření nebo příliš velké kondenzátory.[ Zpět ]Datum: 18.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Co si vzpominam, tak takovy problem jsem nemel, i kdyz ja vlastne ani nevim, kde by u me hranice tech dvou rezimu lezela, neresil jsem to. Mozna mam ale jen kliku na zvolene hodnouty proudu. :)
Trochu problem byl s extra malym proudem v rezimu parkovacek (aby kolo bylo trosku videt i pri vybitych bateriich), kde puvodne bylo tusim nastavene 2 mA na step-down pro Cree a okolo 0.5 mA na step-up pro ostatni LEDky. To mi na stole fungovalo krasne a kdyz jsem to zkusil venku v zime, tak intenzita ruzne kolisala a nakonec se vetsinou ohlasila chyba. Podezreni padlo na vzajemne ovlivnovani menicu (mam civky dost blizko), vypadalo ze zalezi na teplote a hlavne se merena hodnota blizila sumu...[ Zpět ]Datum: 09.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Že ti nefungoval step-down měnič na 2 mA se nedivím. To už jsi byl pravděpodobně silně v oblasti nekontinuálního režimu toho měniče a tam se pak může dít ledacos.
Celkem by mně zajímalo, proč mi to tam samo osciluje, zatím jsem nic nevypátral :([ Zpět ]Datum: 10.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak a je po ptákách, alespoň dočasně. Hrál jsem si trochu s fuse bity té testovací tiny861 a je z ní cihlička.
Snad se mi ji podaří s pomocí nějakého Arduina nebo vysokonapěťového programátoru oživit. Bohužel ani jedno nemám. Ale snad nějaký kamarád pomůže.[ Zpět ]Datum: 13.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ja jsem to udelal tak, ze vsechny komponenty mam 2x - kdyz se zadari, tak udelam svetla i pro manzelku. Kdyz ne, aspon nebudu muset prerusovat testovani a vyvoj kvuli jedne vadne komponente.
[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Snad se mi podaří ho nějak oživit. Myslím, že jsem ho přepnul do moc malé taktovací frekvence a on si už pak nechce povídat.
[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Pokud jsi ho prepnul na interni 128 kHz oscilator, tak se u vetsiny programovacich softu da snizit frekvence hodin SPI, uz jsem si takhle kdysi nabehnul, pres PonyProg to neslo, pres uisp, avrdude nebo neco podobneho jsem uspel. Jelikoz frekvence SCK musi byt tusim maximalne ctvrtina frekvence procesoru, tak je potreba zpomalit fakt hodne.
Pokud jsi nahodou prepnul na krystal, ktery nemas nebo externi hodiny, muze pomoct privezt zvenku hodiny od nejakyho jinyho procesoru.
Ja uz jsem pred casem nejak umrtvil ATtiny85, kamos mi ji zachranoval nejakym udelatkem, co umi vysokonapetovy seriovy programovani. Mam podezreni, ze se mi zapnul debugwire nebo jina nechtena vychytavka.[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Měl bych pár dotazů pro zkušenější programátory.
Když přepnu procesor do spánkového režimu IDLE, tak mi to úplně vypne hodiny procesoru a smaže i jeho ramku, že? Takže pak jedna z možností, jak pokračovat v programu je watchdog. Ten buď může vyhodit přerušení a program mi bude pokračovat v přerušení, nebo mi může vyresetovat procesor, což v IDLE nechci. Je nějaká možnost, aby se program z IDLE probudil a pokračoval v hlavní programové smyčce bez resetu? A nebo mi nevadí, že všechen kód bude v přerušení?
Objevil jsem jeden program, který dělá to na co se ptám, ale netuším, jak. Je to jednoduché blikátko napsané v assembleru. Nastaví PWM podle předvyplněného pole, usne, po probuzení se přesune o prvek v poli a nastaví novou hodnotu PWM. Nějak mi není jasné, jak se může přesouvat na další prvek pole, když mu přepnutí do spánku smaže RAMku a tudíž by si ani neměl pamatovat index aktuálního prvku pole.[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Zapomněl jsem odkaz na ten kód:
https://github.com/adafruit/iCufflinks/blob...[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Přečti si datasheet, SRAM se nemaže. Tohle je teda z DS 1284P, který mám zrovna otevřený, ale nepředpokládám, že by se tohle u jiných 8bit AVR lišilo.
"""
If an enabled interrupt occurs while the MCU is in a sleep mode, the MCU wakes up. The MCU is then halted for four cycles in addition to the start-up time, executes the interrupt routine, and resumes execution from the instruction following SLEEP. The contents of the Register File and SRAM are unaltered when the device wakes up from sleep. If a reset occurs during sleep mode, the MCU wakes up and executes from the Reset Vector.
"""[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Sleep nemaže RAMku. Lze nastavit watchdog na přerušení místo resetu, a mít prázdnou přerušovací rutinu. Pak pokračuješ v místě kde jsi naposled žádal o uspání, čili ani nemusíš běžet v přerušení.
Takhle to mám já:
http://www.fi.muni.cz/~kas/git/?p=bike-lights...
funkce power_down() - tam se to uspí a od řádku 53 zase probudí. S tím rozdílem, že probuzení nemám watchdogem, ale tlačítkem. V přerušovací rutině (PCINT_vect níže) jen zakazuji další přerušení.
No ale vlastně dívám se, že ty uspáváš jen do IDLE - to je v podstatě jen taková pauza, nic složitějšího to nedělá. Já mám hlavní program vlastně jen prázdnou smyčku které kopne do watchdogu jakože ještě žijeme, a pak uspí procesor (funkce main() tamtéž). Když přijde přerušení, udělám co je třeba, a spím dál.[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ještě jeden dotaz. Netušíte někdo, jak jednoduše naprogramovat procesor co má jen TPI (ATTiny4)? Předpokládám, že USBasp programátor s MISO/MOSI/SCK je mi na nic.
[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Na prvnich par kliku jsem nasel treba tohle:
http://irq5.wordpress.com/2010/07/15...[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Vzhledem k tomu, ze jsem si zrovna o vikendu USBasp vyrabel, myslim ze TPI je zrovna ta vec v posledni verzi, kterou jsem musel odmazat, aby mi to slo zkompilovat do Atmegy48, kterou jsem mel po ruce (mam tu sice i ATmega8, ale chtel jsem to mit pouzitelne i na 3.3V).
Ovsem jak tam to TPI zapojit ti neporadim, zkus googlit. Vzhledem k tomu, ze jsem nasel patch a schema redukce z USBasp na Xmegu, tak tiny4 snad taky pujde.
Jen tak pro zasmati, rikal jsem si, ze kvuli takovy blbosti jako programator nebudu vyrabet plosak, ze to napajim primo... no funguje to, ale az priste dostanu podobny napad, asi si to dobre rozmyslim....[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Já si na to USBasp dělal extra plošňák, protože v GMe měli jednu tu podporovanou Megu v smd verzi asi za třetinovou cenu a na webu nebyla žádná už navržená jednovrstvá deska, která by zrovna tenhle mcu používala.
[ Zpět ]Datum: 14.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Ochrana plošného spoje
Kdysi v dobách mého mládí když se dělaly plošné spoje, tak se doporučovalo po osazení natřít desku roztokem kalafuny v lihu kvůli ochraně proti oxidaci. Dělá se ještě dneska něco takového?
Zpráva o stavu: dorazily mi plošňáky, tak jsem jeden osadil (ještě mám devět, kdyby někdo chtěl). Zatím vše funguje jak má, akorát jsem ještě nezkoušel step-up převodník. Problémy: konektor pro USBASP je širší než jsem myslel, naštěstí jsem doma našel zalomenou verzi, která se tam s drobnou úpravou vejde. Nebo se tam dá osadit normální dvouřadý header konektor. Dál jsem zjistil, že ten konektor s "piny co mi zbyly :-)" jsem mohl udělat taky dvouřadový - byl by menší a dal by se lépe rozdělit na půlky. Zatím asi využiju jen jednu stavovou LEDku a druhou stavovou budu zároveň používat jako osvětlení tachometru. A jeětě jeden detail: popisy polarity kondenzátorů uvnitř footprintu jsou OK, ale popis polarity konektorů by příště bylo dobré dát tak, aby byl vidět i po osazení konektoru :-)
Poprvé v životě jsem pájel SMD, některé věci se mi docela povedly, jiné jsou jak od prasete. Ta propájená dvojice nožiček na posledním obrázku vlevo nevadí, ten tranzistor má drain vyvedený na dvou sousedních pinech.
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
S tou kalafunou jsem to taky slysel, ale nepraktikoval, nicmene kamos, co mi plosaky delal to vzdycky na zaver nastrikal nejakym sprejem, ze se na to lepe paji a predpokladam, ze to bude mit i tu ochrannou funkci.
U obvodu pro svetlo jsem to sice nepouzil, ale na nektery obvody potom (termostat venku) uz jo - da se koupit ochranny sprej, kterym se osazena deska nastrika (pozor na konektory), ono to vytvori nevodivou vrstvicku a pak uz tolik nevadi pripadna vlhkost nebo kapky srazejici se vody (coz v krabicce na kole celkem hrozi a u zpetne vazby menice by i maly svod vadil). Pry pak lze desku i ponorit do vody, ale to stejne nikdo nevyuzije (konektory). Akorat by nejspis byl trochu problem dodatecne neco pajet.
Nikdy jsem nepochopil ten 10ti pinovy konektor u AVR programatoru, je velky, osklivy a polovina PINu tam je k nicemu. Ja pouzivam normalni PIN header umisteny vedle procesoru, pricemz nebyva v kuse (RESET pin je na opacny strane procesoru nez SPI).
Asi nejvetsi vyhodou originalniho konektoru bude blbuvzdornost.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
No ale kdyz se na to paji az potom, tak to prece tu ochranu treba proti tem parazitnim svodum neposkytuje, ne?
Hmm, teda - ted se jeste odkopu jako totalni amater - pouziva se u pajeni tech SMD nejaka kalafuna nebo tak neco? Ja jsem se snazil nepouzivat, pokud to nebylo uplne nutne, jakoze nekdy tam ten cin fakt nedrzel (a od toho je ten plosnak misty takovy cerny na te treti fotce). Vetsinou mi stacila trubickova pajka. No ale na ruznych youtube videich o pajeni SMD maji vselijake ty pajeci pasty a tak. Pouzivate to nekdo?
Jo, USBASP konektor je hnus se spoustou zbytecnych pinu. Nicmene nechtelo se mi delat zvlast kabel. Tak to mam za to :-)[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Ruční pájení SMDček (myšleno hrotovou páječkou a cínem) není moc "industry-level" technologie, takže asi žádný oficiální správný postup neexistuje. Trubičkový cín je fajn, většinou stačí (chce to taky páječku s rozumnou regulací a výkonem), pokud ne, na tavidle není nic špatného, ale preferuji něco lepšího než kalafunu (je toho spousta různého, ke koupení, sice oproti kalafuně děsně drahé, ale na SMDčka skoro nic nespotřebuješ a užitek ve zvýšení smáčivosti je sakra znát).
Industry-level je takzvané "reflow" pájení, ke kterému se používá ta pájecí pasta. Pájecí pasta je směs pájky a tavidla. Nejprv ji napatláš na kontaktní plochy na PCB (buďto ručně, přetřením přes šablonu "stencil", anebo automatickým strojem ve stylu tiskárny/plotteru).
