Nový Zéland na kole – deštné pralesy Jižního ostrova

Nový Zéland se do našeho podvědomí zapsal především díky své dech beroucí přírodě, jejíž plnou krásu na filmová plátna tuzemských kin poprvé přinesla hollywoodská trilogie Pán prstenů. Následující turistický boom, který „Středozemě“ zažila, přetrvává dodnes a jedním z jeho symbolů se stalo jízdní kolo.

Foto: CK Go2

Další fotografie

Ať už preferujete pohodové, rekreační projížďky na kole či naopak patříte mezi vášnivé milovníky horských trailů, při jejichž zdolávání si sáhnete až na samé dno vašich fyzických a psychických sil, Nový Zéland má přichystané pro každého něco. Přes svou obrovskou různorodost však mají všechny cyklistické trasy jedno společné – nádherné panoramatické výjevy a panenskou přírodu doslova za každou zatáčkou. Že nejde o žádné plané řeči, se můžete klidně sami přesvědčit například na zhruba 350 kilometrů dlouhé trase z městečka Greymouth do malé vesničky Haast, která se nachází na okraji stejnojmenné přírodní rezervace zapsané na seznam památek UNESCO.

O cestě z Greymouth do Haast

Než se v dalších odstavcích vypravíme na naši čtyřdenní cestu z Greymouth do Haast, podělíme se s vámi o pár rad, které by vám mohly pomoci s přípravou na toto dobrodružství. Jelikož naše trasa vede podél západního pobřeží Jižního ostrova, musíme si při balení udělat v baťohu místo na pláštěnku a zabalit si dostatek nepromokavého oblečení. Západní pobřeží je totiž vzhledem ke svým specifickým klimatickým podmínkám celoročně stíháno deštivým počasím. Přesto se při plánování našeho cyklovýletu můžeme držet univerzálního pravidla, že nejideálnějším obdobím pro cestu na Nový Zéland je náš podzim a zima, kdy na ostrovech naopak propuká jaro a léto.

Do Greymouth se dostanete bezproblémově z hlavního města Jižního ostrova, Christchurch, a to buď autobusem, nebo třeba vlastními silami na kole. V případě, že vyrazíte po vlastní ose, držte se nejdříve silnice číslo 1 a posléze silnice číslo 7, která vás skrze strmé kopce dovede až do desetitisícového Greymouth.

Den 1 – Trasa z Greymouth do Pukekura (90 km)

 Jak všichni zkušení cyklisté správně tuší, rozjezd by měl být pomalý a nenáročný, aby si svaly postupně zvykly na zvýšenou zátěž. Úvodní část naší cesty z Greymouth proto začíná v duchu výše uvedeného moudra a než se dostaneme k tropickým pralesům a horským ledovcům, protáhneme naše nohy po rovince silnice číslo 6. Zhruba po 15 km jízdy narazíte po pravé straně cesty na rodinnou farmu Gaalburn Cheese, která se nachází v osadě Kumara a jejíž specialitou je domácí kozí sýr. Pokud rádi na svých cestách ochutnáváte místní speciality, pak rozhodně neváhejte a ochutnejte kousek sýru feta či halloumi.

S kozí farmou v zádech pokračujte dále na jih po silnici číslo 6 a dávejte si pozor při přejezdu jedinečných železničních mostů, které zároveň slouží i jako mosty silniční. Koleje zde vedou prostředkem cesty a v případě, že se blíží vlak, ostatní dopravní prostředky se mu musí klidit z cesty a počkat až tudy obří kolos projede. Zvládnete-li bez úhony přejet všechny „kyvadlové mosty", které vás po cestě čekají, narazíte na městečko Hokitika, které sousedí s jezerem Mahinapua, k němuž vede cesta skrze „přírodní tunel" tvořený bujnou vegetací. Na břehu jezera se nachází kemp s piknikovými stoly a záchody, takže zde můžete dát na chvíli odpočinout svým nohám a občerstvit se.

Po svačině pokračujte dál po staré známé silnici číslo 6 skrze městečko Ross, kde se v minulosti těžilo zlato, a pokračujte až do nejmenší novozélandské vesnice Pukekura. Ubytovat se zde můžete buď v hostinci za 20 novozélandských dolarů na osobu, nebo můžete dát přednost kempu, kde je cena poloviční. Jedinými obyvateli vesničky je manželský pár, který kromě ubytování spravuje i místní hospodu, jejíž návštěvu rozhodně doporučujeme. Dát si vychlazené pivo s „celou vesnicí" v hospodě jejíž výzdobu tvoří motorové pily, rozhodně nabízí nezapomenutelný zážitek.

TIP: Láká vás Nový Zéland? Vydejte se tam s českým, místním průvodcem v rámci poznávacího zájezdu na Nový Zéland nebo si nechte vytvořit zájezd na míru.

