reklama

Korsika – ostrov lásky

Perla středomoří, Amerika v malém, pohoří v moři. To všechno jsou přídomky, kterými se pyšní Korsika, čtvrtý největší a možná nejkrásnější ostrov ve Středozemním moři. Cesta z Prahy tam trvá přibližně 24 hodin, ale výsledek za to rozhodně stojí, čeká vás učiněný ráj. Ať už jste cyklisti, horolezci, potápěči, milovníci starobylých měst nebo jednoduše toužíte po krásných plážích bez rušivých hotelových komplexů, Korsiku si zamilujete.

Foto: CK Alpin-Tour

Když jsem poprvé šlápnul do pedálů vstříc korsickým kopcům, bylo to neopakovatelné. Ujel jsem sotva pár kilometrů, když se přede mnou najednou otevřel překrásný výhled. Z panenské zátoky se strmě zdvihaly zelené hory, vše zalité ranním sluncem. Vytáhl jsem foťák a scénu si vyfotil. Nádhera. Znovu jsem sedl na kolo s odhodláním vytrvale stoupat, jenže už za nejbližší zatáčkou mě zastavil další, snad ještě kouzelnější pohled. Tentokrát hluboké údolí s malým kaňonem a horskou řekou na dně, v pozadí zlatavé skalní masivy. Neodolal jsem a udělal další fotku. Jak myslíte, že to vypadalo za třetí zatáčkou? A tak to bylo na Korsice už pořád, jedna přírodní krása střídá druhou v tak neuvěřitelném tempu, až jsem měl pocit, že je prakticky jedno kudy a kam se vydám.

Korsika je díky své hornatosti (nejvyšší vrchol Monte Cinto dosahuje nadmořské výšky 2706 m) neobyčejně rozmanitá, botanikové rozlišují podle nadmořské výšky tři pásma. Ve spodním pásmu do 500 metrů roste tzv. macchie. To jsou neprůchodné, několik metrů vysoké křoviny na hustém koberci nejrůznějších vonných bylin (vřes, rozmarýn, levandule, lilie, kapradí, cistrózy a další), tu a tam je možné zahlédnout i korkový dub, jedlý kaštan, fíkovník apod. Macchie je po celý rok zelená, ale zvlášť půvabná bývá na jaře, kdy kvete a barví tak pobřežní oblasti ostrova do žluta, tou dobou také nejsilněji voní. Omamná vůně korsické macchie je skutečně nezapomenutelná, dokonce sám Napoleon Bonaparte tvrdil, že při svých plavbách Korsiku z moře dřív cítí než vidí.

Druhé pásmo v nadmořské výšce 500 až 1500 metrů tvoří převážně bukové, kaštanové a nádherné borovicové lesy. Korsika v těchto výškách vypadá úplně jinak než v prvním pásmu, místy spíše než středomořský ostrov připomíná přírodu Kanady nebo třeba Norska. Nádherně je na příklad v okolí horské vesnice l´Ospedale. Tamní borovicové lesy protkané kaskádovitými řekami a horské jezero patří určitě k nejkrásnějším oblastem Korsiky. Krásu druhého pásma navíc umocňuje fakt, že se tam vydá jen menšina turistů, což jej dělá i v hlavní sezóně ideálním místem pro duševní odpočinek v neobyčejně hezkém prostředí.

Třetí a nejvyšší vegetační pásmo sahá až do výšky 1900 metrů nad mořem. Tady se udrží již pouze trpasličí jalovce, olše a horské louky.

Korsická příroda je bezpochyby úchvatná, ale rozhodně není tím jediným, co Korsika svým návštěvníkům nabízí. Bonapartův ostrov má i dlouhou a bohatou historii, která prosvítá po celém ostrově.

Za zmínku stojí poměrně četná naleziště megalitických menhirů, dolmenů (pohřební památníky z kamenných bloků) a jiných památek dokazujících lidskou přítomnost na Korsice už před více než 5000 lety. Na tyto hrubě opracované kameny, často s lidskou podobou je možné narazit prakticky po celém ostrově.

