reklama

(Ne)obyčejné odpoledne

Bazilika Navštívení PannyMarie v Hejnicích
Bazilika Navštívení PannyMarie v Hejnicích
Foto: Autor

Po včerejší odpolední vyjížďce se mi nějak nedaří spát, zkusím si k ní něco napsat. Vyrazil jsem si po skoro dvoutýdenní cyklopauze a bylo to znát. Dopoledne jsme byli na zahradě česat jablka, ale nechtělo se mi tím strávit celý den. Je bleděmodro-žluto-zelené odpoledne. Takové počasí láká do Jizerek, to je jasná volba. Z Jablonce vyrážím po silnici do Liberce. Dál přes Mníšek a Oldřichov v Hájích do Oldřichovského sedla. V sobotu odpoledne nebývá na silnicích velký provoz, ale jsem rád, za změnu povrchu. Od Kozy (hospoda v Oldřichovském sedle) jedu po Viničné cestě. Vine se téměř op vrstevnici po severozápadních úbočích Jizerských hor (odtud název? Kde by se tu vzali vinice?). Waterboys mi do uší zpívají něco o holce, která opustila dům, peníze, postel s peřinou, manžela a odešla se zpívajícími cikány. Místy se mezi bučinami objevují průhledy na Ořešník a možná Frýdlantské cimbuří (příslib toho, že to ještě bude hodně do kopce). Ve Ferdinandově se vracím na silnici. Sjíždím do Hejnic. Je to opravdu rušné poutní a výletní místo. Zastavuji se tu jen na chvíli. Jedu po silnici dál směr Bílý Potok (cca 400 m n. m.). Cestou potkávám dva nešťastné cyklisty. On tlačí dvě kola, ona se asi trochu trápí. Omylem sjeli ze Hřebínku na špatnou stranu Jizerek. Ptají se na cestu do Hrabětic a Janova. No, kousek to ještě mít budou. Snažím se být co nejoptimističtější v odhadu časů a vzdáleností, které je čekají. Snad dojeli v pořádku a za světla. Silnice se začíná zvedat. Do uší si pouštím Redhoty. Šlape se dobře. Metry přibývají. Objevují se výhledy na Paličník. Ještě pár serpentýn, povzbubzující číslo na silnici (už jen 500 m) a jsem na Smědavě (847 m n. m.).

Přesto, že je skoro pět odpoledne, je parkoviště skoro plné. Nedivím se. Takových dnů už letos moc nebude. Ani se nezastavuju a odbočuju doprava po cestě směr Knajpa. Převod "kašpárek" a funím mezi štrůdly turistů, kteří proudí oběma směry. Nenechají mě slézt, uhýbají mi a tak musím šlapat. Že bych aspoň simuloval focení? Už mám nejhorší za sebou a kupodivu nějaká energie ještě zbývá, tak pod Jizerou odbočuju doprava po žluté značce na jednu z mých oblíbených cest, ze žluté se odpojuju na traverzovku kolem Smědavské hory s leteckými výhledy do frýdlantského kraje. Chvíli jedu ve stínu, začíná být zima. Ale s otvírajícími se výhledy se vrací i sluneční svit. Moc nehřeje, spíš oslňuje, ale to nevadí. Podél cesty jsou některé kameny polité ledem. Teplo vypadá jinak. Natahuju si pod helmu i kapuci od bundy. Sjíždím na cestu vedoucí od Čihadel a jedu doprava kousek po žluté na rozcestí na Žďárku. Odbočuju doleva po písčité cestě do mírného kopce. Pak po dřevěných hatích kolem Bílé Smrti k Sedlu Holubníku. Od dětství se mi líbil text na dřevěné desce přibité na stromě, popisující zimní příhodu se šťastným koncem:

"V zimní noci za jekotu bouře,
zuřící kdys tu, na této hoře,
zmizeli tři poutníci pod sněhem
a nevěděli vůbec, kudy ven.
Až po hodinách, propadlí zlým úzkostem,
nalezli zas cestu k lidským bytostem.
Pamatuj proto, poutníče, že v klínu těchto hor,
přečasto bývá zima lítý tvor!"

