reklama

Rýn, Mosela a Benelux 1.díl

Smutná Badie
Smutná Badie
Foto: Autor

6.8.2010 pátek
Nakládáme kola za vydatného deště. Tentokrát je dáváme do auta, takže je nutné je trochu rozebrat. Když je v autě jedno kolo a vozík, tak tam skáče naše Badie a tváří se jako že "dobrý, vejdu se, můžeme jet".
Kolem deváté máme sbaleno, sousedka nás fotí před odjezdem a už se jen loučíme s Badií, která smutně kouká přes branku.
Déšť, který polevil, se před Prahou zase hlásí o slovo a už nás doprovází po celou cestu. Je to velice nepříjemné, na německých dálnicích je silný provoz a tvoří se neustálé kolony. Cesta se začíná časově protahovat. Je jasné, že z původně plánované prohlídky Koblenzu nic nebude.
K večeru se přeci jen počasí umoudří a my dojíždíme do cíle v 19:00 hod. Navigace nás dovede až před kemp, tak se na recepci domlouváme na dnešní noc. Potom se chceme ještě dohodnout na zaparkování auta po dobu naší výpravy na kolech. Vypadá to na neřešitelný problém, leda by jsme si zaplatili plný počet nocí pro auto, stan a dvě osoby. Na to zase nechceme slyšet my, tak se po dosti dlouhém přemlouvání vydáváme hledat do města nějaké parkoviště.
Pavlína si při příjezdu všimla oploceného fotbalového hřiště. Je to kousek od kempu a my máme štěstí. Jsme za pár minut domluvení a za 2,5 Eura na den máme klid.
Vracíme se do kempu a dáváme dohromady kola. Ráno tedy můžeme vyrazit.

7.8.2010 sobota
Po klidné noci vstáváme kolem sedmé, balíme stan a po zaplacení kempu jedeme do města. Přichází ale problém. Pavlíně nefunguje přehazovačka. Montujeme na ulici a lidé kolem nás posílají do nedalekého servisu. Po půlhodině to vzdáváme a opravdu jdeme do servisu. Tam je bohužel jen nějaký mlaďas. Šéf prý přijde ve dvanáct. Nezbývá než telefonická konzultace s hochy z Cykloservisu Havl. Brod. Přehazovačka prostě nedrží na kole. Jsou krátké šroubky a při vyndání kola normálně upadne. Společnými silami ji nasadíme a honem připlácneme kolem, utáhneme a ono to překvapivě docela drží. Nezbývá, než se modlit, aby Pavlína nepíchla zadní kolo.
V jedenáct konečně vyjíždíme z Koblenzu. Jedeme po levém břehu a stavíme ve městě Andernach.
Další naší zastávkou je most u Remagenu. Tam si dáváme pozdní oběd a pokračujeme na Bonn. Je to hezké město se spousty zeleně.V nedávné době to bylo hlavní město SRN. Když odpočíváme v parku u altánu, tak k nám přichází mladík a snaží se nám vysvětlit, že mu máme za to odpočinutí zaplatit. Ujistíme ho, že nerozumíme a po chvíli jedeme raději dál.
Pomalu se blíží večer, tak je čas myslet na spaní. Místo nalézáme u lesíka na louce, stan stavíme s prvními kapkami deště. Ujeli jsme 107 km.

8.8.2010 neděle
Ráno prší. Docela vydatně, tak snídáme ve stanu a nemusíme moc chvátat. Přece jenom se nám po chvíli podaří sbalit. Vracíme se k řece a míříme na Kolín nad Rýnem. Do centra to máme 10 km. Prohlížíme si katedrálu, zrovna probíhá mše. Je docela chladno a zase začíná pršet. Nemá cenu čekat a hned vytahujeme pláštěnky. Během dopoledne tuto činnost dost často opakujeme. Počasí je divné. Když neprší, sluníčko peče jako o život, tak se rychle svlékáme. To jen proto aby jsme se za pár minut zase soukali do pláštěnek.
Přestávku na oběd děláme v městečku Zons. Je to bývalá pevnost. Využíváme pauzy k ladění kola. Ta přehazovačka prostě zlobí.
Další cestu odkláníme od řeky a volíme přes městečka. Po levé ruce máme pěknou bouřku, naštěstí nás jen straší. Při projíždění Gimlinghausenem jsme se dostali k slavnostnímu průvodu ve vojenských historických uniformách. Je to velká sláva a paráda.
Dnes nemáme ani moc kilometrů, ale neustálé schovávání před vodou nás obralo o čas, tak je pomalu na místě sehnat spaní. A taky se nám už nechce projíždět dalším městem. Nacházíme slušné místo v lesíku kousek od řeky. Je dost času na teplou polévku, dneska bodne. Ujeli jsme 85 km.

