Celý zbytek dovolené se již nenesl v žádném dramatickém duchu. Žádné další defekty ani nic jiného. Až na jeden incident, který se přihodil na úpatí Julských Alp, kam jsme se při našem kolečku opětovně vrátili, bych mohla cestu až do konce popsat v několika větách, vlastně jen sepsat seznam…
.....poutavé čtení, pěkně napsáno i doplněno fotkami!
Jen pro zajímavost(když jsem viděl vaše nabalená kola)- kolik kg jste(odhadem) každý vezl, nebo šlo jen lehké ale objemné věci? Ať se daří i na ostatních cestách v budoucnu bez nehod a jiných problémů!!!
0
Tak zrovna na té fotce jsme měli nabalené jídlo na dva dny, jakože na celé dva dny, snídaně, obědy a večeře. To máš klidně celý chleba, dva balíčky těstovin, hele ty patnáctiletý toho sežerou děsně, i když jsou to holky :-)
Jinak objemné, ale lehké věci, to snad neexistuje, ne? Nemám pocit, že bych měla něco zbytečného. V jedné zadní brašně spacák, karimatka (nafukovací) a oblečení na spaní, v druhé brašně věci na vaření (kastrol, vařič). Nahoře Luďkova karimatka, vezu ji, protože on táhne dva stany. Vepředu v jedné brašně oblečení, v druhé nějaké to jídlo. Asi bych teoreticky mohla jet jen se zadními brašnami, ale ona se takto pěkně váha rozloží a člověk získá prostor pro vezení obživy.
0
Byl jsem jen zvědavý jak se dají naplnit brašny velikosti Ortlieb, ale tím že vás jede víc se toho i nasbírá, a taky má každý vychytán svůj způsob při vaření(jidle). Já třeba ani na delší cestě chléb ahi jiné pečivo nevozím/nekupuji- stačí mi občas podávaný k místním specialitám a vařím jen večer jedno jídlo. Tím, že jezdím sám mi stačí staré praktické a nezničitelné brašny SA a do jedné se mi v pohodě vleze stan, spacák(ten je lehký, ale objemný jako stan), karimatka, oblečení na noc,plachta pod i nad stan ( v případě deště a nocování mimo "střechu" balím suchý a v suchu). V druhé komplet oblečení+ "kuchyňka", v malé horní brašně věci "po ruce", nářadí+ náhr. duše, lepení ap. Pro lepší ovládání i rozložení váhy jezdím raději s "jednokolkou", kde jsou dvě brašny a krabice na drobnosti. Brašny jsou tímpádem poloprázdné, váha lépe rozložená a kolo se líp ovládá... To se mi osvědčilo lépe než vození jen brašen a nevezu taky více než je třeba (takže neplatí, že když je místo třeba ho naplnit)- to jen na vysvětlení...Ať vám to ještě dlouho "šlape" !!!
0
Ten "tlumič" má teď jiné, jednodušší horní uchycení k rámu vozíku, než měl dříve.
Je to takhle tužší ?
-1
Nevím co tím myslíš- tohle je"samodomo" úprava nového, původně neodpruženého vozíku, koupeného před asi 10-ti lety za 1990Kč. Hlavně při přejezdu nerovností (žel. a tramvaj. koleje, zlá cesta ap.) to bylo dost "na tvrdo", proto došlo na úpravu a je spokojenost (nerovnosti vůbec necítit)- jízda je klidnější a využil jsem "zahálející" tlumič a tuhost se dá regulovat dotažením/povolením/výměnou pružiny...
0
Já se přiznám, že na kole váhu a objem tolik neřeším, takže občas vezu i něco zbytečně. Vím, že se mnou příznivci ultralight nebudou souhlasit, ale na kole kilo sem, kilo tam. Opravdu nepoznám rozdíl. Takže tomu odpovídá i výbava, např. náš rodinný kastrol, ze kterého se najíme čtyři lidi apod.
Když jdu někam na pěší trek, jsem schopná se sbalit do 13 kg i se stanem a jídlem na několik dní. Váhu, co nesu na zádech, řěším daleko víc.
Vozík za kolo jsme také vozívali, byla to váha navíc, ale dalo se to.
0
Je to velmi čtivé, těším se na každé další pokračování.
"Šárka se totiž nevinně zeptala: „Slovinsko má moře?"
Což jsem si vyložila tak, že k moři chce, tak jsem ho naklikala do trasy.
(Že to tak nemyslela, jsem se dozvěděla až později :-) )"
0
pěkné, po železnici jsem se také letos projela a po celém dni mi vydrncání bohatě stačilo, občas bylo kamení fakt dost a obdivuji, že jste po železnici jeli na těžko. Motovum bylo krásné staré městečko a kopec to tedy byl šílený, ale v polovině června sice teplo bylo, ale nebylo tak hrozné, jako bývá v červenci. Terst si mi taky nelíbil, ale Portorož bylo moc hezké městečko s krásným hradem a docela čistým mořem.
0
Opět jsem nadšená z pokračování, a jelikož jsem sem nekoukala delší dobu, rovnou mám více dílů k přečtení. Paráda.
To s Mekáčem mi připomnělo klasický vtip: "Vezl jsem rodiče na výlet a jeli jsme okolo McDonaldu. Otec říkal, že má chuť na Big Mac, máma chtěla Big Tastyho. Tak jim povídám, že doma je chleba, sýr a salám a jel jsem dál. Na tenhle okamžik jsem čekal 40 let! "
A přemlouvání chlapa, aby to, co chce ženská, vyšlo jako jeho nápad - "Nápad jsem měla sice já, ale bylo nutné ho nějak sdělit ostatním. Nejlépe tak, aby to byl nápad tatínkův." "(Rozhodnutí, kterým směrem, jsem měla v plánu mu velkoryse přenechat.) " - opět jsem se pobavila, jelikož ani jedna z nás neoplývá běžnou ženskou vlastností, tedy manipulovatelností vůči chlapům, takže každá taková situace je náročná na zvládnutí.
0
Přesně tenhle vtip znám a mám ráda, a při psaní mě napadl, byť to byla situace maličko jiná.
0