Sněžná kola v Umeå

„A v Praze kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u Muzea štyři,“ zní dnes už zlidovělá píseň slezského barda. Poslední zimy u nás nehrozí hromadami sněhu ani tuhými mrazy. Taktéž s tou cyklistikou to ve městech není nejslavnější. Ale já se přesunul nějakých 1500 km severněji, kde už zima umí ukázat své drápy. A protože Umeå je také město cyklistů, pojďme se společně podívat, jak to tady vypadá.

Zimní Umeå

Foto: Jaroslav Paznocht

Další fotografie

Po velmi deštivém roce přišel sníh až začátkem prosince, ale o to silněji. Několik dní v kuse se sypala bílá oblaka a každou chvíli přibývaly bílé vločky, lehké jako peří.

Není tady moc běžným zvykem schovávat kola dovnitř do domů. Většinou parkují někde blízko vchodu a čekají věrně na své majitele. Někdy déle než by se jim asi líbilo.

Stačí dva tři dny sněžení, a už máme čepici na sedle.

Proti sněžení nepomohou ani střechy místních „garáží“…

…ale stále lepší než nechat kolo napospas větru sněhu.

Dle výšky sněhové pokrývky na sedle nebo v košíku můžeme určit, jak dlouho nikdo na kole nejel.

Některá vypadají, že tam nejsou první zimu.

Jiná, že letos vyjela poprvé.

Do nemocnice se očividně jezdí kolmo celoročně.

Někteří se sněhu nebojí, jiní se schovávají.

Kola pod peřinou.

Sníh poslouží i jako dobrý stojánek.

Ale nesmí tam stát moc dlouho.

To pak musíte čekat na oblevu.

Pak se ani nedivíte, co vše stojí na hlavní třídě.

Chudák dítě bude asi potřebovat sobí kůži pod zadeček…

…a tento majitel lopatu.

Stačí chvilka nepozornosti.

Ale stezky jsou prohrnuté a dobře sjízdné,…

…a někteří jich čile využívají.

A když není kolo, tak jsou saně :o)

Fotogalerie