9.8.2010 pondělí
Ráno to vypadá na hezký den, takže už kolem osmé jsme na silnici a chystáme se vyrazit. Jenže ouha, kolečko od vozíku je na ráfku. Takže zdržení hned ráno. Ani jsme nenašli díru, tak kolečko nakonec jenom pumpujeme.
Naší první větší zastávkou je Xanten.Hezké historické město, jehož dominantou je katedrála sv.Viktora. Prohlídka se nám protáhne přes poledne, v místním parku si dáváme oběd. Při výjezdu z města si všímáme římských vykopávek.
Další zastávka je ve městě Kalkar. To už tak výstavní není a navíc vyndáváme z kola od vozíku trnovou větvičku, takže lepení jde opět na scénu. Poté už míříme do Kleve, posledního většího města, které nás dělí od Holandska. Za hranicemi je cesta překvapivě zvlněná a přehazovačka, tentokrát u Vaška stávkuje. S potížemi jedeme ještě asi 10 km a vybíráme jeden z kempů, kterých je na zdejších farmách jako hub po dešti. Kemp je příjemný, horká sprcha přijde vhod, spravujeme kola a píšeme domů. Podaří se nám i dobít mobil. Zjišťujeme ještě jednu věc. Náš kočárek rozhodně nemůžeme nechat přikrytý jen tou síťkou. Je plný prachu a kamínků z cesty. Být tam dítě, tak si může hrát na horníka. Večer padá rosa, proto zalézáme do stanu dřív než obvykle. Ujeli jsme 104 km

10.8.2010 úterý
Ráno je vše od rosy jako po dešti. Zase tedy balíme na mokro, čekat na slunce nemáme čas a taky by jsme se nemuseli dočkat vůbec. Nabíráme směr na Cuijk. To je město ležící na řece Maas. Ten překonáváme přívozem. Ve městě je turistické Íčko, bohužel dopoledne zavřené. Jedeme přes Mill a Volkel, kde v nově postavené kapličce zapaluje Pavlína svíčku na zdar cesty. Tam se s námi dává do řeči starší pár, který přijel po nás. Jejich němčina je asi tak dobrá jako ta naše, takže se vcelku dobře domluvíme.
Další zastávku máme v Veghelu. Dominantou města je kostel Sv. Lamberta. Po vymotání se z města pokračujeme na Boxtel. Tam doplňujeme vodu a jedeme pomalu na Tilburg. Už když jsme na předměstí, začíná pršet. Nejdříve jen tak nesměle, ale za chvíli je to slušný liják. Zastavujeme na hlavním náměstí a fotíme si katedrálu a před ní sochu krále Viléma II. Tilburg byl oblíbené město krále Viléma II. Na čas z něho udělal i sídelní město. Král roku 1847 počal stavbu paláce, umírá však před jeho dokončením v roce 1949. Palác je dnes součástí radnice
Prší stále hustěji, tak se schováváme k nádraží na parkoviště pro kola. Je z časti kryté. Být to někde u nás, tak je to zlodějů ráj. Hrubým odhadem něco mezi osmi sty až jedním tisícem nejrůznějších kol.
Chvíli se vzájemně přesvědčujeme že už přestává pršet, ale pak to vzdáváme. Balíme se do pláštěnek a do večera už je nesundáme. Z města jsme vyjeli jinou silnicí, než byl záměr, ale v tom dešti se není moc čemu divit.
Na spaní nacházíme relativně suché místo v lesíku nedaleko Alphenu.
Ujeli jsme 108 km

