reklama

Nová Anglie (2.) – Z Vermontu do White Mountains

Druhý díl cestopisu Radima Knoblocha, který nám poslal svoje zážitky z putování po Nové Anglii.

Vítejte ve Vermontu
Vítejte ve Vermontu
Foto: Radim Knobloch

První díl cestopisu najdete zde.

Během dvou dnů jsem se dostal do jihovýchodního cípu Vermontu. Ubylo aut a přibylo stoupání. Měl jsem namířeno na sever ke kanadským hranicím a pokud mohu doporučit, vyberte si tak jako já silnici číslo 100. Budete projíždět údolími v srdci Green Mountains. Čeká vás sice několik smrťáků, ale vzhledem k dlouhým sjezdům a spoustu okouzlujícího šlapání podél řek a potoků poklidnými údolími stojí toto utrpení za pokus. V romantických vesničkách lidé nabízejí starožitnosti jako například třicet let starou konev či dvacet let staré kolo. Někde zase farmář nechá jen tak u cesty svou úrodu s kasičkou na případné drobné.

Uprostřed „zeleného“ Vermontu na silnici číslo 100 leží městečko Waterbury a na jeho okraji továrnička na výrobu dnes již proslulé zmrzliny firmy Ben and Jerry. Společnost byla založena před více než dvaceti lety dvojicí nerozlučných kamarádů, která se po sérii neúspěšných pokusů dostat se na některou z univerzit rozhodla zaplatit pětidolarové korespondenční kurzy určené pro zájemce o domácí produkci zmrzliny. Za několik málo měsíců otevřeli první pojízdnou cukrárnu a díky bláznivé a originální reklamní kampani (např. Celoamerický den kornoutu zdarma) dnes dominují v supermarketech po celých Státech. Můžete továrnu navštívit a dopřát si zmrzlinu ještě „teplou“.

Vermont se od jihu na sever dá pohodovým tempem projet za čtyři dny. Čím blíže jste u kanadských hranic, tím je hustota osídlení menší a obyvatelé často používají kromě angličtiny i francouzštinu. Je to proto, že po druhé světové válce sem přišlo za prací mnoho frankofonních Kanaďanů z provincie Quebec.

Podél hranice pokračuji zpět do New Hampshire a dostávám se až za White Mountains. Mnoho turistů se sem nedostane, občas mě mine jen skupina motorkářů na Harleých. Od obzoru k obzoru se táhnou neprostupné lesy, ze kterých je často slyšet střelba lovců. Pomalu se mi to krátí, a tak musím přemýšlet, kam až si mohu dovolit zajet do Maine. Nakonec to bylo jen na den a půl. Nevěděl jsem totiž, kolik času si mám rezervovat na zlatý hřeb mojí cesty, na nejvyšší část Appalačského pohoří, tedy na White Mountains.

Za čtyři, pět dní se dají projet Bílé hory křížem krážem, ale neda se o nich říci, že by to byla projížďka růžovým sadem. Co také jiného čekat od hor, že? V cestě mi stály čtyři soutěsky a především proslulá Kancamagus Highway, která na padesáti kilometrech šplhá vysoko do hor, aby se pak rozplynula v údolí reky Swift. Před cestou jsem měl také jeden sen. Vyjet na nejvyšší vrchol Bílých hor a celého východního pobřeží USA Mount Washington (1916 m n.m.). Bohužel se vám to ale může podařit jen jeden den v roce, v srpnu se tu každý rok koná cyklistické kriterium. Ale ani teď si nejsem jistý, zda stojí za to mučit se skoro třináct kilometrů do kopce, jehož průměrné převýšení se pohybuje kolem 12 %. Na vrchol totiž vede úzká silnička, na níž můžete za poplatek vyzkoušet vedle své odvahy i brzdy vašeho auta. Z druhé strany tam na něj dokonce vede železnice provozovaná už od roku 1869. Já zaútočil na vrchol pěšmo, ale cesta mi dala pořádně zabrat. Přes rameno jen brašnu na řidítka a v ní trochu jídla a vody. Po pěti hodinách ostrého stoupání nahoru a šesti hodinách skákání přes kameny při cestě zpět jsem byl druhý den zase rád, že opět sedím na kole.

