reklama

Korsika – ostrov lásky

Perla středomoří, Amerika v malém, pohoří v moři. To všechno jsou přídomky, kterými se pyšní Korsika, čtvrtý největší a možná nejkrásnější ostrov ve Středozemním moři. Cesta z Prahy tam trvá přibližně 24 hodin, ale výsledek za to rozhodně stojí, čeká vás učiněný ráj. Ať už jste cyklisti, horolezci, potápěči, milovníci starobylých měst nebo jednoduše toužíte po krásných plážích bez rušivých hotelových komplexů, Korsiku si zamilujete.

Foto: CK Alpin-Tour

Když jsem poprvé šlápnul do pedálů vstříc korsickým kopcům, bylo to neopakovatelné. Ujel jsem sotva pár kilometrů, když se přede mnou najednou otevřel překrásný výhled. Z panenské zátoky se strmě zdvihaly zelené hory, vše zalité ranním sluncem. Vytáhl jsem foťák a scénu si vyfotil. Nádhera. Znovu jsem sedl na kolo s odhodláním vytrvale stoupat, jenže už za nejbližší zatáčkou mě zastavil další, snad ještě kouzelnější pohled. Tentokrát hluboké údolí s malým kaňonem a horskou řekou na dně, v pozadí zlatavé skalní masivy. Neodolal jsem a udělal další fotku. Jak myslíte, že to vypadalo za třetí zatáčkou? A tak to bylo na Korsice už pořád, jedna přírodní krása střídá druhou v tak neuvěřitelném tempu, až jsem měl pocit, že je prakticky jedno kudy a kam se vydám.

Korsika je díky své hornatosti (nejvyšší vrchol Monte Cinto dosahuje nadmořské výšky 2706 m) neobyčejně rozmanitá, botanikové rozlišují podle nadmořské výšky tři pásma. Ve spodním pásmu do 500 metrů roste tzv. macchie. To jsou neprůchodné, několik metrů vysoké křoviny na hustém koberci nejrůznějších vonných bylin (vřes, rozmarýn, levandule, lilie, kapradí, cistrózy a další), tu a tam je možné zahlédnout i korkový dub, jedlý kaštan, fíkovník apod. Macchie je po celý rok zelená, ale zvlášť půvabná bývá na jaře, kdy kvete a barví tak pobřežní oblasti ostrova do žluta, tou dobou také nejsilněji voní. Omamná vůně korsické macchie je skutečně nezapomenutelná, dokonce sám Napoleon Bonaparte tvrdil, že při svých plavbách Korsiku z moře dřív cítí než vidí.

Druhé pásmo v nadmořské výšce 500 až 1500 metrů tvoří převážně bukové, kaštanové a nádherné borovicové lesy. Korsika v těchto výškách vypadá úplně jinak než v prvním pásmu, místy spíše než středomořský ostrov připomíná přírodu Kanady nebo třeba Norska. Nádherně je na příklad v okolí horské vesnice l´Ospedale. Tamní borovicové lesy protkané kaskádovitými řekami a horské jezero patří určitě k nejkrásnějším oblastem Korsiky. Krásu druhého pásma navíc umocňuje fakt, že se tam vydá jen menšina turistů, což jej dělá i v hlavní sezóně ideálním místem pro duševní odpočinek v neobyčejně hezkém prostředí.

Třetí a nejvyšší vegetační pásmo sahá až do výšky 1900 metrů nad mořem. Tady se udrží již pouze trpasličí jalovce, olše a horské louky.

Korsická příroda je bezpochyby úchvatná, ale rozhodně není tím jediným, co Korsika svým návštěvníkům nabízí. Bonapartův ostrov má i dlouhou a bohatou historii, která prosvítá po celém ostrově.

Za zmínku stojí poměrně četná naleziště megalitických menhirů, dolmenů (pohřební památníky z kamenných bloků) a jiných památek dokazujících lidskou přítomnost na Korsice už před více než 5000 lety. Na tyto hrubě opracované kameny, často s lidskou podobou je možné narazit prakticky po celém ostrově.

