Croozer – přívěsný vozík za kolo (3.)

Bezpečnost při jízdě. Kde a kdy můžete jezdit – vhodné povrchy a počasí.

Zimní výjezd s Croozerem

Foto: Jitka Vrtalová

Další fotografie

Bezpečnost

Přímo na mém vozíku jsou anglicky a německy napsány zásady používání. Takže například vím, že bych měl dávat pozor v zatáčkách a nejet rychleji než 25 km/h. Jezdit by se každopádně mělo opatrně a rozumně, ale nebojte se, že by se vám vozík při vyšší rychlost rozpadl nebo převrhl. Croozer je natolik dobře konstruovaný, že vám promine i občasné hrubé chyby.

Koukněte, co jsme s vozíkem všechno dělali, a bez následků (i pro dítě):

• maximální rychlost 45 km/h, dosažená opakovaně na různých místech
• jízda bez zastrčených závlaček kol, bez povšimnutí a nehody ujeto několik desítek kilometrů po hrbolatých polních cestách
• kolize šlapky jiného kola s pneumatikou vozíku
• najetí na obrubník a z obrubníku
• jízda po velmi hrbolatých lesních cestách a vysokou trávou

To neznamená, že doporučuju vykašlat se na doporučení výrobce a riskovat. Jezděte fakt opatrně, i kvůli sobě.

Vhodné povrchy

S vozíkem se dá jezdit všude, kde je dost místa, je to bezpečné a baví vás to. Kritériem může být otázka, zda byste tam jeli s klasickým kočárkem. Kde projede kočár, projede s přiměřenou opatrností a rychlostí velmi pravděpodobně Croozer taky.

Takže rozhodně vhodné jsou vedlejší nefrekventované silnice, polní a lesní asfaltky. Na klasických polních cestách nepočítejte s kdovíjak vysokou rychlostí. Pozor v lesích na možnost prorazit plášť kola nebo roztrhnout plátno o ostrý klacek, jízda přes kořeny není vůči malému dítěti příliš ohleduplná.

Frekventované silnice I. a II. třídy mohou posloužit jako spojka, ale rozhodně doporučuju jen na krátké úseky a s mimořádnou opatrností.

Ve velkých městech je dobré projet frekventované tahy a křižovatky po chodnících, ale pozor na to, že přechody někde ještě nejsou bezbariérové a obrubník je vysoký. Také se do cesty může nečekaně připlést sloup, odpadkový koš nebo přístřešek zastávky MHD.

Obecně řečeno, při plánování výletu je vhodné vycházet ze sítě cyklostezek, u nich máte vysokou pravděpodobnost, že půjdou dobře projet i s vozíkem. Nicméně se i u nich může stát, že jsou (třeba na břehu řeky, po dešti nebo průjezdu lesních strojů) v některých místech pro vozík nesjízdné, a pak je dobré umět se vyznat v mapě a mít připravenou alternativu.

Vhodné počasí

Jelikož dítě sedí v uzavřeném prostoru, má úplně jiné tepelné vjemy než cyklista. Pozor tedy, abyste dítě neoblékali jen podle toho, jak je teplo či zima vám. Ve vozíku je tepleji, než by se zdálo.

Teplota se dá regulovat několika způsoby:

• Stažení pláštěnky omezí proudění vzduchu a uvnitř se oteplí.
• Stočení uzávěru zavazadlového prostoru (dá se stočený uchytit nahoře) naopak proudění zvýší a uvnitř se ochladí.
• Máte-li clonu proti slunci (není ve standardní výbavě), dá se stáhnout a zabránit, aby se vnitřek přehříval sluncem.

Z toho vyplývá, že při přiměřeném oblečení je možné jezdit prakticky při jakékoliv teplotě nad (a možná i pod) bodem mrazu. Čím extrémnější teploty, tím častěji je potřeba kontrolovat, jak je dítěti teplo nebo zima.

Při velkém mrazu nebo naopak vedru se ale musí dát pozor na pneumatiky. Vozík (ani kolo) by neměl stát dlouho na přímém slunci a neměl by mít gumy přehuštěné.

Jízda v dešti (ne ovšem v bouřce, ta je nebezpečná hlavně vám) nebo blátivou cestou obvykle dítěti nevadí (dá se stáhnout pláštěnka), ale vozík je potřeba po jízdě nechat vyschnout a vyčistit.

Pokračovat

Fotogalerie