reklama

Nejnezdravější generace českých dětí?

Foto: Autor

...aneb Jak plyne čas v té dnešní dětské kotlině?

Mám polední pauzu a tedy volnější chvilku....tak listuji chvilku Cykloturistikou, pohrává mi k tomu radio...
Z obvyklé kulisy radia, které si jen tak pohrává s éterem, mě najednou vyruší slova „nezdravá generace dětí"..Zbystřím a skočím si radio trochu zesílit.
V pořadu se moderátorka baví s dětskou obvodní lékařkou a společně rozebírají způsob „průmyslové" výživy dnešních nemluvňat bez chuti a dále pak pokračující a neustále se rozrůstající fenomén nezdravého životního stylu dětí v podobě rychlojídel plných „éček" a nedostatku pohybu. Moderátorka se ptá jednoduchou otázkou."Proč?"
V tu chvíli se začnou z paní doktorky sypat údaje o tom, jakých chyb se dopouští generace dnešních třicátníků rodičů, proč to nedokáží změnit, jaké psychosomatické potíže způsobují maminky svým dětem už v době těhotenství?!
Takže například již u malých dětí se pak prý projevují bolesti hlavy, dlouhodobé zažívací potíže, které se prý mohou prohlubovat či přímo pocházet ze záření mobilních telefonů, věčného vysedávání u televizorů a počítačů. Částečně i souhlasím.
Děti prý žijí na jedné straně v lenosti a na druhé straně v neustálém chvatu a spěchu spolu s životy jejich rodičů, kteří je na jednu stranu „vláčeji" ve vleku svého každodenního spěchu a na druhou stranu se jich pak zbavují tím, že je posadí k televizi.

Odborníci varují:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/268023-odbornici-z-univerzity-palackeho-upozornili-na-katastrofalni-zivotni-styl-deti.html

V duchu si tak promítám náš běžný den...
Ráno vstát, uvařit snídani, vytáhnout děti z pelechů, což se nedaří a nedaří a tak adrenalin už od božího rána stoupá. Jídlo honem, rychle obléci, rychle vyčistit všem přítomným zuby (ještě že nepotkám cestou souseda s kartáčkem, jinak bych ho snad sfouknul taky :-) ) , rychle zacvičit, rychle vypadnout a nejčastějším slovem je neustále „honem, honem, pospěšte si!". Pak honem do školky, honem vysvléci děti a honem obléci do „školního" úboru. Skočim na kolobrndu a nestačím se odrážet, abych přiletěl do práce včas, kam jako obvykle dorážím..... samozřejmě o pár minut později.
Pak honem do víru pracovních povinností, v poledne honem na oběd a před čtvrtou kopnout do vrtule, skočím na kolobrndu a letím zase pro děti do školky.Jsou tam jedni z posledních...Lehce tázavé pohledy učitelek na hodinky raději přehlížím... Spocenej jsem tak i tak až na sedacích partiích...:-ú
A zase, svléci a obléci děti a jdem domů. V tu chvíli moje vyspalá a ze školky odpočatá dcerka zašpitá: „Tati, já chci dneska jit pinkat tenis?" A kluk povídá „ A já zase nechci pinkat, já si chci jít hrát na písek." A už jsou v jednom kole a hádají se, kam se půjde dříve...Adrenalin opět stoupá - i ve mně - a nakonec tu smečku rozeženu se slovy, že to nějak vymyslíme...Tak zase honem nastartovat mozek, přemýšlím, jak se rozpůlit a vyřešit to ke spokojenosti všech. Dorazím domů, rychle převléci děti do sportovního a počkáme na naši mamku. Ta doráží vzápětí obtěžkána nákupem a v podobném rozpoložení jako já přemýšlí, že by si chtěla jít dneska zacvičit do fitka a nemá prý pořád kdy..Tak po domluvě a řevu beru jedno děcko na dvě hodinky na tenis s neustálým pobízením „ rychle, rychle, at´ stihnem co nejvíce" a žena druhé děcko na písek . Rychle udělám pití, drahá polovička nějakou tu malou svačinu a skáču na kolobrndu, holka na odrážedlo a vyrážíme na tenis. Dcera i já si to tam docela užijem ale po hodince a půl musíme zase rychle zamést kurt a rychle pokropit a rychle dom. Ani jednomu se nám domů moc nechce, ale, co se dá dělat...Doma se střídáme, žena jde cvičit a já pouštím dětem pohádku, udělá se večeře a JÁ JSEM VÁM ZA TU TELEVIZI DOKONCE RÁD!!!!!...chvíli aspoň vydechnu a koukám do blba...a už je zase skoro osm hodin... Doráží žena ze cvičení, rychle dětem vyčistit zuby a pak ještě dvakrát čůrat a dvakrát „tati já mám ještě žízeň" a pomalu přemýšlím, jak „přibít" děti k posteli. A je devět...Konečně klid....už se se ženou těšíme na sobotu,...jak si přispíme. Hahahaha....:-)))
V tu chvili zvoní telefon a volá tchýně: „Tak děti, copak jste dneska celý den dělali nebo už zas ležíte a odpočíváte? A byli jste s dětmi aspoň venku?" vrrrrrr...V tu chvíli ve mně bouchnou saze a povídám jí „A co kdybyste si vnoučátka o víkendu vzala aspoň na procházku, aby si děti taky trochu užily babičku?" Dostává se mi odpovědi: „ Děti, jak jistě víte, já v týdnu pracuji a o víkendu si potřebuji odpočinout a miláčkové, já jsem si už svoje děti vychovala, tak teď je zase řada na vás. Tak si to užívejte, já jedu v sobotu na chatu". Pokládám telefon a už se zas těším jak na další den tak na víkend.:-ú
Tak ať přemýšlím, jak přemýšlím, budu muset zajít k té obvodní lékařce se nechat buď odborně vyšetřit nebo si aspoň nechat poradit, jak to udělat, aby člověk nežil pořád „rychle-rychle". Já nemám čas si ani zajít k doktoru. A nedej bože, když děti ještě onemocní. Tak to je pak infarktový stav. :-( Všichni rodičové strkají děti do školky nemocné, protože musí tohle a musejí tamto a tak není divu, že ze školky nám děti pořád tahají nemoce a já častokrát uléhám spolu s nimi...pak ještě dohánět všude, co se nemocí zmeškalo...:-(

