reklama

Korsika – ostrov lásky

Perla středomoří, Amerika v malém, pohoří v moři. To všechno jsou přídomky, kterými se pyšní Korsika, čtvrtý největší a možná nejkrásnější ostrov ve Středozemním moři. Cesta z Prahy tam trvá přibližně 24 hodin, ale výsledek za to rozhodně stojí, čeká vás učiněný ráj. Ať už jste cyklisti, horolezci, potápěči, milovníci starobylých měst nebo jednoduše toužíte po krásných plážích bez rušivých hotelových komplexů, Korsiku si zamilujete.

Foto: CK Alpin-Tour

Když jsem poprvé šlápnul do pedálů vstříc korsickým kopcům, bylo to neopakovatelné. Ujel jsem sotva pár kilometrů, když se přede mnou najednou otevřel překrásný výhled. Z panenské zátoky se strmě zdvihaly zelené hory, vše zalité ranním sluncem. Vytáhl jsem foťák a scénu si vyfotil. Nádhera. Znovu jsem sedl na kolo s odhodláním vytrvale stoupat, jenže už za nejbližší zatáčkou mě zastavil další, snad ještě kouzelnější pohled. Tentokrát hluboké údolí s malým kaňonem a horskou řekou na dně, v pozadí zlatavé skalní masivy. Neodolal jsem a udělal další fotku. Jak myslíte, že to vypadalo za třetí zatáčkou? A tak to bylo na Korsice už pořád, jedna přírodní krása střídá druhou v tak neuvěřitelném tempu, až jsem měl pocit, že je prakticky jedno kudy a kam se vydám.

Korsika je díky své hornatosti (nejvyšší vrchol Monte Cinto dosahuje nadmořské výšky 2706 m) neobyčejně rozmanitá, botanikové rozlišují podle nadmořské výšky tři pásma. Ve spodním pásmu do 500 metrů roste tzv. macchie. To jsou neprůchodné, několik metrů vysoké křoviny na hustém koberci nejrůznějších vonných bylin (vřes, rozmarýn, levandule, lilie, kapradí, cistrózy a další), tu a tam je možné zahlédnout i korkový dub, jedlý kaštan, fíkovník apod. Macchie je po celý rok zelená, ale zvlášť půvabná bývá na jaře, kdy kvete a barví tak pobřežní oblasti ostrova do žluta, tou dobou také nejsilněji voní. Omamná vůně korsické macchie je skutečně nezapomenutelná, dokonce sám Napoleon Bonaparte tvrdil, že při svých plavbách Korsiku z moře dřív cítí než vidí.

Druhé pásmo v nadmořské výšce 500 až 1500 metrů tvoří převážně bukové, kaštanové a nádherné borovicové lesy. Korsika v těchto výškách vypadá úplně jinak než v prvním pásmu, místy spíše než středomořský ostrov připomíná přírodu Kanady nebo třeba Norska. Nádherně je na příklad v okolí horské vesnice l´Ospedale. Tamní borovicové lesy protkané kaskádovitými řekami a horské jezero patří určitě k nejkrásnějším oblastem Korsiky. Krásu druhého pásma navíc umocňuje fakt, že se tam vydá jen menšina turistů, což jej dělá i v hlavní sezóně ideálním místem pro duševní odpočinek v neobyčejně hezkém prostředí.

Třetí a nejvyšší vegetační pásmo sahá až do výšky 1900 metrů nad mořem. Tady se udrží již pouze trpasličí jalovce, olše a horské louky.

Korsická příroda je bezpochyby úchvatná, ale rozhodně není tím jediným, co Korsika svým návštěvníkům nabízí. Bonapartův ostrov má i dlouhou a bohatou historii, která prosvítá po celém ostrově.

Za zmínku stojí poměrně četná naleziště megalitických menhirů, dolmenů (pohřební památníky z kamenných bloků) a jiných památek dokazujících lidskou přítomnost na Korsice už před více než 5000 lety. Na tyto hrubě opracované kameny, často s lidskou podobou je možné narazit prakticky po celém ostrově.