Pak tam nasázíš součástky (opět buďto ručně anebo příslušným osazovacím strojem), tj. naprosto obyčejně je "připlácneš" do té pasty a oni tam budou držet, protože pasta je z principu "lepkavá".
Poslední krok je samotné "reflow", tj, zahřátí celé desky se součástkami podle určité teplotní křivky (maximální teplota je něco málo přes 200 stupňů, akorát na tavení pájky), celý průběh musí být poměrně rychlý (minuty, peak trvá jen "okamžik"), a chce to slušnou regulaci, abys věci neupekl víc, než je zdrávo, Dají se koupit "zapékací pece" od stolních až po průmyslové linky, ale jsou fakt nepříjemně drahé. Alternativou pro ruční použití je horkovzdušná páječka, která se prodává primárně jako nástroj na od-pájení a opravu, ale jde použít i na výrobu. Tj. místo trouby zahříváš foukáním horkého vzduchu.
Princip je takový, že roztavená pájecí pasta si součástku "chytne" povrchovým napětím, dokonce i trochu dorovná a udělá pěkný spoj i u věcí, co maj kontakty zespodu (ale na BGP ručně jsem (zatím :) odvahu neměl). Pokud se ti nepodaří zahřát všechny konce společně, pravděpodobně ti součástka udělá pěknou stojku kolem toho zahřátého konce. :)
Pro víc info hledej "reflow soldering" po inetu.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Ja jsem spis myslel neco takovehoto:
http://www.youtube.com/watch?v=b9FC9fAlfQE
(nejlepe cca od 14:00 dal). Co je to za pastu? A je to pak potreba nejak odstranovat? Zkousel jsem i propajenou dvojici pinu odsavat medenou licnou (jako tam dela cca v 17:33), ale takhle dobre mne to nenasavalo. Navztekal jsem se s tim fakt dost.
A to mam pajeci stanici s regulaci vykonu i s takovym plochym hrotem jako tam pouzivaji v tom videu. Nakonec jsem skoncil u nahrivani jednotlivych kontaktu a taveni cinu jednotlive. Ale zvlast prvni pin je netrivialni, protoze je treba to jednou rukou drzet pinzetou, v druhe drzet pajecku, a treti pridavat cin :-).
Reflow asi nemam sanci udelat v amaterskych podminkach - stacilo by mi neco jako je v tom videu - ten vysledek je podle me naprosto perfektni. Tak si rikam, co delam spatne, resp. jestli by takovy fix s nejakym smacedlem pomohl.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
V práci jsme používali RMA7 - ne fix, ale v kartuši, vytlačovalo se to skrz trubičku. Je to kalafuna rozpuštěná v lihu, ale zřejmě čistém, protože je to nevodivé. Pro pájení mnohanožičkových nebo hodně jemných SMD to bylo nutné. Čistit se nemusí, když tak z estetických důvodů perchlorem.
[ Zpět ]Datum: 18.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
> Je to kalafuna rozpuštěná v lihu, ale zřejmě
> čistém, protože je to nevodivé.
Moment, kalafuna rozpuštěná v denaturovaném je snad vodivá? Jak se jí to přihodí - myslel jsem, že vyschnutím se ten líh stejně vypaří, a čistý ani denaturovaný nezanechávají suchý zbytek. Nebo jsem něco nepochopil?[ Zpět ]Datum: 19.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Ochrana plošného spoje
Taky je dobrý nápad nedávat součástky, u kterých to není potřeba tak, aby z jejich pad byl přímo součástí tlusté cesta nebo plochy. Třeba u tvých mnohakilových a megových odporů na obrázku by určitě stačila po obou stranách tenká cestička místo přímého plácnutí na tu tlustou. Pak ti při pájení neodvádí tolik tepla a líp se s tím pracuje. Obzvlášt pokud máš páječku s menším výkonem a/nebo horší regulací.
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Tak izolacni sprej se pouzije teprve na zaver, kdyz mas vsechno zapajene, funguje to a jsi presvedcen, ze nic dalsiho uz pajet nebudes. Zatimco nejake jine spreje se pouzivaji po vyleptani jeste pred pajenim, ale v tom se moc neorientuju.
Ja se SMD vyhybam, jak muzu, ale zrejme se blizi doba, kdy se s nimi budu muset naucit pracovat, protoze nektere soucastky jsou v SMD citelne levnejsi a spousta z nich uz se vyrabi jenom v SMD (treba ATmegy s USB...).
Jinak pri pajeni si vydatne pomaham normalni kalafunou, bez ni (byt s trubickovym cinem) mi to vubec nejde, jine tavidlo jsem zatim nezkousel.
Ten konektor asi bude vymysl primo Atmelu, protoze jsem ho videl na spouste programatorech, nejen USBasp, akorat nekde je misto 10pinu jen 6 (nektere programatory maji oboji), zrejme bylo cilem neco, co si lidi nespletou a nepujde to otocit.
Co se amaterismu tyce, tak sem asi precijen hodim fotky z me vyroby USBasp, kdyz se to k tematu hodi. To me totiz napadlo, ze bude jednodussi se na plosak vykaslat... :)
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Uzasne. Z fleku bys mohl delat gynekologa nebo hodinare :-). Do ceho je to zalite?
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Takovy to tavny lepidlo, co se patla pistolkou. Akorat jsem ho po naneseni jeste znovu roztavil horkym vzduchem, aby se spojilo do jednolite hmoty a zaujalo pozadovany tvar (jako zaklad formy poslouzila krabicka od Sanorinu).
Urcite by se nasel mnohem vhodnejsi material pro zaliti, ale tohle bylo po ruce.
Nevyhoda tohohle reseni je zrejma - moznost neco v zapojeni zmenit/opravit/pridat uz je minimalni. Nejen, ze by se lepidlo spatne sundavalo, ale nektere soucastky a PINy jsou hluboko pod vrstvou soucastek...
A samozrejme uz me napadlo, co slo udelat lepe! Sice mam na PIN headeru vytazeny seriovy port a I2C, kdybych chtel programator vylepsit o ladici funkce, ale az po zaliti me napadlo, ze jsem mel vytahnout nejaky PIN s PWM funkci, aby programator mohl pro programovanou soucastku generovat hodiny. ;(
Mimochodem nechapu, kde se stala chyba, ale moje USBasp ma oproti zdrojaku prohozenou cervenou a zelenou led (aspon pokud ma pri programovani rozsvitit cervene). Tohle nastesti nebyl problem zkorigovat ve firmware.
A nemohl. Pripajet klasicky odpor na DIP patici procesoru mi prijde porad vyrazne snazsi nez SMD soucastku na plosak. :)[ Zpět ]Datum: 18.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Tak to mám také přehozené barvy na tom USBasp. Ale nijak mě to netrápí. Červené indikuje napájení, žlutá programování.
Také obdivuji tyhle obvody pájené do vzduchu. Mně tedy přijde pájení rozumně velkých SMD mnohem rychlejší a jednodušší.[ Zpět ]Datum: 19.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Ochrana plošného spoje
Ad potření -- vždyť podle fotky máš tu desku rovnou vyrobenou s lakem, to je snad dostatečné, ne?
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Ja jsem myslel po pajeni, proti oxidaci ve vlhku.
Ty kontakty ktere nebyly pro velky proud (byly pripojene tenkyma cestickama), se pajely dobre. Ale treba ty merici odpory 0.033 ohmu co tam mam, ty byly fakt za trest, protoze ty jsou v nejvic vysokoproudovych cestach. Jeste mozna by slo udelat neco jako jsou ty "thermals" u kontaktu na vyvodove soucastky - posledni pulmilimetr k SMD soucastce udelat tenkou (tenci) cestou.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
Když se umístí SMD součástka do polygonu, tak to i kolem ní udělá thermal pady. Ale, že by to moc pomáhalo mi nepřišlo. I když mám plochý hrot na páječce, tak většinou hřeju i tu samotnou plochu za tou zúženou cestou. S těmi SMDčky ve velkých cestách to chce trpělivost.
Jinak plochý šroubovákovitý hrot na páječku je geniální záležitost. Ten origoš zakulacený do špičky byl na nic. Seříznutá plocha by byla asi ještě lepší, ale ta se na mojí páječku nedělá.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Ochrana plošného spoje
Na první pokus určitě dobré.
Pomůže očistit to kartáčkem a perchlorem, tím zmizí to přepálené tavidlo.
Kvalitní trubičková pájka dělá zázraky. Používám Kristall 505 od Stannolu. K tomu není potřeba vůbec kalafuna. Sice něco od Kovohutí Příbram stojí polovičku, ale to použiju jenom když toho potřebuju víc, nebo někam, kde už je pocínováno. Vlastně ty už to máš pocínované, tak to je půlka práce. Čistý kuprextit, i když jde vždycky krásně vyleptat, tak se potom pájí různě. Tím Kristallem vždycky bez problémů.
Hotovou a funkční desku natírám nějakým ochranným nepájiteným lakem od EZK, asi něco jako plast rozpuštěný v toluenu. Při pájení ale moc nevadí, ne jako ty laky na průmyslových deskách, co potom tak smrdí.[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Ochrana plošného spoje
To je zajímavé, nejsi sám, kdo říká, že cín od Kovohutí Příbram není nic moc. Já s ním nikdy neměl problém. Možná, že s tím Stannolem by to šlo rychleji, ale to mně až tak netrápí. Zas na druhou stranu, je pravda, že si nechávám desky stříbřit.
[ Zpět ]Datum: 17.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Takový drobný dotaz:
Co přesně znamená maximální proud u cívky udávaný ve specifikacích? To, že by cívka nesnesla drobet větší proudy kvůli přehřátí mi přijde jako blbost.[ Zpět ]Datum: 19.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Jedna věc je tepelné přetížení (jsi už u jednotek watt přinejmenším), druhá věc je magnetické nasycení jádra (resp. hranice linearity), což ti zhruba vzato říká, kde už na efektivitě nic nezískáš.
Tyhle dva limity proudu jsou sice principiálně nezávislé, ale u reálné cívky budou záviset na podobných věcech. Co přesně se uvádí v datasheetech jako primární limit se mi teďka nechce hrabat.
Pokud tě trápí výběr cívky k vlastnímu měniči, můžeš se zkusit inspirovat designovým doporučením u nějakých integrovaných stabilizátorů. Tam mají většinou k výběru cívky, kondenzátorů i diody docela pěkné a obsáhlé povídání.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No watové ztráty na cívce rozhodně nedosáhnu, v mém konkrétním případě je hranice 850 mA a odpor 0,22 mOhm, tedy výsledně 0,16 W. Ve specifikaci je vidět, že od toho hraničního proudu klesá indukčnost, což mi ale u větších proudů vůbec nevadí. Je tedy spíš otázka, jestli tam nejsou ještě nějaké další jevy.
[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Ad výkon -- OK, vzal jsem to dost od boku. :)
Ad nasycení: bude tam i nějaká souvislost se ztrátami kvůli hysterezi, ale neumím to bez počítání a hledání posoudit.
Každopádně pokles indukčnosti při nasycení znamená, že ti o to rychleji poroste proud cívkou, což má kladnou zpětnou vazbu. Jsi si jistý, že tím nezavraždíš třeba spínací tranzistor? Navíc, pokud nepotřebuješ velkou indukčnost pro vysoké výkony, tak proč ji vlastně potřebuješ? Není nejjednodušší použít prostě cívku s menší indukčností rovnou?