Den 2 – Trasa z Pukekura do Okarito (80 km)

Další úsek cesty z Pukekura vede dál na jih skrze věčně zelené deštné pralesy a vesničku Hari Hari, jejíž jméno znamená v maorštině „radovat se".  Jakmile mineme Hari Hari, objeví se před námi zhruba 300 metrů vysoký kopec Mount Hercules, jehož zdolání by nemělo být příliš namáhavé. Za odměnu vás pak čeká sjezd podél křišťálově modrých ledovcových říček, jejichž panoramatické fotky si jistě najdou svou cestu do rodinného alba.

Následující styčný bod na této trase tvoří osada Whataroa, kde můžete udělat malou zastávku a prohlédnout si místní galerii maorského umění. Rozhodnete-li se nezastavovat, po zhruba 12 km narazíte na dobře značenou odbočku směřující k pobřeží a městečku Okarito. Zde se můžete na noc ubytovat v některém z hostelů nebo můžete využít služeb kempu, který je spravován místní komunitou a poplatek za přenocování je zde vybírán formou dobrovolných příspěvků.

Okarito leží v přírodní rezervaci, takže pokud nemáte naspěch, můžete zde strávit nějaký ten den navíc a zúčastnit se noční výpravy za pozorováním ptáků kiwi či si vypůjčit kajak a absolvovat poklidnou projížďku podél mořského pobřeží.

Den 3 – Trasa z Okarito na ledovce Franz Josef a Fox (60 km)

Z pláží městečka Okarito se vydejte zpět na hlavní silnici číslo 6 a pokračujte po ní směrem k ledovci Franz Josef, který patří k největším turistickým atrakcím na západním pobřeží Jižního ostrova. Ročně jeden z nejpřístupnějších ledovců na světě, který v roce 1865 pojmenoval po císaři Františku Josefu I. německý objevitel Julius von Haast, navštíví přibližně 250 tisíc turistů.

Samotné stoupání k ledovci Franz Josef začíná ve stejnojmenné vesničce, která je od vrcholu 12 km dlouhého ledovce vzdálena 6 km. Ceny v místním supermarketu jsou sice trochu dražší, ale jde o největší obchod, na který před zdoláváním ledovců narazíte, a proto je vhodné se na přejezd dobře zásobit. Vybaveni vhodným teplým oblečením můžete prozkoumávat krásy ledové přírody a pokračovat po silnici číslo 6 dle libosti až k ledovci Fox, který nese název po novozélandském ministerském předsedovi siru Williamu Foxovi.

Pokud se rozhodnete překonat oba ledovce během jednoho dne, počítejte s náročnými stoupáními a klesáními, která v součtu dají převýšení až 2 400 metrů. Ubytování po náročném výšlapu nabízí nespočet kempů, které se nachází v blízkosti výše uvedených ledovců, přičemž v případě ledovce Franz Josef můžete počítat s cenou kolem 25 novozélandských dolarů za osobu na noc, ceny na ledovci Fox se pak pohybují zhruba kolem 15 dolarů.

Den 4 – Trasa z ledovce Fox do Haast (122km)

Jestliže vás zmohlo stoupání z předchozích dnů, můžete se tentokrát těšit na pozvolný 40 km dlouhý sjezd protkaný deštnými pralesy a ledovcovými bystřinami a jediné další stoupání v rámci posledního dne vás čeká kolem devadesátého kilometru těsně před rozhlednou Knights Point.

Jak jsme již předeslali, cesta z ledovce Fox vás povede z kopce po silnici číslo 6 směrem k malé přímořské komunitě Bruce Bay, která se od ledovce nachází ve vzdálenosti přibližně 45 km a představuje jedno ze dvou míst před městečkem Haast, kde si můžete dát oběd. Tím druhým je pak Lososí farma, což je restaurace nabízející výborné uzené lososy zhruba 15 km dál po cestě na jih od Bruce Bay.

Po obědě a troše odpočinku vás cesta zavede k jezerům Paringa a Moeraki, přičemž dříve zmíněné nabízí poslední možnost pro postavení stanu před cílovou destinací této trasy, takže pokud pro vás 122 km dlouhý úsek cesty představuje příliš velké sousto, je kemp u jezera Paringa ideální pro zastávku.

Ať už jste přenocovali u jezera Paringa či se rozhodli ujet celou denní trasu na jeden zápřah, před městem Haast vám v této části jízdy zbývá zdolat pouze pár malých kopců v čele s populární rozhlednou Knights Point. Závěrečné kilometry pak připadnou pohodové jízdě po rovince a s blížící se cedulí Haast budete vědět, že váš výšlap panenskou přírodou Nového Zélandu je zdárně u konce.

Fotogalerie