Dávné časy na vás dýchnou také, pokud navštívíte některé z místních měst. Typické korsické město je zaříznuto v prudkém kopci, protkáno mnoha úzkými uličkami, samozřejmě nechybí malé tržiště, kostel, alespoň jedna socha Napoleona a honosný hřbitov. Korsičané zejména v časech proslulé vendety věnovali velkou pozornost pochovávání svých mrtvých, kterým stavěli velké a bohatě zdobené hrobky. Dnes se žertem říká, že obyvatelé Korsiky lépe ,,bydlí“ po smrti, než během života. Za návštěvu stojí mnoho tamních měst a městeček, Ajaccio, Sartene, Corte, Bastia a další, ale nejkrásnější ze všech je bezpochyby Bonifacio. Maličké město v nejjižnějším cípu ostrova, které vyrostlo původně jako pevnost na 64 metrů vysokém vápencovém útesu ze tří stran obklopeném mořem. Zvlášť nádherný pohled na Bonifacio bývá večer, kdy slunce barví jindy bělavé útesy do zlata. Korsický Gibraltar, jak se městu také přezdívá (do Sardinie je to odsud pouhých 12 kilometrů), byl v minulosti díky své unikátní poloze významnou vojenskou základnou a dějištěm mnoha bitev. Dnes se však již žádného násilí na Korsice obávat nemusíte, čeká na vás jen nádherná příroda, křišťálové moře, zajímavá historie a většinou i velice přívětiví lidé.

Fotogalerie

Ondra Nejedlý, Adventura, www.adventura.cz, 23.04.2005
Do vaší knihovny
Blogy

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 6. část

 ()
Naše první třítisícovka Slibovali jim ráj na zemi a místo toho je čekala jen pustá step. Tak zní úvod příběhu bratrské pomoci zhruba tisícovky Čechů a Slováků, kteří se v letech 1925-32 vydali pomoci budovat Kyrgyzskou socialistickou republiku, tehdy už jako součást Sovětského svazu, v rámci…
Peggy | 20.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část

 ()
5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku nechali v zádech a najednou to bylo krásné! Zelené kopce, jurty, krávy, koně. Konečně tak, jak jsem si to vysnila. V kamenitém sjezdu, kdy to kluci napálili a my se s Šárkou naopak zpozdily,…
Peggy | 10.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

 ()
4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme peníze na obživu, tak se nedivte, že se nám po jídle nechtělo „civilizaci" hned zase opouštět. Ještě jsme si chtěli někam zajít na kafe (tedy na čaj) a trochu otdychať. Moc možností tu…
Peggy | 06.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 3. část

 ()
3. část - Krát dvě to mělo bejt Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti alespoň malou satisfakci - byl tu jediný McDonald za celou cestu. Tedy - v Almatě jsou celkem asi čtyři a nám stačil jenom jeden, zas takoví fanoušci nejsme :-) ale mám na mysli, že pak nikde…
Peggy | 02.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 2. část

 ()
2. část - Welcome to Kazachstán!   „Tahle země není pro starý!" všimnul si Luděk, když jsme seděli v bufetu v Biškeku, konzumovali večeři, první jídlo v Kyrgyzstánu, a rozhlíželi se u toho kolem sebe. Ne že bychom se v těch asijských obličejích vyznali, ale že se všude pohybovala jenom mládež, a…
Peggy | 28.04.2024

O čem se mluví:

Technické rady Technické dotazy a poznatky III dnes v 15:06
Trénink a zdraví Co vás zaujalo 278 dnes v 14:29
Technické rady Rohloff výplet kola a převodník dnes v 13:05
NEcyklo Ukrajina 43 dnes v 11:56
Lehokola Tak jsem viděl lehokolo - VII. dnes v 11:48
Vyjížďky, srazy, akce Galasova Cyklojízda Č.372 – Mělník dnes v 10:21
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

155 cyklistů (10 přihlášených)

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 6. část

Naše první třítisícovka Slibovali jim ráj na zemi a místo toho je čekala jen pustá step. Tak zní úvod příběhu…
Peggy | 20.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část

5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku…
Peggy | 10.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme…
Peggy | 06.05.2024