A jak to tedy vidím já?

Ano všechno to opravdu možná jde trochu šejdrem a tak nějak nedokáži pochopit, jak to dělali naši rodičové a jejich rodičové. Marně totiž fakt vzpomínám, že by se u nás dělo cokoli v neustálém spěchu a shonu. Rodičové také chodili do práce a měli ještě více dětí, než mám já... Asi dělám něco špatně.

Tuhle jsem četl článek, že jedni z nejlepších rodičů jsou rodiče „líní", kteří dají svým dětem absolutní prostor organizovat si čas zcela svobodně, zatímco oni sami odpočívají. Prý jdou do mody zase zahrádky - nejen kvůli pěstování domácí zeleniny ale i kvůli tomu klidu. Budu muset taky nějakou opatřit...

A co vy, jak to máte vy? Nebo jsem snad jedinej cvok, co se snaží předejít tomu, aby měl za pár let doma další obtloustlé děcko pijící kolu a ládující se u počítače hamburgrem s křivými zády a cévními chorobami v pubertě?
Tak co je vlastně dobře, být při tom všem shonu aktivním rodičem či raději pasivně přihlížet, jak děti rostou jako dříví v lese a sám si užívat? Jeden můj kamarád prohlásil o své mámě: „Ona nás prostě MĚLA."
Já s dětmi od mala na kole, tenis, lyže, brusle, výlety, sranda, zábava...aby měla děcka na co vzpomínat, prostě co jsem sám neměl... ale mám známé a příbuzné, co říkají, když jim jejich rodiče nic, tak co oni by svým dětem???... Takže budu mít možná dvě špagetky ve třídě buřtíků? :-()

Tak co, milá paní doktorko, co je vlastně lepší? Generace nejnezdravějších českých dětí či generace nejuspěchanějších rodičů v Čechách? :-)
Sleduji fota, jak děti rostou a myslím, že se budu asi raději i nadále pohybovat tím klusem...:-)

 

Fotogalerie

28.05.2012 vložil/a: Martis
karma článku: 4.8
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Štafeta 2012 - Putování NaKolíku s dětmi v a kolem Blatné

Štafeta
Je středa 05.07.2012 a očekávám dle domluvy příjezd Básníka s Nakolíkem. Jsem v práci a on má přijet odpolko i s Nakolíkem ještě s…
16.07.2012
Martis
(3.62)

Jsou odrážedla jen pro prťata? Aneb 2 v 1 = dvojkombinace kola a odrážedla

O dětech
Se zájmem jsem sledoval před časem testy všech možných odrážedel zde na portále NaKole.cz. Už tehdy mě zaujala myšlenka, která v nich padla…
16.04.2012
Martis
(4.25)

Tři kola, dvě tyčky, dvojčata a my aneb celá rodina v jednom kole

O dětech
Psal se rok 2010 a na portále NaKole.cz se objevil krátký inzerát na tažnou tyč pro dvojčata. Znáte to, rozkliknete a pokoukáte, pousmějete…
07.02.2012
Martis
(4.24)

Nejčtenější blogy:

PR

Cyklistika pro každého!

Sportovní sedlo na jízdní kolo „bez nosu“ Pro-Hub X2 (Citybikes)
Již třináct let naše firma Citybikes s.r.o. prodává jízdní kola a elektrokola a oslovuje zákazníky, které nabídka běžných prodejen jízdních kol ne zcela uspokojuje. Vycházíme vstříc všem, kteří nemohou nebo nechtějí využívat jízdní kola čistě ve sportovním smyslu slova. Mnoho našich zákazníků nejsou sportovci na vrcholu sil, buď proto, že jimi nikdy nebyli nebo proto, že dosáhli vyššího věku a sil již trochu ubývá.

Ufňukaný Mužík na „Střeše světa“

 (Petr Blahut)
Rozhovor s cestovatelem se svérázným pseudonymem Mužík nejen na téma jeho poslední expedice v oblasti střední Asie.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

247 cyklistů (19 přihlášených)

Expedice Česká Kanada 118

Sakra, proč vlastně jedeme po ose, když nás předjíždí vlak? Napadlo mě, před Ždírcem, když se okolo nás po…
Stanley58 | 08.10.2019

Být králem na cestě ... 6. NDR

Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy…
Jindra8526 | 04.10.2019

Známé i neznámé vrcholy Klatovska 4 - Koráb, Doubrava

Panuje horké letní odpoledne, potí se mi záda v autě, potí se silnice pod autem a určitě se pěkně opotil i…
JohnyB | 18.09.2019