reklama

Není cyklista jako cyklista

Za cyklisty se od jisté doby považuje opravdu hodně lidí, ale zdaleka ne všichni mají k cyklistice stejný vztah.

Foto: Václav Vrtal

Rozhodně bych je rozdělil do dvou hlavních kategorií – na rekreační cyklisty, kteří používají svůj bicykl výlučně jako sportovní náčiní, pro trávení volného času, a na „pouliční“ či „městské“ cyklisty, kteří používají kolo k co nejrychlejší přepravě po městě, případně i mimo něj. Jestli i při každodenním používání kola k vlastní dopravě mají ještě chuť a náladu na cyklistické výlety, záleží na nátuře, ale na zařazení mezi cyklisty městské to už nic nemění. Určitě není bez zajímavosti, že se oba typy cyklistů poměrně málo potkávají. Na vysvětlenou: Sám se řadím jednoznačně k tomu druhému typu. (Stranou pozornosti ponechávám cyklisty „profesionální“, kteří cyklistiku používají jako prostředek obživy, jako např. messengeři.)

Rekreační cyklista je vlastně z větší části motorista, který naloží kolo na střechu svého auta, popojede pár desítek kilometrů do míst, která nejsou motorismem ještě tolik zasažena, a tam se „projíždí“ a užívá si zbytky přírody, které nám tu navzdory motoristickému šílení ještě zbyly. V lepším případě použije vlak.

Městský cyklista auto používá pouze pro opravdu nejnutnější příležitosti, případně už přišel na to, že se bez něj pohodlně obejde a nepoužívá ho vůbec. Co z jakéhokoli důvodu neujede na kole, řeší veřejnou dopravou. Městský cyklista tedy velkou většinu svých přepravních potřeb v rámci města a někdy i po jeho bezprostředním okolí realizuje na svém bicyklu.

Odlišné je i prostředí, kde se oba typy cyklistů na svém kole pohybují. Rekreační cyklista si logicky vybírá ty nejkrásnější dosažitelné kouty přírody, za kterými je ochoten jet třeba i stovky kilometrů svým autem. Vzdálenost, kterou musí za takovými místy urazit, je obvykle přímo úměrná rozvoji motorismu v dané lokalitě.

Městský cyklista se pohybuje hlavně v prostředí, které je limitováno polohou jeho bydliště a polohou míst v dosažitelném okolí, kam se na tom svém kole chce dostat. Pohybuje se tedy nejčastěji po běžných městských komunikacích ve svém domovském městě.

Podívejme se na rozdíl mezi oběma typy cyklistů sociálně-ekonomickýma očima:

Rekreační cyklista využívá všech výhod cyklistiky výlučně pro sebe, čili vlastně tyto výhody „privatizuje“. Avšak proto, aby mohl tyto výhody svého bicyklu pro sebe co nejlépe využít, zatěžuje své okolí všemi důsledky používání motorového vozidla pro přepravu vlastní osoby a svého kola na dané místo. Jinými slovy „socializuje“ náklady na to, aby mohl výhod svého kola využívat.

Městský cyklista však nemůže plně využít všech výhod, jež si dopřávají cyklisté rekreační, protože prostředí, ve kterém se pohybuje, je motoristy (včetně rekreačních cyklistů) znehodnoceno a zamořeno prachem a zplodinami. Navíc je tu neustále přítomno permanentní fyzické ohrožení těchto cyklistů provozem motorových vozidel. Čili o zmíněné privatizaci výhod srovnatelných s výhodami pro rekreační cyklisty se zde dá mluvit jen stěží. Na druhou stranu městští cyklisté nepřenášejí na společnost (nesocializují) náklady na svůj pohyb po městě tím, že by produkovali jedovaté zplodiny a ohrožovali okolí rychlostí a hmotností svého vozidla.

Přestože ve světle uvedených skutečností vypadá městská cyklistika jako krajně nevýhodný podnik, má toto počínání svoje racionální důvody. Jedním z nich jsou ekologické a jiné ohledy těchto jednotlivců: „Proč bych se ještě i já měl podílet na znečišťování ovzduší a ohrožování svého okolí motorovým vozidlem?“ Další důvody pro jejich rozhodnutí spočívají v ocenění nesporných výhod tohoto způsobu pohybu po městě.

Pokud bych měl shrnout výhody používání jízdního kola pro dopravu po městě, tak jsou přibližně následující:

Odpadá nutnost nákupu a údržby motorového vozidla. Ceny jízdních kol, jejich oprav i údržby jsou přibližně dvacetkrát nižší než u motorového vozidla.

Provoz jízdního kola je v podstatě zadarmo, neboť nespotřebovává žádné pohonné hmoty.
Přesun mimo dopravní špičku a na okrajích města je na jízdním kole stejně rychlý nebo jen o málo pomalejší ve srovnání s motorovým vozidlem. Ve špičce a v centru je ale kolo dokonce mnohonásobně rychlejší.

