reklama

Každej si potřebuje dokázat, že na to má :-)

Rozcestí pod Jedlovou
Rozcestí pod Jedlovou
Foto: Autor

„A ne abyste jeli na Jedlovou," kladla mi na srdce maminka mého přítele, když nám slavnostně předávala klíče od chaty, „tam nikdo na kole nejezdí, budou se vám všichni smát, že jste jako blázni!"
Přátelsky jsem pokývla hlavou a po očku pozorovala jejího synka. Čertovsky se mu blýskalo v očích a mně bylo hned jasné, kam povede jedna z našich prvních cest.

„Vidíš, to by mě ani nenapadlo," srdečně se rozesmál, jen co za mou stínovou tchyní zaklaply dveře, „skvělý tip, maminko!!"

„Pojedeme na Jedlovou!" ohlásil mi hned druhý den ráno.
„Ze Cvikova je to co by kamenem dohodil a ty máš ráda stoupání!"

Jsem holka z nížiny, na kole sice jako doma, ale ty cyklovýstupy a hlavně cyklosestupy mě zrovna dvakrát neberou. Ještě dneska mám v paměti, jak jsme onehda sjížděli Jeseníky a já při sjezdech kompletně zlikvidovala brzdové válečky.
:-)
A to jsem tehdy ještě měla perfektní fyzičku a trénink, takže vyjet nahoru mi nečinilo žádné větší potíže. Loni jsem toho dvakrát moc nenajezdila, jenom takové ty běžné popojížďky po městě, na písák, pár kilometrů za kamarádkou anebo na třešně.
Takže tentokrát cítím, že mě čekají problémy i tady.

Couvnout ale nemůžu. Když jsme se poznali, byla jsem to já, kdo ho tahal na sto jarních kilometrů na kole a on za mnou jenom sveřepě cenil zuby a když jsem se nedívala, hýkavě funěl.
No tak, teď to bude obráceně, no.
Každej chlap potřebuje dokázat si, že na to má a že ta jeho kočka mu prostě nestačí.
:-)
Odevzdaně beru svého Šemíka a už vyrážíme.
Cestou mi vypravuje, že jako pubescent tu projel kdeco, ale na Jedlové, jedné z dominant Lužických hor na kole teda ještě fakt nebyl.

„Budu mít premiéru s tebou," směje se na mě povzbudivě a já stěží zakrývám zrychlený dech a co chvilku si vymýšlím nějakou nutnou zastávku.

Tu je potřeba se vysmrkat, napít, odskočit si na malou, na velkou, jejku, koukej, támhle rostou maliny.... a už mi zase teče z nosu, to by člověk neřekl, co s ním udělá čerstvý horský vzduch.:-))
Důvěřivě se na mě usmívá, ale při pátém smrkání už začíná být nervózní, že takhle tam snad ani nedojedeme a opatrně se ptá, jestli nejsem unavená a neměli bychom si třeba na chvilku odpočinout.

Cesta vede pořád lehce nahoru a touha po odpočinku se mi zrcadlí v očích jako ve studánce.
Přesto zvesela zasípu:

„Neeee, jsem v pohodě, jedeme dál!"

Vždyť ještě nejsme ani pod Jedlovou.


Po ujetí cca 20 km se konečně dostáváme pod kýženou horu. Majestátně se nad námi tyčí a přítel je štěstím bez sebe.

Já jsem taky bez sebe. Ale štěstím to rozhodně není.
:-)
S hrůzou si uvědomuji tu výšku, kterou bych měla podle něho ještě zdolat.

„A co kdybychom šli pěšky?" špitnu a úpěnlivě na něj upřu svoje modré oči.

„Blázníš?" vytřeští na mě ty své hnědé.
„Máma řekla, že na vrchol jezdí jen blázni, tak tam prostě vyjet musíme!"