Ze Sedla Holubníku (999 m n.m.) sjíždím ke Kristiánovu. Pod odbočkou na Černou horu začíná zase panelová cesta, typický místní povrch.Hlína mezi panely je do hloubky vybagrovaná. Že by začátek konce jizerskohorské panelstory? Na Kristiánově dojíždím bagr. Upravují tu teď většinu cest  (záslužná práce). Pouští mě před sebe. Dík! Jedu kolem Blatného rybníka na Novou louku a do Bedřichova. Světelný panel tu ukazuje +3 stupně. Už je skoro tma. Rozsvěcím všechny blikačky, co mám a fičím dolů k Janovu a do Jablonce. Není to žádný požitek, prsty tuhnou na brzdových páčkách. Jak ses oblík, tak to máš! Z centra ještě vyšlápnout 100 výškových metrů k Vrkoslavicím a jsem doma. Pěkně užité odpoledne. Celkem asi 73 km, část po asfaltu, část po pískových cestách, část panelové cesty. 

Obrázky a zážitky z takovejchhle výletů uvízlý v hlavě mi pomáhají přežít šedé podzimní dny, kdy se pořádně ani nerozední a už se zase stmívá, kdy se Slunce neukáže třeba celý měsíc. Jsem rád, že jsem mohl zas aspoň trochu "natankovat".

Fotogalerie

16.10.2011 vložil/a: vlli2
karma článku: 4.52
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Krkonošemi na kole (2019.07.21. - 07.24.)

Cestování
Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný čas, který se nabízel v tomto…
29.07.2019
vlli2
(4.25)

Okolo Slovenska 2017 (1.7.2017 – 13.7.2017)

Cestování
Cesta kolem hranic Slovenska se nám zdála jako logické pokračování objezdu České republiky, který jsme podnikli s Jardou v roce 2015. V…
24.07.2017
vlli2
(4.82)

Po rozhlednách na Praděd a zpátky

Cestování
Po rozhlednách na Praděd a zpátky (7.5. - 14.5.2016) 1. Den Jablonec - Černý Důl, Turnovská boudaUjeto: 98 kmNastoupáno: 2218mRozhledny:…
17.05.2016
vlli2
(4.81)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Kudrna)

Bikepackingová výzva Rakouskem až domů

Česko, Rakousko
04.07.2024 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
7 800 Kč
 (CK Frčíme)

Šumava na kole

Česko
12.07.2024 - 3 dny
cyklistický
Autobusem
5 900 Kč
 (CK Frčíme)

Teplické cyklostezky na pohodu

Česko
20.08.2024 - 5 dní
cyklistický
Autobusem
10 500 Kč
PR

Dovolená plná zážitků: Cyklistika, hazard a relax v jednom

 (shutterstock.com licencia NATALIS)
V letních měsících se otevírají dveře k dobrodružství a odpočinku, a co by mohlo být lepšího než spojit dovolenou plnou zážitků s aktivitami, které nabízejí vzrušení, relaxaci a šanci na výhru? Cyklistika, hazard a relaxace - tři prvky, které mohou vytvořit nezapomenutelný zážitek z dovolené. Přečtěte si, jak tyto různorodé aktivity mohou společně vytvořit dovolenou plnou vzrušení a odpočinku.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

209 cyklistů (12 přihlášených)

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 6. část

Naše první třítisícovka Slibovali jim ráj na zemi a místo toho je čekala jen pustá step. Tak zní úvod příběhu…
Peggy | 20.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 5. část

5. část - Jezero Yssyk-kul a okolí V sedle se cesta narovnala a pak zlomila. Bylo už jasné, že jsme bouřku…
Peggy | 10.05.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 4. část

4. část - Chtěla jsem Kyrgyzstán, mám Kyrgyzstán... Podepsaly se na nás únava, hlad a stres, jestli seženeme…
Peggy | 06.05.2024