11.8.2010 středa
Celou noc prší, ale ráno přestává. No hurá, můžeme balit alespoň relativně za sucha. Všechno je totiž už jako houba.
Vyrážíme kolem osmé a po chvíli jsme ve městě Barle-Nasau a Barle- Hertog. Jsou to vlastně dvě města v jednom. Jedna část je holandská a druhá belgická. Celé je to na holandském území. A aby to nebylo moc jednoduché, tak hranice prochází třeba mezi domy, nebo restaurací. V dobách, kdy platila v obou zemích odlišná zavírací doba si hosté museli po „zavíračce" přesednout k jinému stolu do sousedního státu.
Doplňujeme tady nějaké zásoby a po pár kilometrech se fotíme u opravdové hranice s Belgií.
V mapě si najdeme nejkratší cestu na Brecht a té se snažíme držet. Před městem Rijkervosel nás zákaz pro kola vyžene z trasy a dá se říct, že slušně kufrujeme. U jedné cedule s mapou se ze zaparkovaného kamionu ozve: „Môžem Vam nejako poradiť?" Ani jsme si nevšimli, že kamion je slovenský. Tak jsme dali řeč, řidič našel kudy tudy cestička pomocí navigace a už jsme jeli dál.
Kousek před Brechtem se s námi dal do řeči starší pán na kole. Evidentně bývalý závodník. Ten nám poradil cestu do Antverp podle kanálu, to teprve byla paráda.Teď když tohle píšeme a máme před nosem na počítači podrobnou mapu, tak je zřejmé, že ten kanál jsme mohli natrefit daleko dřív. Prostě naprosto školácká chyba, vždyť je přeci jasné že podle většiny kanálů se dá pohodlně jezdit.
Do Antverp přijíždíme relativně brzo. Těšíme se, jak si je v klidu prohlédneme. Na kraji města pro jistotu fotíme info mapu a vydáváme se podle kanálu do města. Z klidu nás po chvíli vyvede ztracený chodník, který doteď byl jako cyklostezka. Ovšem v protisměru. Přejet silnici nepadá v úvahu, to by tady mohl zkusit jedině sebevrah. Vracíme se teda asi 1 km. Tam jde silnice opatrně přejet. Jedem nějakými postranními uličkami, které jsou ještě vyšperkované objížďkou. Přeci jen se nám podaří po určité době dostat na most přes ten kanál a z něho určujeme alespoň přibližný směr k historickému centru. Snad máme vyhráno.
Jedeme tedy uličkami s hustým provozem vytyčeným směrem. V jednom obchůdku nás zaujme grilované kuře., neodoláme a půlku si dáme zabalit. A co centrum? „Stále rovně" zní odpověď.
Po nějaké době se dostáváme k impozantní budově hlavního nádraží. Jedeme dál a Vašek dělá osudovou chybu dnešního dne. Na dotaz na historické centrum nás jeden cyklista posílá tři kilometry zpět. Tak a je to. Přejeli jsme. Tak ať nám celé centrum vleze na záda. Teď už se musíme držet vlevo, dojet k řece a najít tunel na druhý břeh. Za rohem vidíme věžičku nějakého kostelíka. Vašek tam už nechce zajíždět, to je další chyba. Dojedeme k mostu přes dálnici a ptáme se po tunelu pod řekou. To je zase chyba, naštěstí už poslední. Přes dotazy na tunel se zhruba po 25 km díváme na ten kostelík z druhé strany a do historického centra to máme co by kamenem dohodil. Prostě bomba. Tak jsme nakonec přece jenom v centru u katedrály, která je zasvěcená Panně Marii. Antverpy jako město se nám po té anabázi líbí, celé historické centrum na nábřeží Šeldy jenom žije. Je krásný den a my máme přece jen dobrý pocit, že jsme se sem dostali.
Potom už nezbývá, než najít ten tunel a dostat se na druhý břeh a pokračovat dál. Jedeme na Breveren a St.Nikolas. Se spaním to dneska vypadá bledě. Neustále jedem souvislou zástavbou, i když se názvy obcí mění. Ani odbočení nic neřeší, tak jedeme dál, čas letí a kilometry už tolik ne. Je toho dneska tak akorát. Nakonec se nám podaří najít za domy u kukuřice takový nenápadný vjezd na pole a máme vyhráno. Stavíme stan málem za tmy.
Ujeli jsme 118 km.

