Ach ti sportovci:-))

Protože bydlím v polabské nížině, nikoho asi nepřekvapí, že kolo je mým oblíbeným dopravním prostředkem.
"Nojo, u vás vlastně jezdí každej," mávl rukou doktor před operací, když jsem mu líčila svoje vážné i nevážné úrazy, které jsem si právě na kole způsobila... a jezdím dál!

"No jo, to víte, že se tam s vámi vejde,!" rezignovaně mávl rukou řidič sanitky, když odvážel mého kamaráda po té, co ho na kole srazilo auto a on odmítl nechat svého miláčka osaměle zamčeného někde u silnice.

Jsme prostě kraj cyklistů a tak nám jízda na kole už pomalu ani nepřijde jako sport.

Však jsem si taky dlouho myslela, že jsem vlastně vysoce nesportovní typ. Jet každý den ráno 5 či 10 km do práce a zpátky (podle toho, kde jsem byla právě zaměstnaná), to přece nic není.

Až časem mi to došlo.

To když se známí začali vytahovat, jak si v neděli pěkně zasportovali. Měli krásný výlet a ujeli dokonce 30 km. Ale sakra, vždyť to já ujedu běžně pomalu každý den:-)). Do práce, z práce, na nákup, na návštěvu nebo jenom na drobný výlet. Ono se to lehce nastřádá.
Proboha, jestli nakonec nejsem taky ten SPORTOVEC:-)).

Mám kolo prostě ráda. Po městě je to nejrychlejší dopravní prostředek, kam se na něj hrabou auta nebo MHD.

A do přírody na výlet je kolo ještě lepší. Vždyť Česká republika má tolik krásných míst. Na výlety na kole jezdíme docela často. Pořád je co objevovat.

Byli jste se někdy projet třeba kolem bohdanečských rybníků? To je možná moje nejoblíbenější trasa. Jede se po rovince, prakticky žádné převýšení, takže cesta je vhodná i pro děti a pořád je na co se koukat. Velkou výhodou je i to, že to není turisticky příliš "profláklé" místo, takže určitě cestou nebudete zakopávat o davy dalších cyklistů. Stačí, když vyrazíte z Lázní Bohdaneč od rybníka Matka směrem ke koupališti a po turistické značce do Břehů. Úplně pohodová projížďka lesem, kolem Opatovického kanálu, s dětmi se určitě zastavíte kolem daňčí obory, cestou minete několik rybníků a když budete chtít, můžete se zajet podívat i na koně do hřebčína v Kladrubech.

Loni jsme zase strávili pár dnů na Pálavě. Krajem okolo Lednice nebo pálavské přehrady se jezdí taky dobře. Tam už se ovšem lidskému hemžení nevyhnete. A někdy ani úsměvným momentům.

Nejsem žádný závodník, na kole jezdím sice ráda, ale dost pomalu, a tak je vždycky malý zázrak, když se mi podaří zcela výjimečně někoho předjet. A právě na Pálavě se mi to jednou povedlo a už jsem se svým obvyklým hlemýždím tempem hrnula před nabušeného cyklistu, který vedl kolo do kopce pěšky. Jenže znáte mužské ego. Ve společnosti by si mě nejspíš ani nevšiml:-)), ale tady, jak bude vypadat? Nechat se předjet ženskou? A tak nastalo vysvětlování, jak má operované kolínko, ale jinak...je vážně "dobrej", však už má najeto 80 km, heč?
:-))
To my měli vlastně taky a nepřišlo mi na tom nic zvláštního, navíc, co si budeme povídat, kdopak dneska nebyl na operačním sále, ale proč mu brát iluze.
Je vážně "dobrej", však jsem mu to řekla a hned měl lepší náladu.
:-))
A tak přeji všem cyklistům běžným i svátečním hlavně radost z pohybu a z poznávání a vítr do šlapek:-))
Tedy těm u kola:-)).