Nemám teda se spínanými zdroji prakticky žádné zkušenosti, ale jediné, co mě napadá je tvoje paranoia před nekontinuálním režimem. :) Kterou po pravdě řečeno nechápu. Stejnak reguluješ odporně nelineární zátěž s tepelnou závislostí a tak ... tak proč tě trápí nekontinuální režim? Navíc zvětšování indukčky bude možná regulační smyčce vadit znatelně víc, než nekontinuální režim.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Velkou indukčnost potřebuju kvůli malým proudům. Navíc větší cívka znamená menší proudové rozkmitání. Radši koupím cívku dělanou na větší proud.
V nekontinuálním režimu ztrácí měnič linearitu závislosti výstupního napětí na střídě. A skoro ve všech datasheetech různých jedno a více čipových měničů počítají s kontinuálním režimem. Já se ho ale nebojím, mám vyzkoušené, že to také funguje. Ale i tak si myslím, že je lepší navrhovat měnič, tak aby se pohyboval při běžném provozu v kontinuálním režimu.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Jasně, však můj komentář vycházel z toho, že jsi napsal, že u velkých proudů tě zmenšená indukčnost netrápí. Jak zvlnění výstupu, tak maximální proud spínačem se ale týká i/právě toho stavu, kdy by cívka "přestala stíhat" u velkých proudů.
V nekontinuálním režimu závislost na střídě existuje, jen není lineární a výstupní napětí závisí i na dalších věcech. Pokud chceš dělat regulaci na konstantní výstupní napětí, pak to má smysl, ale pokud reguluješ proud LED, připadá mi, že už je to vcelku jedno.
A velké kapacity a indukčnosti zpomalují odezvu proudu na regulaci, což může situaci komplikovat víc, než nelinearita.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
S těmi velkými kapacitami a indkučnostmi máš samozřejmě pravdu. Změřit, co je optimální není tak úplně jednoduché. Větší kapacity a indukčnosti budou méně náchylně na rozkolísání výstupu vlivem rozkolísání vstupu a zpětnou vazbu můžu zpomalit softwarově, sice tam bude vždy viditelný náběh, ale to mně až tak netrápí.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Přesnost ATtiny ADC
Jaká má být přesnost ADC v ATtiny? V datasheetu píšou různé sebevědomé prohlášení o offsetu do 1 bitu a gain error taky, a nelineární chyba do 1.5 bitu. Nicméně já v single-ended režimu sice vidím všude nuly, ale pokud zapnu diferenciální režim s 20x ziskem, tak vidím v klidu hodnoty tak 5-10. A to dokonce i když měřím pin sám proti sobě (například pro ADC1 s 20x ziskem je to MUX[5:0] = 001101). A dělá to i když měřím ADC0:ADC1 nebo ADC2:ADC1 diferenciálně.
Padá mi na tom detekce zkratu - ADC vrací nenulovou hodnotu i pro klidový stav. Dělá vám to taky? A jak to řešíte?
Přemýšlel jsem o tom udělat několik čtení jen ADC1:ADC1, tím získat chybu té diferenciální stage, a tohle pak od skutečných měření odečítat. Akorát tam hrozí že s mírným šumem už budu moct dostat záporné hodnoty.[ Zpět ]Datum: 19.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tak tohle by mně také zajímalo. Je ta naměřená hodnota v průběhu jednoho zapnutí různá nebo se mění?
[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Bohužel se docela dost mění. Tady je prvních několik hodnot od zapnutí. Měřím na 100 Hz, čili po 10 ms:
7 6 6 6 6 5 5 5 8 6 7 13 0 8 7 12 0 6 4
A to je fakt jen ADC1 sám proti sobě.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tak ještě jsem zkoušel single-ended režim, a nejspíš v tom celém někde musím mít pořádnou botu. Situace: step-down, PWM natvrdo nastavené na cca 1/8 (0x40 z maxima 0x200), single-ended režim s interní referencí 1.1V, 0.033R měřící odpor, měření po 10 ms. Naměřené hodnoty jsou (loguju vždy jen dolních 8 bitů)
00 00 00 00 00 00 00 0c 00 00 05 00 00 00 00 03
00 00 0b 00 06 03 04 00 00 00 00 00 07 04 00 00
00 06 00 00 0c 00 0e 00 00 0b 00 0c 00 0c 00 00
00 0e 00 07 00 0b 07 00 00 00 00 00 00 00 03 00
01 00 00 00 06 00 00 00 0b 00 04 00 00 09 00 0d
LEDka svítí a nebliká, takže reálně si myslím že proud je konstantní (modulo zahřívání LEDky). Když zmenším střídu, zmenší se i ty hodnoty. Ale furt je tam spousta těch nul. Pak mi má fungovat regulace, když ADC často vrací nuly. Napadá někoho co dělám špatně?[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
ADC se se svým samplem asi trefuje vždy do jiné fáze toho měniče. Také je možné, že ti to s takovýmhle proudem jede v nekontinuálním režimu a část doby prostě těmi diodami vůbec neteče proud.
[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Rozdilna faze me taky napadla. Ze bych zkusil zvysit frekvenci mereni a prumerovat to? Jeste taky pro ucely testovani a pro konstantni stridu 1/8 muzu brutalne zvysit frekvenci PWM, jestli je to timto. Nebo nastavit frekvenci aspon tak nejak, aby to nebylo rozumne soudelne/blizke frekvenci ADC, treba misto 0x1FF pouzit TOP hodnotu 0x1C3 nebo neco takoveho divokeho.
Nebo muzu snizit frekvenci ADC na polovinu.
Jeste taky muzu k mericimu odporu pridat paralelni kondenzator na vyhlazeni toho signalu, ale nevim jestli to pomuze a jak velky kondenzator by to mel byt.
Ale na druhou stranu - ten nekontinualni rezim - neni to jen o proudu _civkou_? Jakoze pak ten kondenzator i tak zajisti, ze zatezi samotnou nejaky proud potece porad. Mam na mysli tento obrazek:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Buck_continuous_discontinuous.svg
A vyse uvedene pochazi z meho nejvetsiho step-downu, kde je 68 uF kondenzator.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Podle mně se ti může stát, že ti v nekontinuálním režimu diodami chvíli nic nepoteče, protože se kondenzátor nabije na napětí, které ty diody udrží jen chvilku. Ale to je jen taková teze samouka. Radek by mohl vědět víc.
Takovéhle pokusy s obvodem bych rozhodně dělal bezpečně v oblasti kontinálního režimu.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
No nula tam nebude určitě. :) A při rozumně vybraném výstupním kondenzátoru to nebude ani zhruba blízké nule. Při 50 kHz, 5 mA LEDkou se ti výstupní kondenzátor 10 uF vybije za jednu periodu vybije o 10 mV.
[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Já si na základě svých včerejších měření myslím, že když budu regulovat LEDku PWM převodníkem na proudy blízké nule, tak se sice kondenzátor nevybije a rozvlnění napětí bude i tady velmi malé, ale kvůli silné nelinearitě LEDky v této oblasti s malým poklesem napětí se LEDka "zavře" a nepoteče žádný proud. Čili rozvlnění napětí sice bude malé, ale rozvlnění proudu nikoliv - proud bude v průběhu periody klesat na nulu.
A to je taky zřejmě jeden z problémů které pozoruju: u single-ended režimu pracuju s většími proudy, a tedy napětí nepoklesne tolik, aby se LEDka zavřela. Zřejmě jde o dvě nezávislé věci: jednak zesilovač pro diferenciální ADC přidává docela velký šum, a jednak pro malé proudy fakt záleží na tom, ve které fázi cyklu PWM to měření provedu.
Když jsem změnil frekvenci PWM z 125 kHz na něco co není rozumně soudělné s frekvencí ADC (taky 125 kHz), po zprůměrování dostávám daleko lepší výsledky - nic takového že každý druhý by byl nula. Tady by pomohl ten low-pass filtr na vstupu ADC.
Nicméně v praxi se to zřejmě až tak neprojeví - pokud se s ADC budu trefovat často do oblasti kde už LEDka je zavřená, regulací se zvýší střída, a dostanu se do oblastí kdy už LEDka nebude uzavřená furt. Jen to nesvítí úplně rovnoměrně v režimu souvislého svícení při nízkých proudech. Při blikání (nesouvislém svícení) je to úplně jedno.
Až budu stavět druhá světla, zkusím tam ten low-pass filtr vtěsnat.[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Low-pass filtr z 10K odporu a 100n kondíku by mohl fungovat, ne? Jestli počítám dobře, tak mi vychází mezní frekvence cca 160 Hz, to je nějakých 6 mS reakční doba.
[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Jak tak o tom přemýšlím, 160 Hz bude moc málo, když měřím s frekvencí cca 9 KHz. Ale na jakou frekvenci ten low-pass filtr naladit?
[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
S frekvencí měření to (až tak moc) nesouvisí. V principu budeš mít na výstupu odezvu regulace, frekvenci PWM a její vyšší harmonické. Ty chceš vyhnat frekvenci PWM, tedy tě zajímá, kolik ji ten filtr potlačí. První řád ti sebere řád amplitudy na řád frekvence, nejvíc škodit bude pravděpodobně první harmonická, takže si rozmysli kolik je rozkmit výstupu a kolik ti ještě vadí. Za předpokladu filtru prvního řádu ti vyjde nějaká mezní frekvence. čím bude nižší, trím hůř pro regulační smyčku (hrozí rozkmitání). Takže je dobré, aby filtr měl alespoň lepší přenos, než je reakce měniče. Možná ti z toho vyleze, že to bez filtru druhého řádu, nebo bez podstatného zpomalení regulace nepůjde ...
[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tos mi moc nepomohl. Přesněji vůbec.
Možná to časem nastuduju.[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Moc nad tím špekuluješ. Já třeba vím že regulátor nereaguje na změnu PWM rychleji než řekněme za 10 ms. Takže pokud bude mezní frekvence řekněme 1 kHz, bude to dost na vyhlazení 125kHz period PWM a málo na to, aby to zpomalovalo regulaci. No a tahle frekvence je například pro 100 nF kondenzátor a 1K5 odpor.
Přehlédl jsem něco?[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Jasně, já chtěl trochu naznačit, kde se ty hodnoty berou.
Tak od pohledu ti to asi fungovat bude, případně můžeš trochu hnout s mezní frekvencí filtru, a/nebo snížit zesílení regulace v AVRku (a případně přidat malý integrální člen, pokud bys chtěl přesnější hodnotu na výstupu).
Co se teorie týká, na "rozbití" regulace má vliv spíš posun fáze (pokud se ti všechny posuny fáze ve zpětné vazbě pro nějakou frekvenci nasčítají na 180 stupňů, máš pěkný oscilátor, pokud na téhle frekvenci nebude zároveň celkové zesílení zpětné vazby menší než jedna). Low pass ti na své mezní frekvenci skoro neshodí zesílení, ale posune fázi o 45 stupňů. Což může někdy vadit. Zjistit to jde buďto pokusem, v tomhle případě asi nejlepší způsob, :) anebo změřením/namodelováním přenosové charakteristiky měniče. Každopádně regulace zátěží s "ošklivou" charakteristikou je to dost magie a není nad experiment. :)[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Španělská vesnice :)
Udělat digitální filtr umím, ale počítat FFT na ATtiny si nedovedu představit. Projevy toho analogového RC filtru mi nějak nedochází. Ale to je jedno. Třeba se k tomu časem dostanu.
