reklama

Kamarád do deště: Podzimní Prahou na elektrokole

Tento článek nebude o věrném přátelství Lukáše Vaculíka a Sagvana Tofiho, jak by se na první pohled mohlo zdát. Následující příběh dokazuje, že i v dešti a nepohodě se může jezdit po Praze příjemně a navíc elegantně.

Foto: Robert Kadlčík

Studené počasí útočí a déšť i sníh znepříjemňují cestu městem. Doprava opět zhoustla, protože automobily se staly pro své majitele deštníky. Díky častějším haváriím se tvoří delší zácpy než obyčejně a dopravní vysílání hlásí v Praze stupně číslo 5 již od sedmé hodny ranní.
V době, kdy bacily prasečí a sezónní chřipky jsou v plné síle, není ani hromadná doprava tím pravým vysvobozením. Příliš zdravé není ani čekání na nástupním ostrůvku, než přijede autobus beznadějně uvězněný v koloně.
„Na kole? A nezbláznil jste se?“ zeptal se mě minulý týden za soumraku a stálého mrholení před domem soused. Stručně jsem mu v několika bodech vysvětlil asi následující:

  • Mám triko s dlouhým rukávem, košili a bundu, co neprofoukne. On má na sobě to samé.
  • Mám navíc rukavice a na hlavě čepici přes uši. Obě propriety se vejdou do kapsy.
  • Mám elektrokolo, proto se cestou nezapotím a je mi teplo.
  • Na kole mám dlouhé blatníky a zástěrky a široké pláště. Neklouže to a necáká.
  • Kolo má perfektní osvětlení, vepředu 8 a vzadu 5 LED žárovek, blikající ventilky ve výpletu kol a také asi 6 odrazek. Na silnici jsem k nepřehlédnutí.
  • Kolo připravím k jízdě během asi jedné minuty, na cestě jsem prakticky hned.
  • Jedu trasou, která vede mimo hlavní silnice. Právě teď vede moje cesta z Dejvic do Holešovic, což je díky průjezdu parkem Stromovka otázka asi 8 minut.
  • Moje elektrokolo je skládací, a protože je po dojetí zacákané, složím ho a strčím do obalu, který vezu s sebou. Nic tedy nezašpiním.
  • Déšť elektrokolu nevadí. Pouze baterie má při teplotě 4 °C asi o 15 % nižší výkon, než kdyby bylo venku dvacet.


Foto: Robert Kadlčík

Ještě bychom se mohli bavit dlouho, ale já už spěchal. Na kole totiž dokážu přesně odhadnout, jak dlouho cesta trvá a vyrážím vždy načas.
Druhý den přišel soused ve větrovce s rukavicemi s tím, že má tři schůzky po městě a má auto v servisu. Půjčil si moje elektrokolo a pro jistotu i helmu. Chtěl vědět, jak se dostane do Libně a pak na Národní a do Hodkoviček. Půjčil jsem mu mapu s doporučenými trasami a vysvětlil mu základní záludnosti jízdy po Praze, jako jsou tramvajové koleje, obrubníky, jak správně kombinovat jízdu po chodníku a po silnici a jak se nebát. On prý na kole po Praze ještě nikdy nejel a ani by ho to prý nenapadlo.
Když jsem si mírně zablácené a po 53 ujetých kilometrech vybité kolo večer přebíral zpět, musel jsem poslouchat asi hodinové nadšené líčení o tom, kudy jel, jak tam byl rychle a jak se cítí krásně proježděný (ten den zase celý mrholilo). Dneska si koupil vlastní elektrokolo, taky skládačku. Prý že je nesmysl čekat na jaro a že se to dá.
Já to vím, on to ví. Zkuste to také, jízda městem na elektrokole má i v pošmourném podzimu něco do sebe.


Přečtěte si také:
Kamarád do deště: Podzimní Prahou na elektrokole (NaKole.cz)
Jak se jezdí v dešti (NaKole.cz)
Nepromokavé cyklobrašny (NaKole.cz)

Fotogalerie

Robert Kadlčík, 31.10.2009
Blogy

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část

 ()
5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku nechali v zádech a najednou to bylo krásné! Zelené kopce, jurty, krávy, koně. Konečně tak, jak jsem si to vysnila. V kamenitém sjezdu, kdy to kluci napálili a my se s Šárkou naopak zpozdily,…
Peggy | včera

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

 ()
4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme peníze na obživu, tak se nedivte, že se nám po jídle nechtělo „civilizaci" hned zase opouštět. Ještě jsme si chtěli někam zajít na kafe (tedy na čaj) a trochu otdychať. Moc možností tu…
Peggy | 06.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 3. část

 ()
3. část - Krát dvě to mělo bejt Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti alespoň malou satisfakci - byl tu jediný McDonald za celou cestu. Tedy - v Almatě jsou celkem asi čtyři a nám stačil jenom jeden, zas takoví fanoušci nejsme :-) ale mám na mysli, že pak nikde…
Peggy | 02.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 2. část

 ()
2. část - Welcome to Kazachstán!   „Tahle země není pro starý!" všimnul si Luděk, když jsme seděli v bufetu v Biškeku, konzumovali večeři, první jídlo v Kyrgyzstánu, a rozhlíželi se u toho kolem sebe. Ne že bychom se v těch asijských obličejích vyznali, ale že se všude pohybovala jenom mládež, a…
Peggy | 28.04.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 1. část

 ()
Sen o krajině s jurtami a divokými koni 1. část - Cesta do budoucnosti Na úvod... Naše první cesta s koly letadlem. Jiní cykloturisté se takto přepravují dávno a běžně, já ale měla z létání strach. Nemám celoživotně ráda výšky a otevřené prostory, ale jednoho dne jsem si řekla: nemládneme, síly a…
Peggy | 24.04.2024

O čem se mluví:

Technické rady Výběr radaru na kolo, značka, mobilní app dnes v 01:04
Ostatní – cyklo Jaké to bylo 146. dnes v 00:38
Trénink a zdraví Co vás zaujalo 278 dnes v 00:19
Komentáře k blogu Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část včera v 23:33
Vyjížďky, srazy, akce Návrhy na jarní sraz 2024 včera v 19:41
NEcyklo Ukrajina 43 včera v 15:57
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

200 cyklistů (1 přihlášený)

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část

5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku…
Peggy | včera

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme…
Peggy | 06.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 3. část

3. část - Krát dvě to mělo bejt Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti…
Peggy | 02.05.2024