reklama

Směr jihozápad 1: Sbalit a pryč!

Opouštím Česko v Novém Údolí směrem na Haidmuhle.
Opouštím Česko v Novém Údolí směrem na Haidmuhle.
Foto: Autor

Totiž to bylo tak:
Loni před prázdninama jsem nastoupil do stálého zaměstnání. V zájmu celé rodiny. Všechno bylo nové - místo, práce, lidé... Začátky jsou náročné, měl jsem toho plné kecky. Letní dovolená se nekonala, neměl jsem odpracované patřičné dny, a tak se nějak zdálo, že čas básníkových cykloexpedic prostě vypršel. Že je načase dostat trochu rozum, převzít jakousi zodpovědnost, vždycky v poledne do sebe rychle naházet horký oběd za výhodné poukázky a dovolenou čerpat jako kolegové raději jen po týdnech (nebo ještě kratších úsecích), aby člověk nevypadal v práci postradatelně. Chovat se prakticky, a to už jako napořád. Česky se tomu asi říká dospět.
Ne, nestavěl jsem se proti. Akorát ty sny v hlavě. Nedařilo se mi je naporcovat tak, aby se daly uskutečnit po jednotlivých týdnech nebo prodloužených víkendech. Tak jsem nečerpal nic. Ve volných chvílích jsem koukal bezcílně do map, pouštěl fantazii na špacír a vařil další kafe s nadějí, že bude chutnat stejně jako to italské. Ne, nechutnalo.
Když se další léto překulilo až do srpna, můj zaměstnavatel už znervózněl, že vůbec nečerpám, a začal upomínat, abych čerpal. Víla na kolo nechtěla (a měla nějaké vlastní aktivity), dítě bylo u moře se sousedkou a jejíma klukama (přišla pohlednice, že je to tam super). Tak jsem si vypsal tři týdny dovolené, sbalil kolo a vozík v osvědčené sestavě a na poslední chvíli připsal ještě týden navíc. Dal jsem víle pusu a vyrazil.

Nic jsem neměl přesně v plánu, jenom směr, kterým se vydám (no teď trochu kecám, samozřejmě jsem chtěl dojet k moři). Každý máme svoji hvězdu na obloze a na zemi směr, kterým nás to samo táhne, když se nekorigujeme rozumem. V životě i na mapě. Který směr je váš?
Mne přitahuje jih, západ a nejlépe něco mezi. A to moře tam kdesi na konci cesty.

Vyjel jsem v sobotu 9. srpna ráno napřed nalehko do Vodňan, kde jsem měl v práci v garáži už sbalenej vozík. Sakra, weberovi zase změkla přes noc duše (dvacítka s galuskovým ventilkem, občas to nepravidelně naráz ušlo), ale neměl jsem už čas to řešit. Zapřáhl jsem a valil na vlak. Starosti mi dělalo i počasí, léto bylo zatím dost deštivé a ani dnešní výhled z oken vláčku na Šumavu nebyl optimistický. Vagon byl kolama tak narvanej, že jsem nic nespravoval, nebylo místo. Ale jela hezká průvodčí, drobná blondýnka v mini. Překračovala v mléčných silonkách sem a tam tu hromadu ježatého cyklošrotu, usmívala se na nás a nakonec zmizely i deštné cáry a udělalo se hezky.
Dofoukl jsem duši v Novém údolí malinkou pumpičkou půjčenou od spolucestujících bajkerů, aspoň co to šlo. Pumpu v sedlovce svého dahona používám nerad, protože si při hustění láme hadičku a musím pak znovu štelovat výšku sedla, což je taky alchymie.
Přejel jsem planinu do Haidmúhle a po šotolinové cyklostezce (trasa bývalé železnice) se spustil k Waldkirchenu. Až sem je to luxus, chce to jenom nepropásnout začátek cyklostezky hned ve vsi. Potom dál po hlavní silnici do Pasova už to luxus není, silnej provoz. Ale rozumně asi nelze jinak, pokud nehodláte promarnit v té zvlněné krajině půlden. Mám to najetý, věřte mi. A Honza (Sete) to říká taky.
Protože mi šumavský vláček naopak půlden ušetřil, pokračuju dál nad Pasov proti proudu po pravém břehu Innu. Tentokrát nad Innskou stezkou hned nezuřím jako při první cestě do Benátek 2010, zatím si ji užívám.
Přenocoval jsem na stezce někde mezi Schardingem a Braunau, mezi polem s kukuřicí a lesnatým srázem k řece. Najít dobré místečko na spaní, to chce někdy chvíli snahy a hledání, jindy vám ho cesta nabídne sama a v ten správný okamžik. Jako třeba právě dneska. Krátký trávník kousek od stezky akorát na stan, lavička, není to v dolíku, a po kamenných schodech poblíž se sejde na terásku s kapličkou a čistou vodou zurčící z trubky do kamenného koryta porostlého mechem. Tady jsem se v klidu celý umyl i nabral vodu na vaření. Na večeři byly těstoviny uvařené v bujónu a čaj. Po setmělé cyklostezce už provoz utichl. Krátký zápis do deníku, SMSka víle, spokojenost kdesi uvnitř, že jsem zase na cestě. A potom jsem objevil tu zvláštní hvězdu nad mojí hlavou, která mne bude provázet za jasných nocí celou cestu, až ji začnu nazývat ‚‚mojí šťastnou hvězdou‘‘ a budu se z ní vždycky radovat, když na mne tam shora zamrká.
Dumal jsem i o tom, proč je na hraně prudkého lesnatého srázu k řece natažen souvisle elektrický ohradník, oddělující divoké území od cyklostezky a pole s kukuřicí, ale nepřišel jsem na nic jiného, než že ty dráty nesmím v noci skropit pramínkem, až půjdu čůrat. Že je to kvůli divokým prasatům mne napadlo až ráno, tak jsem v noci spal klidně.
Ráno klidné nebude, ale jediný divočák který to způsobí budu já sám osobně se svojí nešikovností. Více o tom příště :-).