To co popisuješ, mi navíc přijde trošku mimo. Po stabilizaci obvodu už na výstupu nebudou "střední" frekvence, ale pouze "vysoké" frekvence měniče a hodně "nízké" frekvence. Takže když udělám změnu, pak tam dám interval, během kterého se obvod stihne stabilizovat a pak zase změnu, tak mně ty "střední" frekvence, které se tam objeví během náběhu moc nezajímají. Nebo se mýlím?[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
No digitální filtry se (většinou) nedělají pomocí FFT. Třeba digitální low pass prvního řádu je jedna proměnná, násobení a sčítání (vynásob uloženou hodnotu koeficientem, přičti nový sample a opakuj), to zvládne i AVRko. :) Ale to jsem na mysli ani neměl.
Ad regulace: frekvence PWM je výrazně větší, než jak rychle může i jen teoreticky regulace reagovat, takže přímo se neprojeví. Pokud nesplníš Nyquista (tj. rychlý/analogový low pass ještě před měřením), tak se ti projeví buďto "jenom" jako šum (pokud je měření vůči PWM opravdu asynchronní), nebo jako nějaký "odraz" do frekvenčního pásma měření (kde ten odraz bude, jak bude intenzivní atd. závisí mj. i na konkrétním časování měření). Rozhodně je to bordel, o který neradno stát, pokud se tomu dá vyhnout.
Po eliminaci frekvence PWM to můžeš vzít tak, že máš výstupní hodnotu pro PWM, ta ti proleze přes analogový obvod (měnič, led, filtry) s nějakou konkrétní frekvenční charakteristikou (tj. je to vlastně filtr) a vrátí se ti zpět do AVRka. Tam ji opět proženeš nějakým filtrem (v nejjednodušším případě prostě vynásobíš chybu) a pošleš na výstup. AVRko má principiální frekvenční strop na půlce samplovací frekvence, ale analogový obvod kolem by měl vyšší frekvence stejně potlačit (viz výše).
Pokud dá zesílení AVRka plus analogový obvod dokola po smyčce na libovolné frekvenci otáčí fázi a má zesílení větší než jedna, tak to na téhle frekvenci prostě kmitat bude (on se tam počáteční impuls vždycky najde). Pokud otáčí fázi a má zesílení slabě pod jedna, budou na téhle frekvenci dlouhé zákmity po každém požadovaném skoku, zapnutí apod.
Frekvenční charakteristiky součástek se navíc s kdečím mění, takže je dobré nechávat rezervu. Můžeš k tomu potkat výraz "phase margin zesilovače", koukni se na vysvětlení třeba na wiki.
Podstatný problém je, že se frekvenční charakteristiky mění taky s pracovním bodem obvodu, v případě osvětlení tu konkrétně s požadovaným proudem, a to tak, že často hodně.
... pokrač ...[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
...
pak musíš nastavit regulaci buďto tak, aby nekmitala ani v nejhorším případě, anebo si odladit několik parametrů a měnit je podle konkrétního pracovního bodu (ale i potom mohou být přechodové stavy problém).
Vzhledem k tomu, že primárním cílem je zabránit oscilacím, je třeba eliminovat velké zesílení v místě, kde se otáčí fáze. Nejjednodušší je prostě snížit zesílení. To můžeš udělat v AVRku, kde je to prostě jedno číslo.
Pokud tam máš jen proporcionální člen (výstup = kostanta * odchylka vstupu), tak snížení zesílení (té konstanty) podstatně sníží přesnost udržované hodnoty. To se dá dohnat integrálním členem (zhruba: přičti/odečti něco k uložené hodnotě podle znaménka aktuální chyby), ale integrální člen je defacto lowpass filtr, takže opět kazí fázi. Tedy nesmí se to s jeho amplitudou většinou přehnat. Každopádně snížení zesílení na "rozumných" frekvencích znamená, že bude regulace reagovat pomaleji.
Vylepšovat fázi a odezvu se trochu dá diferenciálním členem (zhruba: uprav výstup podle rozdílu aktuálního a předchozího sample). V tu chvíli z toho máš plný PID regulátor a nastává zábava v podobě vyladění těch vah těch tří členů.
Dá se najít spousta návodů, většinou spíš empirických. Pokud se chceš dostat na "limit", tj. co nejpřesnější výstup, rychlá stabilizace bez překmitu apod. je to těžká magie, čím víc je ti to jedno, tím spíš ti bude stačit hodnota "od boku" a pár pokusů.[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Ja si porad myslim, ze zrovna svetla jsou krasnou aplikaci, kde nema smysl odezvu regulace vubec resit. Pokud uz svetlo sviti, tak se vsechny vnejsi parametry (napeti a odpor diody) meni strasne pomalu a kdyz svetlo zapinam nebo menim vykon, muze to klidne trvat vterinu, ono pomale rozsviceni je nakonec i prijemnejsi.
Jedinou komplikaci je asi blikani, coz lze obejit tim, ze vystup jen vypnu a po zapnuti pokracuje PWM a regulace z hodnoty pred vypnutim.[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Inicialni nastaveni PWM
Presne tak. Ta regulace za provozu klidne muze byt ze merim pet vterin a pak zmenim stridu o jednicku. Blikani se udela tak jak pises (ulozene hodnoty pro vsechny pouzivane urovne jasu). Jedine co ted resim je inicialni stanoveni tech urovni.
Zatim to mam tak ze zvysuju stridu od 1 nahoru a divam se co leze z ADC - jakmile poprve prekroci vystup z ADC predpokladanou hodnotu pro dany jas, tak si aktualni stridu ulozim jako inicialni nastaveni pro tuhle uroven jasu.
Tohle pri maximalni hodnote PWM 0x1FF prestreli ocekavanou hodnotu tak o 0x10-0x20, coz je docela dost. Treba timhle stanovim nastaveni na 0x80 a kdyz to pak pouziju a necham regulovat, ustali se PWM na 0x70 nebo i mene. Takze bych potreboval nejakou lepsi metodu inicialniho nastaveni.
Uplne nejlepsi by bylo, kdyby se tohle nejak veslo do spolecne regulacni rutiny s beznym svicenim - to by "start" svetel klidne mohl fungovat tak, ze bych nastavil ocekavanou hodnotu proudu, a proste bych to nejakou dobu nechal regulovat. Musela by se do te regulace dopsat detekce toho, kdy uz jsem v "ustalenem" stavu.
Tim bych taky nemusel resit necekane zmeny - napriklad rezim "svetelne upozorneni", ktery chci realizovat co nejintenzivnejsim blikanim vseho - ta nejvyssi uroven jasu predni LEDky se asi jinde nepouzije, takze inicialni udaje z doby zapnuti svetel asi budou po nejake dobe jizdy uz stare. No a v tomto rezimu si nemuzu dovolit cekat pet vterin az se jas prislusne zvedne :-)[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Inicialni nastaveni PWM
Ten "přestřel" máš právě proto, že je tvoje regulace moc rychlá. Kdybys ji nechal běžet dál (s odčítáním ve chvíli, kdy měříš vyšší hodnotu), budeš mít na výstupu pravděpodobně řadu zákmitů s postupně klesající amplitudou.
Můžeš prostě jen zpomalit ten náběh, anebo změnit algoritmus. Možná není od věci integrovat hodnotu úměrnou chybě výstupu místo fixní jedničky. Taky může pomoct přidat rozumně malý derivační člen.[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Inicialni nastaveni PWM
Máš, menší číslo než jednička za každý sample je jednička jednou za několik sample. :) Naopak, je hodně dobrý nápad integrovat chybu s větším rozlišením, než je rozlišení výstupu pro PWM.
Derivační člen "zpomaluje" reakci výstupu na příliš rychle se zlepšující sledovanou hodnotu, takže dokonce i bez zvětšování rozlišení ti z jedničky "občas" udělá nulu,[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tak teoreticky neni FFT na AVR problem, treba tohle vypada docela pekne (nezkousel jsem)
http://www.elektronika.kvalitne.cz/ATMEL...
Ale netroufam si hadat, zda by to slo smysluplne pouzit i na ATtiny. Nicmene vyrabet na tohle digitalni filtr by byl naprosty ulet... :))
To o cem pise Marble zrejme vychazi predevsim z teorie regulace. To jsem bohuzel ve skole prilis nepobral (mozna protoze nas vyucujici nutil biflovat vzorecky, misto snahy neco vysvetlit), takze bych se do nejakych vypoctu stability soustavy radsi nepoustel...[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tak jsem implementoval ten filtr. Zapojení jako na tomhle obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/File:RC_Divider.svg
Rezistor 1K5, kondík 100n.
A nefunguje to. Program se zasekne na kontrole zkratu, tedy velký proud při podezřele malém pwm. Když kontrolu vypnu, tak mi ledky v režimu 100 mA vylezou na nějaké 2A a v obvodu něco začne bzučet.
Kde se stala chyba?[ Zpět ]Datum: 04.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Takhle si myslím že to má být. Nemáš chybu někde dál v obvodu? Nastavené ADC na jiné zesílení než čekáš?
Já bych to udělal tak, že bych nastavil natvrdo PWM na nějakou víceméně rozumnou hodnotu, aby LEDka aspoň trochu svítila, a pak bych se bez regulace díval co mi leze z ADC. Tím ověříš jestli ADC dává smysluplné hodnoty, a teprve potom můžeš na ověřeném hardwaru zkoušet regulaci.[ Zpět ]Datum: 04.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Když tam místo toho rezistorku dám drát, tak to normálně funguje. Až někdy bude nálada, tak to zkusím, jak navrhuješ. Teď se mi do toho nechce. S EEPROM jsem totiž ještě nikdy nedělal.
[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Si stahni muj logging.c (jestli pouzivas avr-gcc), na zacatku zavolej init_log(), a pak log_byte() nebo log_word() dle potreby.
http://www.fi.muni.cz/~kas/git/?p=bike-lights...[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Díky :)
Koukám, že to zapisuje vždy od začátku. A, že je potřeba nakonec buffer flushnout. Je to tak?[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Jo, vola se log_flush(). Tohle docela dlouho trva, zvlast kdyz je dat k zapsani hodne. Takze ja to volam jen pokud fakt potrebuju data hned a nechci cekat na zaplneni logu, pripadne teda volam z hlavni smycky v cyklu log_flush(), nakopnuti watchdogu a sleep v idle modu.
Jeste tam je log_set_state() abych poznal situaci kdy mam v eepromce data z minula (je-li 42, je log plny, na zacatku v main.c ho ten state bajt nastavuju na neco jineho). A pak tam jeste loguju duvod resetu.[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Divne, ty hodnoty mi na filtr pripadaji rozumne (myslim, ze mam v obvodu 1K + 100 nF). Nicmene takhle by ten filtr byl zapojeny, kdyz bys meril napeti proti zemi. Ty predpokladam meris diferencialne, takze asi nemas kondenzator proti zemi, ale proti druhemu vstupu, spravne?
[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Koukam, ze to ve schematu mas pripojeny primo na PINy ADC. Nevim, jakou mas frekvenci PWM, ale pokud je vyssi nez cas Sample & hold ADC, tak je to hloupost uz z principu a i kdyby ne stejne bych dal na vstup filtr z odporu a kondenzatoru, jako ochranu pred rusenim a k uspokojeni Nyquistova teoremu nebo jak se to jmenovalo... :)
Tzn ja bych dal maly kondenzator primo k ADC pinu a do serie (mezi ADC pin a merici odpor) jeste nejaky odpor (treba 1K).