Nezanedbatelnou výhodou jízdního kola je zdravý pohyb jezdce. Na tenhle argument se hodně lidí tváří udiveně, ale přesto na něm trvám. Při jízdě na kole i mezi auty totiž cyklista nadýchá několikanásobně méně škodlivin než motorista zavřený v autě, a to dokonce i navzdory intenzivnějšímu dýchání v důsledku zvýšené fyzické námahy.

Dalším argumentem pro jízdu na kole po městě je podstatně lepší nálada cyklisty než tomu bývá zpravidla u motoristy. Při pohybu na kole se totiž v lidském mozku vyplavuje velké množství endorfinu, který bývá také nazýván „hormonem štěstí“, protože způsobuje dobrou náladu a skutečně navozuje pocity štěstí. Motorista tuto výhodu nemá a v městském provozu prožívá převážně jen stres.

Jinou výhodou pohybu po městě na kole je – na rozdíl od motorového vozidla – relativně snadná „parkovatelnost“ kola. Při jízdě autem po městě, zvláště v centru, spotřebuje motorista mnohem víc času hledáním vhodného parkovacího místa než na vlastní jízdu. Vhodné místo na parkování často stejně nenajde a parkuje pak na místech, kde mu hrozí pokuta. Cyklista si navíc svůj bicykl může nezřídka vzít i s sebou do budovy.

A že je pohyb na kole po městě nebezpečný? Tak nad tím by se měli zamýšlet nejen cyklisté, ale především motoristé. Ta nebezpečí jsou totiž vytvářena výlučně provozem motorových vozidel a nikoli jízdních kol.

Ke kterému typu cyklisty se řadíte Vy?

Fotogalerie

Petr Rusý, 27.12.2006
Blogy

Slovinsko – Julské Alpy – Triglavský národní park

 ()
Stejný termín, stejná cestovní kancelář, v únoru obsazujeme poslední volná místa a těšíme se do nepoznané krajiny. Polovinu země zabírají lesy, třetinu hory, 28 vrcholů přesahují hranici dvou tisíc metrů. Vzpomínám, jak jsem víc, jak před 20 lety odpovídala na jakousi anketu cestovní kanceláře, kam…
HMS | 12.06.2018

Cykloputování podél Ohře, Labe a Vltavy - květen 2018 reportáž

 ()
Navázali jsme na naše loňské putování po Krušných horách u Karlových Varů. Vyrazili jsme v počtu 13 účastníků na cykloakci v termínu 4. - 8. května a vlakem jsme se v pátek přepravili do Ostrova nad Ohří. Celkem 6 mužů a 7 žen, tedy ženy v přesile :-D Trasa byla pohodová, většinou po asfaltovém…
Ladama | 10.06.2018

Kalottireitti – k nejvyšší hoře Finska Halti

 ()
Nordkalottleden (švédsky; česky Cesta Severní Kalotou, švédsky Nordkalottleden, norsky: Nordkalottruta, finsky: Kalottireitti) je značená turistická stezka v polární oblasti v severských zemích, v oblasti Severní Kalota. Cesta má celkovou délku 800 km a leží podél hranice Norska, Švédska a Finska.…
šíp | 28.05.2018

Kambrickým pohořím středního Walesu (2018)

 ()
Občas tu a tam čtu nebo i zaslechnu od některých cyklistů - převážně přespolních dálkařů, že prý se v Británii moc jinak nedá cykloturistikovat než jen po silnicích nebo cyklostezkách. Jak s tímto tvrzením nelze souhlasit a naopak jak rozmanité možnosti pro kola zdejší království nabízí snad trochu…
cyklo-poustevnik | 28.05.2018

RUNDREISE 2018: Donau - Enns - SALZA - Mariazell - Walster - Traisen - Donau

 ()
Salza se mi zalíbila v r. 2010, když jsme na jejím břehu tábořili v kempu Weiberlauf, do něhož jsme odbočili z Ennské cyklostezky.Je to horská řeka v rakouském Štýrsku s udávanou délkou toku 88 km, pramenem severovýchodně od obce Ulreichsberg blízko Traisentalradweg, ústím do Enns u Grossreifling…
Quatsch | 17.05.2018

O čem se mluví:

MTB a krosová kola Defekty v terénu a podobné problémy? dnes v 00:40
NEcyklo Nejlepší vtip XXXVIII včera v 23:50
Co vás vytočilo 120 včera v 23:14
Elektrokola vynechává, cuká včera v 22:57
MTB a krosová kola Porovnání Kellys vs Scott nebo odpovidajici.. včera v 22:54
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

165 cyklistů (1 přihlášený)

Slovinsko – Julské Alpy – Triglavský národní park

Stejný termín, stejná cestovní kancelář, v únoru obsazujeme poslední volná místa a těšíme se do nepoznané…
HMS | 12.06.2018

Cykloputování podél Ohře, Labe a Vltavy - květen 2018 reportáž

Navázali jsme na naše loňské putování po Krušných horách u Karlových Varů. Vyrazili jsme v počtu 13 účastníků…
Ladama | 10.06.2018

Kalottireitti – k nejvyšší hoře Finska Halti

Nordkalottleden (švédsky; česky Cesta Severní Kalotou, švédsky Nordkalottleden, norsky: Nordkalottruta,…
šíp | 28.05.2018