S Kristýnkou z Dánska do Čech

Počátkem července vyrazila skupinka cestovatelů na cestu z dánské metropole Kodaň do Prahy. Jejich pouť byla mimořádná - více než dva tisíce kilometrů totiž absolvovali na nákladním kole Christiania Bikes a skládacím kole Brompton. Dvojici dospělých doplnila sedmiletá Noemi, která strávila prázdniny putováním v korbě nákladního kola. Cestu Básníka, Víly a Dítěte jste mohli sledovat prostřednictvím blogů NaKole.cz. Na závěr cesty je v sídle ambasády v Praze přivítal dánský velvyslanec pan Ole E. Moesby.

Poslední úsek cesty začal na pražské cyklostezce podél Rokytky.

Foto: Václav Vrtal, NaKole.cz

Další fotografie

Když se před více než dvěma měsíci cestovatelé vypravili na svoji pouť, jen málokdo věřil v úspěch. Pro dva z celkem tří členů výpravy to byla úplně první zkušenost s dálkovou cykloturistikou, navíc dopravní prostředek byl trochu netypický pro tak dlouhou cestu – nákladní kolo Christiania Bikes. První nápad se objevil po setkání s vozítkem, které nechal do Česka přivézt pro svoje potřeby dánský velvyslanec Ole E. Moesby (rozhovor s panem velvyslancem byl zveřejněný v prosinci 2009). Dánský diplomat používal potom Christiania Bikes pro jízdu po Praze, na schůzky i na nákupy. „Záměr projet si cestu z Dánska do Čech opravdu vznikl na základě fotky pana velvyslance, jak jezdí na kole po Maltézském náměstí,“ potvrdil autor nápadu Vladimír „Básník“ Děrda.

Odpočinek na cestě.
Foto: archiv Vladimíra Děrdy

Konkrétní obrysy získal projekt v březnu 2011 na veletrhu For Bikes. Dovozce kol Christiania Bikes, brněnská firma Cyklospeciality, slíbila zapůjčit na cestu jedno nákladní kolo, společně se skládacím kolem Brompton. Cestovatelé pak měli zajistit přepravu kola z výrobního závodu, který leží na ostrově Bornholm, do Prahy. Díky této pomoci se nakonec cesta mohla realizovat a naši cestovatelé se počátkem července vydali do Kodaně.

Cesta vedla z dánského hlavního města Kodaně přes Helsingør dále po severním pobřeží ostrova Sjælland na západ. Po vylodění v Aarhusu pokračovali cestovatelé dál až na nejsevernější cíp Jutského poloostrova do Skagenu (tady mimochodem leží rozhraní mezi Baltským a Severním mořem) a zpět po západním pobřeží přes Hirtshals, Holstebro, Esbjerg, Ribe, Åbenrå a po ostrovech Ærø, Langeland a Lolland do Rødby. Odsud pokračovala výprava trajektem do Německa, kterým projela po Labské stezce. Koncem minulého týdne přejela „Kristýnka“ německo-české hranice a její cesta vedla i nadále podél Labe do Mělníka a dále do Prahy.

Na závěr čekalo cestovatele přivítání na dánské ambasádě.
Foto: NaKole.cz

Všechny tři cyklocestovatele jsme doprovodili na poslední části cesty, která byla zakončena na dánské ambasádě.  Setkala se tu dvě nákladní kola – první stálo u zrodu celého nápadu a druhé, které mělo za sebou pouť dlouhou dva tisíce kilometrů. Na pana velvyslance Moesbyho udělalo dojem především to, že při okružní cestě Dánskem nepoužila rodina žádný jiný dopravní prostředek kromě plavby lodí přes moře. Sám Moesby je přitom aktivní sportovec a doma v Dánsku se pravidelně zúčastňuje cyklistických závodů na ostrově Sjaelland. V Praze také občas vytáhne své sportovní kolo a ve volném čase se vydá na výlet podél Berounky.