Predpokladam, ze kondenzator hned u AVCC mas a kdyz pouzivas AREF jako tlacitko, tak mas vybranou referenci, ktera AREF nepouziva. Nekde myslim i doporucujou pripojit AVCC k VCC pres tlumivku, ktera nejaky ruseni muze pochytat. To, ze bys analogove signaly (zvlast takhle maleho napeti) mel vest co nejdal od vsech zdroju ruseni urcite vis... kdyz koukam do toho schematu, jeste mi prijde, ze kondenzatory na napajeni jsou na muj vkus strasne male s ohledem na to, jake proudy z baterie budes brat, ale to uz je asi vec nazoru...
Nejvic by ti asi rekl osciloskop, co se tam kde deje. Mozna je to povera, ale ja bych urcite dal 100 nF co nejbliz Vcc a Avcc procesoru kvuli moznemu ruseni. Kazdopadne tvoje problemy muzou mit nespocet jinych pricin... :)
Ted me zaujala v datasheetu attiny861a tahle veta: Internal voltage reference options may not be used if an external voltage is being applied to the AREF pin.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
To jsem prave nedohledal, jaky je cas sample&hold. V datasheetu jsem jen nasel ze sample&hold se provadi se sestupnou hranou hodin ADC 1.5 taktu po zacatku konverze. Ale jak dlouho to trva to fakt nevim. Je pravda ze nejaky low-pass filtr jsem tam dat mohl, nicmene vyhodnotil jsem, ze sice budu snimat proud v ruznych fazich rozvlneni, ale ze to rozvlneni bude tak max. 10-20 % diky kondenzatoru ktery to vyhladi.
Ja jsem dal 10uF mezi zem (GND/AGND) a napajeni (VCC/AVCC).
Ta veta je zajimava - nicmene ja tam zadne napeti neprivadim, jen tam mam tlacitko (k zemi). No ale muzu pro kontrolu zakazat digitalni vstup na AREF, jestli to necemu pomuze. Rekl bych ale ze ne.
Ucinil jsem totiz zasadni zjisteni: pokud ADC zapnu v single-ended rezimu (napriklad jen ADC0), dostavam kazde mereni stejne (s odchylkou 1 bit nahoru a 1 bit dolu). Pokud zapnu totez v diferencialnim rezimu (ADC0 proti ADC1 nebo ADC2 proti ADC1), dostavam i na gain 1x kazde liche cteni nejakou rozumnou hodnotu (trochu vic rozptylenou nez u single-ended) a kazde sude cteni nulu. Chova se to tak nezavisle na gainu.
Jeste jsem v datasheetu objevil jednu podivnost: diferencialni mereni s 20x ziskem ADC0 proti ADC1 lze udelat jednak nastavenim MUX[5:0] na 001011 a jednak na 100000 (strany 157 a 158). Cim se to lisi? Nicmene obe diferencialni mereni (i treba kdyz pouziju 1x - 001100, resp. 100001 se chovaj spatne.
Cili z toho ze v single-ended rezimu to meri dobre bych odhadoval, ze s referenci napeti neni problem, a s nyquistovou frekvenci taky snad ne. Problem je jen v diferencialnim rezimu ADC - mozna neco nenastavuju dobre, ale fakt nevim co, kdyz single-ended rezim funguje.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Uff, taak to byl fakt hnus. Dokonce myslím že už jsem to při testování někdy zaznamenal, ale asi jsem tomu nevěnoval pozornost. Je to takto:
AVR libc kterou používám má pro čtení ADC definovanou 16-bitovou proměnnou ADCW (W jako word). No a já jsem tohle používal, abych nemusel hodnotu skládat z ADCL a ADCH. Bohužel ale zřejmě kompilátor pro toto vygeneroval ze dvou 8-bitových operací v nesprávném pořadí. Zajímavé bylo, že skutečně single-ended režim fungoval bez problémů, a u diferenciálnRe:ího to rozhodilo každé druhé čtení. Tady je příklad chybného čtení:
adcval = ADCL;
adcval |= ADCH[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Safra, uřízlo mi to příspěvek na bitovém shiftu doleva.
Tedy: vyzkoušel jsem, že když ručně nejdřív přečtu ADCL a pak ADCH, tak dostávám fakt velký rozptyl měření, většinou každé druhé je větší:
0000020 28 00 2f 00 32 00 28 00 3a 00 26 00 2b 00 36 00
0000040 28 00 31 00 30 00 29 00 43 00 27 00 2c 00 34 00
0000060 28 00 34 00 2c 00 29 00 37 00 28 00 2c 00 32 00
0000100 28 00 38 00 29 00 2b 00 37 00 27 00 2f 00 30 00
Když to přečtu naopak (nejdřív ADCH a pak ADCL), tak dostávám konzistentně 002c (v tomto konkrétním nastavení. Zajímavé je, že se tato "vlastnost" projevuje jen u diferenciální konverze, single-ended je stabilní.
Přitom datasheet pokud dobře čtu tvrdí opak:
When ADCL is read, the ADC Data Register is not updated until ADCH is read. Consequently, if
the result is left adjusted and no more than 8-bit precision is required, it is sufficient to read
ADCH. Otherwise, ADCL must be read first, then ADCH.
Jak čtete 16-bitové hodnoty z ATtiny? Dělá vám to taky?
Já už jsem byl připravený odstřihnout ADC piny od desky a vtěsnat mezi ně a desku low-pass filtr, i když by podle mě vzhledem k nízkému rozvlnění neměl být potřeba.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Já čtu napětí takhle:
current = ADCL + (ADCH "bitový shift" 8);
Jestli to funguje, netuším, neb jsem to nelogoval. Dělám průměr přes 16 měření. A u těch měřících rezistorků mám 100 nF keramiku.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
A máš tam jen ten kondenzátor nebo i před ním odpor (= pasivní low-pass filtr)? Protože podle mě při těch proudech co tam tečou bude ten kondenzátor dost přesně kopírovat průběh napětí na měřícím rezistoru - bude se stíhat nabíjet i vybíjet v průběhu jedné fáze cyklu.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Já jsem s AVR gcc a 16bit registry (které jsou tak deklarovány přímo v avr gcc) nikdy neměl problém. Tj. přímé používání ADCW apod. Některé 16bit registry mívají sdílený 8bit buffer pro druhou půlku, takže je třeba zajistit atomické čtení, ale to myslím není případ ADC.
Rozumím tomu tedy dobře, že ty ukázané hodnoty v příspěvku, na který reaguji jsou páry ADCL-ADCH při čtení ADCL nejdřív? Nebo ty nuly vidíš v ADCL? Jakým způsobem máš triggerovanou konverzi?
Koukal jsi do výsledku kompilace jaké je skutečné pořadí přístupu k těm registrům?[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Ty hodnoty v předpředchozím příspěvku jsou 16-bitové hodnoty při čtení ADCL nejdřív. Konverze startovaná ručně (ADCSRA |= _BV(ADSC)), hodnota čtená uvnitř přerušení od ADC v okamžiku, kdy další konverze ještě nebyla zahájena (to čtení je v té obsluze IRQ první věc co se dělá).
Do výsledků kompilace jsem se nedíval, byla jedna v noci :-). Podívám se třeba časem.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vyřešeno: Přesnost ATtiny ADC
Hm, ještě koukám do datasheetu od ATmegy, kde se o logice ADCL a ADCH rozepisují trochu víc: "Once ADCL is read, ADC access to Data Registers
is blocked. This means that if ADCL has been read, and a conversion completes before ADCH is
read, neither register is updated and the result from the conversion is lost. When ADCH is read,
ADC access to the ADCH and ADCL Registers is re-enabled."
Což může znamenat, že pokud jsi přečetl nejprv ADCH a pak až ADCL a zároveň jsi četl v přerušení, tak jsi možná stále viděl první načtenou hodnotu (protože po prvním přečtení ADCL jsi zablokoval registr a odblokoval jsi ho jen na chvíli v interruptové rutině, kde se ADC zapisovat nesnažil).[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Nyquistova věta s v tomhle případě nedá splnit ani omylem. Frekvence pwm je cca 125 kHz, frekvence hodin ADC také cca 125 kHz. Měření ADC trvá 13 tiků. Tedy aby byla splněna Niquistova podmínka, muselo by ADC měřit nejméně 26-krát rychleji.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Měření právě netrvá 13 tiků. Já bych řekl že trvá daleko míň (míň než jeden takt). To je to sample&hold. Podle mě je to tak, že od začátku měření se přes zvolený MUX napojí příslušné vstupy k nějakému kondenzátorku, a se sestupnou hranou hodin 1.5 cyklu po začátku měření se ten vstup uzavře a už hodnotu dále neovlivňuje. Zbytek do těch 13 cyklů je postupný převod napětí na tom kondenzátorku do digitální podoby. Ale jaká doba je třeba k nabití toho kondenzátorku, to fakt nevím. Maximálně je to 1.5 taktu, Ale možná že i daleko míň, zvlášť když měřím v řádu milivoltů.
No ale furt nechápu jak by se na tom kondenzátorku mohlo objevit jiné napětí, než jaké odpovídá právě protékajícímu proudu LEDkou a měřícím odporem v některé fázi cyklu PWM. Což jsme si řekli že se až tak moc nemění, možná tak o 10-20 %.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
No však to sedí. Já netvrdím, že ten sample probíhá 13 cyklů. A také netvrdím, že je potřeba splnit Nyquistovu podmínku.
Jinak ten sample&hold kondík má 14 pF a stihne se nabít i když má paralelně připojené 10 kOhm rezistor…[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Ještě teda - podle mě Nyquistova věta s tím nemá nic společného - já nechci přesně určit průběh funkce, stačí mi průměr za nějakou dobu. A jsem smířen s tím, že když rozvlnění proudu bude třeba 20 % a já se trefím s měřeníma zrovna do minim nebo zrovna do maxim, tak ten naměřený průměr se od reálného může lišit až o těch cca 20 %.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
No analogový komparátor ATmegy (koukám na datasheet od 1284, ale to je asi jedno) má offset 10 mV typ, 40 mV max. Co pak čekáš po 20násobném zesílení? :) Pokud chceš měřit takovéhle miniaturní napětí, dej si tam nějaký externí operák s nízkým offsetem.
Druhá věc, ne úplně související, je kvalita interní reference. Podle mých zkušeností je "zoufalá" docela případné označení. Silně bych doporučil použít nějakou externí se slušnějšími parametry.[ Zpět ]Datum: 20.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Vnější operák, vnější napěťová reference, nějak se nám to začíná komplikovat. Pokud nepožaduješ, aby diodou tekl přesný proud, ale stáčí ti, že diodou teče přibližně požadovaný proud a intenzita nekolísá, pak IMHO můžeš tyto nepřesnosti ATTiny řešit softwarově.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Co je komplikovat je věc názoru. :) Já to nikomu nenutím, jen komentuji svoje postřehy. Přesnost samozřejmě potřeba je, když pro nízkoproudý režim chci na měřícím odporu (třeba) právě 5 mV, ne nulu, ne -5 mV. :) Ono pokud chci jední a tím samým obvode zvládnout dva až tři řády, tak už to samo dává docela velké nároky na přesnost. Kompenzovat softwarově nepřesnosti komponent, o jejichž povaze navíc vcelku nic nevím mi přijde dost odvážné. Ale je to čistě můj názor.
Napěťovou referenci jsem nadhodil spíš na okraj, protože jsem si na ní při téhle příležitosti vzpomněl.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Analogový komparátor je něco jiného než A/D převodník. U toho ADC se právě tváří že na těch 1024 hodnotách rozsahu má offset max 1.5.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Jsi si jistý? Já bych řekl, že ADC používá přesně ten stejný zesilovač jako analogový komparátor? Ale máš pravdu že není podstatný, teď koukám, že se vstupní signál nejprv zesiluje. Takže zajímavé jsou spíš parametry tohohle zesilovače, o nichž datasheet ATtiny861 tak nějak mlčí.
