reklama

Nová Anglie (2.) – Z Vermontu do White Mountains

Druhý díl cestopisu Radima Knoblocha, který nám poslal svoje zážitky z putování po Nové Anglii.

Vítejte ve Vermontu
Vítejte ve Vermontu
Foto: Radim Knobloch

První díl cestopisu najdete zde.

Během dvou dnů jsem se dostal do jihovýchodního cípu Vermontu. Ubylo aut a přibylo stoupání. Měl jsem namířeno na sever ke kanadským hranicím a pokud mohu doporučit, vyberte si tak jako já silnici číslo 100. Budete projíždět údolími v srdci Green Mountains. Čeká vás sice několik smrťáků, ale vzhledem k dlouhým sjezdům a spoustu okouzlujícího šlapání podél řek a potoků poklidnými údolími stojí toto utrpení za pokus. V romantických vesničkách lidé nabízejí starožitnosti jako například třicet let starou konev či dvacet let staré kolo. Někde zase farmář nechá jen tak u cesty svou úrodu s kasičkou na případné drobné.

Uprostřed „zeleného“ Vermontu na silnici číslo 100 leží městečko Waterbury a na jeho okraji továrnička na výrobu dnes již proslulé zmrzliny firmy Ben and Jerry. Společnost byla založena před více než dvaceti lety dvojicí nerozlučných kamarádů, která se po sérii neúspěšných pokusů dostat se na některou z univerzit rozhodla zaplatit pětidolarové korespondenční kurzy určené pro zájemce o domácí produkci zmrzliny. Za několik málo měsíců otevřeli první pojízdnou cukrárnu a díky bláznivé a originální reklamní kampani (např. Celoamerický den kornoutu zdarma) dnes dominují v supermarketech po celých Státech. Můžete továrnu navštívit a dopřát si zmrzlinu ještě „teplou“.

Vermont se od jihu na sever dá pohodovým tempem projet za čtyři dny. Čím blíže jste u kanadských hranic, tím je hustota osídlení menší a obyvatelé často používají kromě angličtiny i francouzštinu. Je to proto, že po druhé světové válce sem přišlo za prací mnoho frankofonních Kanaďanů z provincie Quebec.

Podél hranice pokračuji zpět do New Hampshire a dostávám se až za White Mountains. Mnoho turistů se sem nedostane, občas mě mine jen skupina motorkářů na Harleých. Od obzoru k obzoru se táhnou neprostupné lesy, ze kterých je často slyšet střelba lovců. Pomalu se mi to krátí, a tak musím přemýšlet, kam až si mohu dovolit zajet do Maine. Nakonec to bylo jen na den a půl. Nevěděl jsem totiž, kolik času si mám rezervovat na zlatý hřeb mojí cesty, na nejvyšší část Appalačského pohoří, tedy na White Mountains.

Za čtyři, pět dní se dají projet Bílé hory křížem krážem, ale neda se o nich říci, že by to byla projížďka růžovým sadem. Co také jiného čekat od hor, že? V cestě mi stály čtyři soutěsky a především proslulá Kancamagus Highway, která na padesáti kilometrech šplhá vysoko do hor, aby se pak rozplynula v údolí reky Swift. Před cestou jsem měl také jeden sen. Vyjet na nejvyšší vrchol Bílých hor a celého východního pobřeží USA Mount Washington (1916 m n.m.). Bohužel se vám to ale může podařit jen jeden den v roce, v srpnu se tu každý rok koná cyklistické kriterium. Ale ani teď si nejsem jistý, zda stojí za to mučit se skoro třináct kilometrů do kopce, jehož průměrné převýšení se pohybuje kolem 12 %. Na vrchol totiž vede úzká silnička, na níž můžete za poplatek vyzkoušet vedle své odvahy i brzdy vašeho auta. Z druhé strany tam na něj dokonce vede železnice provozovaná už od roku 1869. Já zaútočil na vrchol pěšmo, ale cesta mi dala pořádně zabrat. Přes rameno jen brašnu na řidítka a v ní trochu jídla a vody. Po pěti hodinách ostrého stoupání nahoru a šesti hodinách skákání přes kameny při cestě zpět jsem byl druhý den zase rád, že opět sedím na kole.