A tak tedy jedeme. Já se sunu nahoru šnečím tempem a on je jako zbrklý nevycválaný hlemýžď. Každou chvíli na mě musí čekat a jen co zajede za zatáčku, hbitě seskočím z kola a radostně ho vedu s vyplaženým jazykem jako unavený foxteriér. Pak zase naskočím a kousek jedu. Sotva ten můj chlap zmizí za rohem, už jsem zase dole.
:-)
Těsně před vrcholem už kolo vedu regulérně. Mám totiž pocit, že cesta vede kolmo vzhůru. Zkouším navrhnout, že bike těsně pod cílem zamkneme, ale ozve se jen vrčení:

„Máma řekla, že....."

Nojo nojo, tak já už to taky nějak zvládnu.

A jsme tady.
Sláva!!!!

Není to sice nejvyšší vrchol, který jsem „na kole" kdy zdolala a určitě to zdaleka není nejdelší trasa, kterou jsou kdy zvládla v kuse projet. Ale zcela jistě je to třetí nejvyšší vrchol Lužických hor a cesta, která mi kdy dala nejvíc co zabrat.

A tak je to tentokrát vítězství mě samotné nad sebou.
Jsem šťastná.

:-)

Pár technických údajů:

Najeli jsme zhruba 60 km, trasa vedla z vesničky kousek za Cvikovem nahoru na Jedlovou horu, převážně po silnici a potom přes Tolštejn zase zpátky.

Nadmořská výška Jedlové je 774 m a vede sem až na vrchol asfaltová cyklostezka. Prý má místy jedno z nejpříkřejších stoupání v ČR. Co je na tom pravdy, nevím, ale mně to tak loni rozhodně připadalo:-).

Z vrcholu hory je nádherný výhled. Za jasného počasí se odtud dá dohlédnout od Krušných hor až po Krkonoše. Z tohoto důvodu tu stojí 23 m vysoká kamenná rozhledna, která je podle mě zajímavá i jako stavba. Vedle ní stojí restaurace, kde se můžete občerstvit.

A pokud pojedete na Jedlovou, nezapomeňte přejet ještě pár kilometrů navíc a navštívit zříceninu Tolštejn. Pokud se na vyhlídce zrovna nebudou rojit létající mravenci, jako jsme to zažili my, určitě si zdejší výhled užijete.

Fotogalerie

25.04.2012 vložil/a: kocik
karma článku: 7.1
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Jen jsem se dotkla jeho kožíšku

Ze života
Nádherný den jako malovaný. Akorát ty občasné přepršky ho občas trošku kazily. Takže jsme zůstali odpoledne doma. Až navečer mezi dvěma…
08.05.2012
kocik
(4.22)

Městem na kole

Ze života
...a sakra", mručím si celá zrůžovělá s nosem na řidítkách a se zadkem vysoko ve vzduchu. Zase mě zradil městský kanál. Myslela jsem, jak…
30.12.2011
kocik
(6.47)

Ach ti sportovci:-))

Ze života
Protože bydlím v polabské nížině, nikoho asi nepřekvapí, že kolo je mým oblíbeným dopravním prostředkem."Nojo, u vás vlastně jezdí každej,"…
14.07.2011
kocik
(7.65)
PR

Cyklistika s dětmi: Myslíte na všechno?

 ()
Vyrazit s dětmi na cyklistický výlet je snem mnoha rodičů. Důležité si je ale uvědomit, že dítě není dospělák a dlouhé vyjížďky pro něj budou náročné a nemusí ho bavit. Malé děti navíc potřebují speciální vybavení. Zamysleli jsme se nad tím, co všechno cestování na kole s dětmi obnáší.

Horské skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300

Skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300 (Citybikes)
Již nějakou dobu vytvážíme v naší dílně zajímavé elektrokolo, které má řadu specifických vlastností, které jsou na našem trhu velmi neobvyklé. Jde o spojení skládacích horských kol Montague a elektrických pohonů Pendix.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

187 cyklistů (3 přihlášení)

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci.…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však…
Favorit1970 | 30.08.2021