Single-ended režimy tenhle zesilovač nepoužívají, takže jejich typická přesnost tím není ovlivněna. Jediné, co ds tvrdí je, že offset tohohle zesilovače by měl jít softwarově odečíst, což bych chápal tak, že bude v rozumném časovém rozmezí konstantní.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
No ale je divné, že já jsem ten problém viděl i v diferenciálním režimu se "ziskem" 1x. Tam by snad žádný zesilovač nemusel být použitý a mělo by se to chovat dost podobně jako ten single-ended režim.
Ale je pravda, že nějakou elektroniku ten AC a ADC sdílet může (minimálně ten multiplexor vstupů). Nicméně AC a ADC jde každý zvlášť vypnout.
S tím odečtením offsetu nevím - určitě by šlo třeba periodicky měřit ten offset a pak po dobu jedné periody (třeba vteřiny) odečítat tu naměřenou hodnotu. Akorát teda nechápu, proč je možné ten offset měřit jako ADC0 versus ADC0, ADC1 versus ADC1, atd. A který z nich bych pak měl použít, pokud ve finále chci měřit ADC0 versus ADC1 a ADC2 versus ADC1.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Jo, už to čtu i nahoře. Když se koukneš na schéma v ds, tak zesilovač se používá i při jednotkovém zesílení, protože vyrábí rozdílové napětí, které je vstupem do komparátoru. Ale čekal bych, že pak bude měřená chyba/šum na použitém zesílení podstatně záviset.
Ne že bych měl moc dalších nápadů ...
Proč je možnost měřit každý vstup sám se sebou nevím, třeba to jen vedlejší efekt nějakého interního zadrátování. Ale pokud naměříš co periodu jinou hodnotu, tak odečítání moc smysl nemá.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Ještě jsem přemýšlel jestli se nějak nemůže stát, že když měřím ADC0 proti ADC1 a ADC2 proti ADC1 (přičemž ADC1 mám připojený na zem), že by se na ADC1 dostával nějaký šum. Ale přijde mi že cesta od obou stran toho měřícího rezistoru (kladná strana k ADC0, zem k ADC1) není extra dlouhá, připojení ADC1 je docela tlustou cestou, a cesta k ADC0 vede celou dobu podél cesty k ADC1.
Ještě teda večer prověřím, jak moc se mění hodnoty ADC1:ADC1, resp. ADC0:ADC0 v čase.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Neumím si plošňák úplně rychle přebrat, ale koukám dobře, že máš AGND na drátu, který vrací proud od napájecí země ATtiny do baterie? To rozhodně není dobré, protože z napájení ATmegy půjde docela ošklivý bordel a elektrolyt (C1) nepochytá zdaleka vše. To by mohlo vysvětlovat šum na měřené hodnotě, ale přiznávám, že už jsme se dost ztratil v tom, kdy se ti to jak chová. :)
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
C1 mam nakonec keramiku. Ale v zasade mas pravdu. No nicmene v AGND prece problem nemuze byt - to by byl hlavne u single-ended rezimu, ktery bezi proti AGND. Coz neni. Tohle by navic slo pekne vyvratit pouzitim ADC NR Sleep Mode, kdy odber ATTiny bude velmi maly a dost pravidelny - jedine nepravidelnosti tam budou generovani PWM signalu. Ja ten sleep mode nechci pouzit at mi to nerozhodi casovani (
Ja uz se taky v tech teoriich ztracim :-}
Zkusim to jeste vecer proverit. Kazdopadne zakladni fakt je, ze mereni single-ended mi funguje dost spolehlive, a navic namerene hodnoty odpovidaji i tomu co ukazuje voltmetr (nakolik muzu voltmetru ktery ukazuje cisla s presnosti na desetiny mV verit hodnoty v oblasti malych jednotek mV namerene na rezistoru 0R033). A naopak diferencialni rezim se chova o dost hur, a to i pri zisku 1x.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Proč tam máš tak malý měřící rezistor?
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Tak čím menší odpor tím menší ztráty, ne? Střelil jsem to od oka tak, abych pro hlavní světlo mohl ještě rozumně použít single-ended konverzi. Tam rozdíl naměřených hodnot o jedničku odpovídá 32 mA, čili už takové proudy okolo 100 mA se tím dají regulovat. Vyzkoušel jsem, že regulace na hodnotu 2 a výš se single-ended konverzí jsou stabilní a neblikají.
Pro přední světlo to stačí, pro zadní bodové v zásadě taky, pokud by ta diferenciální konverze byla fakt dost zašuměná. A pro step-up kde chci regulovat proudy v rozsahu řekněmě 5-40 mA to holt v single-ended režimu stačit nebude. Takže buďto ještě nějak rozchodím diferenciální, anebo tam vrazím větší odpor, no.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Přesnost ATtiny ADC
Udělal jsem pokus - nastavím při bootu MUX[5:0] na 001101, což by mělo být ADC1:ADC1, 20x zesílení. První měření zahodím, dalších 16 měření uložím a sečtu. Celkem jsem dělal 10 takovýchto rebootů. Naměřené součty jsou:
6d 67 55 76 60 68 6e 78 62 58
Čili ten skutečný offset se pohybuje někde okolo šesti, ale plus/mínus LSB tam je na obě strany. To by asi šlo použít, maximálně jednou za pár vteřin to aktualizovat na ošetření změn teplot a tak podobně.[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak já už mám také hotovou desku. Součástky jsem ještě ani neobjednal, takže mi deska bude ležet v šuplíku.
[ Zpět ]Datum: 21.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Pěkné. Tu desku budeš zasouvat do rámu, že jo? V souvislosti s tím nápisem Oceláč mě až teď něco napadlo. Když se k otevřeným indukčním cívkám přiblíží železo, má to negativní vliv na účinnost, někdy i drasticky. Třeba už jenom konec šroubováku to dokáže pěkně rozehřát - efekt indukčního vařiče. Nevím, jak daleko musí železo být, aby to opravdu nevadilo.
[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: RadekHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Dobrá připomínka. Ty cívky jsou cca 1 cm vysoké a v rámu mám cca 27 mm na výšku. Neměl by být problém to dát doprostřed, tak že tam na obou stranách ještě pěkný kus zbude. doufám, že to nebude problém. Pak by musel přijít záložní plán (dva mám v hlavě), kde by byla jiná orientace cívek.
[ Zpět ]Datum: 22.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak mně napadá. U toroidních cívek by magnetické pole nemělo vůbec vybíhat z jádra, je to tak?
[ Zpět ]Datum: 05.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Pouze pokud je to dokonale ideální toroidní cívka. Pokud je navinutá nejjednodušším možným způsobem, což většina je, tak má nějaký obvodový proud, což je jedna odchylka od ideálních podmínek, a pak nějaký bod vstupu a výstupu drátů, což narušuje dokonalost symetrie vinutí. Takže z většiny cívek něco ven leze, i když to je malé procento toho, co je uvnitř.
[ Zpět ]Datum: 06.12.2012Autor: JirkaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Tak jsem to zkoušel a železo poblíž cívky má na obvod nějaký vliv až při maximálním výkonu a to jen při úplném přiložené na cívku. Vstupní proud stoupne o 1 - 2 %.
Jinak předpokládám, že čím bude větší indukčnost, tím bude tenhle jev výraznější. Je to tak?[ Zpět ]Datum: 06.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Mozna ne vzdycky - dovedu si treba predstavit toroidovou civku na stejnem jadre, jen s vice zavity - ta bude mit vetsi indukcnost, ale mozna i mensi magneticke pole mimo jadro.
Asi to taky bude zalezet na frekvenci.[ Zpět ]Datum: 06.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
Stanovení iniciálních hodnot PWM
Reakce na tento příspěvek (nejde mi reagovat pro překročení hloubky vnořených příspěvků):
http://www.nakole.cz/diskuse/15570-vlastni...
Ano, já vím že přestřelení je tam proto, že regulace je příliš rychlá. Ale i tak je příliš pomalá - dolezení po jedničce do očekávané maximální úrovně (což může být třeba okolo 0x80, pro step-up i víc) a při 100 změnách za vteřinu trvá přes jednu vteřinu. No nic, včera jsem nastudoval PID regulátor, zkusím tam přidat i ten derivační člen.
Ještě je otázka jak poznat, že jsem dosáhl víceméně stabilního stavu. Zkoušel jsem počítat kolikrát od začátku přecházím od zvyšování PWM ke snižování a naopak s tím, že třeba po desáté změně bych to prohlásil za stabilní, ale zejména v oblasti malých proudů a velkého šumu to dává výsledky úplně nahouby.
A navíc vedle změn je třeba počítat naopak ze stabilním stavem u velkých proudů bez diferenciální konverze, kde docela rychle dolezu na "tu správnou" hodnotu, a ta už se pak nemění.[ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Uz se fakt dost opakuju, ale co presne se ti nelibi na mem reseni ve stylu?
sum += target - ADC;
pwm = (sum >> 6);
Z pohledu PID tam je zrejme jen ten integracni clen (nevim, zda je dobre), ale jak si muzes vsimnout, v pripade male odchylky muze trvat pomerne dlouho nez se pwm vubec zmeni o jednicku (promenna sum funguje tak soucasne jako filtr) a zaroven extremni odchylka povede na rychlejsi zmenu nez jenom o jednicku.
Zatimco ty (aspon to z popisu tak chapu) menis hodnotu vzdy jen +1/-1 bez ohledu na rozdil, tak tohle reseni bude vykon menit tim pomaleji, cim blize k cili bude. Sice to nema kvality kompletniho PID, ale vzhledem k jednoduchosti funguje (alespon mne) prekvapive dobre![ Zpět ]Datum: 23.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Jo, je to přesně správný integrační člen. :)
Pokud tě netrápí rychlost reakce, tak integrační člen s malou vahou (tj. to 1>>6) je dobrý nápad, stejnosměrné zesílení totiž jde k nekonečnu, takže nakonec se ta dočkáš přesně správné hodnoty (plus/minus šum), a zároveň má dost malé zesílení ve vyšších frekvencích, kde by to mohlo oscilovat.
Potenciální problémy vidím dva, zaprvé to chce ošetřit přetečení/podtečení, ale to předpokládám máš. Za druhé, pokud nějakou "vnější" chybou neumožníš dosažení dostatečného proudu (třeba špatný kontakt na kabelu k LEDce) a chybu napravíš za běhu měniče, poteče LED velký proud poměrně dlouho, než se to zas odintegruje zpátky.[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Samozrejme se musi osetrit preteceni a podteceni, u me to resi spolecna podminka, ze pokud vyjde vic nez povolene maximum, tak se kanal vypne (u boost by 100% strida menic znicila, buck by to nevadilo, ale pri tak malem napeti uz rovnou prepnu na slabsi rezim).
Koukam, ze mi v zavorce vypadlo dulezite sluvko - melo byt "nevim, zda je to dobre" (ze to je integracni clen, to vim). Ve skole se mluvilo o regulatorech P, PI, PD a PID, ale ze by mohl byt regulator bez proporcialniho clenu, nam nikdo nerekl... nicmene funguje.[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Ono se dá regulovat kdečím, když na to přijde.
Význam proporcionálního členu je v tom, že zlepšuje fázi. Nakresli si přenosovou charakteristiku PI a I regulátoru s jedním externím low pass filtrem.
