Cyklistická konference Velké Karlovice 2007

Velké Karlovice – menší vesnička na úpatí Beskyd, jen pár kilometrů od Vsetína. V květnu 2007 se sem sjeli na celostátní konferenci lidé, kteří mají co říci k dalšímu rozvoji cyklostezek a cyklotras v České republice.

Jaroslav Martinek, hlavní organizátor konference

Foto: NaKole.cz

Další fotografie

Koho jste tu mohli potkat

Největší část ze zhruba 200 účastníků tvořili zástupci měst, obcí a krajů, kteří mají ve své kompetenci cyklistiku jako součást dopravy nebo turistického ruchu. Celorepublikové projekty tu představily organizace jako Czechtourism, Klub českých turistů nebo Nadace Partnerství (Cyklisté vítáni, stezky Greenways). Mezi účastníky a přednášejícími se objevili také zástupci mikroregionů, sdružení obcí, profesionálních asociací a dodavatelských fi­rem.

Příjemný začátek, netradiční průběh

Konference byla pětidenní, z toho tři dny se jezdilo na kolech. I když se ale účastníci uzavřeli do konferenčních sálů, o překvapení nouze nebyla. „Toto nebude obyčejná konference,“ přivítal všechny na úvod Jaroslav Martinek z CDV, hlavní duše a organizátor celé konference. „Vítejte na dvoudenní pracovní poradě!“ Hned také vysvětlil, k čemu by měla vést. Ve strukturálních fondech EU na léta 2007–2013 je připraveno až 26,69 mld. eur, tedy přibližně 752,70 mld. Kč. Kdo je již dnes připravený, má velkou šanci na úspěch. A že to jde, ukázaly exkurze po nově vybudovaných úsecích cyklostezkách na Vsetínsku a Slovácku.

Držet pohromadě se vyplácí

Dotace z evropské unie, to byla červená nit, která se táhla celou konferenci. Jako mnohem důležitější než peníze byla ale hodnocena schopnost táhnout za jeden provaz. Například prezentace regionu Orlicko-Třebovsko jasně ukázala, že společně se dají zvládnout i zdánlivě nepřekonatelné problémy. A že vybudování cyklostezky je opravdu běh na dlouhou trať – od výkupů pozemků či dohod s majiteli, přes různé stupně plánovací dokumentace, shánění peněz až po vlastní realizaci. Prakticky všechny kraje (na konferenci se objevili zástupci všech krajů s výjimkou dvou – Libereckého a Moravskoslezského) dnes chápou cestovní ruch jako samostatný výdělečný obor, který může obcím a regionům přinést lepší životní úroveň.

Průměrný cyklista neexistuje

Konference mimo jiné také ukázala, jak barevný a různorodý je národ cyklistů. Obecně zažité jsou už minimálně dvě základní podoby kola – jako dopravního prostředku především ve městech a kola jako prostředku oddychu a rekreace. Zatímco zástupci měst mluvili hlavně o dopravních řešeních, v krajích a mikroregionech šlo zase o cykloturistiku jako důležitou součást turistického ruchu a trávení volného času. Obě formy existují paralelně jedna vedle druhé, navzájem se nedají oddělit jedna od druhé. Rekreační cyklostezky mezi městy a obcemi mohou využívat místní k dopravě na kolech a naopak, cyklostezky v městských parcích jsou přirozeně vhodné také k rekreaci.
Čím dál tím silněji ale zaznívá i volání: „Cyklisté nejsou jednolitou masou, ve které mají všichni stejné potřeby!“ Zatím je možné vytipovat následující skupiny:
 – rodiny s dětmi
 – pohodoví cyklisté
 – dálkoví cyklisté
 – bikeři
 – závodníci.

Každá z těchto skupin má odlišné požadavky na délku tras, kvalitu povrchu, převýšení, relativní bezpečnost a navazující služby. Při návrhu cyklistické infrastruktury by měli projektanti zvážit potřeby všech uvedených skupin.
(typologie s použitím materiálů Radky Žákové, cykloprůvodkyně)

Nová metodika pro stavbu terénních tras

Téměř tříhodinový workshop byl věnovaný terénní cyklistice. Sdružení ČEMBA přineslo na konferenci ucelenou metodiku s konkrétními návody, jak budovat v lesích šetrné a udržitelné trasy pro MTB jezdce. Současné živelné používání lesních cest není právě ideální a není divu, že někteří lesní správci k němu mají své výhrady. Vytyčení MTB tras podle určitých zásad přitom může být ohleduplné k přírodě a zároveň přinášet příjemný zážitek pro jezdce. Své zkušenosti s budováním a provozem takových cest v posledních více než deseti letech tu představil zástupce z Walesu.

Cyklistika pro města aneb do školy i do práce na kole

Zástupci Uherského Hradiště, Vsetína a dalších měst hovořili o cyklistice jako o rovnocenném způsobu dopravy ve městech. Kolo má dobrý potenciál při cestách do 5 km, největší šanci na rozvoj cyklistické dopravy tedy mají města střední velikosti. Že cyklistickou dopravu má smysl podporovat i ve větších městech, ukazují příklady Pardubic, Hradce Králové, Zlína nebo zahraničních Brém, Vídně nebo Basileje.
Mnoho starostů nebo městských úředníků hovoří již dnes o nutnosti přerozdělení dopravního prostoru ve prospěch cyklistů. V praxi to znamená, že cyklistický pruh nebo samostatná cyklostezka se objevují na místě, kde dříve parkovala nebo jezdila auta. Taková řešení jsou často bezpečnější a efektivnější než vykazování cyklistů na chodníky.
Předvedené statistiky jasně dokazují, že při rostoucím počtu kilometrů cyklostezek jezdí více cyklistů.

Co nejvíce chybí v ČR

Jak se ukázalo, města a obce, stejně jako mikroregiony mají obecně zájem budovat síť přátelských a bezpečných cest pro cyklisty. Z několika přednášek ale zazníval jeden důležitý požadavek. V porovnání s jinými evropskými státy u nás citelně chybí celostátní koordinace budování stezek a tras, ať už ze strany státu nebo celonárodní cyklistické asociace. Například v Německu ADFC (Allgemeine Deutscher Fahrrad Club) se stará o vytvoření sítě páteřních tras a jejich jednotnou propagaci, podporu cyklistické kultury, osvětové akce a podobně.

Možná přijde i…

Na závěr dvoudenního přednáškového a diskusního maratonu se na konferenci zastavil i ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Jeho proslov směřoval k hlavní výzvě: „Kdo má zájem o získání financí z fondů SROP, ten musí mít připravené projekty co nejdříve.“ Pan ministr všem posluchačům také slíbil, že zváží vytvoření nové funkce – celostátního koordinátora pro cyklistickou infrastrukturu.

Je jasné, že před městy, obcemi a regiony leží nové výzvy na vytvoření udržitelného systému dopravy a zachování naší krajiny budoucím generacím. Dnes jsou k dispozici i průvodci, kteří vědí, jak na to. Mnoho zkušeností máme sami, učit se můžeme i v zahraničí. Důležitější než finance je dobrá vůle ochota měst a regionů udělat maximum pro bezpečnost cyklistů.

Fotogalerie