reklama

Tatranka

Tu trasu už mám vyzkoušenou jako nejlepší. Je nikoliv nejkratší, ale pořád po slušné silnici s malým provozem aut a navíc se vyhnu věčně zasmogovanému dolíku v Krči.
Profrčím přes petříkovský kopec do Dobřejovic a přes Čestlice zadem do Průhonic, kde odbočím na Háje, Opatov, Spořilov a už jsem nahoře v Braníku, nebo dole v Michli, podle toho, jestli jedu za mámou, nebo za klukama do práce.

A zpátky zase opačně, žádné experimentování.

To super-hyper nákupní centrum v Česlicích je zhruba v polovině cesty - geometricky jedním směrem, fakticky však jízdy tam i nazpátek, protože domů z Česlic je to už pořád jen do kopce. Takže při návratu domů si tam dělávám přestávku, na výměnu baterek, když se hrnu na elektrickém oři, nebo na doplnění tekutin, když si troufnu bez motoru.

Prošmejdím přitom oba ty super-hyper se sportovními potřebami, i když vím, že nic nového a lepšího na svá kola už neseženu a i kdyby náhodou, něco takového existovalo, už se mi to stejně nevejde na řídítka, která mám ověšena držáky na mobil, navigaci, světlomety a kdovíčím ještě. Pak si v potravinách z ledničky vytáhnu nějaký ten energetický životabudič, po kterém se budu šplhat do kopce jako monstrum či rudý býk, nebo budu výbušný jako oblíbená plastická trhavina všech mezinárodně hledaných teroristů. Nápoje slibující větší erotickou výkonnost a gigantické ztopoření vynechávám, nevím, jestli bych to na kole využil a nastalo-li by reklamou slibované, nebylo-li by to při šlapání spíše nevýhodou.

S hubou mírně šejdrem odporností toho nápoje, barvy i chuti brzdové kapaliny, se pak hlásím Soně domů, zda-li nemám něco koupit, a přihodí-li se to, bývám přesně navigován k příslušnému regálu mobilem u ucha, protože jak ona říká: „než poslat chlapa pro prášek do pečiva je snad lepší poslat ho pro smrt". Nejsem v tom jistě sám, takových dálkově ovládaných manželů bloudících mezi regály, potkávám v obchoďáku mraky.
Tuhle jsme si s jedním takovým notovali, jaké máme štěstí, že nás ty naše holky doma nemohou dálkově vypnout jako tu televizní bednu, protože pak je téměř jisto, že bychom to už měli za sebou.

Dneska je to ale jiné.
Soňa je pryč a mě honí mlsná. Nevím, proč jsem si vzpomněl na spolužáka Honzu, který s sebou na kole vždycky tahal hromadu tatranek. Ale vzpomněl jsem si, a dostal jsem na jednu z nich téměř nezvladatelnou chuť.

Skanuji očima regál plný čokolád: „tady to nebude, možná naproti" a už brousím kolem fochů s ovocnými tyčinkami, sojovými špalíky a slisovanými müsli pamlsky a začíná mě chytat rapl.
K ďasu, kdyby tohle našinec všechno sežral, musel by tu být nejmíň dvě stě let", soudím podle toho, co všechno slibují na barevných obalech ovitaminovaných pochoutek s vyretušovanými dětskými tvářičkami, jak z katalogu Neckermann, který tajně nosil do školy Bořek, jehož děda byl odemigrován ve Vídni.
Šlaka, barevných sarapatiček plné pulty, ale poctivou československou Tatranku tu nemají" a už si brousím brk, jak ten náš super-hyper ve svém blogu natřu a znectím to konzumní pozlátko.

Jako už tolikrát, můj hněv byl předčasný, minul jsem regál Koko-Čoko a BeBe-Bubu, zahnul doprava a už to vidím: Tatranek asi deset druhů, a stejně tak Horalek, Fidorek jak trpaslíků i se Sněhurkou a z Hořických trubiček by šlo postavit ropovod.

Co mě to zase dělají, co jsem komu provedl?
Já chci jednu svoji poctivou Tatranku, co mi dával Honza za to, že jsem pro něj u svého táty kradl cigára značky BT.
Jak ji teď mezi všemi poznám?
"

Vybírám si tu s nejobyčejnějším celofánovým obalem, na kterém Unií vyžadované nápisy a varování jsou téměř nečitelné, v naději, že ten mírně rozmazaný vzhled bude jistit tu pravou československou kvalitu.