Čistě integrační regulátor ti už jen s tímhle jedním low-pass shodí fázi o 180 stupňů, takže potřebuješ mít dostatečně nízké zesílení smyčky. Pokud ti to nevadí, tak to fungovat bude.
Když přidáš proporcionální člen, fáze se zlepší a můžeš zvyšovat zesílení. Což funguje pěkně tak dlouho, dokud nemáš na vysokých frekvencí nějaké ošklivosti ve fázi (třeba fixní časové zpoždění kvůli nějaké mechanice), protože PI samozřejmě bude mít vysokofrekvenční zesílení odpovídající P členu a ne nulu.
(Na okraj -- vím, že zrovna světla na kolo budou fungovat prakticky s jakoukoliv regulací, ale když už tu začala taková pěkná diskuze, tak mi to nedá nepřidat něco víc obecného. :)[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Když už tady o tom mluvíš, nejsou na to nějaká osvědčená, ne moc tlustá, skripta?
[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Bohužel osvědčená nemám, to jsou informace posbírané tak v průběhu času. Na druhou stranu, jestli máš přístup do nějaké VŠ knihovny, kde se můžeš probírat knížkami, tak prostě najdi něco, obsahující v názvu návrh filtrů a/nebo zesilovačů a koukni dovnitř, jestli se ti to líbí. :)
Zkusil jsme rychle hodit něco do vyhledávače a tohle: http://www.swarthmore.edu/NatSci/echeeve1/Ref... plus (hlavně?) odkaz na application note od NS hned na začátku (http://www.swarthmore.edu/NatSci/echeeve1/Ref... nevypadá na rychlý pohled špatně. Ono vůbec různé AppNote od slušných výrobců bývají hodně dobré čtení. Všechno je to teda hlavně k analogovým filtrům, digitální mají svá specifika, ale zaprvé v nich nemám až takový přehled a zadruhé dost principů platí stejně pro analog i digital a analogové jsou (IMO) pro začátek jednodušší na pochopení, protože tam neobtěžují "diskretizační" věci navíc.[ Zpět ]Datum: 30.11.2012Autor: MarbleHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Nelíbí se mi to, že pro mě nefunguje. A nefunguje zřejmě proto, že nemám na vstupu ten low-pass filtr, takže "průměr naměřených hodnot" u mě nedává dobrý smysl, protože u těch nízkých proudů polovina hodnot je nula, a liší se to podle toho, do které fáze se zrovna trefím.
Momentálně experimentuju s použitím něčeho jiného než je průměr. Medián je ještě pořád málo, ale podle prvních pokusů docela dobře vypadá poslední kvartil nebo poslední oktil.
A nad tím samozřejmě už může být něco takovéhoto.[ Zpět ]Datum: 24.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Tak jsem si nakonec napsal simulator, abych to nemusel resit v kodu a jeste neco spalit :-). To tvoje reseni funguje dobre, pokud tech mereni delam fakt hodne. Zda se ze ten sum co vidim na ADC se fakt pri velkem mnozstvi mereni vyfiltruje, a jsem tak dokonce schopen ziskavat docela stabilni hodnoty s rozlisenim pod 1 LSB.
Coz ovsem znamena, ze bych musel pres ADC merit vicemene furt, nebo aspon daleko casteji nez merim ted (coz je 100x za sekundu). ADC je schopno udelat cca 7-10 tisic mereni za sekundu, takze kdybych treba 40 % casu meril maly step-down a step-up, 15 % casu velky step-down, a zbylych 5 % nechal na senzor osvetleni a cteni napeti baterky, mozna by to mohlo fungovat.
Muj jednoduchy simulator mi ukazuje, ze s tvym pristupem a nastavenim pwm podle souctu >> 6 se na skutecnou hodnotu muzu dostat tak po cca 7500 iteracich (s regulaci po kazdem mereni) a mit inicialni prekmitem o nejakych 40-50 % ciloveho proudu. Coz pri nejakych 2-3 tisicich mereni za sekundu dava okolo tri sekund na stanoveni hodnoty jedne intenzity. To je docela dost.
Jeste me napadlo ze kdyz vim napeti baterky a predpokladam ze step-down ma vicemene linearni charakteristiku (napeti pro danou stridu), mohl bych tomu pomoct a inicialni nastaveni nedelat regulaci od nuly, ale od nejakeho bezpecneho napeti o neco malo mensiho nez potrebuje LEDka (treba od 2.2 V pro Cree ktera ma 100 mA pri 2.7 V). Otazka je co se step-upem, ktery linearni charakteristiku nema.
Jak casto delas mereni a jak casto menis hodnotu PWM?[ Zpět ]Datum: 28.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Stanovení iniciálních hodnot PWM
Posun o 6 bitu byl priklad, primarne slo predevsim o princip.
Z hlavy presne nevim, treba se pak mrknu do kodu, ale ADC mi bezi furt (Atmega48 z 8MHz) a kanaly se meri vsechny porad dokola, PWM se aktualizuje pokazdy, kdyz mam pro kanal novou hodnotu. Jeste tu je ale ta finta, ze softwarove vyrabim 10ti bitovy PWM (pouzivam 8 bit PWM, ale podle nejnizsich 2 bitu cyklicky v preruseni casovace menim stridu, tzn 80.5 = 80,81,80,81...).
Dneska fakt nic pocitat nebudu... ;)
O ruznych optimalizacich jsem uvazoval, treba by si mohl procesor mohl pamatovat pwm vykon pro nastaveny proud a pokud by se priste napajeci napeti prilis nelisilo od minuleho, tak by ho pouzil jako vychozi hodnotu.
Vymyslet se da ledacos, ja po zapnuti/probuzeni zacinam z nuly, pri prepnuti rezimu pokracuju z aktualni hodnoty. Pri zapnuti opravdu nekolik vterin trva nez se hodnota ustali (nepovazuju za problem), zmena vykonu je skoro okamzite, protoze se napeti na CREE musi zmenit pomerne malo, i kdyz chci trojnasobny proud.[ Zpět ]Datum: 28.11.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
AVR-GCC: proměnná na pevné adrese?
Přemýšlím o tom, že bych měl firmware dostatečně flexibilní na to, aby se dal konfigurovat jen přepsáním nějakých globálních dat v EEPROM. Budu mít ten stejný hardware na více kolech s více různými LEDkami a dalšími věcmi, takže má cenu uvažovat třeba o tom mít jeden společný firmware a k tomu konfiguraci v EEPROM (úrovně proudu pro jednotlivé LEDky v jednotlivých režimech, popisy způsobů blikání, atd.)
Jak v avr-gcc/avr-libc zajistím, aby nějaká proměnná byla ve výsledném kódu umístěna na předem zadané adrese v EEPROM? Kernel Linuxu se třeba linkuje s nějakým linkovacím skriptem, kde linkeru řekne, které sekce mají být od kterých adres. Je někde nějaký příklad na tohle pro avr-gcc?[ Zpět ]Datum: 30.11.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Před nějakou dobou se tu řešila kvalita pájek. Neodolal jsem a pořídil pájku HF32 od Stannolu. A musím konstatovat, že ten rozdíl oproti cínu od Kovohutí Příbram je doopravdy propastný. Je to až neuvěřitelné, o kolik to lépe a rychleji chytá.
[ Zpět ]Datum: 30.11.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Ovlivňování výstupů
Krátce: Když svítím LEDkou a blikám jinou, tak ta co má svítít pohasíná, když rozsvítím jinou (a vrátí se na původní jas když ji zhasnu).
Podrobněji: mám tři převodníky: LED0 je step-down s menší cívkou a keramickým kondenzátorem, LED1 je step-up s menší cívkou a keramickým kondenzátorem, a pak LED2 je step-down s velikou cívkou na velké proudy (ale s menší indukčností) a větším elektrolytickým kondenzátorem.
Problém nastává jen jedním směrem, a to tak, že trvale svítící LED2 je ovlivňována zapínáním a vypínáním LED1 i LED0. Dokonce je ovlivňována i v případě, že na výstupu LED0 nebo LED1 nic není, jen se prostě zapíná a vypíná převodník. Trvale svítící LED0 ani LED1 není zapínáním/vypínáním žádného z ostatních převodníků ovlivňena (zkoušeno na stejném proudu pro LED0 i LED1. Podle voltmetru napětí na napájecím konektoru desky se nemění, ať mám zapnutý jeden převodník nebo dva.
Není to v regulaci, problém nastává i při nastavení PWM hodnot natvrdo, bez jakékoli regulace. Není to snad odběrem ostatních převodníků, protože to dělá i při minimálních hodnotách PWM - třeba při přepínání mezi vypnuto a PWM=1/PWM_MAX. A navíc teda i při odpojené LEDce, jen aktivitou převodníku samotného.
Zajímávé bylo, když jsem zkusil přepínat step-up mezi 1/PWM_MAX a něčím podobně malým, třeba 30/PWM_MAX. V tom případě k poklesu jasu LED2 docházelo naopak při menší střídě.
LED2 a LED1sice mají cívky těsně u sebe, ale ta velká u LED2 je vyšší (vinutí začíná až nad cívkou LED1), a navíc k ovlivňovňování dochází i mezi LED0 a LED2, které mají cívky tak 3.5 cm od sebe, a to jen jedním směrem.
Co by tak mohlo být špatně? Máte nějaké nápady?[ Zpět ]Datum: 02.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ovlivňování výstupů
No nereknu ti, co je spatne u tebe, ale muzu ti rict, co si myslim, ze nebylo dobre u me. :)
Ja mam 1 vykonny step-down pro Cree a dva male step-up pro ledky. Ty step-up menice jsem pekne symetricky placnul vedle sebe a civky vysly tak, ze se skoro dotykaji (kupodivu mi to neprislo divne), vysledkem je, ze kdyz jeden step-up blika, ten druhy slabounce poblikava, i kdyz je vypnuty...
Druhy problem byl, ze blikani step-up mavalo i s prednim svetlem, pricemz to bylo znat tim vice, cim slabsi vykon jsem do predniho svetla poustel. Vysvetluju si to tak, ze v rytmu blikani kolisalo i pres vsechny kondenzatory napajeci napeti a diky VA charakteristice LED i relativne malinka zmena napeti povede k viditelne zmene proudu.
To ze napajeci napeti kolisa v rytmu blikani mi potvrdilo i to, co na nem namerila ATmega.
Oba dva problemy resim SW kompenzaci u rezimu, kde nektere vystupy maji svitit a nektere blikat. Pokud vsechny blikaji, je to jedno (navic je mam sfazovane, aby nebyl zapnuty vic nez jeden vystup).
Tady je prave vyhoda, ze vsechno ridi jeden procesor, takze na zmenu nemusi reagovat az kdyz se projevi ve zpetne vazbe, ale hned v okamziku kdy blikajici vystup zapina/vypina.
Uz jsem to tu nekde popisoval, dalo to chvili praci vyladit to, ale poblikavajici predni svetlo bych ve tme nesnesl. Samozrejme ja mam vyhodu v pomerne velikych kondenzatorech, ty mas mensi, takze to nejspis bude narocnejsi na presnost regulace.
Jeste si muzes zkusit pohrat s fazovym posunutim menicu proti sobe. Dva stejne menice bych asi nenechaval spinat ve stejny okamzik, posunul bych je o pul periody, ale je otazka jak proti sobe up a down...