Pro ty, kdo rádi používají svůj bicykl spíše jako sušák plavek určitě doporučuji kromě jiných využít nádherných pláží obrovského jezera Winnipesaukee, které se rozkládá na jih od White Mountains. Zkušenost totiž velí, že je lepší vrátit se do civilizace alespoň trochu čistý.

Na závěr snad něco pro milovníky matematiky. Za třináct dní jsem nakonec ujel něco kolem dvanácti set kilometrů a utratil kolem 70 dolarů za jídlo. Přeprava kola se společností Southwest stojí padesát dolarů.

V příštím pokračování najdete některá doporučení před cestou

(věnováno Maťovi, Štěpánovi a Vojtovi)

Fotogalerie

Vítejte ve Vermontu Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Nová Anglie Nová Anglie
Radim Knobloch, 23.08.2005
Do vaší knihovny

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč

Na hliníkovém oři divokým západem

Lucie Kovaříková a Michal Jon
Národními parky USA na kole
Tříměsíční expedice s 5862 najetými kilometry na kole Na stezkách v národních parcích nachozeno pěšky cca 170 km Projeto 6 amerických…
279 Kč
Blogy

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

 ()
Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá šanci si toho všimnout, ale na kole je to docela jiné. Krasoduchové by si na mě smlsli, neboť jsem opravdu zažíval pocity nefalšovaného a zarputilého xenofoba.…
Jindra8526 | 10.08.2019

Krkonošemi na kole (2019.07.21. - 07.24.)

 ()
Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný čas, který se nabízel v tomto termínu mezi prací, hlídáním vnoučat, koček, domácími pracemi a pod... Jistě bychom vymysleli cestu Krkonošemi i na víc dní, jen bychom ji museli zase odkládat…
vlli2 | 29.07.2019

Být králem na cestě... 3. Do Bruselu

 ()
Ven z města světel zase podél kanálu, časně zrána. Na sever, nevábným předměstím Saint-Denis, kde by člověk nechtěl zůstat sám po setmění, tahle část Paříze opravdu za vidění moc nestojí. Naštěstí je neděle, všichni spí, jen u a tam se potácí nějaká postavička či skupinka, která má ještě noc a…
Jindra8526 | 28.07.2019

Být králem na cestě... 2. Do Paříže

 ()
Na snídani ve Strasbourgu je moc brzo, celé město ještě spí. Tady to umím, rovně, pak u mekáče doprava přes park a jsem u kanálu Marna-Rýn, který bude mojí navigací dalších 70 kilometrů. Trochu vystrašeně sleduji oblohu a čekám, kdy se nad obzorem vyloupne ten neúprosný, zářící tyran, ale „zatím…
Jindra8526 | 27.07.2019

Být králem na cestě... 1. Německo

 ()
"Mami, ty plaveš?"Volám překvapeně, když vidím svoji osmdesátiletou matku vrhat se odhodlaně do vln. Co pamatuji, nikdy to neuměla, ve vodě maximálně po pás a nás neustále zaháněla z hloubky."Plavu, už dva roky. Jak jsem byla s tetou Boženkou v Řecku.Řekla jsem si, ty, Jana i Václav jste zaopatření…
Jindra8526 | 25.07.2019

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 83. dnes v 15:43
NEcyklo Pobavilo, potěšilo 152 dnes v 15:26
Elektrokola Je Bafang BBS02 750w legalní ? dnes v 15:02
NEcyklo Co vás vytočilo 126 dnes v 01:21
Cestování na kole Itálií ve dvou a nadivoko (7/2019) včera v 17:26
MTB a krosová kola vůle brzdových páček včera v 14:32
NEcyklo Pobavilo, potěšilo 151 včera v 13:49
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

263 cyklistů (15 přihlášených)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede…
Jindra8526 | 10.08.2019

Krkonošemi na kole (2019.07.21. - 07.24.)

Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný…
vlli2 | 29.07.2019

Být králem na cestě... 3. Do Bruselu

Ven z města světel zase podél kanálu, časně zrána. Na sever, nevábným předměstím Saint-Denis, kde by člověk…
Jindra8526 | 28.07.2019