Pan velvyslanec Moesby na svém diplomatické vozidle.
Foto: NaKole.cz

„Služební“ Christiania Bikes však slouží výhradně pro služební cesty a pro reprezentaci. „Když jsem jel na schůzku s panem prezidentem, jel jsem přirozeně na Christianii,“ odpověděl pan velvyslanec na zvídavé dotazy cestovatelů, zda nákladní kolo v Praze opravdu používá. Hned za vraty dánského velvyslanectví stojí další čtyři kola a elektrokola, na kterých jezdí zaměstnanci ambasády na služební cesty. V posledním čase přibyl v těsné blízkosti ambasády také nový stojan na jízdní kola, kam si návštěvníci mohou odkládat svoje bicykly. „Od té doby, co máme stojan, se počet našich návštěvníků na kole stále zvyšuje,“ ujistila nás zaměstnankyně ambasády Veronika Trojanová.

K přijetí na ambasádě dorazil také majitel firmy Cyklospeciality, kterého zajímala především dánská cyklistická kultura.

Na závěr mi to nedalo, abych cestovatele trochu nevyzpovídala. Přečtěte si krátký rozhovor s Vladimírem „básníkem“ Děrdou, se kterým jsem si povídala cestou během šlapání do pedálů z pražské Palmovky na Malou Stranu.

Rozhovor s Vladimírem Děrdou

Básník


Víla


 Dítě

Jaké jsou první dojmy?
Návrat do Čech těžký, tak trochu kulturní šok. Naštěstí se cestou po Čechách nestal žádný karambol.

Jaké je Dánsko v porovnání s Českem?
Počasí je tady vlídnější, laskavější, to bych Dánům občas vypůjčil. A od Dánů bych si na oplátku půjčil všechno ostatní. V Dánsku je snad všechno otevřené, milé a vlídné.

Jet s Christianií muselo být těžké. Měli jste nějaké defekty?
Jeden defekt na zadním kole, jinak všechno proběhlo bez problémů.

Kolik jste měli zavazadel?
Skoro nic. Vše, co jsme vezli, se vešlo do nákladního prostoru Kristýnky, jak jsme našemu vozítku přezdívali.

O Dánsku se u nás traduje, že to je rovinatá země.
(smích) V některých místech to bylo kopcovité. Ne hornaté, ale kopcovité. A hodně zastavěná země, všude tam žijí lidé. (Básník nezapřel svoji profesi urbanisty :o) – pozn. red.)

Podle výzkumů veřejného mínění má Dánsko také nejspokojenější obyvatele.
Je to na nich vidět, i na té zemi je to vidět.

Čím myslíš, že to je?
To bude určitě tím, že jezdí tolik na kole.

Co vás ještě v Dánsku zaujalo?
Překvapilo mě, že mají vlajku na každé zahradě. Neznamenalo to nacionalismus, jak by si někdo mohl myslet. Byla v tom spokojenost a sebevědomí. Jak jsme se dozvěděli, Dánové vyvěšují vlajku nejen o národních svátcích, ale také u příležitosti narozenin rodinných příšlušníků, nebo když někdo přijede na návštěvu, vyvěsí vlajku na uvítanou. Příležitost se vždycky najde. Trochu je podezírám, že vyvěšením vlajky také oznamují, že přišli domů z práce.   

Asi jste cestou přitahovali pozornost…
V Dánsku ani ne, všechny věci jsme měli schované, nikde nebyly vidět žádné brašny. Dánové nás pokládali za běžnou rodinu na výletě.  Ona také Víla vypadá opravdu jako rodilá Dánka.

(A do rozhovoru se vložila také Víla – pozn. red.) Když jsme potkali cestou skupinu Čechů, začali s námi hovořit anglicky. Nakonec jsem to nevydržela a spustila česky. Byli z toho opravdu překvapení.

A v Německu?
Tam už trochu ano, všichni si chtěli s námi povídat.

Muselo to být hodně těžké, vézt plně naložené nákladní kolo…
Víla: Cesta byla moc příjemná. „Kristýnka“ je taková důstojná dáma, všechno se do ní vešlo. Dítě bylo v suchu i za špatného počasí, kdy spokojeně vyhlíželo zpod plachty a prozpěvovalo si.

Díky za rozhovor.

Přečtěte si také:

• Dánský velvyslanec brázdí Prahu na kole (7. 12. 2009)
• Blog Básníka NaKole.cz

Fotogalerie