Pises, ze ti to dela, i kdyz nemas LED zapojenou, pokud se to tyka step-up, tak se nedivim, tam nejaky proud potece i bez zateze a pokud ti to regulace nevypne, tak napeti na vystupnim kondenzatoru poroste tak dlouho, az se zacne nekudy (treba zavrenou diodou) vybijet a napeti se ustali. Step-down by ale bez zateze v podstate nic delat nemel.[ Zpět ]Datum: 02.12.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Ovlivňování výstupů
OK, kolísání napětí zkusím změřit i zevnitř, díky za tip. Zvenku to ale voltmetr v nastavení do +20V a zobrazující na dvě desetinná místa neukázal (psal 7.98 ať bylo zapnuté jedno světlo nebo dvě). Nejsem si jistý jestli by změna za tímto řádem byla ještě viditelná na LEDce. A hlavně jiná kombinace výstupů při těch stejných proudech těmi stejnými LEDkami to nedělá.
Máš nějaký odhad na to, jaká vzdálenost cívek už znamená že se neovlivní? Tu SW kompenzaci si vždycky nějak naměříš, nebo počítáš že step-down je víceméně lineární, a tedy střídu nastavovat lineárně s poklesem napětí?
ATTiny 861a má všechny PWM výstupy na jednom časovači. Fázový posun tam lze udělat leda nastavením inverzního režimu na jednom z nich. Což tak mám - LED2 je aktivní od nastavené hodnoty do MAX, ostatní od nuly do nastavené hodnoty. Ale zkusil jsem i dát všechny tři do stejné fáze jestli se to zhorší nebo zlepší, nepomohlo to.
Od pohledu se tam nic nehřeje, že by tam byla nějaká divná neoptimálnost.
Ještě jsem myslel že může být problém na +5V, protože ty MCP14628 můžou mít při otevírání a zavírání MOSFETů velké špičkové odběry. Ale na +5V mám u nich kondenzátory, a na makroskopické úrovni (voltmetrem) jsem zaznamenal 4.98V ať už je zapnutý jeden step-down nebo dva.
No, přinejhorším se trochu omezím ve výběru blikacích režimů a dopíšu kompenzaci do předního step-downu.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Ovlivňování výstupů
Píšeš, že máš jeden měnič v inverzím režimu na té tiny. Znamená to, že ho máš na noze určené pro inverzní výstup a dead time jsi nastavil na nulu?
[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Ovlivňování výstupů
To jde na tiny861a dělat dvěma způsoby. Já to mám tak, že mám výstup na normální noze OC1A/B/D a mám v TCCR1C nastavené bity COM1D1 i COM1D0, zatímco v TCCR1A mám COM1A1 a COM1B1, ale ne COM1A0 a COM1B0.
Akorát musím dávat dobrý pozor na to, abych do registru OCR1D ukládal hodnotu MAX-požadovaný_krok, nikoliv přímo požadovaný_krok.
Jde to vidět ve zdrojácích v pwm.c, funkce init_pwm() a pwm_set():
http://www.fi.muni.cz/~kas/git/?p=bike-lights...
Ten tvůj způsob podle mě jde udělat jen v případě, že by byl použitý výstup OC1D i _OC1D, což by zbytečně zapláclo jednu nožičku navíc.
Na dead time generátor vůbec nesahám, čili je tam nula. Bohužel je pro všechny PWM společný, takže ani tohle nejde použít k posunu některého kanálu do jiné fáze.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
Re: Ovlivňování výstupů
Nevim, jestli te zase neovlivnuju prilis, treba bys sam prisel na lepsi reseni, nicmene moje SW kompenzace blikani funguje nasledovne.
Predpokladam, ze blika jen jeden vystup. Tak jak jsem popisoval tu moji sumarni promennou, kde se scitaji odchylky a odvozuje se z ni PWM, tak nemam pro kazdy vystup jednu, ale hned dve. Jedna sada se pouziva, kdyz blikajici vystup sviti, druha sada, kdyz je zhasnuty.
Napeti baterie vubec neresim, ono se to po case samo ustali tak, ze spravny proud tece v obou stavech blikani. Takze v okamziku kdy se zapina/vypina blikajici vystup, v ten stejny okamzik se skokove meni i hodnota PWM pro svitici svetla.
Zakmit tak hrozi jen v okamziku prepinani a to u me kondenzatory hrave poberou.
Samozrejme dve sady koeficientu potrebuji zhruba dvakrat delsi cas na dosazeni cilove hodnoty a pokud strida blikani nebude 0.5, tak to po tu dobu bude blikat jeste mnohem vic. Moje reseni, tuhle kompenzaci zapinam pri zmene rezimu se zpozdenim, aby se proud priblizne ustalil (z jedne sady hodnot udelam dve kopie a necham je prizpusobit se blikani).
Netroufam si hadat, jestli je ten popis srozumitelny, ale snaha byla. :)[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Ovlivňování výstupů
Já tomu rozumím, díky. Ano, uvažoval jsem o více sadách proměnných. Nicméně by asi nestačily dvě - potřeboval bych pro každou kombinaci proudu svítící LEDkou a proudu blikající LEDkou jednu sadu (a co teprve když těch blikajících bude víc :-). Nebo to nějak magicky funguje pro různé úrovně proudu?
Druhá možnost je teda brutálně ořezat to, jaká různá bliknutí povolit, a tím omezit i množství sad proměnných které budu potřebovat.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Mám novou ATTiny a tak jsem mohl pokračovat v provádění pokusů.
Měřil jsem proud na 5V.
Původní program, který měří ADC pořád a nikdy nespí, má odběr ~10 mA.
Napsal jsem program, který měří jen občas, spí a vypíná nepoužívané periferie. Tady jsem se dostal na ~9 mA. Mám k tomu pár postřehů. ADC v to diferenciálním režimu má po zapnutí takový zvláštní náběh. Prvních pár měření naměří mnohem míň, než co tam doopravdy je. Řešení je jednoduché, prvních několik měření zahodit. Když je nezahodím, tak se mi měnič usadí na vyšším proudu, než co mám nastaveno.
Zkoušel jsem dál vypínat různé periferie. Procesor se vším vypnutým v IDLE žere ~1,5mA. Zapnutí ADC to moc nezvýší. Vypnutí časovače také trošku ušetří, ale to mi během svícení nepomůže. Nejvíce však při svícení žerou ty 64 MHz PLL hodiny. Když jejich frekvenci snížím na 32 MHz klesne mi najednou odběr z ~9mA na ~6mA.
U vysokých proudů mně spotřeba procíku moc neštve, ale v malých proudech se bude hodit každý ušetřený mA.[ Zpět ]Datum: 02.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Jo, to bych presne cekal, ze nejvic bude zrat to PLL, kupodivu zrovna jeho spotrebu jsem v datasheetu nenasel.
Docela skoda je, ze u ATtiny nejde prepinat zdroj systemovych hodin za behu, protoze kdyz vyberu 16 MHz z PLL kvuli USB komunikaci, tak uz bohuzel PLL vypnout nejde, i kdyz bych vetsionu casu rad bezel z 1 MHz RC kvuli baterii.
Ted jsem koukal na datasheet nejakyho cortexe a ta potvora si muze prepinat hodiny za behu. Ale to jen odbocuju, to se svetlem vubec nesouvisi.[ Zpět ]Datum: 02.12.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
U té ATTinyx61 je PLL odvozeno od systémového 8 MHz oscilátoru nebo od vnějšího oscilátoru a může běžet na 64 MHz nebo na těch 32 MHz. Za běhu to jde, myslím, změnit. Jen je tam potřeba nějakých 100 us na stabilizaci těch hodin. Vypnout to PLL není problém.
[ Zpět ]Datum: 02.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Trošku jsem pokročil. Implementoval jsem skokové změny frekvence podle proudu a změnu intenzity na tlačítka.
Měřil jsem proud na 5V větvi v závislosti na frekvenci. A to při 32 MHz PLL časovači. Při 250 kHz jsem doslat ~8 mA. Při nějakých 84 kHz ~6,5 mA. A při 31 kHz ~5,7 mA.
Když se dá PLL na 64 MHz, tak proudy vylezou o cca 2,5 mA.
Takže mám drobné dilema. Při 32 MHz PLL mám v malých proudech menší spotřebu, ale zároveň výrazně menší přesnost PWM, takže se to snadno rozkmitá. Při 64 MHz PLL mám větší přesnost PWM a tudíž přesnější stabilizaci, ale také vyšší spotřebu. A teď babo raď. Ještě uvidím, co to udělá, až tam implementuju ten HW low-pass filtr.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
no a není zbytečné řešit nějaké řádově desitky mW pro světlo které svítí výkonem jednotek W? Taky to PLL můžeš vypínat mezi bliknutíma, uspávat procesor úplně a budit se třeba watchdogem.
Aspoň u dnešních "velkých" procesorů se ukazuje, že podtaktování nevede k úspoře energie - k úspoře energie vede daleko spíš "race to idle", čili co nejrychleji udělat co potřebuju a pak se co nejhlouběji uspat.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
No nejvíce to můžu uspat do IDLE, pak už by se mi ztratil obsah ramky.
[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
To je nějaká blbost, ne? Obsah ramky se neztratí ani při nižších režimech. Aspoň já se po "vypnutí" uspávám do power-down mode, a po probuzení normálně pokračuju tam kde jsem skončil (IRQ handler mám prázdný, přerušení mi slouží jen pro probuzení).
Při svícení to stejně nejde uspat níž než do idle, protože jinak neběží PLL clock a nefungovaly by PWM výstupy.
Jinak teď koukám do datasheetu, a active current na 1 MHz a 5V píšou cca 0.7 mA, idle 0.11 mA. Takže podle mě pomůže důsledně používat idle sleep, pokud zrovna není co dělat. Z I/O modulů jde asi uspat ADC, pokud zrovna nemá co měřit (0.37 mA) a hlavně časovač s PLL (necelých 6 mA při 64 MHz a 3.5 mA při 32 MHz).[ Zpět ]Datum: 04.12.2012Autor: AkitoHodnocení: 0 0
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Teď na to koukám, že ty spotřeby jsou v datasheetu :)
Celkem to sedí s tím, co jsem změřil.
Jako dobré vylepšení by mohl fungovat provoz na 3,3V. Jen je drobet zádrhel v tom 5V mosfet driveru, musela by se tam udělat nějaká konverze z 3,3V logiky na 5V logiku. A nebo najít mosfet driver, který dokáže fungovat i na těch 3 V.[ Zpět ]Datum: 04.12.2012Autor: snilardHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Vlastní osvětlení a další elektronika - 4
Zamyslel bych se, kolik procent z celkove spotreby ten procesor dela a jak casto to v takovem rezimu bude.
Pro me byla naprosto klicova spotreba, kdyz je svetlo vypnuty, protoze tak to muze cekat na stisk tlacitka dny, tydny, mozna mesice. Proto treba nemam zapnuty brown-down ani watch dog.
Pokud je svetlo rozsvicene a v rezimu nejakeho slabeho sviceni bys mohl usetrit par procent na spotrebe procesoru, uvazoval bych, zda to za to stoji a zda ti to neprinese nejake zbytecne problemy.[ Zpět ]Datum: 03.12.2012Autor: JrrHodnocení: 0 0
-
-
Hledám: Další parťáky do skupiny - cykloturistika
Hledám: Parta cyklistů z Prahy
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Z Linze do Budapešti přes Alpy
Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska,…
Podél sobích plotů a přes březové lesy až do nitra bažin
Evropská dálková trasa E1 Evropská dálková trasa E1, nebo jen E1, je jednou z evropských dálkových tras…