reklama

Praha - Hřensko na kole

Foto: Autor

Je čtvrtek 4.9.2014, stojím u Národního divadla, kolo vedle sebe a koukám na Pražský hrad. Chystám se projet podél Vltavy a Labe do Hřenska a z Hřenska domů, do Jablonného v Podještědí. Připravoval jsem se několik dnů, hlavně jsem čerpal ze skvělých stránek Petra Špánka (www.labska-cyklostezka.cz). Objednal jsem si u něho mapu, musel jsem vzít ale německou verzi, protože česká už byla rozebraná. Nicméně posloužila dobře. Zádrhel ale nastal den před odjezdem, když jsem si šel koupit jízdenku na vlak. Řekli mi, že je výluka, jezdí autobusy a s kolem mě nevezmou. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než dojet 25 km. do České Lípy na kole. Namontuju tedy světlo, blikačku, pedály s odrazkama, z auta vezmu reflexní vestu a v půl páté ráno vyrážím do České Lípy.

Vlakem z České Lípy do Prahy byla celkem pohoda, jenom při přestupu v Mladé Boleslavi bylo trochu veselo. Měl jsem na přestup jen pár minut a jak táhnu kolo po schůdcích z vagonu, tak nechtěně aktivuju alarm zámku na kolo. A jak to drclo přes koleje, tak se alarm spustil a já běžím s kolem k rychlíku na Prahu se řvoucím alarmem. Ještě, že mě nezadržel nějaký aktivní občan. Lidi jsou ale už vůči řvoucím alarmům imunní.

V Praze se chci podívat na Václavák a projet Národní třídou k Národnímu divadlu. Na Václaváku zavzpomínám, jak jsem před 60ti lety jezdil s mým dědou koňským povozem po Václaváku, jak nebyl problém projet autem od muzea až na Můstek. Jo, to byla jiná Praha.

No dost vzpomínání, stojím tedy u Národního divadla, udělám pár snímků, přesunu se na Karlův most a pak vyrážím na trasu po nábřeží, přes Rohanský ostrov a dále po pravém břehu Vltavy, Podjedu několik mostů, včetně toho nového, minu ZOO a až do Klecánek je to samý asfalt a rovina. Dále se držím rady Petra Špánka a nejedu na Husinec, ale beru to do kopce přes Klecany, Vodochody a Máslovickou stráň zpátky dolů k Vltavě. Do Kralup je to v pohodě, pořád po pravém břehu řeky. V Kralupech přejíždím na druhý břeh a jedu podél Vltavy Dvořákovou stezkou. Je to jiná jízda než po asfaltu, ale zajímavá. Je to úzká cestička se zpevněným povrchem, která se vine mezi řekou a kolejemi.
Problém nastal, až když jsem měl přejet na druhý břeh. U hřiště Viktorie Nelahozeves, most uzavřen, oplocen a pracoval tam bagr. Koukám do mapy, co dál. Moc se mi na tu frekventovanou silnici č. 608 nechce, ale nic jiného nezbývá. Navigace neporadila, usilovně mě posílá zpátky na zavřený most. Při přejezdu řeky to už navigace přepočítala, takže projíždím veltruským zámeckým parkem, kolem zámku a pokračuju přes Bukol k přívozu do Lužce nad Vltavou. Tady dávám opět na radu Petra Špánka a nejedu po cyklostezce č.2, ale jedu podél plavebního kanálu do Vrbna, kde se zase napojím na cyklostezku. Dál cesta na Mělník je pěkná, moc se mi líbí zdymadlo v Hoříně. V Mělníku přejíždím přes starý most na pravý břeh nad soutok Vltavy a Labe. Tady si dávám malou svačinku a užívám si pěkného místa. Nade mnou zámek a vinice, pode mnou soutok. Po chvilce přejíždím zpátky na levý břeh a dál se jede těsně podél řeky, kolem elektrárny do Račic. Tady jsem si myslel, že uvidím veslařský areál, ale přes křoví nebylo vidět nic. V Roudnici opět přejíždím na pravý břeh. Tady mezi obcemi Lounky a Nučnice je jeden z nejhorších úseků celé trasy. Neudržovaná polní cesta, plná výmolů a bláta. Je to ostuda místních starostů a zastupitelů, když dopustí takovýhle stav mezinárodní cyklostezky, která vede přes jejich území. Popel na hlavu by si měl nasypat i kraj. Vždyť to nemusí být cyklistická dálnice jako kolem Ústí, ale stačilo by pár fůr šotoliny, rozhrnout a uválcovat. A hlavně vyspádovat, ať voda může stékat mimo cestu.

Když si někde v těchto místech dávám colu, tak si přisedne cyklista a ptá se odkud a kam jedu. Než dopijeme, tak pokecáme. Vždycky mě potěší zájem ostatních cyklistů.