Opřen o kolo chroupu teď ty oplatky prokládané hnědou hmotou a začínám si být sám sobě protivný. Vím, jak mě štvalo, když si táta vymínil, že mu na pouti máme koupit turecký med, a pak, když ho dostal, dva dny vyprávěl že: „ten med už není to, co býval, a že ty oříšky a vůbec".

Nemůžu si pomoci, ale ta Tatranka fakt už není to, co bývala.
Nebo já nejsem, co jsem býval.
Nejspíš ale obojí.

Jindra Pařík 23.10. 2012

23.10.2012 vložil/a: Jindra8526
karma článku: 2.98
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Být králem na cestě ... 6. NDR

Cestování
Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy, sepsat to po pár měsících,…
04.10.2019
Jindra8526
(5.08)

Být králem na cestě ... 5. Do Hamburku

Cestování
Čas, který potřebuji k tomu, abych se ráno vypravil jsem za ty dva týdny v sedle dokázal zkrátit na půl hodiny. Večer zbytečně nekrámuji,…
24.08.2019
Jindra8526
(3.64)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cestování
Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá…
10.08.2019
Jindra8526
(5.34)
PR

Maďarsko, úchvatné výlety na kole a kde pohodlně sehnat dálniční známku

 (freepik.com)
Patříte-li mezi vášnivé cyklisty, jistě vám nemohlo uniknout, kolik krásných a pohodlných tras nabízí nedaleké Maďarsko. A pokud se rozhodnete právě pro Maďarsko dálniční známka vám značně ušetří čas i najeté kilometry. Pojďme se tedy podívat, co všechno lze očekávat a v závěru článku vám poradíme, kde nejlépe si maďarskou dál-niční známku opatřit.

Na dovolenou, na kole, na víno… Přichází období dovolených – užijte si ji na kole!

EuroVelo 13 (Niederösterreich-Werbung)
Chladný vánek ve vlasech, krása ubíhající krajiny. Nekonečnou idylu jemně ruší jen vlastní dech. Zní to neodolatelně? Pak vzhůru do sedla a hurá do Dolního Rakouska, kde na vás čeká šest skvěle připravených cyklistických poznávacích tras a objevte malý, dobrý hotel - skrytý klenot mezi hostinci. Prozradíme vám tajné tipy, které znají jen místní nebo je doporučují dobří přátelé.

Na kole za snem: Přeměň vášeň pro cyklistiku na vítězství

 (licence NATALIS/shutterstock.com)
Cyklistika je pro mnoho lidí více než jen koníček nebo způsob dopravy; je to vášeň, která přináší radost, zdraví a pocit svobody. Jak ale tuto vášeň přeměnit na skutečné vítězství? Tento článek vám ukáže cestu, jak dosáhnout svých cyklistických cílů a proměnit nadšení ve skutečné úspěchy, a to i s lehkým nádechem adrenalinu a rizika.

Spojte zábavu a pohyb: Cyklistika a hazard v jednom

 (licence NATALIS/shutterstock.com)
Kombinace zábavy, pohybu a adrenalinu je snem mnoha lidí, kteří hledají nové a vzrušující zážitky. Na první pohled se zdá, že cyklistika a hazard nemají mnoho společného, ale při hlubším pohledu zjistíme, že mohou být velmi dobře kombinovatelné. Obě aktivity spojuje vzrušení, soutěživost a dobrodružství.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

231 cyklistů (5 přihlášených)

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 9. část

Už se nám to pomalu chýlí ke konci Začal čtvrtý týden našeho putování. Chtěla bych psát o tom, že mám tohle…
Peggy | 10.06.2024

Z Drásova do Říma

Z Drásova do Říma, květen 2024 Po cestě 1000 km Polskem podél Baltu a Odry a Z Lince do Budapešti přes Alpy…
Monolema | 06.06.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 8. část

Civilizace po Kyrgyzsku Mysleli jsme, že na noc zůstaneme někde blízko sedla, ale nakonec jsme ujeli ještě 11…
Peggy | 02.06.2024