reklama

Většina světa funguje jinak

V neděli 24. dubna překročili české hranice Lucka a Michal, kteří poslední tři roky strávili v sedle svých kol na cestě kolem světa. Za tu dobu našlapali 68 175 km. Navštívili jsme je na veletrhu Svět knihy a položil jimi několik otázek.

Lucie Kovaříková a Michal Jon
Lucie Kovaříková a Michal Jon
Foto: Jitka Vrtalová

Oba cestovatele jsme našli na stánku nakladatelství Cykloknihy, které vydává jejich cestopis. Majitel nakladatelství Jiří Říha doprovázel oba dva na cestě ze Slovenska do České republiky. Podrobný popis posledního úseku cesty najdete zde.
„Jejich návrat, to byla obrovská euforie, nádherný zážitek. Na triumfální cestě po České republice se k nim připojovaly desítky lidí a v závěru poslední etapy vedoucí z Berouna do pražské obory Hvězda s nimi jelo asi 160 cyklistů,“ hodnotí s odstupem Jiří Říha.

A zde je rozhovor přímo s Lucií Kovaříkovou a Michalem Jonem.

Kolik celá cesta stála?
M: To se ptá každý, kde jsme na to vzali…

O to ani moc nejde. Spíš mě zajímá rozpočet…
M: Rozpočet byl asi milion a půl.

Ta cesta vás určitě změnila. Cítíte se teď jiní než před cestou?
M: Možná jsme trošku jiní, ale ne zas až tak moc. Určitě se nám utvrdil názor, že životní styl většiny středoevropanů, ve vyspělé civilizaci, je jiný než ve většině světa. Tady se lidé pořád za něčím honí. Většina světa takhle nefunguje. Oni si okopávají ty políčka v Andách a nemají takovou starost jestli pojedou na dovolenou k moři. Oni ani neví, že se dá jet na dovolenou k moři.
L: U nás lidi mají všechno a pořád se za něčím ženou. Ti Indiáni mají mnohem míň a připadá mi, že ten jejich život je mnohem radostnější.
M: Jen málo lidí je spokojeno se svým životem, pořád máte pocit že můžete mít víc. Víc než polovina světa toto neřeší. Jakákoli cesta do téhle oblasti je způsob, jak to pochopit.

Byla nějaká oblast světa jiná než jste od ní čekali?
M: Zajímavá otázka, takovou jsme ještě neslyšeli. Většinou se ty otázky opakují.
L: Pro mě to bylo Rusko. Podle toho, co nám lidi tady řekli, jsme čekali, že když nás tam nezabijí, tak nás minimálně okradou a že tam není jídlo a jsou tam štěnice a všechny různý nemoci. Byli jsme tam tři měsíce a nic z toho se nevyplnilo a vzpomínáme na to moc hezky. Určitě hrálo roli i to, že jsme mluvili rusky, ale vzpomínáme na to, jak se k nám lidi chovali nádherně.
M: Obecně, když jsme čekali, že to bude horší, tak nás to překvapilo, že to takový nebylo. Třeba v Jižní Africe, což je nebezpečná země. Všichni nám říkali: „Na těch kolech vás tam někdo zabije, tam se zabíjí pro menší věci, než je kolo.“ Nakonec jsme zjistili, že obavu o vlastní bezpečnost máme jenom ve městě. Na vesnici ti černoši mají úplně jiný starosti než číhat a honit někoho po kopcích. Mají svoje políčko a svoje zvířata a o to se starají a jsou spokojení, protože před takovými deseti lety v apartheidu tohle mít nemohli. Jakoby to nebezpečí, o kterým všichni mluví, bylo jenom ve městě. Tam nás překvapilo, že se nám nic nestalo. Vždycky to člověk čekal horší, protože mu někdo řekl, že to tak je.