Jinak až do Litoměřic se střídala cesta lepší i horší. Po průjezdu Litoměřic jsem zabloudil. Věděl jsem, že za Žalhosticemi mám odbočit vpravo, ale nějak jsem to minul nebo přehlédl značení a dostal jsem se k jezu na Labi a pak do obce Píšťany. Až když se cesta změnila v pěšinu, věděl jsem, že je zle. Koukám do mapy, porovnávám to s navigací a zjistil jsem, že jsem se dostal někam za kemp v Píšťanech. Projel jsem tedy mezi ploty do kempu a tam mi tři chlapíci, co pili pivo, potvrdili kde jsem a jak dál. Byla to moje chyba, protože jsem se spolehl na značení trasy a neporovnával to s navigací. No poučení pro příště. Do Žernosek pak už jsem se dostal dobře. Tam jsem se ubytoval v místní turistické ubytovně. Paní Knoblochová, která ubytovnu spravuje, je velice ochotná. Bydlí naproti, stačí zazvonit u branky. Na ubytovně jsem našel vše, co cyklista na cestách potřebuje: čistou postel, teplou sprchu a dobře vybavenou kuchyňku (mikrovlnka, rychlovarná konvice, nádobí). Jedinou nevýhodou této vesnice je, že se tu večer nedá najíst. Krám zavře někdy v 17 hod. a hospoda od 15 hod. nedává jídla. Tak jsem dojedl všechny zbytky co jsem měl, v hospodě si dal pivo a tím skončil první den výletu. Během tohoto dne jsem na kole ujel 147 km.

V pátek ráno jsem už v 8hod. na cyklostezce. Chci udělat pár snímků před vjezdem do Porty Bohemici, neboli Brány Čech. Když dávám nové baterky do foťáku, tak za mnou přijde cyklista, který čeká na přívoz. Docela spolu pokecáme (přívoz si dává na čas), u nás to zná, takže je o čem povídat.
Z Brány Čech jsem moc neviděl, protože jakmile jsem se rozjel, tak padla mlha. Rozpouštět se začala až u Ústí nad Labem.

Cesta z Žernosek do Hřenska se musí líbit těm, co mají rádi asfalt a nemají rádi kopce. Pro mně byla cesta zajímavá tím, že vedla kolem vody. Mám totiž rád cesty kolem vodních ploch a cesty v lese. Na této části cesty se mi moc líbilo Masarykovo zdymadlo ve Střekově v Ústí nad Labem. Při průchodu zdymadlem se musí několikrát vést kolo do schodů a ze schodů, ale stojí to za to. Rozhodně lepší než jet 300 m. po frekventované silnici. Dále kolem Ústí jsou, až na dvě vyjímky, zbudované cyklostezky mimo silniční provoz. Místy doslova cyklistické dálnice. Já moc takové cyklostezky nemusím, ale tady mi ani moc nevadily. U nás vystavěli podobnou (cyklostezka Ploučnice), ale já po ní nejezdím. Mám raději lesní cesty a nevadí mi nějaký ten kopec.

Vraťme se ale na trasu. Ústím se projíždí po pravém břehu. Příroda cestou do Děčína je moc pěkná. Řeka uprostřed, na každé straně silnice a železnice. Když jsem tudy projížděl autem, tak jsem to ani nevnímal. V Děčíně je moc pěkný Kamenný most přes Ploučnici. Jede se po pravém břehu, až ke starému silničnímu mostu, kde se přejíždí na levý břeh. Po tomto břehu se pokračuje až do Německa. Tenhle úsek z Děčína by měl absolvovat každý, kdo se rád dívá na krásy přírody. Je to skutečný skvost, co zde příroda vytvořila. Zmírním tempo, občas zastavím a jen koukám. U přívozu v Dolním Žlebu si dávám kafe a pulitr coly. Platím 35Kč. Ptám se prodavačky, jestli se nespletla. Říká že ne. Že takové mají ceny. Je tedy fakt, že ta cola byla říznutá napůl vodou, ale stejně se mi to zdálo levné. Jedu dál přes hranici do Německa a za chvíli mě vítá Schona a přívoz do Hřenska. Přejíždím do Hřenska a vydávám se k domovu. Překvapilo mě, co je v Hřensku lidí a jaké davy se vydávají do soutěsek. Já ale stoupám Hřenskem, držím se cyklotrasy č. 21, která vede přímo k nám. Je to zatím dobře sjízdná trasa, silnice se vlní mírně nahoru a dolů. Jenom ve Všemilech uhýbá cyklostezka do lesa. Po cestě přicházejí dva turisti. Počkám na ně, a ptám se jaká je to cesta. Koukají na moje brašny a oba říkají, že to pro mě nebude vhodná cesta. Mám jet do České Kamenice po silnici. Docela váhám, mám raději lesní cesty než silnici, ale nakonec mě ukecají. V Č. Kamenici se zase napojím na trasu 21. Silnice vede stále lesem, přes Kytlici, až na Novou huť. Za Kytlicí si dávám pivo v Penzionu U Skály. Dávám se do řeči s cyklistou, co zde pije pivo. Má kousek od nás chalupu, takže si povídáme kudy všude jezdíme na kolech. Pak už jenom překonám nadmořskou výšku 600 m. (nejvyšší bod celé trasy) a klesáním se dostanu až domů. Pocity mám dvojaké. Na jednu stranu mě mrzí, že už výlet končí - moc se mi líbil. Na druhou stranu už se těším, protože přijela vnoučata, a to je o zábavu vždy postaráno. Domů jsem dojel v 17.30 hod. Druhý den jsem na kole ujel 128 km. Celkem za oba dny 275 km.