12.8 čtvrtek 
Po klidné a chladné noci si ráno vaříme čaj a kafe. Přijde to vhod. Vyrážíme na Lokeren a Gent. Zajíždíme do centra a obdivujeme historické domy. Dopoledne je tu poměrně klid. Po prohlídce města vyrážíme podle kanálu na Bruggy . Cesta je bezvadná, jen ten vítr nám jde přímo na čidlo. A s přibývajícím časem zesiluje. No bezva. 

Pomalu se blížíme k Bruggám a máme následující plán. V kempu postavíme stan, v klidu prohlédneme město a nalehko zajedeme podle kanálu k moři. Kemp ovšem není kemp ale parkoviště pro karavany. Takže město projíždíme na kolech i s vozíkem. Proplétáme se davy turistů, ale stojí to za to. Benátky severu je naprosto trefné označení.
Potom tedy přemýšlíme co dál. V mapě je kemp u moře v Knokke - Heist. Tak budeme spát u moře. Asi v polovině cesty zjišťuje Vašek, že mu uchází zadní kolo. Dofukuje a spravovat bude až v kempu. Hned na okraji města je kemp. Hurá, dneska toho proti tomu větru bylo opravdu dost. No a na recepci nás čeká sprcha, pěkně studená. Prý je ubytování minimálně na dvě noci. Paní je neoblomná. No v češtině padlo několik jadrných výrazů ale bylo n´m to vcelku houby platné. Nakonec paní povídala, ať to zkusíme za rohem. Tam byl totiž ještě jeden kemp, ale ono se to tvářilo jako jeden, tak jsme si původně nevšimli. Na recepci tam byla slečna a nic nebyl problém. Tak se nakonec vše podařilo, stavíme stan a jedeme k moři.
Musíme udělat dokumentaci, jsme vlastně v polovině naši cesty.
Ujeli jsme 112 km

Fotogalerie

02.09.2010 vložil/a: vvaclav
karma článku: 4.22
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Černá Hora 2014

Cestování
Černá Hora 28.6 - 5.7.2014Tak jsme zpět v Černé Hoře. Máme namířeno k moři. První co nás zaujalo za hranicí, byla ovčí pumpa. Byla krásně…
27.07.2014
vvaclav
(3.28)

Albánie 2014

Cestování
Letošní dovolenou máme naplánovanou jen zhruba. Víme, že hlavní bod je plavba po přehradním jezeře Koman a potom se nějakým způsobem chceme…
27.07.2014
vvaclav
(3.27)

Rýn, Mosela a Benelux 2.díl

Cestování
13.8.2010 pátekKrásně jsme se vyspali do nového dne, i když byla trochu kosa. Vypadá to, že bude hezky a navíc by jsme měli mít podporu…
02.09.2010
vvaclav
(3.92)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Kudrna)

Olympijský běh na lyžích

Rakousko, Německo
11.03.2020 - 5 dní
zimní
Autobusem
6 800 Kč
PR

Ufňukaný Mužík na „Střeše světa“

 (Petr Blahut)
Rozhovor s cestovatelem se svérázným pseudonymem Mužík nejen na téma jeho poslední expedice v oblasti střední Asie.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

286 cyklistů (15 přihlášených)

Expedice Česká Kanada 118

Sakra, proč vlastně jedeme po ose, když nás předjíždí vlak? Napadlo mě, před Ždírcem, když se okolo nás po…
Stanley58 | 08.10.2019

Být králem na cestě ... 6. NDR

Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy…
Jindra8526 | 04.10.2019

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 4 - Koráb, Doubrava

Panuje horké letní odpoledne, potí se mi záda v autě, potí se silnice pod autem a určitě se pěkně opotil i…
JohnyB | 18.09.2019