Města v Čechách začínají být nebezpečná kvůli rostoucímu automobilovému provozu. Jsme v Praze, tady se za posledních patnáct let počet aut prakticky zdvojnásobil a začíná to být vážný problém, pro cyklisty je to téměř neúnosné. Můžete udělat nějaké srovnání světových měst? Která města jsou například přívětivá k cyklistům?
L: Například San Francisco. Tam jsme pořád jeli zelení a najednou bylo město za námi. Tam jsme ani nevěděli, že jsme ve městě.
M: V Austrálii jsou třeba cyklostezky ve všech městech, ale v Sydney není ani jedna. Každého cyklistu, kterého jsme potkali, někdo srazil nebo mu někdo otevřel dveře nebo tak podobně. Je to zvláštní, že v Sydney, které je nejlidnatější město v Austrálii, není nic kromě jednoho parku.
L: Nebo ty jihoamerický města, třeba Buenos Aires, to kam se hrabe Praha…

Než jste odjeli, mluvilo se o svatbě.
M: To se mluví pořád…

Zeptám se tedy přímo: Změnili jste po třech společně strávených letech názor?
M: Změnili jsme názor v tom, že jsme se chtěli brát na cestě. Ale vůči rodičům by to bylo divné.

Takže ten záměr stále trvá?
L: Asi jo.
M: Ten vztah se neutuží tím, že vám někdo dá razítko do papíru.

Jaká byla vaše jazyková vybavenost?
M: Angličtina, ruština, němčina, španělština. Až na Francii jsme se domluvili skoro všude. Ale Francouzi nemluví jinak než francouzsky a my zase francouzsky nemluvíme.

A Čína?
L: My jsme měli v Číně, v Koreji a v Japonsku takový papírek. Ten nám napsal místní člověk, který mluvil anglicky. Napsal nám tam základní věci, třeba jak je to daleko do nejbližšího města, základní druhy jídel a podobně. My jsme vždycky jenom ukázali prstem na papír.

Kola dáte do Technického muzea?
M: Zatím ho nikdo nechtěl, asi si ho necháme doma.

Fotogalerie

Lucie Kovaříková a Michal Jon Cestovní vybavení 1.díl cestopisného vyprávění 2.díl cestopisného vyprávění 3.díl cestopisného vyprávění
Redakce NaKole.cz, 08.05.2005
Blogy

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

 ()
Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila, že až opravdu nebudu nikam jezdit, tak se popis dovolené bude hodit. V době Covidové jsem prošlapala pohorky, praskla podrážka, tak když bylo jasné, že zase jedeme do Vysokých Tater a budu…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

 ()
Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci. Jenže v kopcích, co rostou u moře, je to ve vedru na kole sado-maso, to mám rád, chci zase vidět moře z výšky. A chci ho vidět ze sedla, ne z auta. Cestou jsme se zastavili na Mont Ventoux,…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

 ()
Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však velmi nejisté a nezdá se mi rozumné cestovat s kolem přespříliš daleko. Chci trasu s návratem k nějaké konečné pražského metra. Chci však také vidět nějaká zajímavá - pro mě - místa. Volba…
Favorit1970 | 30.08.2021

Vez mě dál, Esko má 01 – Pískovny u Neratovic

 ()
Voda přede mnou, voda nade mnou. 7. 8. 2021 Obsah: KPČ A IVČ.Za Ďáblicemi si držte kšiltovku, jedeme z kopce.Lom Kojetice.Vodojem Kojetice.Neratovice.Pískovna MlékojedyKřenecké jezero - OvčáryPři návratu do kopečka nevržou mi kolečka. Ale řetěz od písku.Miškovice - alea iacta est.Kbely - stehna -…
Favorit1970 | 08.08.2021

Dámská 2021, aneb suchou nohou mezi mraky 15.7. až 18.7. 2021

 ()
čtvrtek 15. 7., společně najeto 60 km, 228 m Plány pro letošní Dámskou byly skromné, vlastně ani hranice jsme překročit nechtěly. Po loňské cestě podle Mže jsme opět plánovaly řeku nebo možná i řeky dvě. Ploučnici a kousek Kamenice, jenže Covid zase rozhodoval za nás, dlouho se nevědělo, kdy a za…
HMS | 27.07.2021

O čem se mluví:

Technické rady Brzdy dnes v 01:55
Lehokola Homebuilders lehokol 13 včera v 22:38
Ostatní – cyklo Jaké to bylo 113 včera v 19:23
NEcyklo Nejlepší vtip 48 včera v 11:07
Elektrokola šlapání bez řetězu 25.09.2021
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

203 cyklistů (4 přihlášení)

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci.…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však…
Favorit1970 | 30.08.2021