Šnečí rychlostí kolem světa

I s vážnou srdeční vadou je možné objet na kole svět. Možná na to budete potřebovat o něco víc času, ale pokud budete mít dostatek odvahy a vůle, určitě to dokážete – to si alespoň myslí plzeňský dálkový cyklista Jaroslav Král, přezdívaný přáteli Šnek.

Jaroslav Král na startu své cesty kolem světa

Foto: Jiří Říha, Cykloknihy

Další fotografie

Jarda ale zas tak pomalý není. Pravda, v dětství se musel hodně šetřit, protože se narodil s vrozenou srdeční vadou. Nesportoval, dokonce byl osvobozen od tělocviku. Šikovné ruce lékařů dětského kardiocentra Praze – Motole mu v 15 letech všily do srdíčka umělou goretexovou chlopeň a rázem mohl běhat po kopcích. Sice ne tak doslova, čekala ho ještě jedna operace, ale už nemusel sedět doma a tiše závidět kamarádům, když jeli třeba na školní výlet nebo lyžařský kurz. Stále musí docházet na kontroly, takže cesta, kterou má před sebou, je svým způsobem dost velký risk. Cestovatelem – začátečníkem ale rozhodně není. Projezdil na kole celou Evropu a nejdelší cesta vedla z Plzně do Afriky. Za 3,5 měsíce zvládl Maroko a zpět. Teď si troufnul na cestu delší, mnohem delší. Chce na kole objet svět.

Jaroslav „Šnek" Král
Foto: Jiří Říha, Cykloknihy

V sobotu 11. května 2013 před polednem bylo na plzeňském Náměstí Republiky nezvykle rušno. Cyklista menší postavy s nabaleným kolem poutal pozornost televizních štábů, fotografů a píšících novinářů. Už dlouho předem se o jeho cestě vědělo, proto ho přišlo vyprovodit tolik lidí. Šnek sice není prvním českým cykloturistou, který se na cestu kolem světa vydává, ale je prvním hendikepovaným. A nikdo z předchozích světoběžníků neplánoval svoji cestu na tak dlouhou dobu. Na jakou, odpovídá lakonicky: „Oficiálně prohlašuji, že cesta by měla trvat pět let, ale je možné, že se někde zapomenu, že se mi někde bude hodně líbit a třeba už se nevrátím."

Takže, kdo chcete Šneka ještě spatřit, zkuste ho potkat v nejbližších dnech někde cestou. Ta bude už na českém území hodně klikatá – z Plzně vyrazil na jih, do Dobřan, pak svoje kolo nasměruje na Šumavu, aby následně stočil jeho řídítka k jihočeské Putimi. Kolem 20. května má plánované zastavení s noclehem v Lesovně u Těchonína pod Orlickými horami.

Z Lesovny pojede Jarda dále na východ, na Slovensko, na Ukrajinu, do Ruska a pak Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tadžikistán, Turkmenistán, Irán, Pakistán až do Indie. Na jihu Indie bych chtěl přežít první zimu na cestě.

Každý z přítomných si chtěl se Šnekem potřást rukou, prohodit pár slov, takže prostor na žádný velký rozhovor nebyl. Jen na pár nepříliš duchaplných otázek:

„V čem speciálně spočívala tvoje příprava?"

„Zametl jsem doma, zametl jsem v práci a vyjíždím."

„Co tomu říkají tvoji nejbližší?"

„Rodiče sice s mojí cestou nesouhlasí, ale smířili se s ní."

Ostatně co jim zbývá. Šnekovi bude v červenci čtyřicet.....

„Proč jedeš sám, uvažoval jsi o nějakém parťákovi?"

„Ano, ale žádného jsem na pětiletou cestu nesehnal."

„Nebude se ti stýskat po Plzni, po pivě, po domově?"

„Tohle je od teď můj domov," a ukázal na nabalené, přes šedesát kilogramů vážící kolo, speciálně upravené pro tuto cestu.

Jaké pocity má cyklista bezprostředně před odjezdem na tak dlouhou cestu? Je nervózní?

„Nervozita to ani není, spíš jsem trochu naměkko."

Jarda Král odstartoval od „Andělíčka", což je známá plzeňská ikona v zadní části katedrály sv. Bartoloměje. Podle pověsti, kdo si na hlavičku andělíčka sáhne a něco si při tom myslí, přání se mu určitě splní. Šnek mačkal notně ohmataného andělíčka pro přítomné fotografy dostatečně dlouho. Co si při tom přál, neprozradil. Pouze šalamounsky odpověděl, že něco hodně důležitého.

Tak ať se Ti, Šneku, vyplní nejen toto přání, ale i všechna ostatní!

Fotogalerie