reklama

Deníček ze Srí Lanky - část třetí

sinhálské ženy před svatyní Gal vihara
sinhálské ženy před svatyní Gal vihara
Foto: Autor

Po osvěžujících literárních příspěvcích básníka a Jurimíra se vracím k suchému popisu cyklistického putování po místech, na která se už těžko znovu podívám.

Fotky

Srí Lanka na kole 4
Srí Lanka na kole 5

Deník

Neděle 14. 2. 2010

Praví se, že Polonnaruwa byla po 3 století hlavním královským městem. Její 800 let staré stavby jsou velmi zachovalé a na seznamu UNESCO. Nejstarším monumentem je kruhová stavba Vatadage ze 7. století, která je součástí rozsáhlého chrámového komplexu. Sloužila jako svatyně k uložení relikvií.
Jakmile ale do prostoru s památkami vstoupíte, stanete se terčem neodbytných prodavačů suvenýrů. Ne že by předměty, které nabízejí, nebyly pěkné. Jsou to sošky z ušlechtilých materiálů zobrazující Buddhu, slony nebo typické rybáře, ale vy nemáte šanci soustředit se na historii a případné obrazové záznamy.
Jsou zde k vidění ruiny královského paláce (původně13x31 m a 7 pater) a čtyřúhelník Quandrangle, skupina nejkrásnějších historických staveb na Sri Lance, původní náboženské centrum města. Za kruhovou zdí, pro Srí Lanku velmi atypickou, jsou vytesány čtyři velké Buddhovy sochy ze žuly, ležící, stojící s dvě sedící. Je to Gal Vihara - kamenná svatyně. Směřují sem davy místních věřících, ženy oblečené do překrásných sárí, často s deštníky, které je chrání před sluncem, v rukou lotosy pro Buddhu. Poblíž jsou vodní nádrže, ve kterých lotosy kvetou a jezero Parakrama Samudra.
Cesta z Polonnaruwy do Elahery byla nádherná. Jeli jsme džunglí, nad hlavami nám poskakovaly opice, viděli jsme varany a vodní buvoly, stromy nás chránily před sluncem.
V podvečer jsme začali shánět ubytování. K mání byl pouze guesthouse Greenwood, kde nás nikdo nečekal a podle toho to tam i vypadalo a smrdělo. Nakonec trochu poklidili a dokonce nám přivezli i zasloužené večerní pivo.

Tak a je tu druhé pondělí, 15. 2. 2010.

Začíná se mi stýskat po domově. Bude to asi tím, že jsem v Greenwoodu spala špatně. Zase jsem si dala večer kafe a v té smradlavé posteli jsem nemohla zabrat. Nicméně je Srí Lanka stále vzrušující země a trvalé ponaučení.
Na trase do Kandy nás chytil majitel Space Garden New Paradise. Přetrpěl s námi zastavení u krásného malého chrámu v Nalandě. Podle průvodce je to starosinhálská celokamenná svatyně z 8. stol., která sem byla přemístěna, aby se nedostala pod hladinu nádrže vodní elektrárny.
Návštěva s výkladem v bylinkové zahradě v Matale byla zajímavá, ale velký obchod jsme majiteli neudělali.
Na cestě do Kandy jsme ještě navštívili klášter ve skalní rozsedlině Aluvihara. Vstupenky nám prodával hodný mnich, jen jsme se zuli a nemuseli jsme se soukat do kalhot. Nad klášterem se tyčí skála s malou bílou dágobou, odkud je nádherný výhled do kraje. V klášteře a přilehlých jeskyních je kromě velkého ležícího Buddhy a hinduistického božstva k vidění mnoho hrůzostrašných maleb a plastik, znázorňujících osud lidí, kteří se dostanou do buddhistického pekla naraka.

