Na kole do opery i do hospody

Už dříve jsem je potkávala v různých městech po celé Evropě. V kalhotových kostýmcích, v sukních, s kabelkou přes rameno nebo kufříkem v košíku. Dámy jedoucí do kanceláře – na kole.

Na skládačce Dahon

Foto: NaKole.cz

Další fotografie

„No jo, jiný kraj, jiný mrav. To si u nás nedokážu představit,“ říkala jsem si. Kolo bylo pro mě spojené se sportovním oblečením, potem a výkonem. Bylo pro mě jen způsobem, jak příjemně trávit volný čas.
Vždycky jsem ale tak trochu pokukovala za hranice, kde se ve městech prohánějí na kolech lidé v džínech, sukních, svetřících a blůzkách – jednoduše řečeno, v civilním oblečení. V cíli své cesty kolo zamknou do stojanu a jdou si za svými povinnostmi nebo zábavou.

Na jarním Sport Prague 2007 jsme objevili skládací kola nové generace. Nejsou už to ty staré známé, těžkopádné a nepohodlné skládačky. Elegantní design, váha kolem deseti kil, snadné ovládání. Mají rám hodně nízko, dají se složit do tašky a brát s sebou prakticky kamkoli. Vejdou se pod stůl do hospody, pustí vás s nimi do tramvaje nebo do autobusu, můžete je bez potíží vzít do výtahu. Dovezou k tramvaji nebo k metru a během několika vteřin se poskládají do nenápadného balíku. Pohazovat se s nimi moc nedá, na druhou stranu je každý zvládne přenést bez větších potíží.

A tak jsem odložila svého treka a po městě jezdím teď už většinou na skládačce. Jmenuje se Dahon Vitesse. Nakonec se mi splnil i můj sen. Když mám chuť, můžu být na kole i za dámu. Nízký rám snese sukně, řetěz je zase dobře chráněný před zakousnutím se do nohavic.

Cestou po městě se rozhlížím kolem sebe. Vidím kolo a na něm pána v obleku, maminku s dětmi cestou do školy, starší dámu se psem v košíku na řidítkách. Praha se nesmělými dětským krůčky posouvá směrem k civilizovaným cyklistickým městům.

Fotogalerie