Novinky z vydavatelství Cykloknihy

Plzeňské vydavateství Cykloknihy, jehož tituly spojuje téma jízdního kola, právě přichází se čtyřmi novými knihami ve své nabídce.

Foto: Cykloknihy

Jan Polášek

ADIEU, BIKE?

příběh z cyklistického prostředí
volně navazuje na knihu BAGÓ, HOP!

V této knize sledujeme další osudy Radky a Martina a prožíváme s nimi jejich lásku – k cyklistice i k sobě navzájem. S oběma mladými hrdiny jsme se setkali již v knize BAGÓ, HOP! Nyní jim můžeme tiše závidět jejich studentská léta a rozvíjející se vztah, který vrcholí narozením dítěte.  

Autor barvitě líčí prostředí cyklistických závodů a například průběh etapového závodu žen popisuje velice zasvěceně. Poučné jsou i pasáže o tréninku a výživě.

Kniha je určena především mladým čtenářům, ale i ostatní vyznavači kol a cyklistiky si v ní příjemně počtou.

Jan Tomšíček

AFRIKOU DOMŮ NA KOLE

z Kapského Města do Chocně na favoritu
3. doplněné vydání

Jan Tomšíček od mládí rád cestoval na kole a projel na něm hodně zemí Evropy. S kamarády společně postavili plachetnici Polárka, s níž se vydali na cestu kolem světa. Po osmi měsících zakotvili na jihu Afriky. Tam se Jan Tomšíček rozhodl, že cestu ukončí, zůstane v Kapském Městě, bude pracovat a cestovat na kole. Během téměř dvouročního pobytu našlapal na jihu černého kontinentu zhruba 25 tisíc kilometrů. Dobrý trénink pro to, aby se utvrdil v přesvědčení, že se vrátí domů na kole…

Co dodat? Cesta z Kapského Města do Chocně mu trvala 5 měsíců a 20 dní a na kole za tu dobu odšlapal 13 600 km. K tomu ještě nutno přičíst asi 800 km auty, kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km vlakem přes Núbijskou poušť a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Tedy celkem 16 700 šťastných kilometrů popisovaných v této knize.

„Afrikou domů na kole" vychází již potřetí a stává se autorovou nejúspěšnější knihou. 

Ivo Hrubíšek

NEBEŠTÍ CYKLISTÉ

aeroplány poháněné šlapáním
ojedinělý námět, u nás dosud nikým nezpracovaný

Příběh nebeských cyklistů nás bude provázet historií lidské touhy vznést se vlastní silou a létat jako ptáci, což bylo snem lidí odedávna. Svědčí o tom kresebné a písemné nálezy objevené v kulturním dědictví starých národů. Odráží se to také v mnoha bájích, mýtech a legendách.

Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly.

Byla to především Velká Británie, v níž se v těchto šedesátých letech zabývalo několik skupin nadšenců stavbou letadel poháněných lidskou silou – HPA (Human Powered Aircraft). Pak se jejich vývoj přenesl do USA, kde měli konstruktéři k dispozici moderní materiály „kosmické éry", a tak nastal posun jejich stavby a létání s nimi od nadšeného amatérismu k solidnímu vědeckému přístupu. Vznikající šlapací letadla byla schopná ve své době těch nejlepších výkonů, aniž by nacházela v ostatních zemích konkurenci.

Den, který se zapsal do historie létání byl 12. červen 1979. Tehdy pilot-cyklista Bryan Allen překonal vlastní silou na stroji Gossamer Albatross kanál La Manche od britských břehů k francouzským za 2 hodiny a 29 minut. Získal tak Kremerovu cenu spojenou s vysokou peněžitou prémií 100 000 liber.

Brzy po něm následoval skvělý triumf letadla MIT Daedalus při památném letu z Kréty směrem k řecké pevnině. Tyto a další úspěchy vyvolávaly až přehnaně optimistické vize o budoucnosti šlapacích letadel. Úvahy na toto téma téměř vždy končívaly otázkou: „Čeho se dočkáme příště?" Toť otázka, na niž není jednoduché odpovědět. 

Milan Silný

KAŽDÝ KOPEC STOJÍ ZA … TO

volné pokračování knihy „Každý kopec má své … NEJ“, oceněné 3. místem mezi cestopisy v mezinárodní soutěži TOURMAP 2010

Motto knihy:

„Ti, kdož kopce vynechávají, polovičními cyklisty zdají se býti, neb zejména kopce pepřem a solí cyklistiky jsou.“ 

Dobývat vysoké a turisticky atraktivní kopce je po cyklistické stránce mnohem jednodušší. Praděd, Klínovec, Lysá hora, tyhle všechny hory dosahují nadmořské výšky přes 1 000 metrů a až na vrchol vede pohodlná asfaltka. I díky tomu už vrchol navštívily stovky a možná tisícovky cyklistů. Mnohem těžší je zdolávat nižší a nevýznamné vrcholy, na které žádná pohodlná silnička nevede. Člověk se ale nesmí nechat omezovat tím, co je na kole průjezdné a co ne. Když nejde vyjet, může se kolo vytlačit. 

Nové tituly z vydavatelství Cykloknihy můžete objednat  na www.cykloknihy­.cz.