Internet - Všichni moji milovaní doma,
děkuji za vaše zprávy z olympiády i ostatní. Jsme stále všichni živí a zdraví. Dnes jsme ve vedru ujeli 80 km, hrozný provoz, každý se nacpe, kam se vejde, všichni troubí, jezdí se vlevo, hukot. Všechna vozidla jsou otevřená, lidé visí na schodech autobusů, počet cestujících na jakémkoli vozidle je limitován jen tím, kolik se jich tam narve. Tři lidi na kole, čtyři na motorce, žádna výjimka, všichni bez přileb, na motorce, jezdí pomalu i kojenci s rodiči. Kočárek jsem tu neviděla.
Dojeli jsme do Kandy. Po cestě jsme navštívili zase jeden krásný 2000 let starý chrám, názvy se mi nevybavují, pak jsme byli na prohlídce Spice garden a bylinek, zajímavé, a ještě v jeskynních chrámech, kde je hrůzostrašné peklo. Vypadalo to jako dům hrůzy na pouti. Buddhy už pomalu přehlížíme.
V Kandy, kde jsme teď, je uložen Buddhův zub, velká vzácnost, je tu botanická zahrada a sloní sirotčinec, uvidíme, co stihneme. Budeme tu spát 2x.
Jíme a spíme v prostředí, které si civilizovaný člověk vůbec nedovede ani představit. Lidé jsou tu strašně chudí, všude je špína a nepořádek, žádné koše na odpadky, budu doma demonstrovat na fotkách. Ale lidé jsou moc hodní a celý ostrov je krásně zelený. Kolem palmy a banánovníky. Teď jsme právě v kopcích a výhledy jsou nádherné. Pojedeme ještě výše, tam se pěstuje čaj.
Mírumilovnost lidí je vidět i na tom, jak svobodná jsou tu zvířata. Je tu spousta psů, žádný není přivázaný ani útočný, chodí a leží na silnici a nikdo jim neubližuje, ale jejich zdravotní stav je mnohdy žalostný. I krávy si tu mohou dělat, co chtějí.
V každém případe je Cejlon pro mě obrovská zkušenost. Hlavně proto, že se dostáváme i do míst, kam se turisti nevozí a jsme stále v kontaktu s místními lidmi.
Ještě jednou děkuji za maily ......

Úterý, 16. 2. 2010

Probudili jsme se ve třetím největším městě na ostrově Kandy, které bylo posledním sídelním městem sinhálského království a jeho památky jsou pochopitelně také pod ochranou UNESCO. Dnes kola zůstávají v prvním patře zašlého hotelu Victoria Inn, kde jsme ubytovaní, a vyrážíme pěšky. Vše se nějak nepříjemně vleče. Po snídani v bufáči jdeme ke chrámu Daladá Maligáva, kde je uložena nejposvátnější buddhistická relikvie, Buddhův zub. Stavíme se do fronty mezi vyšňořené místní s náručemi lotosů, přestože víme, že jen krátce zahlédneme schránku, kde je zub uložen.
Palác je výstavní. Obřad začíná. Nejprve se ozve hudba, rytmické nástroje a kvílivá trumpetka a dav se pohne. V místě M místní položí květy, já rupie. Místnost je plná lidí, včetně malých dětí, převážně věřících, někteří sedí na zemi a modlí se nebo meditují. Pak už je zase všechno jen čekání. Buml jde znovu do fronty, ale okénko k nahlédnutí na posvátnou schránku je zavřeno a tak se tu motáme, čekáme, až si vystojí druhou frontu. Řešíme problém s číslem od schránky s botami a placením. Otrava. Vše trvá neuvěřitelně dlouho, oběd, návštěva pošty i banky, odskočení s věcmi na hotel.
Nakonec dostanu od Bumla vynadáno, že jsem špatně vyjednala přesun tuk tuky do botanické zahrady. Ach jo. Ale botanická, to byla nádhera, park, květiny, obrovské cizokrajné stromy, palmy, orchideje, opice a kaloni obsypané stromy.
Jdu na internet a říkám si, jak to tady s nimi ještě 13 dní vydržím. Večer se jdeme podívat na místní folklór. Snad mi spraví náladu. Poprvé prší, prudce, ale teple. Jirka a Jéňa se vracejí z města. Jíru prý okradli o 500 rupek a Jéňa má pivní absťák.

Moji milí doma,
jsme v Kandy. První den bez kol. Šli jsme do chrámu, kde je uložen Buddhův zub, je to velký tyátr s místní hudbou a s davy lidí s lotosy. Památky zde a botanická zahrada jsou super. Stromy jsou plné kaloňů. Svezli jsme se tuk tukem. Večer se půjdeme podívat na Kandijské tradiční tance. Budu mít hromadu fotek.
V porovnání s našimi cenami je tu dost lacino, ale místní v turistech vidí pokladničky a čekají prachy za každou pitomost, za hlídání bot, za to, že ti ukážou škorpiona či jinou havěť.
Jídlo je také levné, tak se cpeme a km zase tolik v tom vedru nenajezdíme, k předpokládané redukci váhy asi nedojde.
Po domově se mi občas stýská, ale vedro mi nevadí. Zvykla jsem si, jen je mi divné, proč všichni píšete o sněhu.
Mějte se hezky, těším se na vás.