Na závěr ještě pár poznámek:

  • Cesty - převážně asfalt, něco málo zámkové dlažby, pár kilometrů zpevněných cest a pár kilometrů neudržovaných polních cest.
  • Převýšení - do Hřenska žádné, jenom malý kopec v Klecanech a sjezd vlhkou stezkou zpět k Vltavě.
  • Značení - v Praze nejhorší. Ačkoliv od Národního divadla se jede po mezinárodní cyklostezce A2 je značení dost chaotické. Chvilku se jede po Karlínské, dvakrát se objeví A2, teprve po výjezdu z Prahy je to č. 7. Trochu problém je kolem Litoměřic (dlouhé úseky se neobjeví žádná značka i když se jede správně). Vynikající značení je z V. Žernosek až do Hřenska. Všude tam, kde by mohla vzniknout pochybnost kudy jet, byla značka.
  • Lidi - všude jsem se setkal se slušnými a ochotnými lidmi. Ať to byla paní výpravčí u nás na nádraží, průvodčí ve vlacích, lidi, kterých jsem se ptal na cestu, prodavači v občerstveních, paní správcová v ubytovně v Žernosekách nebo cyklisti, se kterými jsem se dal do řeči.

Celá cesta byla fajn a ještě dlouho budu na tyto dva dny vzpomínat.

Fotky z cesty jsou zde: http://vlaky.rajce.idnes.cz/Praha_-_Hrensko/

 

Fotogalerie

11.09.2014 vložil/a: vlakr
karma článku: 5.06
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Kyjovské údolí

Cestování
Když jsem se vracel z projížďky na kole, tak u zmrzliny jsem potkal kamarády z dětství (dvojčata). Jezdí taky na kolech a slovo dalo slovo…
17.07.2021
vlakr
(4.53)

Podél Ohře na kole

Cestování
Tak začal první prázdninový měsíc a ještě jsem v červenci nebyl na žádném vícedenním cyklovýletě. Využil jsem toho, že vnoučata přijedou na…
15.07.2017
vlakr
(5.58)

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Cestování
Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z Vrchlabí do Hřenska. Do…
23.06.2017
vlakr
(4.25)

Nejčtenější blogy:

PR

Jak vybrat sportovní oblečení na zimní projížďky?

 (pixabay.com)
Pokud se nechcete projížděk na kole vzdát ani v průběhu zimních měsíců, měli byste mít připraveno vhodné oblečení, s nímž můžete vyrazit do mrazu i do sněhu. Na co se zaměřit při jeho výběru?

Jak připravit opravdu povedený cyklovýlet?

 (pixabay.com)
Plánujete vyrazit na kola? Ať už chcete vyjet jen na pár hodin z domu nebo se chystáte na sportovní pobyt v horách, vždy se vyplatí věnovat plánování pozornost. O tom, jak připravit skvělý cyklovýlet, se dočtete v následujících řádcích. Prozradíme například, co byste nikdy neměli zapomenout přibalit nebo jak se můžete pokusit vyrovnat předním světovým cyklistům.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

129 cyklistů (5 přihlášených)

Jak jsem jel okolo Čech

Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil.…
JohnyB | 23.10.2022

Bikepacking španělsky 4.část: Andalusie – z pouště Gorafe na pláž v Cabo de Gata

Bláto z lesa vymění naše kola za písek z pouště Gorafe a pobřeží v Cabo de Gata. Část čtvrtá. Vyrážíme z…
Kristina | 07.09.2022

Po zaniklých tratích kolem Tirschenreuthu

V bavorském pohraničí je několik zrušených železničních tratí, na nichž se vybudovaly cyklostezky. Záruka…
Guiseppe | 27.08.2022