Dávné časy na vás dýchnou také, pokud navštívíte některé z místních měst. Typické korsické město je zaříznuto v prudkém kopci, protkáno mnoha úzkými uličkami, samozřejmě nechybí malé tržiště, kostel, alespoň jedna socha Napoleona a honosný hřbitov. Korsičané zejména v časech proslulé vendety věnovali velkou pozornost pochovávání svých mrtvých, kterým stavěli velké a bohatě zdobené hrobky. Dnes se žertem říká, že obyvatelé Korsiky lépe ,,bydlí“ po smrti, než během života. Za návštěvu stojí mnoho tamních měst a městeček, Ajaccio, Sartene, Corte, Bastia a další, ale nejkrásnější ze všech je bezpochyby Bonifacio. Maličké město v nejjižnějším cípu ostrova, které vyrostlo původně jako pevnost na 64 metrů vysokém vápencovém útesu ze tří stran obklopeném mořem. Zvlášť nádherný pohled na Bonifacio bývá večer, kdy slunce barví jindy bělavé útesy do zlata. Korsický Gibraltar, jak se městu také přezdívá (do Sardinie je to odsud pouhých 12 kilometrů), byl v minulosti díky své unikátní poloze významnou vojenskou základnou a dějištěm mnoha bitev. Dnes se však již žádného násilí na Korsice obávat nemusíte, čeká na vás jen nádherná příroda, křišťálové moře, zajímavá historie a většinou i velice přívětiví lidé.

Fotogalerie

Ondra Nejedlý, Adventura, www.adventura.cz, 23.04.2005
Do vaší knihovny
Blogy

Jižní hranice

 ()
„Tak jsem tady Panímámo, dřív to nešlo.“ Oblíbený citát můj a mého bratra, mně vytanul na mysli 8. září 2023, okolo desáté hodiny. Stál jsem před nádražím ve Znojmě a byl jsem spokojen. Pak jsem si zašel do stánku na kávu, přesně jako před dvěma měsíci, kdy jsem na tomhle nádraží spolu s manželkou…
Stanley58 | 02.01.2024

Východní Balkán - 8. část - Rumunsko, Maďarsko - ZÁVĚR

 ()
Po probuzení v Transylvánii, nedaleko města Reghin, jsme si na snídani opět dojeli do první vesnice. Oproti Bulharsku jsme tady to kafe do kelímku dostali zdarma. Luděk k tomu obdržel i pivo, takže snídal jogurt a lahváče. Kamarád z Těchonína, když jsem mu poslala fotku, nám tuto stravu pochválil.…
Peggy | 15.12.2023

7. část - Do Rumunska!

 ()
Zastavili jsme hned v další vesnici Zachari Stojanovo, že si tam dáme kafe. Stálo 0,4 leva, takže se cena pořád snižovala. Vypili jsme opět každý dvě. Ani jsme nic kupovat nepotřebovali, jídlo jsme měli, akorát jsme na sluníčko vyskládali usušit pasy a to, co zbylo z lékárničky. Začali jsme si…
Peggy | 01.12.2023

Premiéra na Bohemia Divide

 ()
Bohemia Divide je název jednoho z dnes už asi kultovních cyklistických ultra-závodů bez podpory. 750-800 km napříč Českem od jihu k severu po cestách i necestách, nonstop a bez podpory. Mezi vyznavači tohoto podivného odvětví cyklistiky má závod své věhlasné jméno, pro mě to je ale letos…
JohnyB | 28.10.2023

6. část - Bulharsko – k moři!

 ()
Naše děti už dávno vědí, že když k moři, tak si k němu musí dojet na kole. Těšily se, ale to horko tyhle poslední dny bylo opravdu těžko snesitelné. Dvacátý pátý den mě přestalo bavit i to ranní slunce, které jsem ještě jakžtakž tolerovala, protože osušilo noční rosu a tedy i stany. Na tu blankytně…
Peggy | 18.10.2023

O čem se mluví:

Štafeta NaKole.cz Štafeta nanovo včera v 23:47
Cestování na kole Zase na cestě včera v 22:05
Ostatní – cyklo Jaké to bylo 145 včera v 21:37
Vyjížďky, srazy, akce Návrhy na jarní sraz 2024 včera v 16:49
NEcyklo Ukrajina 40 včera v 11:02
Co vás vytočilo 151 včera v 10:54
Elektrokola Spojení dvou ekoloběžek 02.03.2024
Technické rady Co s řopíkem? 2 02.03.2024
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

177 cyklistů (2 přihlášení)

Jižní hranice

„Tak jsem tady Panímámo, dřív to nešlo.“ Oblíbený citát můj a mého bratra, mně vytanul na mysli 8. září 2023,…
Stanley58 | 02.01.2024

Východní Balkán - 8. část - Rumunsko, Maďarsko - ZÁVĚR

Po probuzení v Transylvánii, nedaleko města Reghin, jsme si na snídani opět dojeli do první vesnice. Oproti…
Peggy | 15.12.2023

7. část - Do Rumunska!

Zastavili jsme hned v další vesnici Zachari Stojanovo, že si tam dáme kafe. Stálo 0,4 leva, takže se cena…
Peggy | 01.12.2023