Ve středu 17. 2. vyrážíme z Kandy do hor do Rambody.

Po cestě jsme si odskočili do Embekke, kam jsme si jeli prohlédnout svatyni ze 14. stol zasvěcenou hinduistickému bohovi Skandy. Na cestě ke svatyni je ještě jedna památka označená jako Rest Hall a hned vedle ní je úchvatná řezbářská dílna. Pracuje tu několik umělců současně. Pan majitel nás ochotně provedl a téměř všichni jsme si zde koupili na památku malou dřevěnou masku. Opět jsem dostala adresu, abych majiteli mohla poslat fotky.
V chrámu jsme pak obdivovali unikátní vyřezávané sloupy a trámy. Není divu, že jsou v okolí tak nadaní řezbáři. Je to místní tradice.
Z Kandy, které je asi 500 m n. m., jsme nastoupali do výšky cca 1000 m. Krajina v horách je nádherná. Míjíme čajové plantáže, které jsou zelené, krajinotvorné a z hor činí malebnou zahrádku. Sinhálce nahradili Tamilové. Jsou tmavší, nepokrytě a bezostyšně žebrají a jde z nich strach. Stále hledím, aby byl někdo z našich stále okolo mě.
Odmítli jsme drahé ubytování pro V.I.P. u jedné z čajových továren a ubytovali jsme se v levnějším bungalovu u vodopádu. Máme domek pro 8 lidí za 4000 rupií se dvěma 4 lůžkovými pokoji a dvěma koupelnami a kumbálem na kola. Docela dobré, bydlí s námi ještěrka.

Jídlo jsme sháněli v nedaleké vsi Ramboda, nic pořádného tu neměli, o pivu ani nemluvě. Šli jsme brzy spát.

Fotogalerie

31.01.2011 vložil/a: Bu
karma článku: 4.23
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

1705 km na kole aneb z Košic do Gagauzie - 10. - 11. č.

Cestování
10. č.  Oblast Budžak - Gagauzie Gagauzie je autonomní oblast Moldávie, která se na rozdíl od Podněstří od Moldávie neodpojila. Usídlili…
07.01.2013
Bu
(3.31)

1705 km na kole aneb z Košic do Gagauzie - 7. - 9. č.

Cestování
7. č. Besarábie je území mezi řekami Prut, Dněstr a Dunaj. První táboření na odpočívadle u silnice je v pohodě. Kohouti z nedaleké vsi…
07.01.2013
Bu
(2.97)

1705 km na kole aneb z Košic do Gagauzie - 4. - 6. č.

Cestování
Milí kamarádi, před několika dny jsem na stránky NaKole.cz umístila první upoutávku na deníček a fotky posbírané na podzim  na…
10.11.2012
Bu
(3.94)
PR

Vyrazte na kole a vyhrajte spoustu cen se soutěží Natura!

 ()
Letní měsíce jsou pro výlety na kole ideálním obdobím. Ne že by se jindy na kole jezdit nedalo, ale hezké počasí a volnější režim jsou ideální pro zábavné, relaxační i kondiční projížďky. Ale pozor, ačkoliv vás během jízdy ovívá větřík, neměli byste zapomínat na dostatečný pitný režim.

6 tipů, co všechno zabalit do lékárničky na dovolenou

 (Unsplash.com)
Dovolená není jen čas radosti a odpočinku, ale i zvýšeného rizika zdravotních obtíží. Nevolnost, zažívací potíže nebo alergie. To a ještě více může doprovázet změnu prostředí a režimu. Co všechno byste si neměli zapomenout zabalit s sebou do lékárničky?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

222 cyklistů (14 přihlášených)

Bikepacking španělsky 3.část: Andalusie – Sierras de Cazorla, Segura y Las Villa

Z Castilla-La Mancha přejíždíme do Andalusie a pokračujeme přes největší chráněné území ve Španělsku. Část…
Kristina | 08.08.2022

Dámská 2022 – Na břehu řeky Svratky kvete... cyklistika 16.7. až 19.7.2022

Polovina července se již stala tradičním časem Dámské. Tu letošní jsme naplánovaly už v zimě a po jedenácti…
HMS | 04.08.2022

Na Kanáry na kole 4

Kanárský ostrov El Hierro mě vtáhnul do svých krás větší silou než jsem čekal. Do toho pár setkání se…
Martin_re-cyklista | 21.06.2022