P.S. Fotil jsem novým kompaktem a na ty fotky nejsem vůbec hrdej. Jak má foťák displej a ne hledáček, jsem vedle. Ale autentickej záznam z cesty to je. 

 

Fotogalerie

18.10.2014 vložil/a: básník
karma článku: 7.66
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Jak básníkům chutná volant (o splnění jednoho klukovského snu)

Ze života
Jako malý kluk jsem chtěl být kosmonautem (který kluk tehdy nechtěl?), popelářem (měli velký auto, hodně nadávali a prášili u toho - prostě…
02.01.2016
básník
(6.69)

Směr jihozápad 11: Riviera

Cestování
Točím drhnoucí kličkou mechanického kafemlýnku, mám totiž moc rád tu vůni čerstvého kafe na turka. No je úplně omamná... A koukám co dál s…
29.04.2015
básník
(6.69)

Směr jihozápad 10: Setkání s Kryštofem Kolumbem

Cestování
Ujížděl jsem dál s tou cibulí v kapse a už se na ni těšil. Na jihu zase zesílil provoz a zatměl jsem před městečkem Serravale. Od Janova a…
11.03.2015
básník
(6.04)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Mamut tour)

Weinviertel na kole

Rakousko, Česko
22.05.2021 - 4 dny
cyklistický
Autobusem
6 200 Kč
 (CK Mamut tour)

Lechtalské Alpy na kole

Rakousko
02.06.2021 - 5 dní
cyklistický
Autobusem
7 990 Kč
 (Österreich Werbung, CK Kudrna)

Dunajská cyklostezka – penzion

Rakousko
02.06.2021 - 5 dní
cyklistický
Autobusem
9 000 Kč
PR

Vybavení na kolo, bez kterého se neobejdete: cyklodresy a kalhoty jsou základ

 (TORWAISTUDIO / Shutterstock.com)
Milujete trávit celé léto v sedle svého kola? To určitě máte veškeré potřebné vybavení, včetně funkčního oblečení a bot. Ale pojďme si přeci jen vyjmenovat, které věci by ve skříni každého cyklisty neměly chybět. A nebojte se, pokud jste teprve začátečníci, následující řádky přijdou vhod i vám.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

193 cyklistů (2 přihlášení)

Kavkaz s dětmi - část 5.

Náhorní Karabach Tahle kapitola se mi nebude psát lehce. Neuplynuly ani dva roky - a kolik se toho změnilo…
Peggy | 04.05.2021

Kavkaz s dětmi - část 4.

Arménské kláštery V Jerevanu jsme strávili asi půl dne. Nebyli jsme úplně dokonale připraveni, co v metropoli…
Peggy | 27.04.2021

Kavkaz s dětmi - část 3.

S Johnem do Jerevanu... Arménie leží v pohoří Malý Kavkaz, takže většinu jejího území tvoří hory. Vlastně…
Peggy | 21.04.2021