Dávné časy na vás dýchnou také, pokud navštívíte některé z místních měst. Typické korsické město je zaříznuto v prudkém kopci, protkáno mnoha úzkými uličkami, samozřejmě nechybí malé tržiště, kostel, alespoň jedna socha Napoleona a honosný hřbitov. Korsičané zejména v časech proslulé vendety věnovali velkou pozornost pochovávání svých mrtvých, kterým stavěli velké a bohatě zdobené hrobky. Dnes se žertem říká, že obyvatelé Korsiky lépe ,,bydlí“ po smrti, než během života. Za návštěvu stojí mnoho tamních měst a městeček, Ajaccio, Sartene, Corte, Bastia a další, ale nejkrásnější ze všech je bezpochyby Bonifacio. Maličké město v nejjižnějším cípu ostrova, které vyrostlo původně jako pevnost na 64 metrů vysokém vápencovém útesu ze tří stran obklopeném mořem. Zvlášť nádherný pohled na Bonifacio bývá večer, kdy slunce barví jindy bělavé útesy do zlata. Korsický Gibraltar, jak se městu také přezdívá (do Sardinie je to odsud pouhých 12 kilometrů), byl v minulosti díky své unikátní poloze významnou vojenskou základnou a dějištěm mnoha bitev. Dnes se však již žádného násilí na Korsice obávat nemusíte, čeká na vás jen nádherná příroda, křišťálové moře, zajímavá historie a většinou i velice přívětiví lidé.

Fotogalerie

Ondra Nejedlý, Adventura, www.adventura.cz, 23.04.2005
Vyzkoušejte
 (CK Extrem Tour)

Korsika na kole – Eurosedla

Francie
10.06.2020 - 12 dní
cyklistický
Autobusem
13 990 Kč
 (CK Bondo)

Korsika na kole: Nejkrásnější ostrov

Francie
19.06.2020 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
17 400 Kč
 (CK Bondo)

Korsika na kole: Nejkrásnější ostrov

Francie
21.08.2020 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
17 400 Kč
 (CK Kudrna)

Korsika cyklistická

Francie
26.08.2020 - 13 dní
cyklistický
Autobusem
16 900 Kč
 (CK Bondo)

Korsika na kole: Nejkrásnější ostrov

Francie
28.08.2020 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
17 400 Kč
Do vaší knihovny

Alpský cyklistický pas

Michal Pavlata
ALPEN RADFAHREN REISEPASS / ALPINE CYCLING PASSPORT / LE PASSEPORT CYCLISTE DES ALPES / PASSAPORTO CICLISTICO ALPINO Dáváte si na svých…
100 Kč

Poutnický deník

Jiří Bouda
Tři velké cesty po Evropě na kole
OD SVATÉHO MATĚJE V PRAZE KE SVATÉMU JAKUBU V SANTIAGU DE COMPOSTELA (2003) CESTA ZPÁTKY - Z LISABONU DO PRAHY (2006) JAK JSEM…
398 Kč
Blogy

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

 ()
Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště daleko. Z Hamburku se to sice podél Labe zdálo na pláž kousek, ale na koupání to tam nebylo. Tak jsme to museli vzít na jih, přes státy Beneluxu, městečkem Schengen do Francie, pak podél Rýnu…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

 ()
To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje se to Route des Grandes Alpes, a jde o slavnou silnici vedoucí napříč francouzskými Alpami. Oficiálně začíná u Ženevského jezera, vine se skrz hory poblíž italské hranice, kde překonává šest…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

 ()
Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme Sázavu od pramene k soutoku. HMS chtěla původně jet obráceně, ale akceptovala můj návrh, že je lepší vyjet z domova vlakem a po svých se pak vrátit, než někde poslední den stíhat vlak. A…
radka | 14.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 4. - Alpami pod Mont Blanc

 ()
Oberalppass (2046 m n. m.) tak tam končí naše cesta podél Rýna. Nebude to žádné dlouhé psaní, asi tak jako nám trval výjezd do sedla. Ráno jsme stáli on the road ještě dřív, než se objevili první motorkáři, a za dvě hodinky jsme byli nahoře. Překvapilo nás ta snadnost, taková rozehřívačka po ránu,…
Peggy | 14.02.2020

330 Šumavou aneb jedna vyjížďka se sedmi Nej

 ()
Víte, kolik kilometrů dokáže ujet na kole Chuck Norris? No přece všechny! Ale vážně. Je to vlastně zajímavá otázka nabitá výzvou. Ruku na srdce. Který cyklista ji alespoň jednou nedostal nebo si ji sám nepoložil: Kolik kilometrů ujedeš na kole v jednom kuse? Před nedávnem jsem si zkusil cestu do…
JohnyB | 09.02.2020

O čem se mluví:

NEcyklo Francouzský tisk 2 před 13 minutami
Technické rady Obyč osy dnes v 00:18
NEcyklo COVID-15 včera v 21:59
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 90. včera v 21:40
NEcyklo Nejlepší vtip 42. včera v 21:33
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

176 cyklistů (16 přihlášených)

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme…
radka | 14.02.2020