Pro ty, kdo rádi používají svůj bicykl spíše jako sušák plavek určitě doporučuji kromě jiných využít nádherných pláží obrovského jezera Winnipesaukee, které se rozkládá na jih od White Mountains. Zkušenost totiž velí, že je lepší vrátit se do civilizace alespoň trochu čistý.

Na závěr snad něco pro milovníky matematiky. Za třináct dní jsem nakonec ujel něco kolem dvanácti set kilometrů a utratil kolem 70 dolarů za jídlo. Přeprava kola se společností Southwest stojí padesát dolarů.

V příštím pokračování najdete některá doporučení před cestou

(věnováno Maťovi, Štěpánovi a Vojtovi)

Fotogalerie

Vítejte ve Vermontu Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Z výstupu na Mt. Washington Nová Anglie Nová Anglie
Radim Knobloch, 23.08.2005
Do vaší knihovny
Blogy

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

 ()
4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme peníze na obživu, tak se nedivte, že se nám po jídle nechtělo „civilizaci" hned zase opouštět. Ještě jsme si chtěli někam zajít na kafe (tedy na čaj) a trochu otdychať. Moc možností tu…
Peggy | 06.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 3. část

 ()
3. část - Krát dvě to mělo bejt Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti alespoň malou satisfakci - byl tu jediný McDonald za celou cestu. Tedy - v Almatě jsou celkem asi čtyři a nám stačil jenom jeden, zas takoví fanoušci nejsme :-) ale mám na mysli, že pak nikde…
Peggy | 02.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 2. část

 ()
2. část - Welcome to Kazachstán!   „Tahle země není pro starý!" všimnul si Luděk, když jsme seděli v bufetu v Biškeku, konzumovali večeři, první jídlo v Kyrgyzstánu, a rozhlíželi se u toho kolem sebe. Ne že bychom se v těch asijských obličejích vyznali, ale že se všude pohybovala jenom mládež, a…
Peggy | 28.04.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 1. část

 ()
Sen o krajině s jurtami a divokými koni 1. část - Cesta do budoucnosti Na úvod... Naše první cesta s koly letadlem. Jiní cykloturisté se takto přepravují dávno a běžně, já ale měla z létání strach. Nemám celoživotně ráda výšky a otevřené prostory, ale jednoho dne jsem si řekla: nemládneme, síly a…
Peggy | 24.04.2024

Z Linze do Budapešti přes Alpy

 ()
Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska, bylo potřeba se podívat po další výzvě. Koukám do mapy, vzpomínám, jaké že to mám cyklo sny, až mě z toho vytrhne Peťa s dotazem, jestli jsme vůbec byli v Budapešti s kolama?No vida, na kole…
Monolema | 16.04.2024

O čem se mluví:

Elektrokola Elektro fatbike na dlouhé trasy dnes v 19:03
Vyjížďky, srazy, akce Návrhy na jarní sraz 2024 dnes v 18:46
Technické rady Výběr radaru na kolo, značka, mobilní app dnes v 18:25
Ve městě na kole Pujčení kola v Paříži dnes v 18:01
Ostatní – cyklo Stav našich vodníků - 3. dnes v 17:52
Jaké to bylo 146. dnes v 17:31
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

310 cyklistů (15 přihlášených)

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme…
Peggy | 06.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 3. část

3. část - Krát dvě to mělo bejt Čtvrtý den od startu jsme vjeli do velkoměsta, do Almaty. Zde měly děti…
Peggy | 02.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 2. část

2. část - Welcome to Kazachstán!   „Tahle země není pro starý!" všimnul si Luděk, když jsme seděli v bufetu…
Peggy | 28.04.2024